MŠMT dnes zahájilo veřejnou diskusi ke standardům základního vzdělávání. Reaguje tak na dlouhodobě se zhoršující vzdělávací výsledky českých žáků.
Na zhoršující se vzdělávací výsledky českých žáků reagovalo MŠMT ČR zahájením veřejné diskuse o možnostech využití vzdělávacích standardů a testování pro zvýšení kvality českého základního vzdělávání. Naplňuje tím také programové prohlášení vlády. S tímto cílem v Praze proběhla 15. 10. 2010 programová konference, na níž zazněly názory široké škály odborníků i zástupců veřejnosti.
V úvodu označil ministr školství Josef Dobeš české školství za nemocný systém a představil představu o zavedení měření kvality v uzlových bodech. Již v roce 2011 by mělo proběhnout pilotní šetření, které by mělo vést k vývoji nástroje založeného na moderních technologiích a minimálně administrativně náročného. V ministrově projevu dále zaznělo, že alespoň zpočátku budou informace získané testováním dostupné pouze škole pro její vlastní hodnocení a rozvoj. Kromě vzdělávacích výsledků žáků by se mělo při posuzování kvality přihlížet i k tomu, jak žáci školu pocitově vnímají, tedy například k sociálnímu klimatu školy a tříd.
Následující diskuse se soustředila na dvě otázky:
- Jak prostřednictvím standardů přesněji vymezit kompetence či znalosti, které žáci potřebují?
- Za jakých podmínek mohou být testy vhodným nástrojem pro ověřování kvality vzdělávacího systému?
Daleko polarizovanější debata se týkala vhodnosti testů, které mají své zastánce i odpůrce. Převládla shoda, že je potřeba především vymezit účel testů. Testy mohou plnit řadu funkcí, ale není možné chtít jedním testováním naplnit všechny tyto funkce. Většina účastníků se shodla na tom, že testy mají smysl, pokud jsou využity pro identifikaci škol vyžadujících podporu, nikoli (aspoň zpočátku) pro sankcionování škol. Řada diskutujících poukazovala na nutnost zohlednit podmínky škol vzdělávající žáky se speciálními potřebami, ať už jde o děti nadané, sociokulturně znevýhodněné či se zdravotním postižením.
I když na konferenci zazněla široká škála názorů od odmítavých po souhlasné, účastníci se shodli na tom, že konference byla velmi otevřená a užitečná, prohloubila porozumění otázce kvality školy i problematice zjišťování kvality vzdělávání. Je žádoucí v této debatě pokračovat, a to jak formou internetové diskuse, tak v pracovních skupinách za účasti učitelů, odborníků i dalších sociálních partnerů.
Přílohy:
Program konference Standardy 2010.pdf
Prezentace MŠMT -Standardy.pps
.png)
10 komentářů:
Kdy se konečně jednou někomu z pánů "nahoře" rozsvítí a pochopí, že mizerná kvalita vzdeělávání je do značné míry způsobena absencí přijímacího řízení na střední školy a dále velkým převisem počtu středních škol. Žáci základních škol se dostávají na střední školy bez nutnosti znalosti jakýchkoliv dovedností a znalostí. Proč by se učili, když se všude dostanou a všude se hýčkají kvůli finančním prostředkům s nimi plynoucími do škol.
MŠMT to tedy rozbalilo. Ještě nezdůvodnilo, proč nedošly peníze EU do škol a již opět oprášilo starou myšlenku standardů ve školství. Obdivuhodné. To jsou opravdu kouzelníci, ale "práce kvapná, málo platná". Kterýpak model implantujeme do českého školství ? To, co funguje ve Finsku, nemusí fungovat v ČR.
Aha.
Takže když to dobře dopadne, tak s velkým úsilím a slávou obnovíme staré Osnovy.
Akorát že tomu budeme říkat Standardy a bude to "úplně něco jiného".
ŠVP - to je přeci svoboda, kterou je třeba zrušit. 75% ŠVP je sice formálně udělaných, ale osnovy a výstupy fungují. Takové bláboly, že mám udržovat oční kontakt se studenty ? To u studentek bude hraničit se sexuálním obděžováním .Docházím k závěru, že ten, kdo zkopíroval standardy z různých částí Evropy nikdy neučil. Kdysi se tu potulovaly materiály z Anglie. Zase se někde něco vlepí a implantuje a neodpovídá to českým tradicím, mentalitě,...
Kéž by se obnovily celostátní osnovy. Bylo to jasné a každý učitel !při smyslech! si s nimi poradil po svém. Učím 20 let a to ,co se ve školství děje teď ŠVP(k čemu?), státní maturity, promiňte mi ten výraz, hraničí s debilitou.
Já nevím, jestli to mám napsat, abych nebyl za blbečka, ale co kdybychom nějaký čas zase jen tak normálně učili?
Jako v letech, kdy se ještě moc nevědělo, že nezbytně nutně potřebujeme dohnat svět a moderně reformně vstoupit do třetího tisíciletí.
Mám z těch dob pár žáků, za které se rozhodně stydět nemusím.
Kolego Blaho, taky mi před třemi lety vyšly dva dny, kde jsem učil - a bylo to krásné.
"Jednou se začít musí."
Problém je v tom, ža my pořád jen začínáme a konec je v nedohlednu. Viz patnáctileté připravování státních maturit.
Souhlasím s panem Blahou: Pojďme zase jen tak normáleně učit a neblbněme hlavu sobě, dětem i veřejnosti.
Naproto souhlasím, pojďme prostě jenom učit. Nic více, já chci jen učit !! Pane ministře Dobeši - my chceme jen toto ! Ignorant
Může mi někdo proboha říct, jak lze hodnotit školu podle toho, jak pracuje s handicapovanými dětmi? A ještě k tomu rozlišit různé druhy handicapů?
Existuje na to snad nějaké objektivní (měřitelné) hledisko? (Samozřejmě kromě toho papírového - kolik mám IVP, kolikrát žáci dochází na nápravu,...)
Okomentovat