Jana Karvaiová: Komu vyhovují praktické školy? No přeci postiženým dětem!

pátek 4. října 2013 ·

Praktické školy jsou ne v poslední době, ale již delší dobu stále na tapetě našich médií. Kdo si dal práci zjistit, jak se to s nimi opravdu má? Neboť ve většině článků jsou opakovány dokola stále stejné LŽI, které vedou k matení lidí.


Většinou se ozývá Asociace speciálních pedagogů, dnes se ozvu i já, dlouholetý pedagog.

Největší lží je, že do praktických škol jsou umisťovány děti (většinou se mluví o Romech) dle přání škol nebo rodičů. Že se jich chtějí základní školy zbavit. Pravda je jinde. Dítě, které v běžné základní škole neprospívá, je po nějaké době (kratší či delší) navrženo na přezkoumání pedagogicko–psychologickou poradnou. Ta využívá testy inteligence a další speciálně pedagogické testy (týkají se diagnostiky různých vad, motoriky, dysfunkcí mozku apod.)

Pokud je u dítěte shledána nižší inteligence (méně než 69 bodů IQ škály) a neprojde ani dalšími testy, poradna navrhne RODIČŮM (tedy ne škole), aby zvážili přestup dítěte do základní školy praktické. Jestli se rodiče rozhodnou tam dítě zařadit, je jen a jen jejich věc. Vše jim je předem řádně vysvětleno, rodiče mohou praktickou školu navštívit, seznámit se s prostředím, metodami práce, s učiteli. Po písemném (tzv. poučeném) souhlasu může být dítě do školy přeřazeno. Pokud rodiče nesouhlasí, není zařazeno a zůstává na základní škole. Přes to vlak nejede, vážení.

A z praxe znám mnoho případů, kdy se rodiče této změně urputně bránili několik let. Musím ovšem dodat, že většinou pod tlakem neúspěchu dětí, ne pod tlakem nějaké instituce, se rozhodli dítě do praktické školy nakonec zařadit. Po zařazení většinou litovali, že tak neučinili dávno.

Takže, pokud jsou v současné době ve škole praktické nějací Romové, vše probíhalo podle tohoto schématu. Rodiče dali souhlas, děti byly vyšetřeny a shledány mentálně postiženými. Tak nevím, kde je problém. Kdo se snaží stále stejnými hloupými argumenty prosazovat rušení praktických škol?

Protože nikdo z těch „zastavačů“ rušení praktických škol se nejde podívat do rodin neromských postižených dětí. Nikoho osud těchto dětí nezajímá. Nikoho nezajímá spokojenost dětí a rodičů s péčí v praktických školách. Za nimi nestojí žádné vládní ani nevládní organizace, které by si na nich dělaly kariéru. Znám rodiče dětí s mentálním postižením zvaným Downův syndrom. Jsou to děti s velmi nízkým IQ. A ti si prostě prosadili, že jejich dítě bude chodit do základní školy, sehnali si asistenta a nikdo je nedonutil, aby dítě šlo do školy praktické nebo speciální (dříve pomocné). Takže zde je ukázka toho, že vše leží na rodičích a nemohou být obviňováni speciální pedagogové a další učitelé.

Další lži, které se objevují, se týkají středního vzdělávání dětí s lehkým mentálním postižením. Samozřejmě, že tyto děti mají možnost navštěvovat různá učiliště a vyučit se v mnoha oborech. Takže, kdo tvrdí, že praktické školy vychovávají nezaměstnané, lže a to velmi jasně. To bychom totiž mohli říci i o vysokých školách – přeci je dnes problém s nezaměstnaností i vysokoškoláků. Takže autoři těchto slov by si měli dost dávat pozor na ústa (pardon na ruku, která to psala). Anebo je to vše krásně účelové. Vždyť tu přece jde zase a jenom o peníze. Jen si všichni dobře vzpomeňte, jak se před pár lety houfně rušily jesle a mateřské školy. Argumenty se našly – je to socialistické, stojí to moc peněz, o malé děti se mají starat matky… Už si ani nevzpomínám, kolik dalších zaručených pravd jsme se dozvěděli z médií. A dnes, světe div se, stavíme nové školky, politické strany si z toho dělají svá předvolební „tahátka“ pro voliče.

Dnes jsem se tu chtěla zabývat právě a jen nápravou lží, které by měly být převedeny na pravdu. Protože, kde jste se mohli dočíst to, co jsem tu napsala? Nechci se tu teď zabývat otázkami inkluze a integrace – také dva velmi často užívané pojmy v souvislosti s praktickými školami. To by bylo na další dlouhé vyprávění. Jde mi o to napravit veřejné mínění, kterému se nedostává správných a hlavně úplných informací.

Zdroj: EDUin.cz

3 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...
4. října 2013 v 15:57  

Souhlas všemi deseti. Konečně věcný článek k dané problematice bez trapných keců o rovných příležitostech.

Nicka Pytlik řekl(a)...
4. října 2013 v 16:50  

Až na to, že jsem kdysi jedno dítě pro toto řešení doporučil a jedno dítě před tímto řešením uchránil, žádné jiné osobní zkušenosti nemám. Ale takhle nějak jsem si to představoval. Především neoddiskutovatelná přítomnost stanoviska rodičů je v tom celém kvasu zásadní.
Mám intenzivní pocit, že v eu mají obavy, že by jim mohl být náš systém dáván za vzor, tak to vychytrale zaonačili na domnělé indikátory, spoléhaje se na naši poklonkovací předpodělanost. No, vychází jim to.

Pavel Doležel řekl(a)...
7. října 2013 v 10:03  

To je všechno moc pěkné, ale už jsem zaslechl, že prý ty pedagogicko-psychologické poradny používají nějaké špatné testy, když jim vychází podíl alespoň lehce mentálně retardovaných Romů vyšší, než jaký je podíl alespoň lehce mentálně retardovaných "neromů". Paní advokátka (či v jaké právnické profesi se madam realizovala, dokud nenarazila na novou šanci se zviditelnit) Šimůnková upozorňuje, že lehkou mentální retardací trpí v každé národnosti asi 3% lidí. Páni psychologové a speciální pedagogové si holt musí uvědomit, že co jak je a co jak není, v postdemokracii neurčuje ani fyzikální stav věci, ani psychologové, či pedagogové, nýbrž média a soudy, čili novináři a právníci. Renesanční to lidé. Co na tom, že v životě nezdiagnostikovali ani jedno dítě a řada z nich dítě v životě viděla nanejvýš z auta, při cestě z tenisu, lyžování, či squashe, nedejbože pak byla s nějakým zvláště otravným nucena trávit čas v letadle při cestě na "Kanáry", či do Tunisu. Jak dlouho si tohle nechají učitelé a rodiče dětí líbit?

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.