EDUin: Tři perly Josefa Dobeše

čtvrtek 3. února 2011 ·

EDUin upozorňuje na tři zásadní omyly ministra školství při plánování přípravy standardů a plošného testování žáků.



Ministr školství Josef Dobeš a jeho náměstek Ladislav Němec se na tiskové konferenci k zavádění vzdělávacích standardů dopustili několika překvapivých výroků, které ukazují na nedomyšlenost jednotlivých kroků. Upozorňujeme na tři z nich, které by neměly zůstat bez povšimnutí a komentáře. Citace pocházejí z tiskové zprávy ministerstva školství.

1) Testové úlohy budou vytvářet sami učitelé


Vyzveme učitele, aby za určitou odměnu sami navrhovali úkoly z českého jazyka, matematiky a angličtiny. Speciální komise pak bude zjišťovat, zda jsou použitelné při testech. Otázky tak budou přímo z praxe. Budou jich tisíce, takže děti sedící při testech vedle sebe dostanou každý jiné otázky.“


Doplnění z tiskové konference: Ministr řekl, že si od tohoto kroku slibuje větší zájem učitelů o testování. První sady otázek by vypracovala firma vybraná ve veřejné soutěži, později by byly testové úlohy získávány jen od učitelů. Složení speciální komise okomentoval ministr takto: „…například někdo z vysoké školy nebo z VÚP.“


Naše stanovisko: Testování je propracovaná metoda pedagogické diagnostiky, která má svou teorii. Bez její znalosti je tvorba testů přijatelná nanejvýš v těch situacích, kdy učitel sestavuje opakovací test pro svou třídu, ale rozhodně ne v celonárodním měřítku, kde musí úlohy splňovat náročná statistická a další kritéria. Čeští učitelé nejsou nijak připravováni na tvorbu takových typů testů. Na málokteré fakultě jsou připravováni dokonce i na to, aby zvládli metodiku školních testů pro svou třídu.

Autoři testů musejí například rozumět tomu, jak fungují kritéria validity a reliability testu, které faktory je ovlivňují atd. Situaci nezachrání ani zmiňovaná komise. Musela by úlohy složitě přepracovávat, ale není vůbec jednoduché je předělat tak, aby splňovaly profesionální kritéria. Testové úlohy tohoto charakteru se také musí pilotovat, opakovaně zkoušet na vzorcích žáků a ověřovat jejich funkčnost a výpovědní hodnotu. O tom ministerstvo vůbec nemluví, přitom první zkušební testování má proběhnout už na podzim.

Co v této situaci udělat: Přípravu testových úloh by měli koordinovat odborníci, nejlépe ti, kteří mají zkušenosti například s přípravou testů PISA. Tvůrci úloh musí být jednoznačně odborníci na testování.

2) Podpora školám, jejichž žáci nesplní standard


Zatímco po testování v 5. třídách budou mít školy za povinnost doučit neúspěšné děti základním standardům,…“


Doplnění z tiskové konference: Na přímý dotaz po skončení tiskové konference náměstek Ladislav Němec řekl, že školy nemohou dostat žádnou podporu, aby slabé žáky dovedly za hranici standardu, protože nejsou nyní na nic peníze. Pokud jejich žáci v testech neuspějí, budou učitelé muset podle pana náměstka upravit své školní vzdělávací programy, nebo pracovat jinými metodami.


Naše stanovisko: Pokud se rozhodneme vytvořit standardy a plošné testy, nemůžeme říct, že učitelům se slabými žáky nepomůžeme. Řekneme-li A, tak se nemůžeme tvářit, že nemáme B – peníze do škol na metodické vedení učitelů, pomůcky, asistenty… Je alibistické říkat, že to jinak nejde, protože na to není.
Co v této situaci udělat: K tomuto problému citujeme z diskuse ke standardům na webu rvp.cz (autor Dominik Dvořák): „Můj sen a ideál je, že na základě testu se zjistí ve škole X nedosahuje 30 % deváťáků základní úrovně funkční gramotnosti. To je nepřijatelné. Je velmi pravděpodobné, že to je dáno složením žáků. Je pochopitelné, že v takové škole je práce učitele velmi obtížná. Proto škola dostane na tři roky mzdové prostředky na příplatky ke mzdám, aby získala kvalitní učitele, na asistenty učitele… Pokud se za tři roky neprojeví žádný efekt, bude možná potřeba udělat nějaký razantnější zásah, třeba doporučit konkurz na nové vedení.“


3) Testy jako vstupenka na SŠ


testy z 9. tříd by měly sloužit jako výstup pro přijímací zkoušky na střední školu.“


Doplnění z tiskové konference: Náměstek Němec na tiskovce řekl, že výsledek testů po deváté třídě bude jediná podmínka pro vstup na střední školu a po dotazu to vysvětloval tak, že pokud žák dosáhne určitého procenta při vypracování testu, bude přijat bez přijímací zkoušky.


Naše stanovisko: Jsou jen dvě možnosti. Buď budou výsledky testu jednou z podmínek pro vstup na střední školu, ale vzhledem k tomu, že by šlo o potvrzení, že žák zvládá minimum, pro většinu škol je to nepodstatná informace a ty náročnější dál budou dělat vlastní přijímací zkoušky. Druhá možnost je, že opravdu půjde o jedinou podmínku a školy ji budou muset respektovat. Pak to jednoznačně povede ke snížení kvality středoškolského vzdělávání.

Co v této situaci udělat: V tomto případě nemá smysl snažit se zabít více much jednou ranou a spojovat nespojitelné. Jestliže jsme se rozhodli testovat minimální gramotnost, nedělejme z ní vstupenku na středoškolské maturitní studium.

Lucie Slejšková, EDUin, odborná konzultantka, řekla: Samotnou myšlenku tvorby standardů a monitorování vzdělávacích výsledků považuji za potřebnou. Ministr by ale udělal dobře, kdyby se inspiroval alespoň svými vlastními pracovníky, než představí některé vlastní nápady. Pokud by se zeptal například v ÚIV nebo odborníků vedoucích na NÚOVu projekt Cesta ke kvalitě, jak složitá je metodika tvorby testů, musel by pochopit, že jeho návrh je nesmyslný. U testů PISA – i když odmyslíme nutnost lokalizovat testové úlohy na národní úroveň, což by u testování na ZŠ odpadlo – se na vývoji testových úloh a jejich pilotování pracuje několik let a provádějí to odborníci na tvorbu testů, statistici… Učitelé jsou jistě také odborníci, ale rozhodně ne na tvorbu národních srovnávacích testů.“

21 komentářů:

Anonymní řekl(a)...
3. února 2011 v 16:18  

Zvláštní, že když pan ministr vykopne míč k diskusi, tak se mu vždy někam ztratí a skončí to jen dalším výkopem... sic málo financí, míčů dosti.

Anonymní řekl(a)...
3. února 2011 v 16:23  

Komentovat myšlenkové puky, momentální asociace a nápady páně ministra a jeho náměstka v uvedené oblasti testování vlastně už nemá od určité doby ani význam.
Obludnost uvedených nápadů kantora vede k jedinému přání - aby tihle kreativci už konečně vypadli a šli dělat něco, kde nenadělají tolik škody.

Anonymní řekl(a)...
3. února 2011 v 18:22  

Mám pocit, že ministr může udělat a říci cokoliv a vždycky je to špatně. Všichni vědí, že v současné době je školství v krizi. Vědí to učitelé na ZŠ - žáci se jim neučí, protože jsou prakticky automaticky přijati, kam si podají přihlášku. A střední školy se ještě o ně poperou. Totéž se děje na SŠ, kde si zase nikdo netroufne studenta vyhodit, protože co student, to peníze pro školu. V podobném postavení se začínají ocitat SŠ, které už připravují pro žáky i počítačové hry na dny otevřených dveří. Pan ministr do toho trochu říznul a už všichni křičí, jak je to špatně. To jim vůbec nevadí dosavadní stav??? Trochu jsem se také pousmála u vyjádření obav ze snižování úrovně středního školství - mám dojem, že už ani není kam klesnout. A co se týče testování - kdo říkal, že se budou zavádět stejné testy jako má PISA? Všichni učitelé neustále testují žáky, zkouší je bez jakéhokoli srovnání s jinými školami - a nikdo nekřičí, že to nejde. Většina škol si vytvářela vlastní přijímačky na SŠ (pokud ještě přijímačky dělala) - a také se nikdo nepozastavoval. Myslím si ale, že pan ministr šlápnul někomu na kuří oko a vlivné kruhy, které se na školství přiživují, začínají vytvářet silný protitlak. Je tady např. společnost Scio, která by přišla o svůj byznys jak v oblasti přijímacích zkoušek na VŠ, tak v oblasti přijímacích zkoušek na SŠ. Je tady spousta soukromých škol, které také nemají chuť měřit vstupní znalosti svých studentů a ani jejich znalosti výstupní. Co třeba PORG a jiné...? Ministrovi rozumím a asi bych dělala na jeho místě totéž.

Luděk Blaha řekl(a)...
3. února 2011 v 20:30  

Jo,jo. Na zš se děti neučí, protože střední školy berou každého.
Na sš žáci nedělají taky nic, protože se všichni na nějakou vysokou nějak dostanou.
A na vš studenti nestudují, protože se všichni zaměstnavatelé můžou přetrhnout, aby ti nevzdělanci nastoupili právě k nim.
Nebo tak nějak? Řekl bych, že nás nejvíc hněte, že nás mají milánkové v paži.

Anonymní řekl(a)...
3. února 2011 v 21:23  

Jako člověk, který má ze statistiky státnice a který má zkušenosti se standardizací testů tvrdím, že statistici zpracovávají postupy hodnocení, nikoliv samotné testové otázky. S reliabilitou se lze vyrovnat snadno a validita je spíš filosofický, nebo přesněji epistemologický, či gnoseologický problém. Testové otázky opravdu mohou navrhovat samotní učitelé. Mně opravdu tenhleten EDUin a spol. připadá jako spolek těch, co jsou pro všechno, co je proti něčemu. Když to ministerstvo udělá bez učitelů, tak se budou rozčilovat, že nebyla veřejná diskuse, že učitelé do toho nemohli mluvit. Když požádají učitele o spolupráci, zase budou mlít o tom, že učitelé spolupráce nejsou schopni. Když si ministr prdne, bude to špatně, když si neprdne tak to bude ještě horší. Prostě dogma.

Anonymní řekl(a)...
3. února 2011 v 21:27  

Proč by měla společnost SCIO přijít o business? Stát by testování stejně měl vyřešit veřejnou soutěží a dát zakázku společnosti s nejlepší nabídkou. A klidně může být každé testování administrováno jinou firmou, proč ne?

Anonymní řekl(a)...
3. února 2011 v 23:33  

Už dvacet let působím na pedagogické fakultě a tudíž mne zaujala myšlenka kol. Dvořáka, cit. „Můj sen a ideál je, že na základě testu se zjistí ve škole X nedosahuje 30 % deváťáků základní úrovně funkční gramotnosti. To je nepřijatelné. Je velmi pravděpodobné, že to je dáno složením žáků. Je pochopitelné, že v takové škole je práce učitele velmi obtížná. Proto škola dostane na tři roky mzdové prostředky na příplatky ke mzdám, aby získala kvalitní učitele, na asistenty učitele… Pokud se za tři roky neprojeví žádný efekt, bude možná potřeba udělat nějaký razantnější zásah, třeba doporučit konkurz na nové vedení.“--- Naprosto nechápu, proč je velmi pravděpodobné, že je to dáno složením žáků. Naopak si myslím, že je zapotřebí do takové školy poslat v prvé řadě zkušeného metodika na hospitaci. V prvé řadě bych hledal problém mezi tabulí a první řadou. Pavel Pešat

Anonymní řekl(a)...
4. února 2011 v 9:50  

No a že metodici toho vždy tolik vyřeší. Vivat ČŠI.

Anonymní řekl(a)...
4. února 2011 v 9:53  

Vážený pane Pešate,
z vašeho příspěvku je opravdu vidět, že dvacet let působíte na pedagogické fakultě. Kdybyste dvacet let působil na sídlištní ZŠ, souhlasil byste s panem Dvořákem.
Ivo

Anonymní řekl(a)...
4. února 2011 v 10:14  

To Pavel Pešat: Máte pravdu, nicméně vzhledem k tomu, že nikdo objektivně nedokáže zjistit, zda je to složením žactva, nebo prací učitelů, je velmi nebezpečné používat výstupy k finančnímu ohodnocení škol a to jak ve smyslu pomoci těm nejhorším, tak ve smyslu trestání těch nejhorších. Výsledky plošných testů by měly primárně sloužit k individuálním závěrům, nikoliv ke srovnávání škol. Ředitelům ani ministerstvu, ani inspekci bych výsledky vůbec nedával do ruky, jde o citlivé údaje podle zákona 101/2000 Sb a k jejich poskytnutí musí tak jako tak dát souhlas zákonní zástupci dětí. Když už souhrnné statistiky, tak za nějaké obvody, či kraje a to jen ke studiu časových řad (tj. jestli dochází ke zhoršování, či zlepšování v té které oblasti).

Anonymní řekl(a)...
5. února 2011 v 7:35  

To anonym & ČŠI - a proč do toho pletete ČŠI? Dobrý metodik může být klidně zkušený kolega ze školy. Ovšem metodik sám od sebe nic nevyřeší. Docela důležité je, aby dotyčný učitel měl taky vůli něco změnit a v některých případech "taky na to měl" aby něco vůbec změnil.
To Ivo - to může být pravda. Kdybyste 20 let učil budoucí učitele, tak byste to zase viděl mýma očima. Ve čtvrtek jsem zkoušel studentku učitelství - cizinku, která nedala dohromady kloudnou větu v češtině. S politováním konstatuji, že se to sem tam stane, že se takoví a podobní takyučitelé dostanou až před tabuli. Ale na druhé straně, spousta studentů je šikovných a chytrých a někteří jdou i učit!
To Pavel Doležal: Nemyslím si, že nelze objektivně zjistit původce uvedeného děje. Možná ne se 100% jistotou, ale s vysokou pravděpodobností. Pokud do ředitelských či ministerských křesel prosáknou "odborníci" dle "odpovědi to Ivo", máte pravdu. Rozumný ředitel tu statistiku posoudí s přehledem a použije ji zřejmě jako indikátoru případného problému, kterým se má zabývat a řešit jej. Ke vzájemnému posuzování škol - je to podobné. Ve statistice jedné školy se obvykle jeden špatný učitel schová. Ale neschová se systémově špatný přístup celé školy, ředitel alkoholik, který školu posledních pět let vede "pod kytičky" apod. A ty srovnávací testy jsou právě dobrým indikátorem pro školy a ředitele, zejména v delší časové řadě. Je na nich, jestli je použijí ke skutečnému zlepšení výsledků vzdělávání nebo k nesmyslným čistkám ve sboru či jiným pomýleným trikům.
Pavel Pešat

Anonymní řekl(a)...
5. února 2011 v 9:36  

to Pavel Pešat: Já si myslím, že nelze úplně objektivně zjistit, zda jsou výsledky žáků špatné vinou učitelů, nebo vinou žáků. Ve výjimečných případech to je zjevné, ale nedovedu si představit exaktní test hypotézy tuto skutečnost ověřující. Asi vycházíme ze zcela odlišných epistemologických předpokladů. Vycházím z předpokladu, že dobrý ředitel a dobrý učitel, žádné informace z plošného testování nepotřebují, protože učitel žáky velmi dobře zná a s těmi slabými již dávno pracuje, a ředitel velmi dobře ví, kdo mu na škole učí. A co udělá špatný ředitel, když dostane do rukou výsledky? Začne hledat viníky. A také je najde-mezi učiteli. A oni přitom budou hlavně mezi žáky a rodiči. Na ty ale nemá žádné páky, těch se bojí a nechce si je rozezlit-ať už kvůli normativům, či kvůli stížnostem ke zřizovateli. Ředitel alkoholik se z testů nepozná, toho má dávno mít přečteného zřizovatel. Představa, že nám z výsledků testů vyjde, že všechny sídlištní školy vedou alkoholici, je totálně zcestná. Je to podobné, jako nedávno psal jeden ze zdejších přispěvatelů - zavolal si ho ředitel, že je nejhorším učitelem na škole, protože má nejvyšší průměr známek. Pan ředitel v tomto případě byl hlava zavřená, nebo dutá, případně obojí a nutno poznamenat, že takto "uvažujících" ředitelů není zrovna málo, i mě něco takového na gymnáziu bylo dopřáno pozorovat. Oni nechápou, že průměr známek je jakýmsi indikátorem kvality, ale žáka, nikoliv učitele. Naopak učitel s nejvyšším průměrem známek může být nejlepším učitelem na škole. A podobného "uvažování" se bojím při hodnocení (či evaluaci, ať to zní pěkně moderně marketingově a složitě) výsledků plošných testů nejen u ředitelů, ale i u ministerstva a zřizovatelů obecně. Nekompetentnost volených orgánů je známá a zřejmá. Proto vidím v plošných testech výborný způsob, jak dát zpětnou vazbu dětem a rodičům, jak na základě výsledků dělat individuální závěry, nikoli však nástroj k hodnocení škol, ředitelů, učitelů, ministerstva, národa. A také v nich vidím výborný motivační nástroj, který ty děti donutí něco dělat i na základkách.

Anonymní řekl(a)...
5. února 2011 v 18:35  

"Když už souhrnné statistiky, tak za nějaké obvody, či kraje a to jen ke studiu časových řad (tj. jestli dochází ke zhoršování, či zlepšování v té které oblasti)." - naprosto s tímto pane Pavle D. souhlasím. Jak by asi dopadlo takové srovnání ZŠ Boženy Němcové v Přerově s obrovskou převahou sociálně slabých a velkým množstvím rómské populace a ZŠ Londýnská v Praze. Jaké závěry z toho vyvodí zastupitelstvo města Přerova ? Určitě na obou školách učí stejně dobří učitelé. Takových škol budou stovky ! Ignorant

Anonymní řekl(a)...
5. února 2011 v 21:05  

To Ignorant: prosím pěkně, odkud berete přesvědčení, že na obou školách učí stejně dobří učitelé, příp. že na stovkách škol učí stejně dobří učitelé. Nechci se nikterak dotknout té které školy. Dokážu si představit, že práce učitelů na ZŠ B. Němcové může být v některých ohledech mnohem náročnější, než těch v Londýnské. A v jiných ohledech zase naopak. Ale dokážu si taky představit, že v praktické škole XY je už všechno pančelkám jedno, hlavně bejt ve 2 odpoledne doma. Nebo školy, kde by učitelský sbor byl principiálně proti testování třeba z ICT, protože sami učitelé by ten test nezvládli. Chcete příklady? Pavel PEŠAT

Anonymní řekl(a)...
5. února 2011 v 21:42  

5. února 2011 21:05 Pavel Pešat
Co když v tomto příkladě to bude pravda. Učitelské sbory budou kvalitou srovnatelné. ZŠ B. Němcové skončí bezpečně na 39xx místě. Londýnská do první padesátky. Jaké závěry z toho vyvodí obecní zastupitelstva ? Tedy jmenovité zveřejnění škol od první až po 39xx je špatné. Poučme se z Anglie. Tam to skusili pouze jednou a nedopadlo to zrovna dobře. Ignorant

Anonymní řekl(a)...
6. února 2011 v 14:11  

EDUin neví která bije.Promiňte, ale to co hlásáte jsou nesmysly. Metodika tvorby testů je složitá, ale zásady tvorby úloh zvládne každý druhý učitel po několikahodinovém proškolení. Jediný problém je v tom, že informace se utajují a ze stupidit se dělá často velká věda. Myšlenková impotence některých se maskuje vznešenými a složitými formulacemi.
Zrovna tak se rozpitvávají nahozené myšlenky slovo od slova, místo, aby se hledalo řešení.
Od čeho máme odborníky. Jistě zaplaťme odborníky, kteří testování připraví. Nejlépe zahraniční, protože čeští jsou moc lobbysticky zainteresováni a řada z nich byla příčinou spolu s politiky současného neutěšeného stavu školství.

Co se týká pomoci učitelům se slabšími výsledky. Ta pomoc zde měla být už dávno. Takže nekritizujte. Navíc je třeba napřed zjistit, zda je to neschopnost kantora, nebo intelektově slabí žáci.Bude třeba řešit situaci případ od případu.K tomu by měla přispět i inspekce, kterou by to chtělo z gruntu předělat, protože ani teď není schopna nic zjistit(není to jen její vina, ty testy chystá určitě někdo z ministerstva, který nemá zájem, aby se něco špatného zjistilo).

Kvalita středoškolského vzdělávání se už myslím víc snížit nemůže. Kdyby pseudoodborníci zašli za kantory nejenom fakultních a výběrových škol, to by se dozvěděli všcí.
Testy jsou jediná možnost, která je schopna přibrzdit propad českého školství. Žádné kecy o pomoci ani tvorba učených pojednání, které nikdo z učitelů nečte nepomohou. Bude to bolet, ale chybou by bylo, kdyby se vina hodila jen na učitele.

Anonymní řekl(a)...
6. února 2011 v 17:13  

to Pešat: Máte pravdu pane Pešate, že jsou učitelé dobří a špatní, ale to nepoznáte podle výsledků žáků. Bohužel. Tak jednoduché to není. To by především měl vědět každý ředitel, jaké má podřízené a kdo je líný a neschopný a koho to baví a dělá i nad rámec svých povinností. Bohužel jsou i špatní ředitelé, kteří to nevědí. To je ale zase zodpovědností provozovatele. Pokud jde o schopnosti učitelů v různých oblastech, je pěkné, jak o ně dbáte, ale co byste čekal? Myslíte, že programátor s výbornou znalostí PERLu, .NET, C+, nebo Delphi vám půjde za patnáct čistého učit na základní školu, kde bude stejně akorát házet perly sviním? To jste hodně naivní. A ty paníčelky je to jediné, co naše školství je schopné zaplatit. Je to podobné, jako s úřednicemi. A co chcete? Platíte si ojetého trabanta a chcete ho testovat na velikost točivého momentu na závodním okruhu, nebo dobu zrychlení z nuly na sto. Jak se píše na stránce Trabant "Obsah jednoho z válců dvojtaktního motoru bude zvětšen o 53%, čímž se sníží doba akcelerace z 0 na 100 km/h na tři hodiny a čtyřicet dva minut, tedy na polovinu oproti předchozím modelům."

Anonymní řekl(a)...
6. února 2011 v 19:06  

"Bude třeba řešit situaci případ od případu" - 6. února 2011 14:11

Zajímavá myšlenka, leč nerealizovatelná. Až mi prosím zjistite, který ze žáků se sociálním znevýhodněním mi již tříkráte ukradl peněženku s doklady a platebními kartami, pak Vám uvěřím. Tedy - není to tak jednoduché jak si myslíte. Vy si opravdu myslíte, že se neví, kdo učí ? Z 50 % je to druhá a třetí liga. Ta první do školství nikdy nenastoupila a za daných podmínek platových nenastoupí.Jen mrkněte na aprobovanost v jednotlivých krajích, kolik učí středoškoláků, jak se podařil rozrýpat celý systém ve školství (ta známá ŠVP ), jak dlouho bylo základní školství podfinancované ( nezvrátí to ani EU - peníze školám ).. a takovou perličkou je, že učitel s 15 letou praxí zaškoluje celý rok absolventa VŠ za stejný plat, protože o nadtarifech si můžeme nechat jen zdát ! Řekl bych "krize jako řemen" ! Ignorant

Anonymní řekl(a)...
7. února 2011 v 9:26  

Pane Ignorante, nejste Vy opravdu ignorant. Ta neúcta k lidem je zarážející.
Možná máte 2. a 3. ligu ve své škole, ale já znám spousty vynikajících učitelů, kteří toho pro děti dělají opravdu hodně.
V každém zaměstnání jsou dobří i horší a ve školství tomu nebude jinak, ale z 50% 2. a 3. liga, to jste fakt přehnal. Nehledě na to, že Vaše negativně citově zabarvené prohlášení nemá žádnou vypovídací hodnotu, když neznáme do kolika lig společnost dělíte.
Pavel

PS: Ale s tou platovou nivelizací máte pravdu.

Anonymní řekl(a)...
8. února 2011 v 10:42  

7. února 2011 9:26
S nadsázkou - dělícím mechanismem je systém fotbalové a hokejové ligy. Samozřejmě i s těmi všemi chybami a aférami. 50% byla samozřejmě nadsázka. Ti nejlepší kantoři ( nazveme je třeba první ligou ) opravdu ze školství utekli a utíkají. Příčin bude zřejmě více, to přiznávám. Ignorant

Anonymní řekl(a)...
8. února 2011 v 19:12  

TO: Pavel
Druhá a třetí liga přeci má taky vysokou úroveň, ale o okresním přeboru mám pochybnosti. To, že i někteří učitelé ( "profesoři") do něho patří není pochyb !!! Rodič, jehož dcera studuje na nednom osmiletém gymnáziu na Moravě.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.