Přečtěte si: PISA – jedna z nejdestruktivnějších sil v dnešním vzdělávání.

Profesor Y. Zhao z University of Oregon se na svém blogu v sérii článků zabývá tím, „Jak PISA vystavuje svět riziku“. V článcích uvádí důvody, proč je podle něj PISA – testování patnáctiletých v čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti v tříletých periodách v mnoha zemích světa – jednou z nejdestruktivnějších sil v dnešním vzdělávání.

V prvním dílu zpochybňuje interpretaci výsledků, podle kterých žáci ze systémů s nejlepšími výsledky nejvíce spoléhají sami na sebe a na vlastní úsilí. Tato interpretace nebere v úvahu kulturní tradice asijských zemí ani vliv autoritářského režimu v Číně. 

V druhém díluzkoumá úlohu standardů, kurikula a rozhodných testů a tvrdí, že vzdělávací systém v Číně je zaměřen především na učení se na testy a výuku předepsaného obsahu, ale neposkytuje prostor pro kreativitu, podnikavost a rozvoj samostatného myšlení. 

Třetí díl se zabývá možnými nedostatky v metodologických postupech šetření a vyhodnocování PISA a vypovídací hodnotě výsledků PISA (k problematice „velkých dat“ ve vzdělávání více zde). 

Ve čtvrtém dílu poukazuje prof. Zhao na chybné závěry zprávy o vzdělávacích výsledcích dětí podle zaměstnání jejich rodičů (informaci o zprávě jsme uvedli zde – 1) a na nesrovnalosti ve výběru vzorku žáků. V závěrečném článku uvádí, že výsledky PISA a to, jaký význam je jim přikládán,vážně ohrožují zavádění jakýchkoli změn ve východoasijských vzdělávacích systémech, protože je utvrzuje v tom, že jejich vzdělávání je nejlepší. 

Úspěch v šetření PISA tak v Číně posiluje význam rozhodných zkoušek gaokao (přijímací zkoušky na vysoké školy) a dalších testů a učení se na ně, v Japonsku měla PISA částečný vliv na oslabení reformy yatori směřující k uvolnění rigidních učebních postupů a podpoře kreativity. Prvenství v úlohách zaměřených na řešení problémů ještě neříká nic o tom, zda jsou žáci připravování na to, aby uměli problémy vyhledávat a nastolovat. Vliv PISA na západní vzdělávací systémy je obdobně ničivý – vede rozhodující činitele k tomu, aby se snažili za každou cenu zlepšovat výsledky v testování PISA místo toho, aby věnovali pozornost hledání nového paradigmatu – způsobům, jak podpořit kreativitu a spolupráci místo soutěžení o lepší umístění v žebříčku. 

PISA brání skutečným inovacím a vede vlády k posilování kurikula, vývoji testů a řešení situace učitelů. Vlády chudých rozvojových zemí platí za účast v PISA prostředky, které by mohly využít na rozvoj vzdělanosti svých obyvatel. Všechny články v sérii jsou adaptací z připravované knihy prof. Zhao, která vyjde na podzim 2014. 

Zdroj: ZhaoLearning.com

Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání provedlo výzkumné oddělení společnosti Scio.