Ondřej Hausenblas: Státní maturita zachrání vzdělanost silnou rukou

V diskusi k článku Stanovisko Společnosti učitelů matematiky Jednoty českých matematiků a fyziků k nové maturitě a k výsledkům maturitní generálky MAG10 na webu Česká škola, ze středy 10. listopadu 2010, se celkem uspořádaně diskutuje nejen o matematice, ale i dalších souvislostech stání maturity.  V jednom z příspěvků se praví: "Někteří [studenti gymnázií] si bohužel nedokáží spočítat výplatu, protože zapomněli procenta ! Tomu by snad měla aspoň trochu napomoci státní maturita pro studenty gymnázií a to povinná.."

Moc bych si někde chtěl přečíst takový "scénář" (třeba na pět nebo třináct let?): jak proběhne  proces zlepšení výsledků, když nasadíme do maturitních testů úlohy na procenta. Co se tedy bude dít v čí hlavě, jak bude kdo reagovat, kudy se do třídy, do pojetí předmětu, do učitelovy hlavy dostanou postupy, které nakonec zabrání žákovi v tom, aby neuměl procenta? Jak budou probíhat procesy, které dovedou skoro každého žáka (když je na střední škole skoro každý) k tomu, že je umět bude už natrvalo?
Anebo tedy popíšete ty procesy jinak, a sice tak, že

1. učitelé a ředitelé  se vylekají;
2. ředitel nařídí těm, kdo připravují přijímací řízní do SŠ, aby ho udělali těžké, a přitom propustí z práce tak 5-8 učitelů, jelikož škola přijme méně žáků do prvního ročníku;
3. ve třídě budou jen děti, které už vlastně procenta umějí, vyučovat to nemusíme; jen to čas od času přetestujeme, aby to nezapomněli do maturity;
4. a budeme mít skvělé  výsledky ve skvělé státní maturitě!

Nevzpomínáte si někdo, jak jste se vy sami učili už coby učitelé, úplně zgruntu pochopit celý svůj obor nově, jinak? Třebas  proto, že se něco zásadního vědecky významného změnilo? Možná ve fyzice, nebo v chápání matematické gramotnosti, nebo v pojetí češtiny jako souboru komunikačních znalostí a dovedností namísto šprtání gramatiky a určovaček na slovní druhy? Nebo nevzpomenete, jak se zrovna vloni měnilo vaše chápání starobylých osnov směrem k pochopení otevřeného kurikulárního rámce s nárůstem osobní zodpovědnosti učitele, a to bez opory státu? Byla to snadninká změna, anebo vás to vedlo spíše k zatrpklosti, k hrůzným snům, k bezmocné únavě, případně k pocitu, že už jste na ten svět nějací staří, nebo že ten svět zešílel?

Pro mnoho učitelů i školských politiků – i když takovou změnu třeba sami neprožili - by cesta ke skutečnému zlepšení vzdělávání žáků  byla právě takto obtížná, děsivá. Proto učitelé nemohou uvažovat o tom, že zlepšíme vzdělávání zlepšením práce ve třídě, proto politici nepochopí, že mají protlačit víc peněz na profesní rozvoj učitelů. Sama představa změny je děsí, a tak radši navrhnou nebo schvalují „státní zásah“ v podobě testu, maturity. Zákon to udělá za nás...

A právě takhle náročné  bude, až nám dojde a až se rozhodneme, že se matematika, čeština, vlastně každý předmět, musí pochopit a vyučovat nějak účinněji než dosud, jestli nechceme, aby se z dětí stávali v 80 % zanedbaní klackové a hlupani. Až nám dojde, že přitažením šroubů v kontrole nebo v dosavadním neúčinném způsobu výuky si jenom vypěstujeme odolnější odpírače vzdělávání, a nikoli vzdělanější populaci, která by byla  s to vydělat nám učitelům na slušné státní platy...

Jestliže je situace tak zlá, že si gymnazisti nevypočítají plat (a myslím, že tak zlá je, i když příčiny vidím jinde než většina debatérů), pak si máme každý podle svého nejlepšího odborného přesvědčení sestavit testy na zjištění neodpustitelného minima - v matematice, v češtině, v myšlení. (Ale prosím jen ne testy státní, víte, jak negramotné v  tvorbě testů náš stát a jeho údy jsou.) A když si každý zkusí a pak druhým ukáže svůj návrh na test z  nejtrapnějšího minima proškolenosti žáka, asi uvidíme všichni, jak málo se i na tomhle shodujeme - a to i když jsme vzdělavatelé, - natož pak s rodiči a už vůbec asi ne s politiky.
Když tedy ministr a spolu  s ním řada zoufalých učitelů volá po tom, že přece nějaký standard, nějaká maturita, nějaký test v devítce a po SŠ atd. být musí, tak ať přinesou ty své návrhy minimálních testů a vysvětlí, jaktože se tolik navzájem liší. A pokud se náhodou shodnou, vsadím se, že se budou hodně divit, až uvidí, že od deváťáka žádají minimum na úrovni žáka třetí třídy ZŠ. (Jen bych si přál, aby ty své zkusmé testy nevyráběli za státní peníze, je to jejich osobní školení).

Každý, kdo volá po plošném testu v určité třídě, by měl vysvětlit, jak bude jeho testováním zasažen a obstarán ten fakt, že v jediné třídě vedle sebe sedí děti se zvládnutím předmětu na úrovni o tři třídy nižším nebo o dvě a více vyšším. Tak to bývá. (Tedy ať to vysvětlí ten, kdo volá po "objektivním" plošném testu, a ne po kvízu, který pomáhá během výuky žákovi i učiteli odhalit, v čem by se dalo přidat, a čeho se naopak držet, když to žákovi přináší výsledky).

A ovšem by měl obhájit, jak to, že za minimum považuje právě tohle a ne tamto, když  stejně odborně schopní kolegové by dali do testu minim právě tamto a ne tohle, anebo ještě ono. Uvidí,  že to obhájit neumí, že mu vůbec dělá problém vysvětlit, proč ty jeho úkoly jsou tak zásadní a cenné. A tak se tomu budeme společně učit, a při tom nutně - pokud se budeme chovat inteligentně a ne zběsile – dojdeme k názoru, že známe lepší cesty, jak pomoct škole, učiteli i žákovi, aby se neučil špatně a aby nezůstal tak zaostalý, jak ho škole zapůjčila rodina.

Volání učitelů i politiků po přísných testech na zlobivou mládež není  jenom směšné. Ono prozrazuje, jak u nás i vyšší společenská  vrstva, do níž učitelé patří, je náchylná k „řešením silné ruky“. Jednotná státem prosazená maturita napraví úpadek školství! Nezdoby napravíme tvrdým zákonem! Od toho je blízko k tomu, že úniky informací o korupci politiků napravíme tvrdým náhubkovým zákonem, a že nekonformní chování lidí napravíme policejními kontrolami a vysokým trestem u soudu. A národ vychovaný na vládu silné ruky si odhlasuje, že zlobilové půjdou sedět, a když jich je tolik, dáme je do táborů na práci. Anebo bychom je vůbec mohli sprovodit ze světa? Ale jak, znáte nějakou technologii? Neosvědčila se už nějaká v historii?

Myslí tady vůbec ještě  někdo na souvislost vzdělání a demokracie?