Ministerstvo školství startuje debatu k jednotným přijímacím zkouškám na střední školy

středa 23. dubna 2014 ·

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravuje zavedení centrálního systému přijímacích zkoušek pro maturitní obory středních škol. Již nyní jednotné přijímací testy řada krajů zajišťuje za pomoci soukromých firem. Ministerstvo školství by však testy školám poskytlo zdarma. Hlavním důvodem pro jejich zavedení je snižující se úroveň žáků, kteří vycházejí ze základních škol.

„S debatou nad jednotnými testy začínáme již nyní a to hlavně z toho důvodu, abychom zvážili všechna pro a proti takovéhoto zásadního kroku. Potřeba jednotných celostátních testů vzešla především z podnětu krajů, školských odborů, ale i mnohých ředitelů středních i základních škol.  Proto budeme právě s nimi probírat argumenty pro a proti včetně možných rizik,“ říká k celé záležitosti ministr školství Marcel Chládek. Podmínkou pro zavedení jednotných zkoušek je podle něj hlavně změna způsobu financování regionálního školství„Tento způsob je již dnes přežitý a není možné v současném systému financovat školy pouze za počet žáků,“ dodává ministr Chládek. Po této změně mohou být podle něj i připravované přijímací zkoušky jedním z nástrojů, který napomůže udržovat kvalitu regionálního školství.


Dalším důvodem pro zavedení centrálních zkoušek je také chybějící motivace žáků základních škol se zlepšovat v situaci, kdy jsou do maturitních oborů přijímáni téměř všichni přihlášení uchazeči – podle posledních statistik je to až 75 procent žáků. Centrální testy, které budou do škol distribuovány v elektronické podobě, také zjistí, jaké mají žáci předpoklady pro studium v maturitních oborech, a to ověřením zvládnutí obsahu učiva podle rámcových vzdělávacích programů. Ředitelé škol také budou moci objektivně zhodnotit uchazeče pro účely přijímacího řízení. I nadále však budou mít ředitelé možnost výsledek testů doplnit o vlastní dodatečné pohovory nebo zkoušky.

Zkoušky budou vycházet v maximálně možné míře rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělání, aby se předešlo zužování jeho obsahu. Rovněž tak nemůže dojít k jakékoliv deformaci vzdělávací soustavy. „Když pominu fakt, že tato soustava byla v minulosti již deformována, pak je nutné otevřít debatu nad tím, jestli první zkouškou má být až maturita,“ říká ministr školství a dodává, že zavedení plošných přijímacích zkoušek se mu jeví jako jeden z dobrých kontrolních mechanismů českého vzdělávacího systému.

21 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...
23. dubna 2014 20:00  

Ministerstvo chce údajně využít testy z NIQES. Nic horšího by nás nemohlo potkat. Ať je Štefl jakýkoliv, tak SCiO testům to nesahalo ani po kotníky.

Milan Keršláger řekl(a)...
23. dubna 2014 21:37  

Ta posedlost měřením je šílená. K čemu to bude? Na zjištění celkového obrazu stačí statistické měření na vybraném vzorku. Měřit každého je vyhazování peněz, které NEPŘINESE zlepšení, protože hrozba testu (splnil/nesplnil) je NEGATIVNÍ motivace, která je mnohem méně účinná, než pozitivní motivace. Student po vyjití ze školy nepotřebuje vyplňovat testy, nýbrž být samostatný, aktivní, zvídavý, kreativní. Testy udělají ze studentů/žáků cvičené opice, které umí zaškrtávat políčka. Obsah znalostí a dovedností, které by měl mít je totiž mnohem širší, než může jakýkoliv nejlepší test oznámkovat! V severských zemích si ověřili, že nalití kvant peněz do školství žáky nezlepší, ba dokonce motivace klesne (máme přece všechno!). V USA vidíme, že všudypřítomné testy jejich trable se školstvím nevyřešily. Řešení je pouze ve zlepšení kvality samotných učitelů, kterou dnes NIKDO neřeší (testují se jen děti) a poskytnutí POZITIVNÍCH příkladů samotným dětem. V každé firmě posílají své zaměstnance na školení, za zvýšení kvalifikace nebo splnění úkolu je odměna (kariérní postup a plat), protože se jim to VYPLATÍ. Ve školství, když se chci vzdělávat, zaplatím si to sám a ve škole bych si musel vzít NEPLACENÉ volno (nebo zkrátit úvazek, viz problematika "nekvalifikovaných učitelů"). Jak se může kvalita školství (firma) nebo jeho produktů (děti) zlepšit, když na tohle NIKDO zatím nepřišel??? Jo aha. Ono nechat za XY miliónů udělat plošné testy je jednodušší a výsledek je hned, že... ale že jsou to čísla úplně nanic, je bohužel vedlejší.

Jan Hučín řekl(a)...
23. dubna 2014 21:47  

Pane Keršlágere, pláčete v nesprávném vláknu diskuse. Toto není plošné testování pro zjištění celkové úrovně, ale jednotné přijímačky, které se nedají dělat na vybraném vzorku.

Milan Keršláger řekl(a)...
23. dubna 2014 21:52  

Jednotné přijímačky jsou jednotný plošný test, který (dovedeno ad absurdum) určí další osud dítěte až do jeho smrti, například: Měl trému, nenapsal, má smůlu - je popelářem. Kreativitu neměřili, proto dítě s výtvarným nadáním bude dělat do smrti zedníka. Trefili se mi do nálady/příkladů/podváděljsem -> půjdu na gympl, i když na to nemám, protože se u testu nepřišlo na to, že jsem více manuálně zručný, než humanitně. Atd.

Petr Chaluš řekl(a)...
23. dubna 2014 22:04  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Petr Chaluš řekl(a)...
23. dubna 2014 22:05  

Střední školy by mohly místo jednotných testů od státu zdarma dostat jednotnou metodickou podporu a jednotné peníze a jednotná kritéria na tvorbu nebo zajištění přijímacího řízení - transparentního, srovnatelného a "nestejného" - určitá diverzita, variabilita, autonomie přináší svou kvalitu.

Zdeněk NUTZ řekl(a)...
23. dubna 2014 22:24  

Když si vzpomenu jak ta zhovadilost s názvem NIQES kolabovala a nestíhala při plošném testování rozloženém do pěti týdnů, tak se těším jak to zvládne všechny přijímané najednou. To bude opravdu nádhera. A úroveň testů jako třeba jestli je kapr ryba? No to zase opravdu suprový nápad. A třeba využít LMS to nikoho nenapadne, bodejť jo, musí to přece stát milióny a třeba Moodle je zadarmíko, z toho by nic nekáplo co......

Nicka Pytlik řekl(a)...
23. dubna 2014 22:24  

určí další osud dítěte až do jeho smrti

To ale určuje především úspěšné početí, pane Keršlágere.
Ne až nějaké neúspěšné přijímačky.

Jan Hučín řekl(a)...
24. dubna 2014 13:14  

Jednotné přijímačky jsou jednotný plošný test

Vyhodnocení testu probíhá v rámci školy, kam uchazeč podal přihlášku. Tudíž z hlediska přijetí je jedno, zda stejný test dělá celá ČR, nebo jen dotyčná škola. Plošnost testu je irelevantní.

který (dovedeno ad absurdum) určí další osud dítěte až do jeho smrti

Tak fatální to opravdu není (např. mezi 1. a 4. ročníkem SŠ polovina zájemců o VŠ změní názor, na který typ oboru chce jít) a dnes není až takový problém se dostat na VŠ z ekonomky nebo průmyslovky.
Přijímačky mají určitě své důsledky, ale to má jakýkoliv způsob výběru uchazečů. kteří budou přijati. Test je mnohem objektivnější než známky ze ZŠ nebo osobní pohovor. Jak byste to chtěl dělat vy?

Kreativitu neměřili, proto dítě s výtvarným nadáním bude dělat do smrti zedníka.

Na uměleckých školách bývají talentovky, toho by se reforma přijímaček nijak nedotkla. Je-li někdo výtvarně nadaný, ale neumí počítat ani se orientovat v textu, opravdu asi není vhodný pro maturitní obor, nemyslíte?

Trefili se mi do nálady/příkladů/podváděljsem -> půjdu na gympl, i když na to nemám, protože se u testu nepřišlo na to, že jsem více manuálně zručný, než humanitně.

Přijímačky mají dva termíny a možnost náhradního termínu, aby se snížilo riziko, že žákovi jeden test nesedne nebo že je indisponovaný. Navíc jednotné přijímačky Scio se konají ponejvíce ze třech předmětů, tudíž výpadek v jednom předmětu se dá dohnat v ostatních. A naopak pokud fakt neumíte, testy to odhalí. Ohlídat podvádění je věcí školy, ale tak snadno jako při běžné školní písemce to fakt nejde.

Nicka Pytlik řekl(a)...
24. dubna 2014 20:25  

dítě s výtvarným nadáním bude dělat do smrti zedníka

Neviděl bych to až tak dramaticky.
V nejhorším případě může jít dělat třeba poslance nebo odporného konzultanta.

Unknown řekl(a)...
24. dubna 2014 21:38  

Jednotné přijímací zkoušky z ČJ,M, popřípadě cizího jazyka nebo všeobecný test nezavrhuji. Je potřeba budoucí studenty trochu roztřídit. Ono se dost často známky liší škola od školy. A když žák nevypočítá jednoduché příklady - procenta, přímá a nepřímá úměrnost,.., pak asi nemá na čtyřletém gymnáziu co pohledávat.

Unknown řekl(a)...
24. dubna 2014 21:41  

dítě s výtvarným nadáním bude dělat do smrti zedníka

Když mohl železničář Standa dělat ministra vnitra a předsedu vlády?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
25. dubna 2014 12:32  

Ale ON nechce nic třídit, ON chce jen jednotné přijímačky. Bez ohledu na výsledky SŠ budou stejně nabírat do plné kapacity. Co jim při tomhle způsobu financování zbývá?

Zručný školník řekl(a)...
25. dubna 2014 14:53  

"A když žák nevypočítá jednoduché příklady - procenta, přímá a nepřímá úměrnost,.., pak asi nemá na čtyřletém gymnáziu co pohledávat."

A na stavebku, strojárnu, ajťárnu, ekonomku atp. může?

Jan Hučín řekl(a)...
25. dubna 2014 18:11  

Víte, pořád se motáme kolem zásadního rozhodnutí, zda přijímačky mají být ověřovací, nebo srovnávací test.

Ověřovací by zajistil (samozřejmě v míře, jaké by toho byl schopen), aby se na školu nedostali žáci nesplňující předem stanovené podmínky. Tedy např. žáci neumějící trojčlenku, počítání s procenty a shodu podmětu s přísudkem (to jsem si teď vymyslel, nechytejte mě prosím za slovo). Ale podle ověřovacího testu se špatně dělá pořadí, na to je lepší srovnávací test, který ovšem neověřuje splnění podmínek.

Lze samozřejmě testy kombinovat. Tj. dát ověřovací testy z českého jazyka a matematiky, které odfiltrují žáky nevyhovující minimálním podmínkám, a mezi těmi, kdo prošli filtrem, vybrat pomocí testu studijních předpokladů. Problém je ovšem v tom, že některé školy by odfiltrovaly žáků příliš mnoho a nenaplnily kapacitu. Což při financování na hlavu znamená možné potíže a z toho plynoucí odpor škol vůči tomuto modelu.

Unknown řekl(a)...
26. dubna 2014 8:42  

Vůbec nerozumím smyslu centrálních přijímaček. Dobře, připusťme, že proběhnou a co bude dál? Pokud bude laťka dole, tak se opět každý dostane tam, kam si zamane a nemusí předvést nic. V tom případě jakékoli přijímačky jsou fraška. Pokud laťka bude výš, a někteří neuspějí, tak jistě v celé řadě škol budou mít ve třídě místo 30 přijatých žáků, jen třeba 12 žáků. A co s tím? Neotevře se třída? Nebo ano a pak, kdo to zaplatí? V obou případech mně tedy vychází, že je to nesmysl. Řešení? Jednoduché. Výrazně omezit kapacity škol a pak teprve nasadit přijímačky. Že to chce odvahu a nikomu se do toho nechce je jasné. Bez tohoto prvního kroku to však nepůjde.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
26. dubna 2014 11:15  

Smysl přijímaček? Dveřmi jsme vyhodili jednotné plošné testování, oknem se derou jednotné plošné přijímačky. Pořád tu někdo brnká na stejnou strunu.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
26. dubna 2014 11:15  

Smysl přijímaček? Dveřmi jsme vyhodili jednotné plošné testování, oknem se derou jednotné plošné přijímačky. Pořád tu někdo brnká na stejnou strunu.

poste.restante řekl(a)...
26. dubna 2014 12:20  

Výrazně omezit kapacity škol a pak teprve nasadit přijímačky.

Jenže to je přesně proti duchu veškerých změn školství a vzdělávacího systému ve státě, ke kterým došlo po roce 1989.
Já teď nechci zapřádat diskusi, zda je to dobře či nikoliv, ale prostě je to fakt.
Navíc jsou taková rozhodnutí vždy politicky velmi ošemetná a vlastně i nesmyslná.
My samozřejmě můžeme snížit kapacity středních škol. Můžeme zrušit i sloučit mnohé školy a v mnohých krajích se tomu již dělo a děje.
Ale nikdy už nenastane situace, aby volných míst na středních školách bylo méně, nežli vycházejících žáků. A vlastně to ani není žádoucí. Nebo snad chceme návrat systému, kdy "moudří" politici řídící stát budou rozhodovat, kolik přesně má v kterém roce vystudovat zdravotních sester, pekařů, uměleckých kovářů, pokrývačů a mechatroniků? Může mi někdo z diskutujících říci, kolik odborníků na robotiku a google technologie bude potřeba za 10 let, abychom dnes mohli správně určit počty přijímaných strojařů a gymnazistů? A co když někteří gymnazisté změní během 4 let názor a místo technického studia podají přihlášky na práva? :-)

Snaha řídit počty míst na středních školách je směšná ještě z jednoho důvodu. Stát může určit počty žáků na jím a kraji zřizovaných středních školách. Ale dost dobře nemůže ovlivňovat počty přijímaných žáků na školách, zřizovaných jinými subjekty. Takže běžně dochází k situacím, kdy kraj zruší "státní" gymnázium, nebo sníží výkony, tj. počty tříd a vzápětí se žáci "přelijí" na soukromé gymnázium, jehož zřizovatel zatleská.
Že, za v současnosti platné legislativy a systému financování škol, je řešení snížení počtu středních škol - to je naprosto iluzorní a mylná představa.

Změnit je třeba systém financování a parametry výuky. Třeba minimální a maximální počty žáků ve třídě, výukové skupině, pravidla pro dělení výuky atd.
A zvýšit podíl z HDP investovaný do vzdělávání alespoň na obvyklý průměr.

Unknown řekl(a)...
27. dubna 2014 17:36  

26. dubna 2014 12:20

Jak to tak čtu pane poste.restante, tak z toho kruhu není východisko.
Což ale tak nasadit vyšší laťku státních maturitních zkoušek? Což takhle zavést povinnou maturitu z matematiky na gymnázia?
Počet tříd na gymnáziích je v podstatě stále stejný, počet žáků poklesl. Chybí tady kvalita.

poste.restante řekl(a)...
27. dubna 2014 19:08  

Z kruhu samozřejmě východisko existuje a naznačil jsem jej v posledním odstavci.
Je potřeba odstranit existenční závislost škol na počtu žáků.
Samoregulace je efektivnější, nežli administrativní nařízení.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.