Ondřej Šteffl: Více chemie nebo méně korupce

pátek 22. listopadu 2013 ·

V  vědách a v technologiích dosáhlo lidstvo nevídaných úspěchů. V rozvinutých zemích problémem chudých už není hlad, ale obezita, většinu fyzické práce za nás dělají stroje. S problémy, které nás nejvíce trápí, nám ale technologický pokrok nepomůže.


Vlády podporují STEM. V zájmu koho?

Politici celého rozvinutého světa podporují vzdělávání v oblastech STEM (Science, Technology, Engineering and Mathematics). České ministerstvo školství poslalo v květnu 2013 do českých škol 1,75 miliardy korun na podporu technického, přírodovědného vzdělávání. Nic to ale není proti posedlosti Evropské komise, jako by na podpoře STEM závisel osud Evropy. Když se ale probereme záplavou slov o pokroku, vědě a vysokých školách, nakonec vždy zjišťujeme, že ten hlavní důvod jsou technické a technologické inovace ve velkých firmách, které mají zajistit zvýšení HDP a růst konkurenceschopnosti. Jinými slovy jde o to vyvinout zase něco nového, co se bude dobře prodávat. Jde o peníze, které se mají vydělat v průmyslu.

Je to vlastně divné, vždyť v rozvinutých zemích už dávno průmysl nevytváří většinu HDP (i když je ČR nejprůmyslovější rozvinutou zemí na světě, činí u nás podíl průmyslu na HDP jen 37 %, průměr EU je 25%). A jeho podíl na HDP trvale klesá a podíl na zaměstnanosti klesá ještě rychleji. Takže kdyby šlo jen o ty peníze a nebo o zaměstnanost, tak tohle není dobrá cesta. Nějak za tím tuším jiné zájmy.

Co nás trápí

Ale nechme stranou zájmy. Hlavně se nezdá, že problémy, které lidi skutečně trápí, může vyřešit technologický pokrok. Nový model mobilního telefonu, úspornější automatická pračka, rychlejší auto jsou jistě fajn věci, ale, upřímně řečeno, šťastnějšími nás asi neučiní. Málokoho tíží, že je teď nemá. To až reklama nás musí přesvědčit, že je chceme, ba "nutně potřebujeme".

To, co nám naopak opravdu kazí život, jsou problémy sociální, politické, kulturní, trápí nás vztahy mezi lidmi, blbá nálada, xenofobie, korupce, politická nestabilita, klesající porodnost – vlastně vymírání, partnerské či mezigenerační vztahy, problémy vzdělávání, nedořešené etické otázky kolem technologií atd. A to nemluvím o fungování ekonomiky či bankovního systému. Čekáme snad, že tyhle problémy pomůže vyřešit ještě více funkcí našeho mobilního telefonu nebo nanovlákna? To, co bychom spíše potřebovali, jsou sociální inovace, ne technologické.

Holzmannův klíček

Na obory STEM se soustřeďujeme už mnoho let - celé lidstvo. A dosáhli jsme nevídaných úspěchů. V rozvinutých zemích jsme se už dávno zbavili biblického "v potu tváře chléb svůj dobývati budeš", problémem chudých není hlad, ale obezita, většinu fyzické práce za nás dělají stroje. Stále ale jaksi bezmyšlenkovitě věříme, že nám technologický pokrok pomůže vyřešit i všechny další problémy včetně těch společenských. Snaha co nejvíce rozvíjet obory STEM tak připomíná známou scénku Felixe Holzmanna, v níž hledá aluminiový klíček, hledá ho ovšem pod světlem, protože tam je líp vidět, a nikoliv tam, kde ho ztratil.

Existují ale dva typy změn. Jedny jsou dány tím, na co se soustředíme a ty druhé tím, co zanedbáváme. První jsou dány vědeckým a technickým pokrokem, ty druhé pak naší psychologickou, sociální, politickou nedostatečností. A to jak na individuální úrovni, tak na úrovni vědy.

1 000 : 70

Individuálně je naše vzdělání v sociálních oborech slabé. Běžný maturant, než dojde k maturitě, má za sebou nějakých 1 000 hodin výuky oborů STEM, na průmyslovkách samozřejmě mnohem víc. Pokud je to gymnazista, učil se společenským vědám asi 300 hodin, pokud ale chodí na odbornou školu, jeho vzdělání v oborech jako psychologie, sociologie, politologie, ekonomie nepřesáhne ani 70 hodin. Nejvíce práce v té věci asi odvedou mateřské školky. Není tedy divu, že mnozí z nás sice umí spočítat pH roztoku, ale neumí se chovat mezi lidmi a politice se buď vyhýbají, nebo se chovají zběsile. Pád minulé vlády je důsledkem mimomanželského vztahu premiéra, nikoliv problémů s nižším HDP nebo nedostatečným technologickým pokrokem. Petr Nečas, vzděláním fyzik, jistě uměl derivovat a integrovat, bohužel to nebylo to, co v dané chvíli potřeboval zvládnout.

Úroveň společenských věd samozřejmě nedosahuje vědeckého standardu věd přírodních a technických, nedávají nám tak skvělé a nezpochybnitelné výsledky jako fyzika či chemie. Bohužel ani fyzika, ani chemie naše skutečné problémy nevyřeší.

Před časem jsem byl na rozdělování cen a grantů Nadačního fondu Neuron, za matematiku, fyziku, medicínu a ekonomii. Moderátorka si na závěr posteskla, že by potřebovala, aby jí někdo poradil, jak má vychovávat své dvě dcery. V tom jí grant na výzkum doby života protonu opravdu nepomůže. Podělil jsem se o své dojmy s přítomným profesorem Hejným, dnes asi naším nejvýznamnějším pedagogem. „Ale přece nemůžeme udělovat ceny v pedagogice, to není žádná věda“, odpověděl mi. Inu, třeba by se Nadační fond mohl snažit, aby se z pedagogiky věda postupně stala. I medicína začínala pouštěním žilou. A třeba bychom se někdy v budoucnu i dostali k jasnější odpovědi na otázku moderátorky.

Albert Einstein to shrnul už v roce 1931: „Pročpak nám tato skvělá aplikovaná věda, která ušetřila práci a usnadnila život, přináší tak málo štěstí? Jednoduchou odpovědí na to je: Protože jsme se dosud nenaučili používat ji rozumně. (...) Starost o člověka samého a o jeho osud musí vždy být hlavním zájmem veškerého technického snažení.“

Co dělat

Vlády vymýšlejí jak zařídit, aby nejchytřejší a nejschopnější mladí lidé šli studovat obory STEM, a hlavně aby pak šli do průmyslu pracovat. Mnohem víc by nám ale pomohlo, kdyby nejlepší mozky namísto inovací smartphonů přemýšlely, jak má vypadat zákon o veřejných zakázkách či státní službě, jak upravit volební systém, jaká opatření přijmout proti korupci, kdyby hledaly řešení etických a tudíž i právních problémů kolem kmenových buněk, autorského práva, nároků na nejlepší zdravotní péči, jejíž cena je již dnes vyšší než možnosti atd. A kdyby hledaly cesty jak zlepšit vzdělávání. Zatím leží řešení takových problémů na stranických sekretariátech. A tam to na nejlepší mozky nevypadá.

Vyšší úroveň společenskovědních oborů by nám dokonce mnohdy pomohla i k penězům. Třeba ČEZ přišel v Albánii a Bulharsku o hodně peněz, a nebylo to nedostatky v technologiích. Spíše špatně vyhodnotil politickou situaci. Možná by se tedy hodili spíš ti politologové, kterých prý máme příliš mnoho. K obchodování s Čínou či Indií je spíš zapotřebí kulturologie než fyzika a spíš schopnost empatie než integrální počet. Ani ekonomickou krizi nezpůsobilo technologické zaostávání či všeobecně slabé znalosti z chemie…

Pokud chcete diskutovat, označte prosím svůj příspěvek písmeny rr. Na příspěvky bez rr nebudu odpovídat. Diskutovat s lidmi, kteří nepřečetli celý text, je ztrátou času. Uvítám také, když uvedete rozsah svého vzdělání ve STEM a ve společenskovědních oborech.

Mládí vpřed

Snad by pomohlo rozšíření výuky společenskovědních předmětů na základní škole. Lidé, kteří vědí z psychologie alespoň trochu, se snad dovedou lépe ovládat, lépe zvládají zátěžové situace, lépe spolu vyjdou, trocha politologie by z nich mohla udělat lepší voliče a sociologie přivést k porozumění společnosti. Stálo by za zvážení, zda nejsou tyhle znalosti pro život každého jednotlivce (i nás všech) důležitější než stélka lišejníku, znalost solí kyslíkatých a nekyslíkatých či Ohmova a Pascalova zákona. Samozřejmě, že pak záleží na tom, zda by si žáci ze školy odnesli jen názvy čtyř temperamentů, či něco užitečného a praktického, třeba jak s různými lidmi jednat. Ovšem v tom se společenskovědní předměty neliší od ostatních věd, včetně přírodních. Výuka může být špatná, nebo dobrá, užitečná, nebo zbytečná.

Mladí lidé hledí dopředu, mívají ideály a nadšení a zdá se mi, že vidí dál než vlády a celá Evropská komise. Jsem vzděláním matematik, učil jsem fyziku, ale jsem rád, že se mladí lidé na obory STEM příliš nederou a raději volí obory společenských věd. A to i když mnozí z nich mají dobré a někdy dokonce vynikající předpoklady ke studiu matematiky či jiných exaktních věd (data z výzkumu a testování uchazečů o vysokoškolské studium, společnost Scio). Ale oni tyhle obory studovat prostě nechtějí.

Chtějí najít odpovědi na životní otázky, které si kladou. Vždy se jich hodně hlásilo a stále hlásí na psychologii, protože chtějí rozumět sami sobě a lidem kolem. Hlásí se i na speciální pedagogiku či sociální a charitativní práce, protože chtějí pomáhat lidem. Hodně se jich hlásí na sociologii či politologii, protože chtějí porozumět společnosti, politice, ne světu strojů, ale světu lidí, který je obklopuje. Měli bychom je v tom podporovat, protože oni tak vlastně projevují „starost o člověka samého a o jeho osud“. A měli bychom se snažit, aby právě tyhle obory šli studovat ti nejchytřejší z nich, a ne je přesvědčovat, že nejlepší je být strojařem či chemikem.

Úvodník v únorovém čísle roku 2013 přírodovědného časopisu Vesmír končil slovy: „Při vší úctě k fyzice, chemii, biologii – nejsou teď na tahu jiné vědy?“

Převzato z blogu autora na Aktuálně.cz


45 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...
22. listopadu 2013 v 11:35  

Vždy se jich hodně hlásilo a stále hlásí... protože chtějí rozumět sami sobě a lidem kolem... protože chtějí porozumět společnosti, politice, ne světu strojů, ale světu lidí, který je obklopuje.

Mohl bych napsat, že světu lidí rozumím, i když jsem v tomto směru vzdělán jen druhotně. Ale napíšu popravdě, že bych mu nejspíš nerozuměl zhola, i kdybych to studoval prvotně a do alelůjáá.
Potřeba prohloubit porozumění svědomitým studiem je bezesporu chválihodná. Jsem ale skeptický jak směrem k potřebě, tak i, a možná víc, směrem ke svědomitosti. I porozumět se musí umět. I tady je třeba nezanedbatelné řemeslné zručnosti.
Nakonec ale, proč ne. Jenže, kdo ty rozumbrady bude živit? Jako že, prodám osm metrů porozumění událostem v naší ulici?

Nicka Pytlik řekl(a)...
22. listopadu 2013 v 20:10  

'hodna chvály'
češtinář mě nepochválí...

obyčejná učitelka řekl(a)...
23. listopadu 2013 v 22:08  

Pane Šteffle, děkuji. Už jsem si myslela, že jsem divná.
Pane Pytlíku, ať tak, nebo tak, my už je živit nebudeme, to spíš oni nás... A taky věřím, že budou ochotni se celoživotně vzdělávat (on ten teoretický matematik by nás neuživil o moc líp).

poste.restante řekl(a)...
24. listopadu 2013 v 0:30  

Tohle je těžká debata.

Nechci být skeptik. Dozajista jsou mladí, kteří uvažují tak, jak je popsáno v článku. Ale obávám se, že většina mladých si nevybírá psychologii a sociologii, protože chce rozumět sobě, ostatním lidem a celé společnosti, ale spíš proto, že nemají základy matematiky a fyziky a bojí se, že by neuspěli v oborech, které jsou na těchto předmětech postavené. Vybírají si politologii a sociální vědy, protože mají dojem, že v těchto oborech se to "nějak dá okecat". Vybírají si ekonomii, práva a politiku, protože vidí, že v těchto oborech se dá přijít k velkým penězům rychle a bez dřiny. A nevybírají si technické vědy nikoliv proto, že instinktivně tuší, že budoucnost patří vědám o lidech a pro lidi, ale proto, že jsme na základních školách totálně odbourali téměř vše, co souvisí s technikou a v mimoškolní činnosti rozbili skvělou síť stanic mladých techniků, organizací Svazarmu a technických kroužků. Tudíž mladí kluci nemají kde k technice získat vztah.
Svůj volný čas místo toho tráví vykecáváním na facebooku a hraním počítačových her. Sociální komunikaci se věnují leda tak na sociálních sítích a mimo ně prakticky vůbec. Umí dohodnout strategii v on-line hře, ale neumí v diskusi svůj postoj podepřít znalostmi a argumenty.
A my je tomu vůbec neučíme.

Kdybychom tak věděli, co se odehraje za 10, 20, či 50 let, abychom na to naše žáky mohli připravit.
Kdyby tak tušili předkové v časech belle epoque, co se chystá, možná by své děti učili především základům první pomoci. V následujících letech by se jim to hodně hodilo.

Neočekávám zásadní změnu fungování ekonomiky tohoto státu během nejbližších dvaceti let. Proto si myslím, že nás zatím bude živit spíše vývoz výrobků strojírenské výroby a nikoliv sociologických studií. Ale do budoucna bych doporučoval investovat do oborů, které navrhuje například pirátská strana.
Nevím, jaká vzdálená budoucnost nás čeká, ale tuším, že když Čína skupuje po celém světě zemědělskou půdu, tak její vůdcové vědí, proč to dělají.
Předpokládám, že současný ekonomický model, postavený na nekontrolovatelné spotřebě a drancování přírodních zdrojů nemůže vystačit na věky, protože ty zdroje surovin a energie jednoho dne prostě dojdou.
Pokud najdeme náhradu za spalování ropy a uhlí, pak k tomu nejspíše přispějí obory jako chemie, biotechnologie nebo nanotechnologie a nikoliv kulturologie.

Ale chci být optimista. A tak chci současně věřit, že nám snad rozvoj v oblasti sociálních věd umožní zabránit budoucím válkám o zdroje. Že nám třeba lepší ekonomické vzdělání většiny průměrných obyvatel pomůže rozetnout gordický uzel propletence ekonomických vztahů současné ekonomiky, kde bohatí více bohatnou, obyčejní lidé chudnou a chudí ztrácejí vše, včetně života.
A že se to vše stane dřív, nežli
nás smetou ti, kteří investovali místo do sociálních vztahů více do vývoje balistických střel.

Nicka Pytlik řekl(a)...
24. listopadu 2013 v 1:37  

Jak vyhrabat se z řitě?
Věnujme se humanitě!


Úvaha, že předseda vlády se chová jako blbec proto, že nemá nastudovány společenské vědy, je pro mne jen velmi obtížně uchopitelná. Zastávám spíš názor, že jako blbec se většinou chová člověk, který bez ohledu na jakékoli vzdělání blbcem je.
Asi by nebylo od věci, kdyby zde jasně zaznělo, jak to s tím člověkem doopravdy je. Jestli se mu rozvinul mozek, protože začal používat ruce, nebo je začal používat až na základě hlubší úvahy.
Mám poměrně zajímavou zkušenost se sledováním výchovy malinkatých dětiček v souvislosti s typem vzdělání jejich rodičů. Zkuste odhadnout, které děti jsou spíše soběstačné a sociálně přizpůsobivé, a které nemají základní návyky, mnohdy ani v oblasti osobní hygieny, a v nemalé míře trpí různými neurotickými projevy.
Když tady pan poste.restante zmínil piráty, myslím, že jejich kapitán říkal něco v tom smyslu, že třeba neúspěšné realizace těch velkých ajtý projektů za naše nemalé peníze nejsou primárně proto, aby se prošustrovávalo, ale proto, že se tomu prostě nerozumí za mák. A to na všechny strany.
Žádné vtipné signální značky zde uvádět nebudu, protože tu celkem není o čem diskutovat. Mám intenzivní pocit, že autor ani o žádnou diskusi nestojí. Už dávno má ve všem jasno, a zajímá jej už jen notování si k podpoře jeho byznysu. Krom toho se zřejmě pracovníkům společnosti Scio lépe vyvíjejí testy z humanitních oborů.

V neposlední řadě bychom ale rozhodně neměli opomenout výmluvný Mistrův epitaf:
"Budoucnost patří aluminiu!"

Jan Hučín řekl(a)...
24. listopadu 2013 v 8:07  

Ad Pytlík Blaha 24. listopadu 2013 1:37

Z humanitních testů se testy určitě nedělají lépe než ze STEM. Ale Scio už nějakou dobu nedělá jenom testy, podívejte se.

Obory STEM mají tu nevýhodu, že vyžadují poměrně namáhavou duševní činnost, psychologové to nazývají záměrné myšlení. Komu se nechce myslet, rozhoduje se v životě instinktivně. Doporučuju knihu Myšlení rychlé a pomalé od pana Kahnemanna.

Eva Adamová řekl(a)...
24. listopadu 2013 v 12:08  

"Snad by pomohlo rozšíření výuky společenskovědních předmětů na základní škole."

Nemyslím si, že by bylo potřeba cokoliv rozšiřovat. Úplně by stačilo, aby se v předmětech typu výchova k občanství, rodinná výchova či výchova ke zdraví opravdu pořádně vyučovalo a klasifikovalo tak, jako v ostatních předmětech. Jenže výuka občanky byla za totáče poznamenána výchovou socialistického občana a podle toho se k ní také v té době přistupovalo, jak ze strany učitelů tak i žáků. Z tohoto přistupu jsme se však ani za 24 let od "sametové" nedokázali vyhrabat. Výuka občanky je tedy dones rodiči, dětmi a bohužel i řediteli škol považována za cosi druhořadého až nepořebného. Navíc tento předmět patří na našich školách k těm, které jsou z valné části vyučovány neaprobovaně, a přiznejme si, že ti, co ho jdou studovat na VŠ, také nepatří k našim intelektuálním špičkám.

Nicka Pytlik řekl(a)...
24. listopadu 2013 v 13:00  

Nevím, jestli to není vytrženo z kontextu, nebo jestli jsem to nějak nepopletl, ale právě říkal v televizi jakýsi průmyslník, že mnoho firem odchází do zahraničí i proto, že jim chybí technicky vzdělaní zaměstnanci na úrovni rozdílu potřeb a možností ve výši třinácti procent. O kvalitě ani nehovoře, dodal.
Ale k úvaze, že mnohé společenské nepořádky mohou být způsobeny nedostatečným studiem humanitních oborů, se rozhodně budu muset ještě vyjádřit. A k odkazu pana Hučína 'podívejte se' také. Jinak to ve mně zase zkvasí, a budu mít metabolické potíže. Nemohu se cpát živočišným uhlím po lopatách, přecee.

Jan Hučín řekl(a)...
24. listopadu 2013 v 13:14  

Snad by pomohlo rozšíření výuky společenskovědních předmětů na základní škole.

Pomohlo by, kdyby rodina řádně vychovávala děti. Momentálně tuto namáhavou činnost outsourcuje a obávám se, že to není dobře.

obyčejná učitelka řekl(a)...
24. listopadu 2013 v 13:33  

chybí technicky vzdělaní zaměstnanci
Ještě nikde jsem nečetla a neslyšela, co si pod tím přesně průmyslníci představují (tedy jaké profese přesně hledají) a kolik za to nabízejí.

poste.restante řekl(a)...
24. listopadu 2013 v 15:29  

obyčejná učitelka
Zkuste například zde: www.prace.cz, www.jobs.cz, www.grafton.cz, www.manmark.cz, www.skoda-auto.cz/kariera, kariera.linet.cz atd. ;-)

Promiňte, to bylo laciné, ale naběhla jste si sama.
"Průmyslníci" naopak mají vcelku hodně přesné představy, koho potřebují a kolik jsou ochotni za něj zaplatit. A dlužno podotknout, že náš vzdělávací systém jim požadovaný "produkt" nenabízí. Ti movitější to pak řeší tak, že si budují vlastní vzdělávací kapacity. Myslím, že není třeba jasnějšího důkazu selhání vzdělávacího systému veřejného školství.
(Skoro se děsím položit otázku: Je možné, že to ti komunisté s resortními zřizovateli středních škol nedělali úplně blbě?)

Jedna otázka je, zda je tady veřejné školství od toho, aby dodávalo kanonenfutter pro potřeby průmyslu. Myslím, že rozhodně nikoliv.
Druhá otázka ovšem je, zda má naše školství produkovat nezaměstnané a nezaměstnatelné.
Zda si to společnost může dovolit.

Víte, jaká je momentálně nejpoptávanější profese mezi absolventy humanitních oborů vysokých škol? Je to recepční s převisem kolem 190 uchazečů na 1 volné místo.
Jednou z top profesí mezi mladými je analytik a programátor. Před 5 lety přesunula firma AVG své vývojové centrum do Bulharska. Důvod? V ČR je málo IT specialistů.

Eva Adamová řekl(a)...
24. listopadu 2013 v 17:28  

"Pomohlo by, kdyby rodina řádně vychovávala děti."

No myslím si, že na poli občanské výchovy, jsou na tom rodiče se zanlostmi hůře než na poli matematiky, fyziky či chemie, protože jim zde chybí jakékoliv základy, a tudíž jsou v tomto směru svým dětem platní asi jako mrtvému kabát. Nebo si myslíte, že rodiče skutečně rozumí fungování zákonodárné, výkonné a soudní moci? Nebo si myslíte, že rozumí financování státu a fungování půjček, když kvanta lidí nezvládá ukočírovat rodinný rozpočet? Stručně a jednoduše řečeno je konečně na čase začít učit výchovu k občanství jako kterýkoliv jiný předmět, a to od základů a pořádně. Rodiče na to prostě nemají znalosti, jde jenom o to, aby je vůbec měli kantoři.

obyčejná učitelka řekl(a)...
24. listopadu 2013 v 19:09  

Děkuji, pane poste.restante, za podnět - podívala jsem se. Ale opravdu to není žádná smršť. Pár míst v kraji. Myslela jsem, že je kritický nedostatek.

Nicka Pytlik řekl(a)...
24. listopadu 2013 v 19:18  

Sleduji to celkem pravidelně a pro představu uvádím prvních dvacet pozic:
Obchodní zástupci 936
Řidiči nákladních automobilů a tahačů 702
Kuchaři (kromě šéfkuchařů) 573
Pracovníci ostrahy, strážní 565
Číšníci a servírky 498
Prodavači v prodejnách 335
Svářeči 287
Obchodní referenti 231
Zedníci (kromě zedníků ohnivzdorného zdiva) 176
Seřizovači a obsluha číslicově řízených strojů 171
Mechanici a opraváři osobních automobilů 151
Zámečníci strojů 145
Všeobecní administrativní pracovníci 145
Skladníci, obsluha manipulačních vozíků 135
Stavební a provozní elektrikáři 119
Programátoři počítačových aplikací 118
Finanční poradci specialisté 112
Seřizovači a obsluha obráběcích strojů 110
Organizátoři konferencí a událostí 109
Ostatní uklízeči a pomocníci 108

Jan Hučín řekl(a)...
24. listopadu 2013 v 21:23  

Paní Adamová, to jsme si asi nerozuměli. Výchova v rodině, to není finanční gramotnost ani občanka. To jsou ty velebené soft-skills slušného chování, empatie, naslouchání, porozumění, zvládání emocí a tak.

Jinak ale souhlasím, že zejména ekonomické a partnerské chování rodičů dnes nejenže nevychovává, ale směřuje opačně, než by bylo žádoucí. A to jsme právě u dovedností, které by absolvent obor STEM měl ovládat: schopnost nepodlehnout instinktivnímu vábení si půjčit na dovolenou a vánoční dárky, nýbrž si to spočítat nejen v optimistickém příjmovém scénáři; či schopnost vidět v širším rámci důsledky rozhodnutí (např. recyklace partnerky).

Nicka Pytlik řekl(a)...
24. listopadu 2013 v 22:48  

Chtěl jsem Vás, pane Hučíne, podpořit v tvrzení, že dnešní rodiče jaksi selhávají v zájmu o svoje děti. Ale informovali večer v televizním zpravodajství jako první, že se detektivní agentury nejvíc věnují zakázkám, kdy rodiče nechávají sledovat svoje děti, jestli náhodou neberou drogy.
A tak si říkám, jestli nejsme příkří ve svých soudech. Mne třeba rodiče v tomto směru poměrně značně zanedbávali.

Tak tedy jen k Vašemu odkazu na 'Moderní vzdělávání nejen ve škole'. Mám trošku pocit, že z mnoha stran je úloha řekněme tradiční školy zpochybňována. Je to mizérie. Učitelé nerozumí dnešnímu světu, natož pak budoucnosti. Zdá se, že ve škole zůstávají i přes noc a od běžného života jsou zcela održeni. Nezachrání je ani pošetilé projektování školních konkurenceuschopňovacích estrád pro dvacáté první století. Vše, co je pro smysluplné vzdělání třeba, odehrává se až po odbití páté a seběhnutí po školních schodech. Asi jako dřívávějc, kdy se do práce chodilo tak nějak ze všeobecné povinnosti, ale řádné prachy se vydělávaly až na melouchách.

Rád bych při této příležitosti připoměl svoji vizi o nahrazení povinné školní docházky povinným vzděláváním. Nechť peníze ze státního rozpočtu, které jdou dnes za žákem do kapitoly školství, nejsou rodičům vůbec promítany do daní. A oni pak rozhodnou, jestli budou dítě vzdělávat sami, žhavíce dráty na web scia, jestli si najmou učitele, jestli pošlou dítě do instituce nebo jestli založí vzdělávací družstvo.
Jen si nejsem zcela jist, jestli schopnost rozpoznat korupci a dalších zhovadilostí má člověk získat až studiem humanitních věd nebo třeba návštěvami webu druhanoha.cz.
P.S.
Mají tam Pytlik plný aktivit a her. Díky, pane Šteffle.

poste.restante řekl(a)...
24. listopadu 2013 v 23:15  

obyčejná učitelka
Nesmíte se řídit pouze podle informací z webů nabízejících práci. Ve skutečnosti se naprostá většina volných míst vůbec na webech neobjeví.
Pokud obsazujete volné místo, pak
1. Hledáte ve vlastních zdrojích.
2. Využijete známostí a kontaktů, což často vede k ..
3. Přetáhnete člověka odjinud, z jiné firmy
4. Oslovujete schopné lidi z okolí prostřednictvím vlastních personalistů
5. Teprve pak oslovujete personální agentury
6. Úplně nakonec dáváte nabídku na úřad práce.

V průběhu bodů 1. - 4. často vezmete člověka, který nevyhovuje úplně, ale jeví potenciál použitelnosti a dovzdělatelnosti.

Problém je ale přece v něčem jiném. Volných míst je vzhledem k recesi málo. Nezaměstnaných mnoho. Nemají ale šanci, protože nabízejí něco jiného, nežli je poptáváno.
Je logické, že "průmyslníci" by chtěli na jedno potřebné místo nejmíň pět vhodných uchazečů, aby si mohli vybírat.
Škola ale není subdodavatel. Stát, to nejsou jen průmyslové firmy.

Jo a mimochodem. Ty soft-skills opravdu neučíme. Ani ty, které by byly potřeba prakticky u libovolného zaměstnavatele.

Nicka Pytlik řekl(a)...
24. listopadu 2013 v 23:58  

Ty soft-skills opravdu neučíme.

Tak na to Vám, pane poste.restante, neskočím. Mne neošálíte. Znám to ze školy. Doopravdy inteligentní a sebevědomé děti kolikrát úmyslně říkají hloupostě jen proto, aby se na jejich zvýšenou inteligenci nepřišlo. Moc dobře vědí, co by je taky mohlo čekat ze strany doopravdy pitomých spolužáků i učitelů.
To, že ony slavné 'měkké dovednosti' nemáme přitrouble zapsané v třídní knize, přece neznamená, že se bez nich při běžné, každodenní školní práci obejdeme. U každého cvičení a samostatné práci bez problémů uvedu všechny techniky duševní práce, které jsou nezbytné pro dosažení smysluplného výsledku v souladu se zadáním. Od okamžiku, kdy vyjdu zpoza rohu chodby před učebnami, to do žáků peru horem dolem. Jen z toho nedělám vědu nebo zdroj obživy. Je to přirozená věc, totiž. To ví na rozdíl od popletených humanit každý normální stemák. A tím Vy přece, pane poste.restante jste. Ne?

poste.restante řekl(a)...
25. listopadu 2013 v 10:55  

Tak já to raději upřesním.
Samozřejmě, že když chemikář jen tak mimochodem při probírání skupin prvků seznámí dítka s říkankou "Ó, Slečno Sejměte TÉž POdprsenku", vlastně je seznámil se základy mnemotechniky.

Mně ale chybí cílená a průběžná metodika výuky jak SE UČIT, strukturované zápisy, nebo třeba myšlenkové mapy, organizace přípravy na hodinu, způsob opakování probraného učiva, racionální čtení, time management, asociační listiny...

Anebo také třeba komunikace a organizace práce v týmech. Různé metody koordinace práce, atd...

Tohle se učí až v manažerských kurzech po absolvování VŠ a to mi přijde trochu pozdě.

Zde je mimochodem obrovský význam práce učitelek prvního stupně a také družinářek. Právě ony vytvářejí správné pracovní návyky, často místo rodičů.

Chraň pámbu, že bych chtěl po vzoru "básníků v Čechách" zavádět předmět typu semináře na téma rozložení pomůcek na pracovním stole. Ale když jsem nastoupil na vysokou, absolvovali jsme jednodenní instruktáž, jak používat knihovní informační systém. A v následujících letech mi to hodně usnadnilo práci a ušetřilo spoustu času.

Eva Adamová řekl(a)...
25. listopadu 2013 v 14:17  

"Mně ale chybí cílená a průběžná metodika výuky jak SE UČIT, strukturované zápisy, organizace přípravy na hodinu, způsob opakování probraného učiva, ..."

Chraň pánbůh každého, kdo se tomuto nenaučí v průběhu školní docházky jaksi sám za pochodu. Ono to totiž fakt ani jinak nejde. Všechny tyto věci přeci vštěpuje každý kantor ve svým předmětech žákům neustále dokola. A snad si nemyslíte, že když projdou nějakým na toto specializovanýcm kurzem, že jim to pomůže. Tak tomu nevěřím ani náhodou.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
25. listopadu 2013 v 18:03  

Než budu diskutovat, musím se ohradit:

Pytlik Blaha řekl(a)... 24. listopadu 2013 1:37

Mám intenzivní pocit, že autor ani o žádnou diskusi nestojí.

To máte tedy pocit, který neodpovídá realitě. S pocity to tak bývá :-)

Diskutuji jak vzteklý na http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=21677

a myslím, že diskuse je celkem zajímavá :-). Po obědě se pustím o do vás všech

Ondřej Šteffl řekl(a)...
25. listopadu 2013 v 20:30  

poste.restante řekl(a)... 24. listopadu 2013 0:30
„Tohle je těžká debata.“ To jo :-P

„Ale obávám se, že většina mladých si nevybírá psychologii a sociologii, (...) proto, že nemají základy matematiky a fyziky a bojí se, že by neuspěli v oborech, které jsou na těchto předmětech postavené...“
Data posbíraná od uchazečů ukazují, že to tak je jen někdy. Na spolvěd obory se hlásí i uchazeči s vynikajícím předpoklady v matematice. A na některé obory se jiní ani nedostanou – v našem testu obecných studijních přepdokalů je kvantitavní oddíl (a taky logický a taky kritické myšlení) a při převisu 1:10 třeba na FSS MU tam nelze mít nějak málo.

„Umí dohodnout strategii v on-line hře, ale neumí v diskusi svůj postoj podepřít znalostmi a argumenty.
A my je tomu vůbec neučíme.“
Ano, tak to je.

"Kdyby tak tušili předkové v časech belle epoque, co se chystá, možná by své děti učili především základům první pomoci. V následujících letech by se jim to hodně hodilo."
Taky mám ten pocit

„Neočekávám zásadní změnu fungování ekonomiky tohoto státu během nejbližších dvaceti let.“
A proč ne? Není to jen zbožné přání. Doporučuji knihu Taleb: Černá labuť. Já naopak očekávám dramatickou změnu, jen nevím jakou. Ale rozhodně je lepší být připraven, než čekat, že změna nepřijde.

„Ale chci být optimista. A tak chci současně věřit, že nám snad rozvoj v oblasti sociálních věd umožní zabránit budoucím válkám o zdroje. Že nám třeba lepší ekonomické vzdělání většiny průměrných obyvatel pomůže rozetnout gordický uzel propletence ekonomických vztahů současné ekonomiky, kde bohatí více bohatnou, obyčejní lidé chudnou a chudí ztrácejí vše, včetně života.
A že se to vše stane dřív, nežli nás smetou ti, kteří investovali místo do sociálních vztahů více do vývoje balistických střel.“
Hezky napsáno, taky doufám.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
25. listopadu 2013 v 20:34  

Pytlik Blaha řekl(a)... 24. listopadu 2013 1:37
„Krom toho se zřejmě pracovníkům společnosti Scio lépe vyvíjejí testy z humanitních oborů.“
Ne, nevyvíjejí. Kolega Blaha promine, rozhodně není sám s podobnými nápady. Upřímně řečeno, úvahy, že vše dělám proto, abych nějak prvoplánově zvýšil zisk Scio, jsou hloupé, a svědčí o tom, že jejich autoři nemají ponětí ani o fungování byznysu obecně, ani o firmě Scio, a ani o mně (tomu poslednímu se nedivím, když mě moc neznají).
I kdyby se „pracovníkům společnosti Scio lépe vyvíjely testy z humanitních oborů“, jak myslíte, že by to mělo souviset s tímhle článkem. Máte dojem, že tenhle článek nějak změní strukturu oborů na VŠ nebo přijímačky? A kdy?

Ve Sciu se za léta podařilo dát dohromady tým 80 výjimečných lidí, schopných, nadšených, chytrých, učenlivých ba dokonce sympatických. Což jistě není v českém školství běžné ;-). S takovými lidmi lze dělat prakticky cokoliv (třeba emušáky – viz www.emusaci.cz), akorát, že to ty lidi musí bavit, protože hlavně proto tam jsou. A bavit nás to bude, pokud máme pocit, že to pomáhá české vzdělanosti. Pomáháme vzdělávání dětí, máme v misi. Takže příčinná posloupnost je: 1. co pokládáme ve vzdělávání (nebo i jinde) za důležité a přínosné 2. jak tomu můžeme pomoci 3. jak na tom můžeme vydělávat. Ne naopak. Takže například se nám zdálo, s emocionálním rozvojem dětí je problém; jde o malé děti, tak jsme vymysleli projekt a vyvinuli hračku Emušáky. A ta se prodává, a snad bude vydělávat. A mimochodem, za rok vyvinout z nuly a na trh uvést hračku, to by nebyl špatný výsledek ani pro hračkářskou firmu.

"Budoucnost patří aluminiu!"
Ano, s tím nelze nesouhlasit.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
25. listopadu 2013 v 20:34  

Jan Hučín řekl(a)... 24. listopadu 2013 8:07
„Doporučuju knihu Myšlení rychlé a pomalé od pana Kahnemanna.“
To já taky :-)

Ondřej Šteffl řekl(a)...
25. listopadu 2013 v 20:35  

Eva Adamová řekl(a)... 24. listopadu 2013 12:08
„… a klasifikovalo“
To mi nepřijde jako dobrý nápad.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
25. listopadu 2013 v 20:35  

Pytlik Blaha řekl(a)...
24. listopadu 2013 13:00
„ale právě říkal v televizi jakýsi průmyslník, že mnoho firem odchází do zahraničí i proto, že jim chybí technicky vzdělaní zaměstnanci na úrovni rozdílu potřeb a možností ve výši třinácti procent.“
A co myslíte, je za této situace dobré hnát děti na obory STEM, když dostudují za 9 let? Kolik těch firem mezitím odejde? Viz výše odpověď Poste.Restante, a to ani není černá labuť, to jde předvídat. A odcházejí, protože chtějí (mohou) jen málo platit.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
25. listopadu 2013 v 20:36  

Jan Hučín řekl(a)... 24. listopadu 2013 13:14
„Pomohlo by, kdyby rodina řádně vychovávala děti. Momentálně tuto namáhavou činnost outsourcuje a obávám se, že to není dobře.“
To by pomohlo, ale jak to chceš zařídit. Kdo má co udělat? Má důvod to udělat? A udělá to? To jsou mé tři oblíbené otázky na návrhy typu „mělo by se“. Je to jeden z problémů k řešení, těch budoucích schopných.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
25. listopadu 2013 v 20:36  

obyčejná učitelka řekl(a)... 24. listopadu 2013 13:33
„Ještě nikde jsem nečetla (…) a kolik za to nabízejí.“
Ano, to je trefné. Nabízejí málo, protože jinak by neobstáli v konkurenci… Co z toho vyplývá?

Ondřej Šteffl řekl(a)...
25. listopadu 2013 v 20:38  

poste.restante řekl(a)... 24. listopadu 2013 15:29
„obyčejná učitelka Zkuste například zde: www.prace.cz, www.jobs.cz,“
No zkuste všichni http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/default.asp?page=db a http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/app/navs2010/ najděte si, kdo je opravdu nezaměstnaný.

„A dlužno podotknout, že náš vzdělávací systém jim požadovaný "produkt" nenabízí.“
A sám si odpovídáte: „Jedna otázka je, zda je tady veřejné školství od toho, aby dodávalo kanonenfutter pro potřeby průmyslu. Myslím, že rozhodně nikoliv.“
Ano, to si taky myslím, a tom je z velké části můj blog. Jestli má veřejné školství něco podporovat, tak řešení problémů společnosti, ne zisky průmyslu.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
25. listopadu 2013 v 20:39  

Eva Adamová řekl(a)... 24. listopadu 2013 17:28
„No myslím si, že na poli občanské výchovy, jsou na tom rodiče se znalostmi hůře než na poli matematiky, fyziky či chemie, protože jim zde chybí jakékoliv základy, a tudíž jsou v tomto směru svým dětem platní asi jako mrtvému kabát.“
Ano, přesně.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
25. listopadu 2013 v 20:39  

Pytlik Blaha řekl(a)... 24. listopadu 2013 19:18
„Sleduji to celkem pravidelně a pro představu uvádím prvních dvacet pozic:“
Z toho je uplatnitelné VŠ vzdělání u těchto:
Obchodní zástupci 936
Všeobecní administrativní pracovníci 145
Programátoři počítačových aplikací 118
Finanční poradci specialisté 112
Organizátoři konferencí a událostí 109

Nevidím STEM :-o, kromě programátorů

Ondřej Šteffl řekl(a)...
25. listopadu 2013 v 20:40  

Jan Hučín řekl(a)... 24. listopadu 2013 21:23
„A to jsme právě u dovedností, které by absolvent obor STEM měl ovládat: schopnost nepodlehnout instinktivnímu vábení … „
No hned jsem si vzpomněl na Nečase

Ondřej Šteffl řekl(a)...
25. listopadu 2013 v 20:40  

Pytlik Blaha řekl(a)... 24. listopadu 2013 22:48
„Mám trošku pocit, že z mnoha stran je úloha řekněme tradiční školy zpochybňována. Je to mizérie. Učitelé nerozumí dnešnímu světu, natož pak budoucnosti. Zdá se, že ve škole zůstávají i přes noc a od běžného života jsou zcela odtrženi. Nezachrání je ani pošetilé projektování školních konkurenceuschopňovacích estrád pro dvacáté první století. Vše, co je pro smysluplné vzdělání třeba, odehrává se až po odbití páté a seběhnutí po školních schodech. Asi jako dřívávějc, kdy se do práce chodilo tak nějak ze všeobecné povinnosti, ale řádné prachy se vydělávaly až na melouchách.“
Jakkoliv je to nadsázka, něco na tom je. Na některých školách víc, na jiných míň.

„Mají tam Pytlik plný aktivit a her. Díky, pane Šteffle.“
Není zač, myslíme na Vás.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
25. listopadu 2013 v 20:42  

poste.restante řekl(a)... 24. listopadu 2013 23:15
„Pokud obsazujete volné místo, pak
1. Hledáte ve vlastních zdrojích.
2. Využijete známostí a kontaktů, což často vede k ..“
To se dělá jen v malých firmách. Už u Scia s 80 lidmi se jde přes JOBs a děláme velmi důkladná a sofistikovaná výběrka. Proto taky jsme, tam kde jsme.

„Je logické, že "průmyslníci" by chtěli na jedno potřebné místo nejmíň pět vhodných uchazečů, aby si mohli vybírat.
Škola ale není subdodavatel. Stát, to nejsou jen průmyslové firmy.“
Ano, přesně. Já bych taky rád, kdyby mně stát dodal vyškolené lidi na vývoj testů. Ale ve skutečnosti je naopak Scio školí a dodává státu – CERMATem prošli myslím tři, kolega Suchomel začal v PORGu, pak přešel do Scia a teď řídí vývoj testů v ČŠI. V českém školství je řada dalších, které PORG nebo Scio zaměstnávaly a vzdělávaly.

„Ty soft-skills opravdu neučíme. Ani ty, které by byly potřeba prakticky u libovolného zaměstnavatele.“
Ano, dokonce ani ty, co by chtěli průmyslníci.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
25. listopadu 2013 v 20:43  

poste.restante řekl(a)... 25. listopadu 2013 10:55
„Mně ale chybí cílená a průběžná metodika výuky jak SE UČIT, strukturované zápisy, nebo třeba myšlenkové mapy, organizace přípravy na hodinu, způsob opakování probraného učiva, racionální čtení, time management, asociační listiny...“
Zkuste náše ScioCampy Jak na učení: http://www.scio.cz/rozvoj-deti/7-10-let/sciocamp/jak-na-uceni/, myslím, že metodiku vám můžeme poslat :-).

„Anebo také třeba komunikace a organizace práce v týmech.“ ScioCamp Jak na komunikaci :-)

„Tohle se učí až v manažerských kurzech po absolvování VŠ a to mi přijde trochu pozdě.“
Ano, proto jsme ty kurzy vyvinuli, že?

Nicka Pytlik řekl(a)...
25. listopadu 2013 v 22:21  

Na příspěvky bez rr nebudu odpovídat.

Za třináct minut patnáct odpovědí?
Nu, nevýrazné dodržení slova.
S otevřeným hledím
v diskusi jsme znova.

Poněkud mne mrzí,
a je taky k zlosti,
že, poněvadž jsem drzý
a nezřízeně kách,
nechválíte moje pitomosti
v myšlenkách.

Eva Adamová řekl(a)...
27. listopadu 2013 v 12:44  

Tak panu Štefflovi nepřijde dobrý nápad např. ve výchově k občanství klasifikovat tak, jako v ostatních předmětech?

A ona nás filozofie dávání samých jedniček nejhůře dvojek k něčemu dovedla? Pokud se na děcka trošku nepřitlačí, tak tu hromadu pojmů v občance nebudou ochotné vstřebat ani náhodou, budou tam dělat brajgl, jejich znalosti budou na nule a občanka zůstane okrajovým předmětem. Budeme si muset vybrat, buď to začneme pořádně učit nebo se na to vyprdneme a zůstaneme tam, kde jsme.

obyčejná učitelka řekl(a)...
27. listopadu 2013 v 14:46  

tu hromadu pojmů v občance nebudou ochotné vstřebat ani náhodou, budou tam dělat brajgl, jejich znalosti budou na nule
Chcete tím říci, že když budou dostávat trojky a čtyřky, stanou se z nich naslouchající filosofové?

Eva Adamová řekl(a)...
27. listopadu 2013 v 15:26  

To sice ne, ale přinutí je to občas se i do tohoto předmětu učit, splnit zadaný domácí úkol a dávat pozor v hodině, což je v konečném důsledku dovede alespoň k základní orientaci v daných problémech.

A jenom pro připomenutí výchova k občanství na ZŠ vůbec žádné základy filozofie v osnovách nemá, ale má tam základní věci ohledně fungování státu, finanční gramotnost, základy právního vědomí apod. A on si v tomto státě vůbec nikdo neuvědomuje, že orientace v těchto problémech bude pro mnohé děti možná v životě důležitější než výuka fyziky či zeměpisu. Nežijeme totiž už v totáči, který lidem sice neposkytoval svobodu, ale zato jim pucoval prdelky.

Jirka řekl(a)...
27. listopadu 2013 v 21:44  

obyčejné učitelce

Přitlačit neznamená dávat špatné známky, ale učit a hodnotit stejně jako v ostatních předmětech. Výchova k občanství musí být postavena na znalostech. Pokud děti netuší, jak by měl demokratický stát fungovat a jaké jsou jeho instituce, jak hospodařit s penězi a mnoho jiných věcí, pak nemá smysl mluvit o výchově zodpovědných, tolerantních a demokratických občanů. Motivační známky mají své místo v každém předmětu, ale na konci musí být spravedlivá odměna za vykonanou práci. Myslím, že dnes pořád ještě nemusíme při občance dětem lhát. Tím se liší od té předlistopadové. Bohužel k ní pořád většinou přistupujeme s despektem. Masaryk žádal 20 let a nedostal je. Nám zatím nestačilo téměř celé čtvrtstoletí. Asi bude nejlepší cestou drobná, poctivá, každodenní práce a každý začneme sám u sebe. Když to nejde změnit shora, budeme muset začít zdola.

Nicka Pytlik řekl(a)...
27. listopadu 2013 v 23:04  

přinutí je to občas se i do tohoto předmětu učit

Tak to si, paní Adamová, nejsem zcela jist. Neuvedu nic nového, ale ze špatných známek mají obavy spíše ti, kteří je snad ani mít nemohou. Těm ostatním je to, řekl bych, docela jedno.

obyčejná učitelka řekl(a)...
28. listopadu 2013 v 6:57  

Při téhle diskuzi jsem si vzpomněla na scénku Kaisera s Lábusem, kde učitel zkouší žáka z vědomostí o sametové revoluci. Pokud z učiva nedokážeme vybrat to, co se dětí opravdu bytostně týká nebo bude týkat a nedokážeme je o tom přesvědčit, bude to celé na prd.

Nicka Pytlik řekl(a)...
28. listopadu 2013 v 9:38  

a nedokážeme je o tom přesvědčit

Přesvědčit? Promiňte, ale vzdělávání není volební kampaň.

Eva Adamová řekl(a)...
28. listopadu 2013 v 11:53  

Díky Jirkovi za jeho názor. Konečně někdo pochopil, co jsem vlastně chtěla naznačit. Ono totiž v té naší škole souvisí všechno se vším a už jenom tím, že ve výchově k občanství neklasifikujeme srovnatelně s ostatními předměty, dětem dáváme signál, že se jedná o něco podřadného čemu není ani potřeba věnovat pozornost.

Nicka Pytlik řekl(a)...
28. listopadu 2013 v 13:46  

ve výchově k občanství neklasifikujeme srovnatelně s ostatními předměty

Ubírám se, paní Adamová, opačným směrem. Předměty ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie jsem si zařadil právě mezi předměty výchovné a při klasifikaci zohledňuji i nepřítomnost žákových předpokladů.
Mám s takovým přístupem vynikající zkušenosti. Třeba slaninu jsem zahrnul do kategorie koření a tak ji mohu bez rozpaků používat i při přípravě vyloženě postních pokrmů.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.