Přečtěte si: Nová studie OECD v otázkách a odpovědích

Zpráva OECD nazvaná Reviews of Evaluation and Assessment in Education, Czech Republic vzbudila v uplynulých dvou týdnech řadu diskusí. Ta hlavní se vedla o to, zda závěry zprávy chválí a podporují opatření zaváděná současným ministrem školství, nebo naopak upozorňují, že jeho kroky nezlepší české vzdělávání. Tento spor bude nejlépe rozhodnout až ve chvíli, kdy bude k dispozici kompletní český překlad. Do té doby je ale vhodné zodpovědět několik základních otázek po smyslu celé zprávy, abychom při jejím čtení rozuměli důvodům, proč vznikla a o jaký dokument se vlastně jedná. Vypracovali jsme je ve spolupráci s garantkou zprávy pro Českou republiku Janou Strakovou.


Z rozhovoru Tomáše Feřteka s Janou Strakovou v EDUin.cz vybíráme:

Plošné testování tedy autorům studie obecně vadí?
Ne, jen upozorňují, že od samotných plošných testů nemůžeme očekávat, že se výsledky žáků a práce škol zlepší. To takové testy zařídit neumějí. Ze zahraničí máme mnoho dokladů o tom, že samotné zavedení testů kvalitu vzdělávání nezvyšuje a že má také řadu negativních dopadů.


Ale ve zprávě se přece mluví i o tom, že o výsledcích našich žáků máme málo informací. V tom by nám mohly plošné testy pomoci.
Ano, ale zpráva také uvádí, že řadu důležitých informací bychom mohli lépe a levněji získat výběrovými šetřeními, které se provádějí jen na vybraném vzorku žáků a z kterých neplynou pro žáky a učitele žádná potenciální nebezpečí. Taková šetření umožňují ověřovat širší rozsah vzdělávacích cílů.


Ve zprávě se přece mluví o nutnosti větší srovnatelnosti hodnocení na jednotlivých školách. Právě k tomu bychom přece mohli plošné testy použít. Otestujeme všechny děti v ročníku a jejich výsledky pak můžeme porovnat.
Zpráva právě upozorňuje, že k větší srovnatelnosti hodnocení ze strany učitelů nejsou plošné testy vhodné. Důležité je, aby se učitelé naučili rozumět stanoveným cílům vzdělávání, aby stejně rozuměli tomu, jak vypadá výkon žáka, který těchto cílů dosahuje. K tomu mohou učitelům kromě konkrétních a srozumitelných standardů pomoci ukázky žákovských výkonů (tedy písemných úloh, ale třeba i nahrávek ústních prezentací, uměleckých výkonů), s popisem jejich hodnocení. Takové ukázky mohou dobře demonstrovat, na jaká kritéria se máme při hodnocení zaměřit, podle jakých znaků poznáme, zda žák byl schopen naplnit požadovanou úroveň dovednosti. To pomáhá sjednocovat hodnocení v celém systému a pomáhá to také profesnímu rozvoji učitelů.


Dá se souhlasit s tvrzením ministerstva školství, že z 99% už se dnes řídí tím, co zpráva OECD doporučuje?
Ne, stačí se podívat na doporučení zprávy (ZDE) a každý může posoudit, co z toho u nás již existuje. Naopak často jdeme přímo proti těm doporučením, nebo v lepším případě jsme práce ještě ani nezačali. Například pokud jde o standard práce učitele nebo takzvané průběžné hodnocení, které má žáka vést vzděláváním a motivovat ho k práci.