Jan Wagner: Kolik redakčních systémů ještě MŠMT zaplatí?!

čtvrtek 21. dubna 2005 ·

Ministerstvo školství a jím řízené organizace bezostyšně utrácejí další a další peníze daňových poplatníků za své četné webové prezentace a nejrůznější redakční systémy, přestože se již pátým rokem „úspěšně buduje“ Školský vzdělávací a informační portál a je k dispozici Portál státní správy. Přitom školy stále nemají v rámci SIPVZ k dispozici levný webhosting s redakčním systémem pro jednoduché a snadné publikování.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a jím řízené organizace bezostyšně utrácejí další a další peníze daňových poplatníků za své četné webové prezentace a nejrůznější redakční systémy, přestože se již pátým rokem „úspěšně buduje“ Školský vzdělávací a informační portál (ŠVIP) a již druhým rokem je k dispozici Portál veřejné správy České republiky. O pohnuté historii ŠVIP jsme psali opakovaně. Nejprve to bylo v souvislosti s monopolistickými plány zájmové skupiny prosazující v první polovině roku 2002 s pomocí tehdejšího vedení sekce SIPVZ takzvanou Obecně prospěšnou společnost spravující virtuální prostor školské sítě, později to bylo především s mizerně zpracovanou Studií proveditelnosti ŠVIP z počátku roku 2004 z dílen Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV). Od 1. září 2004 byla problematika ŠVIP po půlročním bezvládí převedena z kompetence odboru SIPVZ MŠMT do kompetence náměstků Müllnera a Pícla a přípravou ŠVIP byl pověřen ÚIV. Přes řadu slibů a publikovaných termínů (poslední byl konec března 2005) je na adrese www.edu.cz stále prázdno. Přitom české školy stále nemají v rámci SIPVZ k dispozici žádný levný standardní webhosting s redakčním systémem pro jednoduché a snadné publikování.

Dovolím si nejprve malou odbočku: často se setkáváme s termíny redakční systém (dále jen RS) nebo systém pro správu obsahu (Content Management System, dále jen CMS), případně i s WCM (Web Content Managment) či ECM (Enterprise Content Management), a s dalšími, někdy pak není zcela jasný jejich význam. Obecně redakční systém představuje aplikaci, která spravuje informace různého charakteru a zároveň se stará i o jejich efektivní využití a zobrazení na některém z předpřipravených výstupů. V užším významu je RS míněn pro použití v intranetu nebo internetu. Jako CMS se pak označuje komplexnější aplikace, obsahující navíc i aplikační rozhraní, správu kontaktů, komunikační systém, podporu týmové práce, správu verzí a další funkce. META Group, výzkumná a poradenská firma v oboru informačních technologií, nabízí například následující definici:

ECM/CMS je technologie, která poskytuje prostředky pro vytváření a sběr, správu a zabezpečení, ukládání, uchovávání a likvidaci, publikování a distribuci, prohledávání, personalizaci a prezentaci, prohlížení a tisk veškerého digitálního obsahu (tj. fotografií, obrázků, textu, zpráv, videa, audia, dat o transakcích, katalogu, kódu). Tyto systémy se primárně soustředí na sběr, ukládání, vyhledávání a distribuci digitálních souborů pro podnikové užití.

Redakční systémy i WMS pak můžeme brát i jako určité podmnožiny CMS. A pro zjednodušení můžeme dát i rovnítko mezi CMS a portál. Uživatelé pak mají v RS či CMS nejrůznější role, například od správce, přes šéfredaktora, redaktora, autora po čtenáře… Ale dosti poučování.

Redakčních systémů a CMS jsou nabízeny stovky, možná i tisíce, od jednoduchých po sebesložitější, od Open Source po komerční, od multiplatformních po proprietární, od děl nadšených jednotlivců po produkty renomovaných světových značek. I v české kotlině se jich naprogramovaly či lokalizovaly desítky či stovky (zkuste Google). Je tedy z čeho vybírat a skutečně kvalifikovaný výběr či posouzení jednotlivých RS či CMS není nic jednoduchého, porovnáváním se zabývá i celá řada specializovaných webů. Řada českých autorů s oblibou zájemce odkazuje na výzkum (PDF, 1 MB), který provedlo rakouské ministerstvo pro vzdělávání. V něm nejlépe uspěly následující tři produkty z celkového počtu 280 řešení: za nejúspěšnější produkt bylo vybráno Plone, a to díky své „čisté architektuře“, podpoře standardů W3C a díky existenci vzdělávacího modulu EduPlone. Dále byly doporučeny i jednodušší TYPO3 a PHPNuke. Všechny tyto tři RS/CMS byly lokalizovány.

Výběrem vhodného RS/CMS samozřejmě práce nekončí, konkrétní RS/CMS je potřeba nainstalovat na vhodně dimenzované serverové řešení a implementovat do něho i stávající data a služby. Většina RS/CMS je modulárně řešena a pro konkrétní použití se pak konkrétní výsledná aplikace „skládá“ dle požadavku uživatelů. Instalaci a implementaci u menších systémů doslova „zvládne i dítě“, například PHPNuke instaloval před třemi lety úspěšně můj tehdy třináctiletý synek na webhostingu „zdarma“, velké systémy samozřejmě vyžadují odborníka nebo vhodného specializovaného dodavatele. Některé RS/CMS je možné si i pronajmout nebo je nabízen kompletní outsourcing, který nemusí být nikterak drahý, například instance CMS Plone je nabízena již od 300 Kč měsíčně. Vzhled WWW stránek generovaných RS/CMS nemusí být uniformní, moderní RS/CMS využívají pro definici své „tváře“ snadno modifikovatelné „kaskádové styly“ (CSS) a vzhled webů se stejným RS/CMS se může radikálně odlišovat. Navíc změna vzhledu při dodržování standardů nevyžaduje žádný zásah do obsahu a nemusí být ani příliš náročná. O tom, co se dá dělat s CSS, se můžete přesvědčit například na stránkách css Zen Garden.

Vraťme se ale k MŠMT a jím řízeným organizacím, které používají několika redakčních systémů a spousty dodavatelů či autorů webdesignu:

Zhruba dvacítka základních webů MŠMT a jím řízených organizací využívá nejméně pět různých redakčních systémů. Většina těchto webů na první pohled není validních dle požadavků W3C a evidentně nevyhovuje požadavkům na přístupnost, zhruba čtvrtina webů pak má závažné chyby v návrhu či v kódu, obvykle pak chybí metadata s popisem obsahu. Musím připomenout, že výstupy RS jsou obvykle validní a vyhovují lépe požadavkům na přístupnost než amatérské či poloamatérské statické weby, o podpoře automatického generování metadat či optimalizace pro vyhledávače (SEO) ani nemluvě.

Na závěr si dovolím jednu drzost, všechny vyjmenované weby, snad s výjimkou webu ÚIV a možná i STK (nebo jen některých jejich částí), by se mohly provozovat v rámci jednoho profesionálního webhostingu s redakčním systémem Plone (outsourcing) za cenu zhruba 1 000–2 000 Kč bez DPH měsíčně… Při jejich návštěvnosti a počtu uživatelů… Nebo snad myslíte, že přeháním?



Jan Wagner

 

0 komentářů:

Okomentovat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)

Články dle data

Česká škola


Učitelské listy

Načítání

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


 Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.