EDUin: Jsou Dobešovy smlouvy s rodiči smysluplné?

Na projektu smluv s rodiči lze nalézt i pozitivní prvky, ale problém s kázní ve školách vyřešit nemohou.



Přestože projekt smluv s rodiči je především marketingová akce ministra školství Dobeše, přinejmenším pokyn školám, aby učitelé s dětmi domlouvali pravidla chování, lze považovat za pozitivní. Skutečným řešením problému je ale zavedení funkce speciálního pedagoga nebo školního psychologa do všech škol, které o tuto podporu projeví zájem.

Smlouvy s rodiči - projekt, který v současné době ministerstvo školství pilotuje na 25 školách, nepřináší nic zásadně nového. I doposud platilo, že pokud měl ředitel s nějakým dítětem kázeňský problém, sešel se s rodiči, domluvili se, jakým způsobem zjednají nápravu, podepsali zápis, a když dítě domluvená pravidla nedodržovalo a rodiče byli nevstřícní, bylo nutné se obrátit na sociální odbor místního úřadu. V tom se prakticky nic nemění. Je ale pravda, že mediální podpora a formulář smlouvy s logem ministerstva zvyšuje autoritu „smlouvy“ i ochotu rodičů domluvené dodržovat.

Za výrazné pozitivum lze považovat metodický pokyn ministerstva, aby učitelé při první třídní schůzce rodiče upozornili na „nový“ způsob komunikace a s dětmi domlouvali pravidla chování ve škole. To by byl posun od zavedené praxe školních řádů, což jsou pravidla nařízená, ne sdílená. Přinejmenším za tuto drobnost zaslouží projekt smluv s rodiči pochvalu.

Slabinou smluv s rodiči je fakt, že pokud rodiče smlouvu odmítnou podepsat, nebo se podle ní neřídí, smlouvy nenabízejí řediteli žádnou možnost, jak domluvené vymáhat. V této situaci se naopak osvědčily projekty VIP I a VIP II, které zkouší přivést do škol speciální pedagogy a školní psychology. Jejich hlavní náplní práce je řešit konfliktní situace v trojúhelníku učitel – dítě – rodiče. Mohou pracovat s problémovými dětmi od první chvíle, kdy učitel zaznamená problém, a nemusí čekat až na jeho vyhrocení, které si vyžaduje „smlouvu“.

Zatím šlo v obou projektech vždy jen o 150 speciálních pedagogů, což je vzhledem ke zhruba šesti tisícům základních a středních škol minimální množství. V tuto chvíli ministerstvo slíbilo další financování alespoň pro tento pokusný projekt, ale za skutečné řešení problémů s kázní a komunikací s dětmi a rodiči bude možné považovat až zavedení pozice speciálního pedagoga či školního psychologa do všech škol v České republice, které o to požádají.

Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, řekl: „Pokud by projekt smluv s rodiči vedl alespoň k tomu, že začne být na našich školách zvykem, aby učitel s dětmi, případně i s rodiči, domlouval společně přijímaná pravidla chování, pak bychom ho mohli považovat za prospěšný. Na mnoha školách je i tohle dnes už samozřejmost, ale pořád je to jen malá část ze skoro šesti tisíc základních a středních škol. I bez toho ale platí, že smlouvy s rodiči jsou jedno z těch opatření, které i když mnoho nepomůže, alespoň neuškodí. V kontextu jiných nápadů ministra Dobeše to není málo. Je ovšem skutečně pozoruhodné, jak ministr dokáže prodat něco, co na školách v zásadě již existuje, jako novinku.“