Tomáš Malina: Troufalost Nobelova výboru nezná mezí

pondělí 11. října 2010 ·

Jako učitel češtiny v bilingvní, česko-španělské maturitní třídě jazykově orientovaného gymnasia bych se rád vyjádřil k politováníhodným událostem, které provázely udělení letošní Nobelovy ceny za literaturu.


Skutečnost, že laureátem se stal peruánský spisovatel Mario Vargas Llosa, byla zveřejněna až 7. října; administrativní aparát Nobelovy nadace nebyl schopen včas zjistit tak bazální informaci, jako že již 30. září v České republice vypršel termín, který školská ministerská organizace Cermat dala všem středním školám pro uzavření seznamu povinné četby k maturitě. Moji studenti nyní vznesli dotaz, zda by si mohli pro účel maturitní zkoušky přečíst některé Llosovo dílo a zda bych já mohl připravit příslušný pracovní list. Jako kvalifikovaný držitel Osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce hodnotitele jsem jim podal jedinou přípustnou odpověď, že to možné není, poněvadž s příkazy a termíny Cermatu nelze polemizovat. Studenti vznesli další dotazy, tentokrát o smyslu vzdělávání v takovýchto podmínkách, ale nechci se pouštět do detailů, protože použitá terminologie směřovala spíše do oblasti biologie než krásného písemnictví. Zazněly rovněž úvahy, proč u nové maturity o Llosovi hovořit nelze, když u vysokoškolských přijímacích zkoušek, které budou maturitě (včetně zveřejnění jejích výsledků) zpravidla předcházet, bude znalost Llosovy tvorby nepochybně bodem k dobru.

Vyzval jsem tedy studenty, aby se písemně obrátili se svými otázkami a stížnostmi přímo na Nobelovu nadaci (adresa comments@nobelprize.org) a v zájmu svých mladších spolužáků požadovali nápravu alespoň pro příští léta. O výsledku budeme českou učitelskou i studentskou veřejnost informovat. Zatím mám jen jeden návrh: neměli bychom ve světle výše popsaných skutečností poněkud ve výuce přehodnotit zdůrazňování významu Nobelovy ceny udělené Jaroslavu Seifertovi? Vždyť tento básník nejenže nesložil tu jedinou kvalitní, tedy centralizovanou a unifikovanou maturitu, ale dokonce neabsolvoval maturitu vůbec.

21 komentářů:

Gustav Sázel řekl(a)...
11. října 2010 v 10:16  

Pane kolego, nezlobte se, ale Váš text je nesmírně účelový a ne zcela promyšlený. Svůj odpor k nové podobě maturity halíte do demagogie nejhrubšího zrna, což Vás také nikterak nešlechtí.
Nějaký termín pro zveřejnění "kánonu" literárních děl pro daný školní rok musel být zvolen a je to de facto ochrana studentů před učitelskými lemply. JInak se totiž může stát, že student nebude ještě v prosinci vědět, ze kterých titulů si své vlastní čtenářské portfolio má sestavit. Mám neteř v sextě jistého brněnského gymnázia, která, když přišla za svou vyučující češtiny, aby jí kánon poskytla a ona aby mohla začít číst, byla odpálkována, že ji (učitelku) to nezajímá a že má (neteř) ještě čas. Takovýchto kolegů/kolegyň je jistě celá řada, nečiňme si iluze. Proto onen termín. A navíc spoustě autorů se uděluje spousta cen, takže stane-li se tak v dubnu či počátkem května (třeba u českých- Magnesia litera), také budete protestovat?????
Vašim studentům nikdo nebrání, aby si Llosovu knihu přečetli a k přijímacím pohovorům o ní a autorovi nastudovali vše, co lze. Jen ji letos nebudou mít u maturity. Jejich kolegové příští rok Vaší pílí a zásluhou již ano. Je to problém? Není. To, že Vaši studenti "vznesli další dotazy, tentokrát o smyslu vzdělávání v takovýchto podmínkách", svědčí o tom, že jste je neučil příliš přemýšlet, resp. že si pletou smysl vzdělávání a způsob jeho ukončování na střední škole (lhostejno, zda je to chyba jejich či Vaše). Nikdo jim nebrání v tom, aby se o Llosovi učili již nyní - zbytek viz výše.
Chcete-li kritizovat novou podobu maturity, na což máte plné právo, zkuste si najít něco, co s ní opravdu souvisí a co je opravdový problém (není to zas tak těžké, neuralgických míst má tento projekt víc než dost). Nevytvářejte zbytečné virtuální bouře, těmi ničemu nepomůžete. A zkuste před psaním "vychladnout", ať se ušetříte blamáže.
GS

Anonymní řekl(a)...
11. října 2010 v 12:19  

Přesně tohle jsem chtěl napsat, jen jsem byl líný... :-)

Anonymní řekl(a)...
11. října 2010 v 16:43  

Přesně jste vystihl můj postřeh. Pan Malina si bere studenty jako rukojmí za svůj boj proti maturitě. Jeho argument je nesmyslný. Nikdo nezakazuje studentům číst onoho autora či o něm během maturity hovořit. Nakonec, existuje i profilová část maturity, kde se pan kolega jistě může "vyřádit". Testy jsou standardní. Podobné se užívají u našich státních zkoušek na jazykových školách (i zde je publikován seznam autorů předem).

Anonymní řekl(a)...
11. října 2010 v 18:48  

Ale tady přece nejde o literaturu, Nobelův výbor nebo - nedej bože - o studenty. Ti všichni jsou autorovi ukradení. Rádoby vtipný útok proti maturitám odpovídá rozhledu důlního koně. Možná se tak baví ve sborovně a myslí si, že je to opravdu zábavné. Není. Je to trapárna. Ještě něco od pana Kartouse a bude konečně veselo i na ČŠ.

Anonymní řekl(a)...
12. října 2010 v 13:38  

Milý pane,

doufám, že Vám nikdo nezakázal o díle oceněného spisovatele s žáky hovořit, případně ho i zkoušet, když už to zkoušení tak moc potřebujete. A předpokládám, že ani Vy nemáte výuku o Llosovi naplánovánu ve svém ŠVP, takže i Vy si v tom případě nasypte popel na hlavu.

A ještě jinak – ani to, že jste pravděpodobně něco přečetl Vám nepomohlo, abyste se na věci (i na sebe) uměl podívat s nadhledem a vnímal věci (i sebe sama) v jejich širším rámci.

Petr S.

Tomáš Malina řekl(a)...
12. října 2010 v 14:54  

Ad „Gustav Sázel“: Pane kolego, mé publicistické zkušenosti mě naučily, že pokud někdo v reakci na můj článek vrší osobní invektivy, pak se můj text dotkl neuralgického bodu. Za potvrzení tohoto poznání Vám děkuji. Když bych měl shrnout věcné jádro Vaší reakce, pak je stručné: na českých středních školách je mnoho špatných učitelů (závidím Vám ten přehled o situaci v celé zemi), nějaký termín být musí (mimochodem, i Vy jste odmaturoval bez jakékoli podobně absurdní deadline a Vaše středoškolské vzdělání bylo jistě kvalitní) a literárních cen je spousta. K tomu dodáváte tvrzení, které ovšem beze zbytku s Vámi sdílím: opravdu se zcela míjejí „smysl vzdělávání a způsob jeho ukončování na střední škole“. Dodávám jen, že k radikální intenzifikaci tohoto jevu dochází až nyní (a z moci úřední), ale nebude to trvat dlouho. Existuje dlouhá řada odborných analýz (jejich souhrn pro českého čtenáře podal před časem např. K. Rýdl), které dokládají, že smysl vzdělávání se v podmínkách centralizované maturity posune k utilitaristickému pojetí zkoušky a posléze se s ním ztotožní. V průběhu let jsem pracoval se studenty asi patnácti národností z různých koutů světa a troufám si tento poznatek podpořit. S pozdravem Tomáš Malina

Ad „Petr S.“: Přiznám se, že hlavní myšlenka Vašeho příspěvku mi trochu uniká: vím jen, že pokud jde některý ŠVP do takových detailů, jako jsou jména vyučovaných autorů, pak je to jistě výjimka, s kterou bych se neztotožnil. A pokud se týká nadhledu, jsem jeho velkým fanouškem; bohužel nové maturitě zcela chybí: stačí si vyslechnout studentské názory na ponižující proceduru, které byli vystaveni při každé zkoušce toho právě probíhajícího MAGu... S pozdravem Tomáš Malina

krtek řekl(a)...
12. října 2010 v 16:21  

1) Můžete, prosím, upřesnit, co myslíte tou ponižující procedurou? Kontrolu osoby podle občanského průkazu? Povinnost v klidu napsat práci ve vymezeném času?
2) Musím dát ostatním kritizujícím za pravdu. Váš argument proti podobě MZ je mimojdoucí.

Luděk Blaha řekl(a)...
12. října 2010 v 19:24  

Váš argument proti podobě MZ je mimojdoucí.

Stačil by Vám, pane krtku, argument, že naše státní maturita je nákladná pitomost proto, že je to nákladná pitomost?

Anonymní řekl(a)...
12. října 2010 v 19:56  

Aleale pane Blaho,

zkusil jste si spočítat, kolik stojí střední vzdělání se současnou bezcennou a navzájem mezi 1300 školami neporovnatelnou maturitou, kterou si každá škola "peče" po svém?

Jestli ne, zkuste si vynásobit náklady na jednoho středoškoláka cca 40 tis. Kč ročně kráte cca 400 tis. středokoškoláků.
MagG stála 297 Kč na žáka - porovnejte se státní jazykovou zkouškou a zjistíte, že to je láce.

Vaši nevinnost a čistotu obdivuji a upřímně Vám ji (a autorovi rovněž) závidím.

A používání slova "pitomost" přehodnoťte prosím na dobu, až pochopíte, co jste sem napsal.

Petr S.

Gustav Sázel řekl(a)...
12. října 2010 v 20:11  

Milý pane kolego, vytkl jsem Vašemu
textu (ano, tedy potažmo i Vám) demagogii, účelovost a nedomyšlenost. Věřte, že totéž bych děl, i kdyby jeho autorem byl můj žák, takže to prosím neberte jako osobní invektivy. Nemám důvod být proti Vám zaujatý. Možná jsem byl příliš mentorský, to nechť posoudí jiní, ale berte můj příspěvek jako otcovskou radu. Snažil jsem se Vám ukázat, kde vidím Vaše (argumentační) slabiny; Vy jste svým příspěvkem mohl ukázat zase mně, v čem se mýlím. Žel, nedočkal jsem se. Jen stručně:
V každé profesi je jistě mnoho výborných lidí, stejně jako průměrných a podprůměrných. My učitelé nejsme výjimkou, proto nutně na každé škole najdete i ty, kdo by za katedrou spíše stát neměli. Nejde tedy o nijaký záviděníhodný přehled, jen o aplikaci prosté analogie.
Musím se však ohradit proti Vaší formulaci o sdíleném tvrzení. Napsal jsem, že si Vaši studenti "pletou smysl vzdělávání a způsob jeho ukončování na střední škole", ne že se tyto zcela míjejí. Od člověka s publicistickými zkušenostmi bych - přiznám se - podobný lapsus nečekal. V dobré publicistice se totiž tvrzení nepřekrucují a nevytrhávají z kontextu. Ale to už asi zase vrším osobní invektivy (ačkoliv přemýšlím nad tím, může-li invektiva být neosobní...), není-liž pravda.
Aniž bych Vás chtěl chytat za slovo, soudím, že pokud dojde k tomu, že "že smysl vzdělávání se v podmínkách centralizované maturity posune k utilitaristickému pojetí zkoušky a posléze se s ním ztotožní", bude to jasným důkazem toho, že na českých středních školách převažují špatní učitelé, což ještě znásobí mou původní tezi (a to bych velmi nerad). Pokud budu učit jak nejlépe umím, s využitím moderních poznatků a účinných metod, může mi být jedno, jak bude maturita vypadat, protože na ni bez problémů žáky připravím. Navíc umět odpovídat na testy přece není katastrofa - to budou potřebovat k přijímacím zkouškám na VŠ, neb většina jich využívá TSP a OSP ze Scio. Slohové práce se budou psát pořád, a že výuka literatury nebude zaměřena na pozitivistické "telefonní seznamy", ale na intepretaci literárního díla, to je naopak IMHO jen výhoda. Já vidím nebezpečí jinde - vzhledem k tomu, že náš současný ministr je poněkud inkompetentní (což to je velmi eufemistické vyjádření) a chce z nové maturity udělat jakési pofidérní měřítko úspěšnosti škol, hrozí její proměna na klacek v rukou zřizovatele. Za to ale mohou političtí hňupové, ne maturita sama.

Anonymní řekl(a)...
12. října 2010 v 23:02  

Petr S.

A v tomhle vidím problém... Myslíte, že cca 300 Kč za žáka je maličkost, kterou si můžeme dovolit vyhodit z okna (přesněji do kapes správných firem a správných lidí)?
Ne, zbytečně vyhozená jedna jediná koruna je tragická. Natož když se vynásobí počtem středoškoláků.

Opravdu si myslíte, že současná podoba "nových" maturit zvedne úroveň absolventů středních škol?

Vít Tomis

krtek řekl(a)...
13. října 2010 v 5:33  

Úroveň vzdělávání zvedne změna společnosti - ve smyslu vzdělání je prioritou, matematika není považována za zbytečný nesmysl, apod.
Jejím důsledkem by bylo i snížení počtu žáků ve třídách, zvýšení podpory školství (hlavně finanční), abychom nemuseli řešit otázky, zda rozšíření paměti počítače z 256 MB na 1 GB je příliš vysoká investice, kdy se studenti v jazykových předmětech k počítači skoro nedostanou.
Maturita je částečně krokem vpřed ("došlápne-li na neschopné školy") a částečně krokem stranou. Je to řešení problému od špatného konce, ale je to alespoň nějaký náznak - pro školu neschopnou splnit i takto jednoduché zadání by to mělo znamenat nějaký konec stávajícího pořádku (zásadní proměnu této školy nebo její konec).
Je to sice mimo téma původního článku, ale nikdo z nás se nějak nemá k tomu, aby novou maturitu rozcupoval, protože stávající ve své roztříštěnosti také nestojí za nic.

poste.restante řekl(a)...
13. října 2010 v 8:29  

krtek
Maturita je částečně krokem vpřed ("došlápne-li na neschopné školy") a částečně krokem stranou. Je to řešení problému od špatného konce, ale je to alespoň nějaký náznak - pro školu neschopnou splnit i takto jednoduché zadání by to mělo znamenat nějaký konec stávajícího pořádku (zásadní proměnu této školy nebo její konec).


S Vaším příspěvkem v zásadě souhlasím, ale poznámku si neodpustím:

1. Krok špatným směrem je horší, nežli krok žádný. Sice se na první pohled "aspoň něco děje", ale ve skutečnosti se situace jen zhoršuje a náprava bude stát o to více energie a peněz.
- to patří hlavně pro Petra S.

2. Chtít po státní maturitě, aby si "došlápla na neschopné školy" je obludnost.

Účelem maturitní zkoušky je garantovat jistou vzdělanostní úroveň absolventa. Tečka.

U nás, jako vždy, chceme jedním krumpáčem kopat hned tři jámy současně.

Pokud je škola v pozici "sběrného tábora" pro žáky, které až ani jinde nechtěli, pak tito žáci v minulosti studovali nematuritní obory.

Dnes mají maturitu i řezníci a kadeřnice.
Znamená to tedy, že škola na které se učí, je špatná, když v SM její absolventi propadnou?
Že je tam špatně naučili stříhat vlasy a porcovat maso?
Není chyba spíš někde jinde?

Anonymní řekl(a)...
13. října 2010 v 8:34  

Petr S.

Vzhledem k tomu, že Cermat již dnes říká, že se testovala pouze logistika, pak mi přijde absurdní testovat ji na všech školách a na všech žácích. Toto monstrum se vůbec nemělo vypouštět, dokud se nevychytají všechny nedostatky, na které školy průběžně upozorňovaly. Celá tahle obrovská akce, při které se mění instrukce za pochodu a většinou se zpožděním jenom ponižuje učitele a odvádí je od práce, ze kterou jsou placeni. Cena za testování na 1 žáku vynásobená jejich celkovým počtem je v těchto souvislostech děsivá.

Anonymní řekl(a)...
13. října 2010 v 8:45  

P. Malina má určitě odmítavý vztah k nové maturitě - a Nobelovu cenu si připojil k problematice trochu mimochodem. Já jsem tedy jeho "článek" chápal spíše jako "fejeton", docela jsem se pobavil a určitě bych nevynášel tvrdé reakce. Ta tvrdá reakce - to je zase opačný extrém těch. kterým ta nová maturita sedí.
Přidám ještě jeden pohled: Bude nějaký zásadní rozdíl mezi staromaturantem a novomaturantem? Dá se říci, že novomaturanti budou chytřejší, dovednější, uplatnitelnější? Jak bude společnost (VŠ, zaměstnavatel, novomanželka:-)porovnávat uchazeče, když má každý jinou maturitu? Dokonce i v rámci nové maturity jsou výstupy neporovnatelné - díky volitelnosti státní části (48 variant) a díky profilové části. Srovnatelnost nových maturit je hezká poučka, ale jinak je to holý nesmysl.
Naopak - nová maturita dává objektivní garanci minimálních nutných znalostí. Bude tedy zřejmě existovat hypotetická množina maturantů, která by starou maturitu získala " s odřenýma zádama"), ale novou již nezíská (většina z nich ji tedy nakonec opakováním stejně získá). A pouze tato hypotetická množina jsou skutečnou cílovou skupinou té srovnatelnosti. U těch ostatních vlastně o nic nejde - dostali/dostanou maturitní vysvědčení, protože znali/budou znát - u může jim být celkem jedno, jakou torturu si na ně vymyslíme.
Pokud jste se mnou souhlasili až sem, vezměte náklady na novou maturitu vydělte je počtem žáků té hypotetické cílové skupiny. Vyjde zajímavý náklad na jednoho žáka.
Uznávám, že tato konstrukce je poněkud tendenční, a vycházím z toho, že pro žáka, který tu maturitu zvládne, jsme ji vůbec nepotřebovali - mohli jsme ho zkoušet (pokud vůbec) levnějšími metodami.
A ještě vsuvka: Na každé škole vznikají souvisejí pracovní náklady. Nevzniknou sice přímo, ale poměrově zajisté ano (např.ředitel školy věnoval maturitám 0,1 času, teď 0,3 času). Rozumné finanční analýzy nákladů samozřejmě zahrnují i poměrované náklady, nikoli jen zvýšené náklady.

Luděk Blaha řekl(a)...
13. října 2010 v 9:53  

Vaši nevinnost a čistotu obdivuji a upřímně Vám ji ... závidím.

Dohromady není, pan S., o co stát. Kdekdo se o Vás nezávazně otře.
Můj názor na maturitu není významný a neměl by být příčinou duševního pohnutí u kohokoli.
Nakonec generálka běží, budoucí maturanti zaujímají stanoviska a dokreslují si obraz naší společnosti. Kdyby nic jiného, tak pámbuzaplať.
Podstatné je, aby se to zase neodložilo!

Anonymní řekl(a)...
13. října 2010 v 11:20  

Otázka by měla asi znít takto : Chceme nebo nechceme, aby většina studentů měla středoškolské vzdělání ? Evidentně se změnil názor ( s novou vládou ), protože nechceme. Ono totiž klesá počet narozených dětí ( nyní se to přelévá na SŠ ) a automaticky jde dolů průměr IQ. Nač si stěžují SOŠ a SPŠ ? Stěžují si na to, že mají ve třídách samé hloupé žáky. To je logické, protože ty dobré vyluxují již osmiletá a šestiletá gymnázia ( ostatrně ani tam jedna třetina studentů vůbec nepatří ). Zamýšlím se jen nad tím, kdo potom bude stavět mosty, ...Zedníci to nedokážou a střední kádry budou chybět, protože průmyslovky zavřeme, protože jsou tam samé hloupé děti. Závěr ? Příliš mnoho osmiletých gymnázií na málo žáků !

Anonymní řekl(a)...
15. října 2010 v 9:04  

Ano, na školách je čím dál tím víc "hloupých" dětí. To, co školy produkují, ať jsou to ty střední, nebo vysoké, je alarmující. Částečně je to nekvalitou učitelů a částečně zvyšováním počtu míst na školách, protože chytrých je stále stejně a míst na školách stále více a peněz do škol podle počtu žáků ))) Dosažené vzdělání v budoucnu už nebude naprosto žádnou informací pro případného zaměstnavatele. A když to takhle půjde dál, tak si bude zaměstnavatel muset vypracovat "přijímací zkoušky do zaměstnání" a pak budeme moci maturitu, či státní zkoušku zrušit úplně. A třeba zrušíme i učitele, protože bude stačit domáci samostudium.
Takže státní maturitu ANO. A i vykročení stranou je vykročení. Kdo někdy něco vedl, musel se rozhodovat a řešit problémy ze špatného rozhodnutí, moc dobře ví, o čem píši.

Anonymní řekl(a)...
15. října 2010 v 10:00  

Ano, i vykročení stranou je vykročení. Ale poslední dobou se z toho stal spíše rozverný taneček za peníze daňových poplatníků, pravda přerozdělené přes EU. A studijní výsledky našich žáků jsou horší a horší. Dost neefektivní taneček.

poste.restante řekl(a)...
15. října 2010 v 10:26  

Že současný stav, kdy "maturitu má každá židle" je neudržitelný, to je snad jasné každému, kdo strávil na střední škole jako učitel alespoň půl roku.

Přesto bych měl jeden skromný návrh pro ty, kteří pořád chtějí někam kráčet.

A co takhle zkusit tu státní maturitu udělat dobře = principiálně lépe než tu současnou státní maturitu?

Mně totiž pořád přijde lepší vědět kam a jak chci kráčet.
A ne utěšovat se, že to je jedno kam a jak se jde, hlavně že se vůbec jde někam.

Tomáš Malina řekl(a)...
16. října 2010 v 16:34  

Vážení kolegové (v profesi či alespoň v této diskusi),
tento článek i k němu připojené vlákno se beznadějně propadá v proudu času a za chvíli zmizí z titulní stránky. Rád bych Vám tedy jako ten, který to tu před týdnem spustil, poděkoval za zájem (tedy pokud si tohle ještě přečtete… :-)). Nejvíce se mé motivaci přiblížil anonymní přispěvatel z 13. 10. (8:45): skutečně jsem chtěl psát ve fejetonovém duchu a přiznám se, že mě překvapilo superseriózní rozhořčení některých oponentů. Mimochodem: nepřetřásáme tu ani státní tajemství, ani košilaté historky, a tak by bylo fajn, kdyby ti, kteří tu se svými komentáři reagují opakovaně, používali své skutečné jméno, nikoli pseudonymy (ano, to je vzkaz pro pana J. K.). Nyní už chci říci jen dvě věci. Obě představují snadno ověřitelné axiomy a bez uznaných axiomů není možná žádná odborná debata.
Tedy: lze ověřit a dokázat – přinejmenším na zahraničních zkušenostech – že centralizovaná zkouška bude zpětně ovlivňovat výuku a že nedostatky společné části nenapraví část profilová. Není možné připravovat jednoho žáka v jednom vyučovacím předmětu a v jedné vyučovací hodině na dvě různé zkoušky. Zkouška centralizovaná je neskonale důležitější. Stačí si přečíst v záhlaví této stránky zprávu ČTK (15. 10.) "Srovnávání žáků 5. a 9. tříd bude mít vliv na financování škol" (již dříve ministr Dobeš upozornil, že se SŠ a unifikovanou maturitou to bude stejné). Vůbec tedy nepůjde o to, zda studenti maturitu udělají, nebo ne. Kruciální bude žebříček škol, kde posun o pár míst bude mít (lhostejno zda doopravdy, nebo jen v obavách zřizovatelů) dopad na peněžní toky, a nedovedu si představit učitele ani ředitele, kteří by nekoncentrovali výuku takřka výhradně na společnou část maturity: ano, přesně na tu část, která za dlouhé hodiny testování neumožňuje studentovi ani jednou projevit svůj názor, obhájit ho v diskusi, pochybovat o autoritách, uplatnit tvořivost, komunikační dovednosti atd. atp., tedy bere mu všechno to, co bude v životě potřebovat především, včetně možnosti utvořit si a prezentovat obraz světa na jiném než klipovitém základě. Již teď řada škol oznamuje studentům, že např. čeština v profilové části nebude (proč taky, když student bude přehlcen dílčími zkouškami ve společné části?). Testy hladově vyhledávají a absolutizují každé dílčí zaváhání (kterého se např. ve vyšší úrovni dopustí v úloze 31 ten student, který bude v oboru výtvarného umění či fotografie vzdělán více než autoři testů a přizná obrazovému dílu co nejširší vypovídací schopnosti; jak úloha souvisí s češtinou, ptáte se? Inu nijak, jen likviduje ty schopné) a situaci nezmění ani trivializující písemné práce, při nichž je hlavní se nepočůrat, ani ústní zkouška, jejíž temná podoba na nás ještě čeká. Ministr jásá, ale novináři (přestože řada z nich dosud nenahlédla do úplné hloubi problému) jsou objektivnější; Deník.cz hodnotí MAG slovy: Za logistiku lepší dvojka, za obsah trojka. Myslím, že je to docela výstižné. Pětku bych nedal ani já: ač mě tak někteří označují, nejsem dogmatickým odpůrcem centrální zkoušky. Možná to vědí všichni, kteří znají úspěšnou petici Učitelé pro kvalitní maturitu (získali jsme téměř 3 tisíce učitelských podpisů během letošního jara).

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.