Absurdní drama skončilo. Úředník ministerstva školství Ladislav Bátora, jenž takřka rok budil divé emoce a debaty o multikulturalismu či náckovství, oznámil svou rezignaci. A jak celé to dlouhé a podivuhodné divadlo probíhalo, tak také skončilo. Zástupce vrchního ředitele kabinetu ministra Josefa Dobeše (de facto „jen“ obyčejný byrokrat, jejichž jména v jiných resortech ani neznáme) dostal dnes na oficiální ministerské půdě prostor pro své půlhodinové a věru hodně politické exposé – vždyť je šéfem ambiciózního sdružení Akce D.O.S.T., jež se možná přetaví i v nově vznikající politickou stranu.
Celý příběh skončil tak, jak musel. Ve chvíli, kdy pan ministr zjistil, že už je situace zkrátka neudržitelná (ozvalo se příliš mnoho respektovaných hlasů) a ohrožuje jeho postavení, přišla – nejpíše – dohoda o odchodu. Samozřejmě se naskýtá i otázka, jakou za to Josef Dobeš získá politickou protihodnotu, ale to se teprve uvidí.
Jak to bylo ve skutečnosti, se ani dozvědět nemůžeme. Na oficiální tiskové konferenci MŠMT nebylo možné položit Bátorovi ani několik otázek! Proč byla tedy svolána tiskovka? Proč tam měli novináři, tyto „kvazisanitární hyeny“, jak je pojmenoval Bátora, vůbec chodit? Jako tupým ovcím jim ministerský PR odbor dovolil pouze vyslechnout projev a rozdal papíry, z nichž mají papouškovat přednesené věty?
Celý článek na webu ČESKÁ POZICE
4 komentářů:
"ozvalo se příliš mnoho respektovaných hlasů"
No, spíš mnoho psů, zajícova smrt.
Pane Bátoro, je smutné, že když si dovolíte podržet své názory, nesmíte (pokud to nesjou ty správné unijní názory) býát státním úředníkem.
Je to úplně stejné jako v dobách komunistické ČSSR: ústava vám sice zaručuje právo na svůj názor, ale nezaručuje vám, že s tímto názorem můžete učit.
Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti, a když nechce výti, nesmí s nimi býti. Kdo nechce dnes výt, bývá odejit!
Na téma nepřijatelného chování státního úředníka a bigotních názorů pana Bátory již bylo napsáno mnohé.
Příslušné zájemce odkazuji na dřívější diskuse i na tomto webu.
Jen by mne zajímalo, zda "bojovníci za svobodu projevu názorů" by stejně tak hlasitě bojovali také za právo třeba jistého pana Hitlera, aby mohl pracovat ve školství.
Pokud se kterýkoliv učitel bude veřejně ztotožňovat například s antisemitskými, nebo antiromskými názory, pokud se ve svém volném čase bude věnovat například natáčení porna, je velmi pravděpodobné, že rodiče nebo zřizovatel nebudou takového učitele pro své děti tolerovat a i on své místo opustí.
Pochybuji, že se proti tomu někdo z místních Bátorových zastánců ozve.
Každý občan tohoto státu má právo vyjádřit se k zaměstnávání lidí, placených z veřejných zdrojů. Platí to pro úředníka i pro ministra, učitele nebo prezidenta.
Na tom není nic komunistického.
Komunistické bylo, když mého bratra vyhodili na hodinu z práce na základě rozhodnutí jednoho okresního tajemníka KSČ.
Pan Bátora má právo mít své názory.
A jiní zase mají právo vystoupit s názorem, že podobný člověk nemá právě na MŠMT co dělat.
Na místě je spíše otázka, kdo se postaral o to, aby ještě stále neplatil služební zákon, který by měl podobné záležitosti řešit.
Sluzebni zakon - to je takova zatrolena vec. Pro nej jsou politici, kteri jsou momentalne u koryta, proti opozice, ktera se tesi, ze v okamziku vitezstvi vyhaze exponenty protivne strany a rozda trafiky svym vernym. A protoze "vernych" pribyva, je povolebni cistka cim dal, , tim podrobnejsi - uz se obcas tyka i mist, kde se vyzaduje prace, jinak nejsou napr. penize z fondu EU.
Toz tak.
Okomentovat