Na Základní škole (Public School) č.22 v New Yorské čtvrti Staten Island existuje sbor již 10 let. Nejedná se o školu specializovanou na hudbu ani o aktivitu zájmovou, kam by docházely jen nadané děti. Učitel hudební výchovy Gregg Breinberg, zvaný Mr. B., provozuje sbor jako integrální součást výuky všech cca 70 žáků nejvyššího, tj. pátého, ročníku. Gregg je nejen učitelem ale též bývalým aktivním muzikantem a performerem.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
3 komentářů:
Na celém světě existují desetitisíce skvělých školních pěveckých sborů, z nichž spousta je jistě mnohem lepších a pro děti přínosnějších než ten, který je v článku oslavován. Ten je slavný jen proto, že se oněm náhodně zmínila jedna populární mediální "celebrita".
Popularita onoho sboru je skvělou ukázkou vlivu médií na naše životy: O slávě, společenském ocenění a veřejné podpoře nerozhodují skutečné výsledky, ale náhodná zmínka v médiích. Z neznámého sboru se s trochou štěstí stala "mediální ikona", tedy onen v médiích proslulý "osobní příběh", který konzumentům slouží jako srozumitelná a emocionálně působivá náhražka objektivního pohledu na svět.
Mám pocit, že se autor (který se jinak úskalími mediální výchovy zabývá) nechal trochu nachytat na mediální vějičku.
Mám pocit, že se autor (který se jinak úskalími mediální výchovy zabývá) nechal trochu nachytat na mediální vějičku.
Myslím si, že dr. Brdičkovi šlo právě o tento aspekt. Ukázat, že vhodné využití technologií dovede nejen žákům zatraktivnit výuku, ale i sboru získat nové auditorium a mediálně jej zviditelnit.
To Ondřej Neumajer:
To je právě ono. Článek vytváří mylný dojem, že stačí být dobrý, dobře se propagovat a úspěch (či věhlas) se zákonitě dostaví. To však není pravda. Kdyby si sboru náhodně nevšiml známý bloger Perez Hilton, kdyby o něm nenapsal zmínku do svého populárního blogu a kdyby na tuto zmínku náhodně nezareagovala první celebrita z hudební branže, pes by po nich neštěkl. Není to zákonitý výsledek dobré práce. Je to podobné, jako když panovník náhodně vybranému chudákovi z davu hodí pytlík zlaťáků. Na webu se usilovně prezentují statisíce školních sborů, divadel, hudebních souborů a dalších aktivit. Známých a populárních je jen pár z nich - a rozhodně nelze říci, že to jsou ti nejlepší z nejlepších. Jsou to prostě ti, kteří měli štěstí a náhodně se strefili na vlnku vrtkavé divácké přízně. Je to vlastně podobné, jako s umělci z profesionální sféry. Prezentovat se snaží všichni, jen pár z nich však má to štěstí, že se tanou mediálními "celebritami". Každému je jasné, že popularita "celebrit" nemá nic společného s jejich skutečnými uměleckými kvalitami.
Co se stane populárním (mediálně známým, "profláknutým", "kultovním"...), to nedovedou odhadnout ani největší profesionálové šoubyznysu, natož amatéři. Všimněte si, jak nesmírně populárními se před časem staly například "Anička Dajdou", "Crazy Frog", "Loituma", "Gummi Bear song" či letošní hit mezi mládeží "Harry Potter song". Jsou to totální ptákoviny, jakých jsou na webu miliony. Naprosto čirou náhodou se z nich staly mediální ikony, o nichž návštěvníci webu mluví, posílají si na ně odkazy, mají je jako melodie v mobilu a nosí je na tričkách. Ne proto, že by tyto ptákoviny byly něčím "nej", třeba i nejsměšnější nebo nejhloupější. Ale prostě proto, že si jich kdosi kdysi všiml, staly se známými a hovorem o nich si mládež navzájem mimoděk a symbolicky sděluje, že patří do stejné "party", takže jsou navzájem "kámoši". Prostě je o čem plkat.
Nechci přirovnávat onen pěvecký sbor k internetovým ptákovinám. Jen naznačuji, že jeho popularita vznikla stejně náhodně. Ano, prezentace na webu je nutnou podmínkou, nikoliv však postačující.
Když to trochu přeženu, Bořivoj Brdička (jehož aktivit si jinak vážím) v článku tvrdí, že k výhře stačí si koupit los.
Okomentovat