Za nezaměstnaností mladých stojí zejména nedostatky v tuzemském vzdělávacím systému. V předvolební debatě České televize se na tom shodli lídři kandidátek v Karlovarském kraji; řešením by podle nich bylo posílení spolupráce mezi školami a firmami stejně jako větší podpora technických oborů a řemesel. V loňském roce bylo v Česku bez práce 16,7 procenta lidí mezi 20 a 24 rokem, což je víc než dvojnásobek průměrné míry nezaměstnanosti.
Z článku vrm v ČeskáTelevize.cz vybíráme:
Podle karlovarského radního a krajského lídra TOP 09 Romana Malečka musí české školství projít okamžitou reorganizací, která by omezila humanitní směry, jejichž absolventy hledají hůře uplatnění. Téhož názoru byl i Pavel Přemysl Ries, jednička na kandidátce Úsvitu přímé demokracie: "Je potřeba mít méně básníků a filosofů a podpořit takové – průmyslové - obory, které mladé lidi zaměstnají."
Nejčtenější články
.png)
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
11 komentářů:
Za nezaměstnaností mladých stojí i stále zvšující se věk odchodu lidí do důchodu. V tomto státě je jen určitý počet pracovních míst. Jestliže stát nemá peníze na vyplácení důchodů a zaměstnává stále víc starších lidí, nedostává se pak volných pracovních míst pro absolventy. Jsou to prostě spojené nádoby.
Otázka zní: Co je horší?
Filozof, nebo mizerný řemeslník.
Na pracáku budou nejspíš oba.
Za nezaměstnaností mladých stojí zejména nedostatky v tuzemském vzdělávacím systému.
A za nedostatky ve vzdělávacím systému může:
1. Naprosto nekoncepční vedení resortu ze strany většiny polistopadových vlád.
2. Dlouhodobé podfinancování resortu. Říkám to pořád: "Za peníze klubu z okresního přeboru si prvoligové vybavení nepořídíte. Hřiště, ani hráče."
Za nezaměstnaností obecně stojí především vysoká míra automatizace výroby a produkce obecně. Na to si budeme muset zvyknout. Za rozdílem mezi nezaměstnaností mladých a starších a zkušenějších stojí bohužel bordel ve školství a všichni ti poblouzněnci s inkluzivním vzděláváním, zkompetentňováním, s učením v souvislostech, v projektech, inovativním učením a s nejrůznějším jiným alternativním učením. A samozřejmě středobodem všeho je financování na hlavu a obrácený tržní princip, v němž nesoutěží o vzdělání studenti, nýbrž o studenty školy. Kritizuji to už minimálně deset let, ale někteří jedinci to stále ještě nechápou. Pak se diví, jak je možné, že nám to nefunguje. Kde asi udělali soudruzi chybu? No tak vzhledem k tomu, že myšlenku je těžké nejen přijmout, ale také opustit, hledá se ten pravý viník současného stavu. Trh přece fungovat musí, že? Co na tom, že třeba k pečení chleba se více hodí trouba, než trh?
A kdo je na ráně první? Učitel. Máme hloupé, líné, nevzdělané, nebo alespoň špatně vzdělané a nepřipravené učitele. Musíme je začít vzdělávat správně a po našem. Co na tom, že o naše moudra lidí, kteří v životě nejenže nikoho neučili, ale často se pořádně neučili ani sami, nestojí. Uděláme projekt, vysajeme nějaké prachy z evropského grantu (že jsou to prachy z velké části i českých daňových poplatníků se zastírá tím slovem "evropský", aby se vytvořila ta správná láska k panevropské myšlence - oni nás tam mají na tom Západě tak rádi, že nám sem posílají peníze) a pak se ten nezlepšující se stav hodí třeba na absenci moderních technologií. Tam by se taky dalo něco trhnout.
Soukromé a i některé veřejné (bohužel) vysoké školy produkují prakticky nezaměstnatelné jedince. Mají titul, to ano, ale nedokáží se písemně vyjádřit a to ani gramaticky, ani stylisticky korektně.
Za nezaměstnaností obecně stojí především vysoká míra automatizace výroby a produkce obecně. Na to si budeme muset zvyknout. Za rozdílem mezi nezaměstnaností mladých a starších a zkušenějších stojí bohužel bordel ve školství a všichni ti poblouzněnci s inkluzivním vzděláváním, zkompetentňováním, s učením v souvislostech, v projektech, inovativním učením a s nejrůznějším jiným alternativním učením. A samozřejmě středobodem všeho je financování na hlavu a obrácený tržní princip, v němž nesoutěží o vzdělání studenti, nýbrž o studenty školy. Kritizuji to už minimálně deset let, ale někteří jedinci to stále ještě nechápou. Pak se diví, jak je možné, že nám to nefunguje. Kde asi udělali soudruzi chybu? No tak vzhledem k tomu, že myšlenku je těžké nejen přijmout, ale také opustit, hledá se ten pravý viník současného stavu. Trh přece fungovat musí, že? Co na tom, že třeba k pečení chleba se více hodí trouba, než trh?
A kdo je na ráně první? Učitel. Máme hloupé, líné, nevzdělané, nebo alespoň špatně vzdělané a nepřipravené učitele. Musíme je začít vzdělávat správně a po našem. Co na tom, že o naše moudra lidí, kteří v životě nejenže nikoho neučili, ale často se pořádně neučili ani sami, nestojí. Uděláme projekt, vysajeme nějaké prachy z evropského grantu (že jsou to prachy z velké části i českých daňových poplatníků se zastírá tím slovem "evropský", aby se vytvořila ta správná láska k panevropské myšlence - oni nás tam mají na tom Západě tak rádi, že nám sem posílají peníze) a pak se ten nezlepšující se stav hodí třeba na absenci moderních technologií. Tam by se taky dalo něco trhnout.
Soukromé a i některé veřejné (bohužel) vysoké školy produkují prakticky nezaměstnatelné jedince. Mají titul, to ano, ale nedokáží se písemně vyjádřit a to ani gramaticky, ani stylisticky korektně.
Škoda, že tu kromě kritiky učitelů nezazněla také kritika největšího průůšvihu - politikaření se středními školami. V Karlovarském kraji jich je tolik, že pro své přežití přijímají prakticky každého. Žáci na základních školách jsou si toho vědomi a jejich vzdělávání na ZŠ je čím dál větší problém. Nic a nikdo je netlačí. Ale abych byl objektivní - problém počtu SŠ je celorepublikový a nikde se politikům nechce rušit školy. Ale bez tržního principu, že poptávka musí převažovat nabídku se školství prostě neobejde. Ale kdo z politiků bude natolik sebevrah své kariery, aby tento gordický uzel rozseknul.
Souhlasím s Vámi, pane Doležele, natolik, že jsem si to bez problémů přečetl i dvakrát. Osobně bych ovšem použil více "výstižnějších" slov.
Škoda, že se těch lídrů zlatých, Karlovarských nikdo nezeptal, jak by pomohli učiteli, který přišel o zaměstnání proto, že byl na žáky náročný a ze svých nároků neslevil a neslevil.
"Ale bez tržního principu, že poptávka musí převažovat nabídku se školství prostě neobejde."
No, ono na skutečném trhu, se poptávka s nabídkou vyrovnává prostřednictvím tržní ceny. Naši poblouznění pseudoliberálové, žijící ve světě, v němž i povídání pohádky dítěti na dobrou noc, je otázkou nabídky a poptávky, jednoho dne již poměrně dávno uplynulého přišli s tezí, že student je klientem a stát mu poskytuje službu. No a klient přece diktuje, jakou službu chce. Může poskytnutou službu reklamovat, může si stěžovat. No a tak jsme se ocitli v situaci, kdy skutečnost, že student se nechce učit, je považována za korektní tržní přístup, stejně jako když nechce být hodnocen, nechce být vychováván, nechce poslouchat cizí pokyny, ani se podřizovat kolektivu. Poblouznění pseudoliberálové, zejména pak velikáni ze stran, jako byla ODS, vytvořili ve školství totální chaos a bordel. Byly prezentovány velké "myšlenky", že když studenti poptávají vysokoškolské vzdělání a jen nepatrné části je poskytnuto, musí stát poptávce přizpůsobit nabídku. No a tak se začalo přizpůsobovat a tak dlouho se přizpůsobovalo, až jsme se dostali do prd... Pokřivil se pracovní trh, zničila se informační hodnota titulů, školství produkuje nepoužitelné zmetky, žáci se v mezinárodních srovnáních propadájí stále hlouběji a hlouběji. Důsledkem je katastrofální úroveň průměrného absolventa střední i vysoké školy, rostoucí nezaměstnanost absolventů, snižování konkurenceschopnosti státu i snižování všeobecné vzdělanosti. A poblouznění pseudoliberálové hledají, kde se stala chyba. A už začínají nacházet nová řešení, která jsou prostá, jasná a mylná.
"Ale bez tržního principu, že poptávka musí převažovat nabídku se školství prostě neobejde."
No, ono na skutečném trhu, se poptávka s nabídkou vyrovnává prostřednictvím tržní ceny. Naši poblouznění pseudoliberálové, žijící ve světě, v němž i povídání pohádky dítěti na dobrou noc, je otázkou nabídky a poptávky, jednoho dne již poměrně dávno uplynulého přišli s tezí, že student je klientem a stát mu poskytuje službu. No a klient přece diktuje, jakou službu chce. Může poskytnutou službu reklamovat, může si stěžovat. No a tak jsme se ocitli v situaci, kdy skutečnost, že student se nechce učit, je považována za korektní tržní přístup, stejně jako když nechce být hodnocen, nechce být vychováván, nechce poslouchat cizí pokyny, ani se podřizovat kolektivu. Poblouznění pseudoliberálové, zejména pak velikáni ze stran, jako byla ODS, vytvořili ve školství totální chaos a bordel. Byly prezentovány velké "myšlenky", že když studenti poptávají vysokoškolské vzdělání a jen nepatrné části je poskytnuto, musí stát poptávce přizpůsobit nabídku. No a tak se začalo přizpůsobovat a tak dlouho se přizpůsobovalo, až jsme se dostali do prd... Pokřivil se pracovní trh, zničila se informační hodnota titulů, školství produkuje nepoužitelné zmetky, žáci se v mezinárodních srovnáních propadájí stále hlouběji a hlouběji. Důsledkem je katastrofální úroveň průměrného absolventa střední i vysoké školy, rostoucí nezaměstnanost absolventů, snižování konkurenceschopnosti státu i snižování všeobecné vzdělanosti. A poblouznění pseudoliberálové hledají, kde se stala chyba. A už začínají nacházet nová řešení, která jsou prostá, jasná a mylná.
Nemyslím si, že zásadní problém je v počtu středních škol. Určitá redukce by v některých lokalitách na místě byla, o tom se nechci přít. Ale počet středních škol musí primárně vycházet z dopravní obslužnosti a z oborové skladby. Je nemyslitelné, aby patnáctiletá dítko strávilo 4 hodiny denně dojížděním jen proto, že v rámci "úspor" někdo "zoptimalizoval" školu, o kterou měl žák zájem. A zase tolik škol vybavených internátním ubytováním také nemáme.
Sáhneme-li k redukci, které školy budou první na odstřel?
Gymnázia těžko. Mají vlivné přímluvce a jsou obvykle zaplněná. Sice žáky, kteří nemají ani minimální studijní předpoklady, ale koho to trápí?
Jistěže je "logické" zrušit školu, o kterou je menší zájem, viďte?
Jenže celé se to pořád točí kolem normativního financování. Školy berou každého, kdo se umí podepsat a žáci volí cestu menšího odporu. V důsledku školy, kde se ještě alespoň snaží udržet laťku kvality = jsou přísnější a náročnější na žáky, jsou zákonitě méně zaplněné a tudíž zralé k likvidaci.
Zrušit vybavenou střední školu s kvalifikovanými kantory, nebo gymnázium s dobrým renomé jen proto, že teď právě jdou na střední školy populačně slabé ročníky mně osobně moc smysluplné nepřipadá. Obzvláště, když si připomenu humbuk kolem mateřských škol - Už se těším, jak budeme za pár let číst o uplacených výběrových řízeních na výstavbu nových škol, které někdo v současnosti ruší. Anebo je to snad záměr?
Přitom by úplně stačilo (alespoň) navýšit normativ na žáka.
Posloužím si příkladem ze zdravotnictví. Nemocnice jsou prý před krachem, protože nevyžijí ze současných plateb od pojišťoven. Řešením má být navýšení platby za pojištěnce, které platí stát.
Školy hospodaří na pokraji ekonomické propasti. Slučují se třídy na 30-34 žáků, přestává se půlit výuka do skupin, propouštějí se "nadbyteční" učitelé. Přitom současně skuhráme nad kvalitou výuky a nad tím, jak se nám nedaří začleňovat žáky hendikepované a se spec. vzdělávacími potřebami. Na platy asistentů nejsou peníze.
Jak se ovšem věnovat individuálně žákovi, když je jich ve třídě dalších 30, to už mi zastánci inkluze neporadí.
Všichni víme, že výuka v menších skupinách je lepší a efektivnější. Takže co uděláme? No přece zavřeme další školy a zvýšíme počet žáků ve třídě na 38. (I takový návrh už jsem zaznamenal.)
Protože je krize a musí se šetřit. Jak nás z těch budoucích krizí dostanou žáci, kteří nic neumí už teď, to je mi záhadou.
Zdravím kolegu Doležela. Jakkoliv se občas v ideologických debatách serveme "do krve", v tomto punktu jsme naprosto ve shodě.
Problém úpadku školství a vzdělanosti obecně je totiž věcný a "technický". Stačí jednoduchá analýza příčin a důsledků.
Čili změnit se musí především systém financování školství, objem prostředků je nutno navýšit (alespoň) na průměr EU a pak se můžeme bavit o reformách, inkluzi a optimalizaci sítě škol i s ohledem na potřeby ekonomiky s důrazem na průmysl.
Ale než se tak stane, tak proboha aspoň zvednout normativ na žáka. Všechno ostatní jsou jen líbivé politické kecy.
Okomentovat