Prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel se vyjádřil k dotazům novinářů, zda má ministr školství Josef Dobeš rezignovat a odejít z funkce ministra.
„Po dlouhé době řídí tento klíčový resort člověk s jasnými názory, který neříká jen líbivé věty o vzdělanosti. Chápe celospolečenský význam učňovského školství a další často opomíjené aspekty vzdělávání. Hospodářská komora ČR má za to, že jeho případný odchod z vlády by zastavil mnoho pozitivních změn v systému našeho školství,“ prohlásil prezident HK ČR Petr Kužel
Nejčtenější články
.png)
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
39 komentářů:
Aha, do pondělka bude Dobeš shánět další podobné lidi na svou podporu...
Tohle jsem uvedl v jednom rozhovoru... A pro Hospodářskou komoru to platí dvojnásob.
Budiž, ale celým odvětvím, tedy přírodovědným a technickým oborům, se nedostává lidí?
Jak to víte? Jak se to projevilo?
Tvrdí to lidé z těchto odvětví.
Ano, to je jejich ekonomický zájem to tvrdit. Ale to neznamená, že to je pravda. Já vám něco ukážu (přejde k počítači). Tady na tom grafu (http://www.gapminder.org/world) je podíl pracovníků v průmyslu v jednotlivých zemích. Podívejte se na Českou republiku. My máme ten podíl ze všech zemí na světě nejvyšší. Kde se tedy vzalo, že potřebujeme tak naléhavě podporovat zaměstnanost v průmyslu? Zřejmě chce být Česká republika do smrti montovnou. Říkám do smrti, a ta pak přijde velmi rychle. Ekonomika naší země je postavena na automobilovém průmyslu, ten se ale třeba přestěhuje do Číny a co pak se všemi těmi lidmi? Podívejte se, co se stalo v Německu. Od roku 1991 do roku 2007 se podíl pracovníků v průmyslu snížil ze 44 % na 27 %, čili skoro o 40 %. A my jsme dnes tam, kde bylo Německo před dvaceti lety. Tvrdit, že podíl pracovníků v průmyslu poroste, je očividně nesmyslné. Jenže průmyslová lobby u nás si své zájmy prosazuje očividně velmi úspěšně.
Z Tatry, ze Zetoru, z ČEZu nebo ze Škodovky přijdou s tím, že nemůžou sehnat třeba svářeče, a ministr školství začne vymýšlet, jak nahnat lidi na učňovský obor svářeč. To by neměl vůbec řešit. Proč já ze svých daní mám platit uspokojování personálních požadavků průmyslu? To přece není úkolem státu. Ve Velké Británii, ve Finsku, v Německu, mnohde jinde a občas i u nás, se konkrétní podniky snaží podporovat konkrétní školy. V ČR se ale podniky raději obracejí na stát nebo na kraje. Myslím, že i to patří k důvodům, proč se říká, že jsme ČEZká republika.
Budiž, ale celým odvětvím, tedy přírodovědným a technickým oborům, se nedostává lidí?
Jak to víte? Jak se to projevilo?
Jasně, techniky nepotřebujeme. Důležité je mít lidi, kteří dokáží psát eseje, diskutovat o problémech globalizace a rozebrat poslední divadelní hru Divadla xxx.
PS: Firma, ve které pracuje bratr, potřebuje urychleně sehnat cca 10 lidí, kteří jsou ochotni a SCHOPNI jet na rok do Turecka a druhá skupina do Španělska postavit průmyslový závod. Neznáte někoho?
Ale už se jim přihlásilo dost zájemců, kteří by byli ochotni jim zajistit ubytování a dopravu, případně psychologickou pomoc a kulturní vyžití na místě.
Proč já ze svých daní mám platit uspokojování personálních požadavků průmyslu?
A proč bych měl ze svých daní platit personální uspokojování divadel a výzkumných ústavů?
V tom případě řekněte svým dětem nejpozději v páté třídě, že po skončení ZŠ se půjdou učit svářečem. Nebo už jím jsou?
Pane Šteffle, je-li řeč o přírodovědně a technicky vzdělaných lidech, jak to souvisí s průmyslem? Lékař ve státní nemocnici je snad zaměstnancem průmyslu? A co technici v bankách, na úřadech, v pojišťovnách? Dělají v průmyslu, nebo ve službách? A když tedy dejme tomu není nedostatek techniků a přírodovědců, tak koho je nedostatek a jak to víte? Vy stále argumentujete tím, že vývoj poptávky po jednotlivých typech práce je nepředvídatelný a dovozujete z toho, že lidé by se měli hlavně naučit být flexibilní a učit se stále nové věci. Do svých úvah ale stále nějak nezahrnujete náklady. Navíc neuvádíte způsob, jak průměrného člověka naučit býti flexibilním. Máte nějaký návrh, nějaké konkrétní kurikulum? Když vám příjde neflexibilní, intelektově podprůměrný žák, který se nechce učit a vzdělání ho nezajímá, co konkrétně mu ve vyučování sdělíte a jak s ním budete přesně krok po kroku zacházet, abyste ho naučil učit se a býti flexibilním? Nebo mu dáte titul doktora práv zadarmo a budete doufat, že tím trh obalamutíte a zvýší se produktivita práce?
Nedostatek je v úctě k práci, resp. k práci není úcta ŽÁDNÁ. Základ všeho je makat, práci lidí ocenit a neplýtvat jejich síly na kraviny. Fromalismus, nesmyslné projekty, plýtvání peněz na žvanění a okecávání. Pokud bude někdy ještě prostředí ve společnosti takové, že práce bude mít svou cenu - morální i materiální - bude i flexibilita, automaticky. Není to k tématu, které tady probíráte, ale přesto - příklad okecávání a plýtvání časem, energií i penězi.
Když naše školství má zachránit něco takového, je s námi opravdu konec.
http://userfiles.nidm.cz/file/KPZ/KA41-prubezne_vzdelavani/PDP/prace-s-listy.pdf
Na titulní stránce uvedeno: TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
Autor, lektor, konzultant, spoluatoři - dohromady 14 lidí.
Ani nevím, jestli je to k smíchu anebo k pláči. Prostě bezmoc.
Pomohou v tomto stavu školství testy? Anebo dotace z EU do dalších takových pitomostí? Pomůže tomuto stavu likvidace regionálního školství /pardon - optimalizace..../? Pes je zakopanej někde úplně jinde - ňákej bernardýn to bude, kříženej s mamutem.
A děti jsou všem šumák. Úcta k práci a její ocenění taktéž. Tudíž flexibilita za těchto okolností NEBUDE. Ovšem tvůrci podobných pracovních listů svou flexibilitu už předvedli, vytvořili flexibilně pitominu, kterou nafoukli do obřích rozměrů a čerpali tudíž pro sebe odměnu za svou práci /zajímala by mě konkrétní výše této odměny, velmi/. Bezmoc na pepku.
Doplňuji:
Ono to přece jen souvisí s tématem. Předchozí příklad je vytažen odtud:
http://clanky.rvp.cz/clanek/c/N/14865/priklady-dobre-praxe-2.html/
Takovéto projekty totiž v podstatě slibují zajištění flexibility na pracovním trhu budoucím absolventům našeho školského systému!
Cituji:
Klíčové kompetence:
Neformální vzdělávání -> Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám -> mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti a tedy i vzdělávání; uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám;
Tak už vím. Je to k pláči.
http://clanky.rvp.cz/clanek/c/N/14885/informacni-system-pro-mladez-neni-strasak.html/
"Tady na tom grafu (http://www.gapminder.org/world) je podíl pracovníků v průmyslu v jednotlivých zemích. Podívejte se na Českou republiku. My máme ten podíl ze všech zemí na světě nejvyšší. Kde se tedy vzalo, že potřebujeme tak naléhavě podporovat zaměstnanost v průmyslu? Zřejmě chce být Česká republika do smrti montovnou."
Tohle by zaslouzilo vytesat do kamene a tim kamenem mlatit pana Steffla do hlavy. A nejmene do te doby, nez se mu rozsviti, ze montovny nejsou jedinym druhem prumyslu.
Demagog jeden! Fujtajbl!
Ad anonymní 31. prosince 2011 22:45
"V tom případě řekněte svým dětem nejpozději v páté třídě, že po skončení ZŠ se půjdou učit svářečem. Nebo už jím jsou?"
Jsou-li něčí děti blbé na učení nebo se prostě učit nechtějí, můžou se stát úspěšnými manuály, jako jsou oba mí rodiče a rozhodně se za ně nestydím. Já byl jedničkář a bavilo mě dělat s dětmi..
Podle Vás by ale lidi měli dávat neschopné děti na manuální profese? Nebo tak nějak to myslíte?
Ono to tak ale bohužel nechodí. Když se podíváte na úroveň některých dnešních absolventů učitelství 1. nebo i 2. stupně, zabrečíte. Kéž by z nich byli raději dobří svářeči. Mnohem horší je, když lidi bez zájmu a navíc tupého ducha, aby nemuseli makat, jdou na učitele /elementaristu, to udělá každý, pokud umí kotrmelec/. Důsledky pro společnost - katastrofální.
Ano, již několik let mám jako učitelka na gymnáziu možnost sledovat, kdo se hlásí na pedagogické fakulty. Většinou jsou to dívky s nevalným prospěchem a minimálními ambicemi. Na druhou stranu jsem se setkala s vynikajícími studenty, s mimořádnými komunikativními schopnostmi, kteří také uvažovali o pedagogické dráze. Tomu poslednímu jsem musela tuto cestu dlouho rozmlouvat. Nakonec uznal, že za 15 až 20 tisíc čistého by rodinu neuživil, a dal se na práva. Byl by z něj zřejmě vynikající učitel, bude z něj zřejmě průměrný právník. Vím, že peníze nejsou všelékem, ale dokud nedojde ke skutečným změnám v odměňování učitelů včetně kariérního řádu, který by zaručil důstojnou odměnu dobrým pedagogůmm, budou nám na školy docházet takoví absolventi, o jakých je řeč v příspěvku výše.
1. ledna 12:08
Vážená kolegyně, proč to raději nerozmlouváte těm slečnám s nevalnými studijními předpoklady? Pokud to takhle dělají všude, není divu, že se na še školství nemůže hnout z místa!
1. ledna 11:23
Když je někdo lempl, bývá lempl na všechno - na studium i na manuální práci. Těch manuálně zručných a nadšených bez studijních předpokladů je, podle mé dlouholeté praxe, minimum. Základem je totiž obecné nadšení. Takže si myslím, že s těmi lemply prostě musíme počítat a nepárat se s nimi. Naopak veškerou pozornost věnovat těm nadšeným a dát jim možnost co nejvíce zkušeností, tedy na ZŠ zvýšit hodiny pro pracovní vyučování (místo 1 hodiny týdně 3), čtenářskou gramotnost učit napříč předměty, z matematiky dávat více cvičení domů, ubrat po 1 hodině z češtiny, matematiky a občanské výchovy (ta se dá krásně zakomponovat do dějepisu a zeměpisu) a tím získáme žáky, kteří půjdou rádi do učení, protože je to baví a ne proto, že jinam je nevzali. Třeba na to postupně ti lemplové taky přijdou, až zůstanou rodičům na krku. POZOR - nemluvím o handicapovaných dětech!
V nějaké studii jsem četla, že manuální zručnost kromě rozvoje vůle rozvíjí i myšlení, asi by to pomohlo i obecněji.
Nejvíc se dítě naučí v rodině. Od mámy domácí práce, ruční práce, od táty třeba pomocné práce ve firmě, na zahradě, kolem domku, se zvířaty, v dílně. Škola mně moc lásku k práci nevdechla.
Musím se zastat dětí na venkově - tam ještě určitě jsou více vedeny k práci a mám hodně žáků, kteří jsou na učení slabí, zato na ruce šikovní a jdou do učení. Taková umělecká kovařina není nic potupného... A taky jim u nás nikdo od té 5. třídy neříká - jsi blbý, budeš makat! Bohužel to slyší v televizi a vidí v reklamě. Nebo si někde poslechnou řeč p. Šteffla.
Ono to tak trochu souvisí všechno navzájem.
Dnes prostřednictvím výzkumů a vědeckých studií zjišťujeme, že pokud nejsou určitá centra v mozku dítěte stimulována a navíc ještě v určité vývojové fázi, pak prostě zakrní a už nikdy se nevyvinou, anebo později jen částečně a s obtížemi.
Platí to pro vnímání jazyka, jemnou motoriku, stejně jako pro empatii vůči ostatním, nebo pro lásku. O tom by právě mnozí učitelé mohli dlouho vyprávět, jak některé děti prahnou po obyčejném pohlazení, anebo jen chvilce pozornosti, či jak citově vyprahlí umí být v pozdějším věku.
Naši předkové pro tohle sice neměli vědecká zdůvodnění, jen letitou zkušenost svých otců a dědů.
To jen novodobí reformátoři chtějí měnit přirozený běh věcí.
Přitom by mnohdy stačilo jen používat zdravý rozum.
Ti "novodobí reformátoři" se naopak snaží respektovat dítě a jeho vývojové fáze - fyzické i psychické! (Radek Sárközi)
Na zkušenosti našich pramatek a praotců můžeme, pane poste.restante, na úsvitu nového věku stavět jen pramálo.
Vždyť oni kromě opory v moderní pedagogice a psychologii neměli k dispozici ani informační a komunikační technologie druhého tisíciletí. A co se zdravým rozumem, když jejich potomky jsme nakonec my a naše děti, vnuci ...
Aby se naše civilizace mohla v budoucnu zdárně rozvíjet, potřebuje dnes jednoznačnou zkušenost s absolutní pitomostí. Tak se nebraňme přirozenému vývoji.
se snaží respektovat dítě a jeho vývojové fáze
Vždyť říkám, tu zkušenost prostě potřebujeme.
Luďku Blaho, musíte mi v tomto případě vysvětlit pojem "přirozený vývoj". Jinak s tou zkušeností s "absolutní pitomostí" musím souhlasit. Jen se obávám, že právě současný "přirozený vývoj" ve školství je řetězem řady absolutních pitomostí, jejichž vyzkoušení a náprava bude delší než jedna povinná školní docházka a dokonce delší než je životní časová dotace jednoho učitelského poslání, které i přes několikerá vyhoření ještě doufá.
(obyčejný člověk)
Anonymní 13:43
Dívka, která odmaturuje ze ZSV s tím, že si teď prostě nemůže vybavit základní symboly světových církví, a u maturity z češtiny nestále brblá cosi o tom, že ona tu zfilmovanou verzi viděla, vám na maturitním večírku sdělí, že hodlá studovat učitelství JČ-ZSV. Našel byste sílu jí cokoli rozmlouvat? Můj příspěvek byl o tom, že schopní studenti jsou od učitelského povoláni odrazováni platovými podmínkami a to je škoda.
Patrím mezi starší. Od mladšího se mi dostalo poučení: učíš tak, jak se má - já učím komerčně........
Tudíž v podstatě nejdu s dobou.A v tomto smyslu jít s dobou ani nechci. "Přirozenému vývoji" se bráním a doufám, že to ustojím a vydržím s energií. Zobnu si jí z návštěv svých bývalých žáků, kteří mi přinesou ukázat i své potomky a z hodin se svými současnými žáky, kterým nevadí, že vedle těch komerčních kolegů vyznívám přísně.
Mládí se domnívá, že je chytřejší, než přechozí generace.Staří máme náskok v tom, že VÍME, na jakých chybách jsme se poučili sami a VÍME, čeho je dobré se vyvarovat - ale vykládejte toto mladým....... "Vědí" vše lépe do té doby, až své chyby odžijí i s důsledky. Asi je to normální koloběh života.
Normální by bylo ale i naslouchat si navzájem s úctou, jelikožto na každém šprochu JE pravda trochu.
"Ti "novodobí reformátoři" se naopak snaží respektovat dítě a jeho vývojové fáze - fyzické i psychické! (Radek Sárközi)"
A staří se nesnažili?
Neumím si představit, který tvůrce žvástů např. ve stylu odkazů ze 7:26, 7:36 by strčil své vlastní dítě do továrny na kompetence, která se řídí takovými pitominami.
Všechno, čeho je mnoho, může být přes míru. Je třeba vyvažovat. Někde je střed - a tam je to vono. Asi :-)
Anonymní z 11:23
Já si taky myslím, že studentům, kteří si ještě na střední škole nerozmysleli jít na kantory, byste to rozmlouvat neměla. Sami už přece mají rozum a ví, že to není povolání pro peníze, ale pro nadšení (tedy to snad na té SŠ, na ZŠ už jen k přežívání - většinou).
Platy učitelů jsou nízké, ale špatná je i kvalita mnohých z nich, takže plošné automatické zvýšení platů by přitáhlo jak ty schopné, tak i víc lemplů. Musíme najít způsob, jak oddělit zrno od plev, a to pak opečovávat. Těch opatření a kroků prostě musí být vícero najednou.
vysvětlit pojem "přirozený vývoj"
Ve skrytu duše jsem, pane obyčejný člověku, doufal, že si toho nikdo nevšimne. Prostě mi to ulítlo, protože i já jsem součástí obecné pitomosti. Spojení "přirozený vývoj" je stejný nesmysl jako třeba "logické myšlení" nebo "zdravé sebevědomí". Tyto objekty buď jsou nebo nejsou, a to bez přívlastků.
I to, že si myslíme, že se vývoji bráníme nebo jej měníme, je samo o sobě oním vývojem. Jsme součástí systému a nemůžeme jej tedy řídit. To lze jen z vnějšku. A tam stojí bůh. Proto se vždycky stane právě a jen to, co se má stát, protože jinak by se to přece nestalo.
Ve svojí neskonalé zpupnosti, a hlouposti, jsme přesvědčení, že jsme na to už konečně kápli a že stačí jevy a děje nově pojmenovat a vyšší kvalita vzdělanosti je zajištěna. Uniká nám, že jen když napneme všechny svoje síly, podaří se nám při notné dávce štěstí ještě nějakou dobu udržet kvalitu stávající.
Radek Sárközi
Ale já jsem přece nepsal, které reformátory mám na mysli.
Takže dost dobře nechápu, proč právě Vy jste cítil být osloven.
Dobře přece z dřívějších diskusí víte, že alternativních směrů ve školství si já osobně cením.
Obzvláště pak těch, které svou filosofii zakládají právě na podpoře přirozeného vývoje dítěte.
A k přirozenému vývoji samozřejmě patří také nutnost občas si spálit prsty a poučit se i z hloupé zkušenosti, že, kolego Blaho.
Dobrý rodič i učitel se nesnaží zabránit dítěti, aby si nespálilo prsty o plotnu.
Ale dohlédne na to, aby se přitom nezmrzačilo.
Škoda jen, že dospělí a národy si většinou také musí rozbít vlastní ústa a nestačí jim ani zkušenost jiných, ani neumí najít poučení od největší učitelky - historie.
Můj osobní názor je takový, že mnohé z dějů let nedávných se sice zaklíná moderností a přirozeností, ve skutečnosti jde však vývoj v mnohém naopak velmi nepřirozený.
Třeba koncept ŠVP nevyplynul z logického vývoje pedagogických věd a poté nebyl školami a učiteli svobodně vybrán v konkurenci jiných, ale byl shůry nanucen všem.
Mladý stromek je potřeba přivázat ke sloupku, aby nerostl křivě.
Na druhou stranu tahat za větvičky v naději, že strom poroste rychleji, se v praxi neosvědčilo.
Mladý stromek je potřeba přivázat ke sloupku, aby nerostl křivě.
Na první pohled se zdá být zjevné, že přirozený je ten stromek nepřivázaný.
Ve skutečnosti ovšem bůh stvořil člověka, aby stromky přivazoval.
Jen tak přemýšlím o tom, že jednou dojde i na omezení výroby v našich montovnách na výrobu osobních automobilů. Poklesne poptávka po oněch svářečích, soustružnících,... a co pak s těmito neflexibilními lidmi ? Tady zase bude rozumovat pan Kužel, že je potřeba více gymnazistů ? Jeho názory jsou krátkozraké.
To je krásné východisko pro úvahy, co má mladý člověk umět, aby se, po zrušení montovny, ve které dělal 10 let svářeče, mohl ucházet o jinou práci, když zrovna v jeho městě není svářečů třeba.
Já začnu: bude muset být ochoten dělat něco jiného než dosud; bude potřebovat kreativitu, představivost a manuální zručnost, aby mohl dělat něco jiného; bude potřebovat chuť učit se stále něco nového; bude muset umět sehnat bydlení v místě, kde je více práce a bude muset být ochoten se stěhovat; bude potřebovat komunikační dovednosti, pozitivitu, morálku...
Chtěl by někdo pokračovat?
A to vše by se měl naučit na ZŠ! To ovšem není ve standardech.
bude potřebovat chuť učit se stále něco nového
Maminka vždycky říkávala:
"Když se ti nechce,
to je horší, než když nemůžeš."
S tou chutí k učení je to dost složité.
Řekněme si otevřeně, že většině žáků se po celá předchozí staletí většinou učit moc nechtělo.
Vždy byly a jsou věci mnohem příjemnější, nežli učení a příprava do školy.
Ve vztahu k výuce je naprosto jedno, jestli nás lákalo hraní na partyzány se špuntovkou v lese, zatímco dnešní děti "běhají" virtuálně po vietnamské džungli na displeji a v ruce mají joystick.
V obou případech se dítko moc neučí.
Rozdíl je v tom, že když my se neučili, mělo to své důsledky.
Třeba jsme neměli šanci dostat se na výběrovou školu...
A dnes?
Za jeden z vrcholů učitelských dovedností považuji umění organizovat práci ve škole tak, aby učení děti bavilo. MŠMT možná stále odkládá zpracování Národního programu vzdělávání proto, že by tam mělo být stanoveno: Úkolem školy je vytvářet dětem podmínky, aby je škola bavila nebo aby jim alespoň nevadila. To je zásadnější věc k nápravě, než plošné testování.
Za jeden z vrcholů ředitelských dovedností považuji umění organizovat práci ve škole tak, aby učení učitele bavilo.
Úkolem státní správy a samosprávy je vytvářet učitelům podmínky, aby je práce bavila nebo aby jim alespoň nevadila. To je zásadnější věc k nápravě, než plošné projektování.
No a zpátky v věci, pane Kužele. Když to tady pročítám, tak si myslím, že byste už mohl mít celkem slušně zdůvodněno, že vaše pojmenování "mnoho pozivních změn v systému školství", stojí jednou nohou na písku a druhou na vodě.
Pokud by se to dalo zjednodužšit, pak "dnešní škola" je kvalitní tehdy, když z ní odcházejí žáci, kteří neztratili chuť se vzdělávat. A to i navzdory "dnešní bezhodnotové společnosti". To je indikátor kvality, který dá obraz o vzdělanosti, vztazích i lidství. Jenže to pak ministr, i při svém psychovzdělání, jaksi nevidí. Jestli se sním zase uvidíte, tak mu to, prosím, tlumočte. Spřízněné duše nemají takový problém s nasloucháním, tak zůstávám v naději :-)
(obyčejný člověk)
Vážení přátelé, kolegové, nekolegové, děkuji s úklonou panu ministrovi za zrušení výstupních hodnocení a úpravu přijímacího řízení (úspora peněz, zjednodušení). Jinak neřeším, učím se svým selským rozumem.Všechny Vás tu zdravím, J. Mokrošová
Ovšem za další kroky děkovat nelze ani omylem.
Bohužel, svatá pravda. Mokrošová
"učím se svým selským rozumem"
No petěš, to ta pedagogika musí vypadat. Do té školy bych dítě nedal.
Však Vám kolegyně koutky spadnou po srovnávacích testech, až budete na předposledním místě. Rodič
ad 10:21
To už je, tuším, třetí škola, do které byste své dítě nedal. Máte jich na výběr ještě dost, ale vybírejte s rozumem!
P.S: Rodič, nebo kolega? Nebo obojí?
ad 10:21
bojim, bojim
Mokrošová
Pan Kužel se postaví za ministra Dobeše vždy, když sám má projekt pro komoru na MŠMT jako IPn za 300 mil Kč a jeho lidi už sedí na správných pozicích na fondech. To už za podporu stojí.
Okomentovat