Leoš Kyša: Barevný psychobyznys

čtvrtek 3. dubna 2014 ·

V posledních letech se (nejen) na českém trhu psychodiagnostických metod objevila novinka, která vzbudila značnou pozornost nejen odborníků a vyvolala mnohé diskuse. Jedná se o metodu Barvy života, která je prezentována autory jako omnipotentní a univerzální na měření čehokoliv, co se týká psychiky a jejích projevů. V podstatě se jeví jako projektivní technika, kde testovaný asociuje slova s barvami. Za pozornost stojí fakt, že pracuje na principu „black boxu“, kde na jedné straně proband prostřednictvím „snímače“ vkládá své volby a na druhé straně vyskočí výsledek. Co je uvnitř black boxu, to ví jenom autoři, ale nikomu to nechtějí prozradit, protože to je jejich know-how. Tento přístup je v rozporu se zásadami vědecké práce a je jedním z mnoha otazníků, které Barvy života provázejí po celou dobu jejich existence.

Psychologické testy jsou zpravidla používány např. při výběrech do náročných povolání s vysokou mírou psychické zátěže a odpovědnosti za zdraví, životy či majetek (Integrovaný záchranný systém – policie, hasiči, záchranáři, také např. v letectví – piloti, létající personál, řídící letového provozu). Posuzování psychické způsobilosti probíhá také v silniční dopravě u profesionálních řidičů a řidičů žádajících o vrácení řidičského oprávnění (po vybodování a zákazech řízení motorových vozidel).
Psychodiagnostické metody jsou také používány v různých výběrových řízeních, bývají součástí i tzv. Assessment centre, která slouží k identifikaci vhodných a perspektivních uchazečů o pracovní pozice v nejrůznějších oborech lidské činnosti. Je potřeba si uvědomit, že tyto metody a interpretace jejich výsledků rozhodují o osudech konkrétních lidí a jejich zařazení na pracovní pozice.

Požadavky na kvalitu psychodiagnostických metod jsou naprosto přesně definovány v dokumentu Evropské federace psychologických asociací (www.efpa.eu): „EFPA 2013 Test Review Model Version 4.2.6.“ K hlavním vědeckým požadavkům patří standardizace metody na reprezentativním vzorku, její validita a reliabilita. Validitou rozumíme platnost metody – zda skutečně měří to, co chceme změřit a reliabilitu chápeme jako přesnost metody.

Situace v České republice je v tomto směru velmi specifická, nese všechny znaky tzv. tržního hospodářství, kvalita používaných psychodiagnostických metod je velmi různorodá a některé příklady jsou doslova alarmující.

Dosavadním vyvrcholením dlouhodobé snahy o kvalitu psychodiagnostických metod je právě spor
o metodu Barvy života mezi Unií psychologických asociací (www.upacr.cz) a ostravskou firmou DAP Services (www.dap-services.cz). Jak se můžete přesvědčit na několika serverech, které tato firma provozuje, záběr metody je velmi široký a svým způsobem ohromující, začíná testováním předškolních dětí a končí výběrem vysoké školy, firma nabízí produkt i do firemního prostředí (www.balancemanagement.com). Byl vytvořen poměrně složitý, ale sofistikovaný systém, který se snaží oslovit různé cílové skupiny potenciálních uživatelů (školy, instituce, firmy). Namátkou několik serverů: www.znamse.cz, www.bezdoktora.cz, www.materinky.eu, www.barvyskoly.cz, www.tridavkrizi.cz, www.kvantovapsychologie.cz atd. Všude narazíte na metodu Barvy života, která se v tomto kontextu jeví jako všeobjímající a všeřešící.

Studie proti Barvám života

Významnými odborníky v oblasti psychologické diagnostiky byly zpracovány studie, které jednoznačně ukazují, že autoři metody Barvy života nikdy vědeckým způsobem neprokázali požadované vlastnosti metody, především její validitu. Podrobné informace jsou k dispozici na webových stránkách Unie psychologických asociací ČR (www.upacr.cz), jejichž stanovisko přetiskujeme.

Vřele doporučuji všem zájemcům si metodu vyzkoušet na vlastní kůži, za tu necelou stovku to stojí. Udělal jsem to opakovaně a pokaždé jsem dostal naprosto nesmyslné výsledky. Kde se stala chyba?
Výše uvedená firma přišla na trh s metodou, která nesplňuje vůbec kritéria kladená na odborné psychodiagnostické metody, přesto se jim podařilo přesvědčit nejen Ministerstvo školství České republiky, ale i řadu škol, institucí a firem, že jejich metoda je relevantní a dají se jejím prostřednictvím zjišťovat schopnosti testovaných osob, vlastnosti osobnosti, rozhodovat o volbě povolání, diagnostikovat zdravotní stav a pod.

Podle informací MŠMT byly na implementaci této metody v rámci tzv. vnitřní evaluace škol vynaloženy desítky miliónů korun z Evropských sociálních fondů, což je smutným důkazem odborné nekompetence příslušných pracovníků ministerstva, případě dalších „odborníků“, kteří rozhodovali a odborné kvalitě projektů.

Obchodní strategie firmy DAP Services je podle mého názoru velmi úspěšná především z těchto důvodů:
  • Nabízí „nástroj“, který požaduje trh – metoda je rychlá, barevná, relativně levná a lze ji použít přes internet.
  • O použití psychodiagnostických metod často rozhodují pracovníci (manažeři), kteří nemají ani základní znalosti o tom, jak má vědecky založená psychodiagnostická metoda vypadat.
  • Lidé potřebují peníze a někteří jsou ochotni si je vydělávat i přesto, že nabízejí a prodávají „produkt“, který nemá žádnou hodnotu, a jeho výstupy jsou naprosto nerelevantní. K tomu vytvořila firma systém poradců, kteří podle výsledků svých obchodů pobírají příslušné provize (klasický model multi-level marketingu, někdy lidově přezdívaný pyramida či letadlo).

Hloupost a hamižnost

Základem úspěchu Barev života na trhu jsou podle mého názoru dvě lidské vlastnosti, které jsou nevykořenitelné a nekonečné: první je hloupost (neznalost) a druhou je hamižnost. Jejich kombinace vytváří velmi silný koktejl, který vede k úspěchu na trhu. Proto pyramida Barev života stále stojí a letadlo letí dál. Pikantností je, že v byznysu Barev života jsou zapojeni i poměrně vzdělaní lidé, např. dva lékaři a bohužel i někteří psychologové. Pod tlakem odborníků v Česku začala firma výrazně expandovat do zahraničí, kde ještě není odborné veřejnosti dostatečně známá.

Nekompetentnost, neznalost a neodbornost jsou obzvlášť varovné v prostředí českého školství, kde se rozhoduje o budoucnosti našich dětí. Také v některých firmách a institucích pracují v personalistice lidé, kteří nemají ani základní odborné znalosti o vědeckých metodách výběru zaměstnanců, proto také používají pochybné a neověřené metody. Jejich hlavním kritériem výběru metod je rychlost a cena, líbí se jim barevné grafy, tím však jejich odbornost končí. Od těchto přístupů se pak odvíjí kvalita vybraných zaměstnanců na nejrůznější pracovní pozice.

Úsilí o kvalitu psychodiagnostických metod používaných při výběru a posuzování psychické způsobilosti je během na dlouhou trať. Tuto problematiku řeší celá řada evropských států, Česká republika není výjimkou. Je otázkou profesní cti psychologů i zájmem veřejnosti (dotčených klientů), aby tento boj nadále pokračoval, třeba i formou soudních sporů.

Firma DAP Services Ostrava podala předžalobní výzvu na Unii psychologických asociací a tak můžeme očekávat zajímavý soudní spor. Bude se jednat o určitý precedens, protože nekvalitních psychodiagnostických metod je na českém trhu daleko víc, většinou jsou oblečeny v atraktivním hávu moderních technologií, jsou distribuovány prostřednictvím internetu a nabízejí rychlá a jednoduchá řešení. On-line testování má v psychologii svá specifika a rozhodně vyžaduje dodržování určitých pravidel. Pokud tomu tak není, pak ztrácí smysl a stává se jenom nezodpovědnou hrou s lidskými osudy.

Převzato ze Zpravodaje občanského sdružení SISYFOS - ČESKÉHO KLUBU SKEPTIKŮ 3/2013

Související odkazy:




7 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...
3. dubna 2014 v 0:21  

Nekompetentnost, neznalost a neodbornost jsou obzvlášť varovné...

To je také jedna z nezanedbatelných příčin problémů českého školství.
Jen bych k tomu dodal, že pitomec zůstane pitomcem, i kdyby mu hlavu pozlatili.

Unknown řekl(a)...
3. dubna 2014 v 7:07  

U nás to byl dle pana ředitele údajný podklad pro propouštění(nadbytečnost). Do té doby jsem si myslel, že tmářství a středověk už jsou dávno za námi. Škola za toto "veledílo" utratila několik desítek tisíc.

Eva Adamová řekl(a)...
3. dubna 2014 v 7:32  

Pane Procházko nebyli jste sami. Na SŠ se testovalo mnohde i 1 000 žáků na začátcích projektu i po jejich skončení. To vše za nemalý peníz (u velké školy šlo ne o desítky, ale o stovky tisíc)z ESF. Za koule do průvanu by zasloužili pověsit nejenom autoři projektů, ale i ti, co projekty schvalovali. Na naší škole se za to utratilo 40 000 Kč z projektu na inkluzi ne z ESF, ale z peněz MŠMT. A to jsme malá škola s 200 žáky a 20 pedagogickými púracovníky. Byla jsem bohužel jediná, kzterá na nesmyslnost testu poukazovala a která sice test k posouzení ped. sboru absolvovala, ale odmítla tzv. osobnostní pohovor po testování se slovy, že pokud učitel o své osobnosti v 50 letech neví svoje, tak do školy snad ani nepatří. Ostatní tam všichni lezli jako ovce na porážku. A v tomto přístupu je právě zakopaný pes. Lidi nejsou schopni prezentovat svůj názor, a pokud vůbec nějaký mají, raději se podřídí stádu.

Nicka Pytlik řekl(a)...
3. dubna 2014 v 14:24  

zakopaný pes

Tupoun školní je velmi rozšířená a sveřepá bylina.
http://bit.ly/1hk4EO9
Kvete a plodí prakticky neustále.
Kam se hrabe třeba takový bolševník.

Unknown řekl(a)...
3. dubna 2014 v 18:54  

3. dubna 2014 7:32

Eva Adamová

Naprosto souhlasím, kolegyně 2 měsíce před důchodem byla paní zástupkyní seřvána neskutečným způsobem. A to jen proto, že tvrdila o oněch barevných koulích myšlenku o stejném objemu. Nejen učitelé tam lezli jako ovce na porážku, tam bohužel směřuje český národ. Poslední šancí je snad duo Babiš + Sobotka.

Nicka Pytlik řekl(a)...
3. dubna 2014 v 19:44  

Jen pitomci a ubožáci dělají ze zaměstnanců blbce.
Kdo si to nechá líbit, hlupákem se jeví.
Ministr by měl celou tu trapnou záležitost nechat prošetřit, iniciátory a vykonavače ztrestat a přimět je přinejmenším k omluvě. Oběti zvůle pak rehabilitovat a za případnou újmu odškodnit.
Míra ponížení je skličující. Člověk je přinucen dělat ze sebe kašpara.

Tajný Učitel řekl(a)...
4. dubna 2014 v 8:41  

Proč nechávají učitelé na sebe řvat?
To je zástupce na škole takový bůh, že může na zaměstnance ječet a oni nic?
Takové jsou poměry na dnešních školách?
Kde je vysoký status učitelský?
Kde je sebeúcta, kolegialita a slušné chování? Tedy od rodičů bych to řvaní ještě pochopil, ale od čísi zástupkyně?

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.