Přečtěte si: Proč je nutné odvolat ministra školství

Důvodů, proč měl ministr školství Josef Dobeš už dávno odejít z funkce, je mnoho. Ty nejpodstatnější jsou otřesná personální politika, která destruovala odborné složky ministerstva natolik, že v některých oblastech znemožňuje jejich další fungování, dále organizační chaos plynoucí z neustále se měnících a vnitřně rozporných kroků a připravovaná opatření typu plošného testování, která hrozí návratem ke školství osmdesátých let minulého století.


Z článku Tomáše Feřteka v EDUin.cz vybíráme:


Boj o Dobešovo ego


Je ale příznačné, že reálný tlak na odchod ministra nastal až ve chvíli, kdy je ohroženo čerpání evropských peněz. Na ostatní Dobešova pochybení si veřejnost není většinově schopná udělat jasný názor. Nebezpečí, že přijdeme o padesát miliard, ale rozumí každý. Premiér Nečas dal ministrovi školství opět dva měsíce na nápravu. Je to zásadně špatná strategie, která nemůže vést k výsledku.
Sám ministr popisuje svoji práci jako adrenalinový sport, když říká, že rok a půl běží závod o čerpání evropských fondů, a sám sebe chápe jako odvážného hráče, který vsadil do banku politickou kariéru. Pokud nevyčerpám všechny evropské peníze, odstoupím! Právě premiér by mu měl navrhnout, ať si dofukuje ego někde, kde to nebude způsobovat tak zásadní škody.


Ano, Josef Dobeš nezpůsobil všechny problémy, které ministerstvo školství s čerpáním evropských peněz má. Potíže jsou skoro ve všech šestadvaceti operačních programech. Ale z nových ministrů právě jen Dobeš při svém příchodu jako hyperaktivní nová tvář ve vysoké politice rozhodl o razantním snižování počtu úředníků a nařídil propustit podstatnou část horko těžko sestaveného odboru, který měl evropské peníze na starost. Když zachováme Dobešovu sportovní terminologii – už tak uštvanému běžci podrazil nohy. Dnes jen sklízíme ovoce více než rok starého faulu.