Strukturální fondy jsou velkou příležitostí k tomu realizovat kvalitní projekt a hlavně získat na něj odpovídající finance. Není to úplně jednoduché a má to mnohá úskalí. Podívejme se na žádosti o evropské granty z praktické stránky.
Většinou budou mluvit o projektech OP RLZ opatření 3.1. Za ten „euspeek“ se omlouvám, pod touto zkratkou se však skrývají opatření, která jsou zajímavá pro základní a střední školy. Umožňují realizovat projekty, které pomohou přímo na konkrétních školách a zlepší situaci konkrétních žáků a učitelů. Podrobné informace najdete např. na webu MŠMT (www.msmt.cz) pod nabídkou Evropský sociální fond. To se ovšem týká jen mimopražských - pražské subjekty (školy) musí žádat přes magistrát a tam informace najdou na http://www.praha-mesto.cz/jpd3 pod nabídkou 3.1 Rozvoj počátečního vzdělávání. Podmínky se liší a je zbytečné, abyste studovali podmínky, které se vás netýkají.
Dřív než se příliš ponoříte do práce, udělejme si bilanci několika základních stavebních kamenů. Můžete žádat o podporu v rozmezí 0,5 až 10 mil. a váš projekt bude financován ze 100 % - nepotřebujete tedy spoluúčast. Z projektu můžete uhradit především mzdové náklady, nezískáte nic na investice a provozní náklady také pokryjete jen velmi úsporně. Grantem nezískáte finance na nic mimo projektový záměr, zapomeňte tedy na různá přeúčtovávání a kouzla s účty, která se dějí ve státních organizacích – čerpání dotace bude velmi přísně kontrolováno. V aktuálních výzvách můžete žádat na projekt trvající až dva roky, to je výborné, protože můžete realizovat něco opravdu systémového a rozsáhlejšího. Zatím nemám zkušenost s MŠMT, ale parta lidí, kteří se starají o ty pražské projekty, je velmi zdatná a vstřícná a dělají vše pro to, aby projekty prošly – to znamená vždy vám ochotně pomohou, poradí, projekty nevyřazují kvůli formálním malichernostem, ale vyzývají vás k jejich doplnění atd. Můžete se na ně tedy obrace s důvěrou – to je důležité vědět.
Rozhodnutím ministerstva školství bylo znemožněno podávat (mimo Prahu) jakékoli projekty zaměřené na podporu vzdělání mimořádně nadaných dětí, projekty na podporu rozvoje nadání a projekty na podporu vzniku inkluzívních škol, o kterých MŠMT tak rádo mluví. Pro mě je to zcela nepochopitelné a trestuhodné, vnímám to jako signál, že preferovány budou projekty na „hašení požárů“ před projekty systémovými a současně to vnímám jako esenciální výraz levicové vzdělávací politiky, která preferuje přípravu dělnické třídy. Protože tohle rozhodnutí bude patřit k těm, která bude efektivně (snad) řešit až příští vláda, prostě nám nezbývá, než toto vzít na vědomí.
Žádost se musí vyplnit v softwaru Benefit, což je kapitola sama o sobě. Jde totiž o mimořádný softwarový paskvil vytvořený firmou Tesco SW, za který, obávám se, zmíněná firma inkasovala nezanedbatelné peníze od ministerstva práce a sociálních věcí. (Nešťastníci, kteří mají na starosti administraci grantu za to opravdu nemohou a potýkají se s obdobnými potížemi s dalšími softwary na administraci ESF!) Ani po několikaměsíčním mailování s MPSV se mi nepodařilo zjistit, kdo a jak rozhodl o volbě tohoto dodavatele, patrně to jako podnět předám NKÚ. Šlendriánství při tvorbě Benefitu stojí každého předkladatele několik hodin zbytečné práce navíc. Při množství několika tisíc žádostí, které odhaduji, činí ztráty způsobené Benefitem s nadhledem několik milionů.
Kdo onen Benefit viděl, tomu je to jasné – jde o příklad pustého programátorského amatérismu, aplikace je nestabilní, neuvěřitelně anti-ergonomická a ukládání dat je navíc nespolehlivé. Průběžně vznikají nové verze, přičemž otevření souboru vytvořeného ve starší verzi často znamená nenahraditelnou ztrátu části dat. Každé opatření má svou vlastní verzi Benefitu, kterých je díky tomu na různých webech desítky verzí, aniž po nainstalování zřetelně poznáte, o kterou jde. Použití nesprávné verze celou vaši práci znehodnotí, protože Benefit při generování souborů do nich ukládá část nastavení. Jinak řečeno, rozepíšete-li žádost ve špatné verzi, nepomůže otevřít a dokončit ji ve verzi správné, budete celou žádost přepisovat. S ohledem na vlastnosti Benefitu se vyplatí si aspoň jádro projektu napsat v textovém procesoru. U mnoha rubrik si ale nepomůžete a budete téměř každé slovo vkládat ručně do složitých formulářů, které se vám nekonečnou dobu budou po každé změně překreslovat na obrazovce. Ačkoli vám to může připadat jako pouhá administrativní záležitost, nechte si k tomu dost času a připravte nekonečnou trpělivost.
Projekt by z principu mělo podávat partnerství několika spolupracujících subjektů. Jeden z partnerů je „předkladatel“ - a ten získá finanční podporu, je odpovědný za průběh projektu a čerpání financí. Ostatním partnerům rozděluje jejich díl financí na základě smlouvy a předloženého grantu. Zde se rýsuje další konflikt mezi financováním EU a ČR. Zatím to vypadá tak, že právní výklad ministerstva financí nepovoluje příspěvkovým organizacím přerozdělovat finance z grantu. Praktickým důsledkem je, že základní či střední školy (tedy mimo soukromé) nemohou být předkladateli grantů. Možná se tento problém vyřeší, ale nespoléhal bych na to.
Co s tím? Bezpečnějším předkladatelem je v tomto okamžik občanské sdružení, soukromý subjekt, vysoká škola apod. V tomto duchu se také snažím postavit projekty, které některým školám pomáhám vytvořit. Těm z vás, kteří máte nápad, ale schází vám kapacita k tomu sehnat další partnery a žádost pak dovést do konce i po formální stránce můžu nabídnout případné rady a pomoc. Každopádně přeju hodně odvahy a nabádám – pusťte se do toho. Budete-li úspěšní, získáte finanční zázemí pro rozvoj potřebných aktivit, v případě že nebudete, poznáte nový svět a naučíte se dovednost do budoucna velmi potřebnou.
Tomáš Houška
0 komentářů:
Okomentovat