David Hawiger: Školní informatik - druh na vymření...

pátek 18. května 2007 ·

…nebo rovnou na odstřel? Před více jak rokem jsem se pokusil ve svých článcích Lesk a bída školních informatiků a Je běžný školní informatik partnerem nebo rukojmím? vyhodnotit postavení školního informatika v prostředí základního a středního školství. Co se za poslední rok změnilo a co mělo hlavní vliv na tuto změnu?

SIPVZ = mrtvo

Ještě před rokem měl projekt SIPVZ nemalé cíle a ambice. Od konce roku 2006 jsme se však nedočkali žádných relevantních informací a tudíž si dovolím tvrdit, že celá SIPVZ potichu a nenápadně mizí ze světa. I přes nesporné pozitivní impulsy a snad i měřitelné výstupy (taky to stálo pár miliard!) zanechává tato koncepce mnoho otevřených oblastí a nedořešených problémů, které bude muset řešit právě školní informatik. Za ty nejdůležitější považuji:
  • V oblasti hardwaru došlo k výraznému navýšení nejen koncových stanic (např. projekt INDOŠ), ale v posledních letech i k jeho nové struktuře (např. dataprojektory a interaktivní tabule). O tento hardware se však někdo musí starat a to zvláště v případech, kdy dochází k jeho "stárnutí".
  • Relativně vzdělanější učitel a zkušenější vedení školy vyžaduje stále komfortnější prostředí a bezproblémový chod celého informačního systému školy. Komfort a bezproblémovost však není samo sebou.
  • Snaha o koncepční uvažování nad rozvojem ICT ve škole byl nejprve podpořen vytvořením rozdílných pseudofunkcí (ICT koordinátor, ICT manažer, ICT správce a ICT pedagog), následně pak definováním jakýchsi standardů s nutností v jejich duchu sepisovat ICT plán. Koncepčnost na celorublikové úrovni již neexistuje (byla-li někdy vůbec), ale nastartovaný rozvoj má školní informatik minimálně udržet.
Jistě by čtenáři našli další konfliktní oblasti, minimálně (ne)řešení připojení k Internetu.

Jednota školských informatiků (JSI) = nejasno

U této profesní organizace si dovolím vrátit k jejím počátkům. Neoddiskutovatelným impulsem jejího vzniku bylo rozladění ze způsobu řešení informačních systémů ve škole na celorepublikové úrovni. Zjednodušeně řešeno tehdejší školní informatici poukazovali na rizika myšlenky Generálního dodavatele a následně projektu INDOŠ. Jednoznačně se tedy jednalo o problematiku, která je spojená se zajištěním rozvoje a provozu ICT na školách.

JSI se však postupně zřekla role zástupce školních informatiků a stala se "servisní" organizací tu řešící vzdělávání v rámci SIPVZ (aplikační moduly P), tu suplující práci jiných státních institucí v souvislosti s kurikulární reformou (RVP pro základní školy nebo státní maturity).

Nedávno proběhla valná hromada JSI. Z jejich výstupů je zřejmé, že splnitelné cíle této organizace budou definovány v oblastech, které nepovedou k obhajobě školního informatika jako člověka, zajišťujícího rozvoj a údržbu ICT na školách. Navíc to vypadá, že JSI si ani neví rady s vybudovanou strukturou školících středisek (díky vzdělávacímu systému SIPVZ) a s tím související "armádou" certifikovaných školitelů. A nejen to, JSI momentálně nebere v potaz ani potenciál ukrytý v ESF.

Řízení = od vlády po učitele

Je pravdou, že máme jinou vládu. Nemyslím si však, že by se chovalo jiné složení vlády ke školství jinak. A problematika školních informatiků je vcelku logicky pod její rozlišovací schopností. Navíc berme v potaz stav státní i veřejné pokladny. Pouze demagog tvrdí, že s dluhy není nutné něco dělat.

Nuže, dříve nebo později budou muset nižší stupně řízení řešit úbytek financí, což povede ke škrtům. Mám obavy, údržba ICT bude díky minulým letům na řadě. 

Teď podrobněji …

MŠMT:

Dle mého názoru propáslo ministerstvo v průběhu realizace SIPVZ příležitost definovat mantinely funkce školního informatika. Pokud by se tak stalo, mohlo tímto motivovat nižší stupně řízení k nalezení jeho vhodného ukotvení  v organizační struktuře školy. Místo toho MŠMT definovalo a stále definuje úkoly, které vyžadují nasazení a rozvoj informačních technologií. Přitom automaticky počítá s tím, že funkce školního informatika je řešitelná nebo dokonce již vyřešena. 

Taktéž berme v potaz, že během celé realizace SIPVZ bylo posilováno postavení pedagoga, využívajícího ICT. Přitom nebyly brány v potaz zvyšující se odborné nároky na provoz, údržbu a rozvoj ICT ve škole. Je sice pravdou, že SIPVZ končí, ale jeho pozici "úspěšně" přebírá školská reforma. I zde se automaticky předpokládá, že ICT bude samozřejmým a bezproblémově funkčním nástrojem pro plnění současných nebo blížících se úkolů.

V neposlední řadě je třeba brát v potaz, jak se v posledních letech mění mzdová politika. Nároková složka platu (tarif) se zvyšuje na úkor složek nenárokových (osobní a odměny). Existovala-li možnost alespoň obstojně ohodnotit nadstandardní práci školního informatika ve formě odměn nebo dohod, v současné je to na hranici únosnosti. A mám obavy, že bude hůř.

Kraj:

Přiznejme si, že tento článek řízení má nejmenší možnosti ovlinit postavení školního informatika a tato skutečnost se za poslední rok prakticky nezměnila. Přitom, pokud by i potřebné kompetence měl, bude tento problém primárně řešit u těch škol, kde plní roli zřizovatele. Tedy především u těch středních. Tento typ škol má však přece jen o něco lepší podmínky pro efektivní vyřešení diskutované funkce než školy základní - minimálně odborné a částečně i ekonomické.

Zřizovatel:

U zřizovatele se situace v posledním roce nezměnila pouze zdánlivě. Je sice pravdou, že tento stupeň řízení nikdy nemohl přímo řešit ukotvení školního informatika v organizační struktuře školy. Nanejvýš mohl akceptovat určité platby za činnosti, spadající do kompetence školního informatika, které škola řešila a řeší formou externích služeb. A jsme u toho - v minulých letech si nemálo zřizovatelů "navyklo" na to, že určitá část odborné údržby byla hrazena ze státní kasy. A nezapomeňme na dotační politiku, související s připojením k Internetu či pořizováním "evaluovaného" softwaru. Je zřejmé, že tento pramen vyschl - že by o to byl navýšen rozpočet škol?

A kdyby to byl jediný problém! Jak jsem zmínil, zřizovatelé budou muset počítat i s optimalizací toku veřejných financí. Mám obavy, že nemálo zřizovatelů půjde ve šlépějích celostátní politiky - školství proklamativně prioritní, fakticky však posunuté na nižší příčky reálné ekonomické podpory. 

A aby toho nebylo málo, nezapomeňme na nárůst plateb za energii, vodu, topení…

Ředitel školy:

To, co u vyšších stupňů řízení má povahu nepodstatného či abstraktního jevu, dostává u ředitele školy rozměry reálné a z pohledu školního informatika velmi podstatné. A to jak v oblasti personální a mzdové politiky, tak v oblasti provozní a outsourcingu. Tudíž nezpochybňuji fakt, že možnosti ředitele se v této oblasti rok od roku zhoršují. Bohužel to však nebývá spojeno se snižováním požadavků na práci školního informatika. Ba právě naopak - kurikulární reforma se stává ve škole prioritou (někdy i noční můrou) a povětšinou se předpokládá (nebo doufá), že pro tento účel bude ve škole k dispozici funkční informační systém. 

Berme taktéž v potaz fakt, že počítačová gramotnost kolegů-učitelů roste. Tato skutečnost však často bývá spojena s jevem, kterou popisuji příměrem "když to funguje u mě doma, musí to stejně fungovat i ve škole - zvláště když doma se o to dokáže postarat můj syn".

Stručně a jasně …

Před rokem jsem si myslel, že postavení školního informatika již horší být nemůže … Byl jsem přesvědčen, že se bude situace stabilizovat a to především díky pomalému odbourávání negativních průvodních jevů projektu INDOŠ. Bohužel se situace zhoršuje a to především proto, že se nedokáže odlišit role "údržbáře ICT" od "učitele ICT". Co s tím? Snad v příštím článku …



David Hawiger

0 komentářů:

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.