Česká škola: Jan Wagner: Školy mají dostávat miliardu ročně na ICT (2)

V prvním dílu článku jsme popsali genezi "Koncepce financování informačních a komunikačních služeb ve školách po roce 2005", která již byla schválena vládou. Základní myšlenkou nové koncepce je posílení pravomocí školy, která by pro financování rozvoje ICT získávala jakýsi normativ na žáka. Financování je plánováno jako vícezdrojové - část prostředků by měla pocházet z krajů či od zřizovatelů. Podívejme se dnes na dokument podrobněji.

Koncepce financování informačních a komunikačních služeb ve školách po roce 2005 byla vládou schválena po několikaměsíční rezortním i mezirezortním připomínkovém řízení (například Unií CZESHA a Jednotou školských informatiků) dne 25. srpna 2004. Její součástí je i Návrh standardu ICT služeb ve škole, který definuje ukazatele vypovídající o stavu a úrovni ICT ve škole – při splnění těchto ukazatelů by měly být zabezpečeny minimální materiální a technické podmínky pro využití ICT ve výuce.

Celý materiál naleznete na serveru e-gram.cz, kde bude zřejmě i iniciována následná veřejná diskuse k dalšímu rozpracování.

Základem každé koncepce je rozbor výchozího stavu:

Ke konci roku 2003 provedlo MŠMT prostřednictvím ÚIV celoplošný sběr dat ze škol. Z něj vyplynula následující zjištění:

K internetu je určitým způsobem připojeno 95 % škol, z toho trvale 82 %. Pouze 20 % škol však má připojení umožňující efektivní využití digitálního obsahu ve výuce.
V počtu počítačů na 100 žáků se blížíme evropskému průměru. Cílem je však přiblížit se hodnotě tohoto indikátoru v okolních vyspělých zemích.
Počítačů mladších 5 let je ve školách 4,8 na 100 žáků, tedy zhruba polovina optimálního stavu. Polovina v současnosti využívané techniky je tedy zastaralá.

Indikátor počtu počítačů mladších pěti let na 100 žáků naznačuje, že do roku 2010 bude nutno zvýšit počet těchto pracovních stanic na dvojnásobek stávajícího stavu.

Současný stav a projektované počty klientských počítačů jsou v následujících tabulkách, které na první pohled obsahují mírně odlišné hodnoty. Zde se zřejmě projevilo dlouhé projednávání materiálu a jejich nekoordinované úpravy.

Tabulka č. 1: Navrhované hodnoty ICT indikátorů ve školách do roku 2010

	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010
Počet PC/100 žáků	10	11	12	13	14	15	15
Z toho PC mladší 5 let	5	6	7	7,5	8	8,5	9
Min. rychlost připojení do internetu – základní škola	64 kb/s	256 kb/s	256 kb/s	512 kb/s	1 Mb/s	1 Mb/s	2 Mb/s
Min. rychlost připojení do internetu – střední škola	128 kb/s	256 kb/s	512 kb/s	1 Mb/s	1 Mb/s	2 Mb/s	2 Mb/s
Úroveň dostupnosti přípojných míst	škola	škola	škola	učebna	učebna	prac. místo	prac. místo
Projekční technika/100 žáků	0,3	1	1,5	2	2,5	3	3,5

Tabulka č. 3: Počty PC mladších 5 let při pořízení 25 tis. PC ročně

	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010
Počet stávajících PC mladších 5 let	75000	60000	45000	30000	15000	0	0
Počet nově pořízených PC	25000	25000	25000	25000	25000	25000	25000
Celkový počet PC mladších 5 let	100000	110000	120000	130000	140000	125000	125000
Počet PC mladších 5 let na 100 žáků	6,2	7,2	8,3	9,2	10,1	9,3	9,5
Počet žáků	1605	1530	1453	1420	1387	1351	1314

Určité vizuální zkreslení čísel způsobuje použití počtu PC na sto žáků jako poměrného ukazatele, v evropských a světových statistikách se používá počet žáků na PC. Dnes udávaný poměr 10 PC na 100 žáků, a tedy i 10 žáků na všechny PC, resp. 16 žáků na PC mladší 5 let, se možná blíží evropskému průměru, ale vyspělé země mají tento poměr již dnes (nebo dokonce před třemi či čtyřmi léty) výrazně lepší, než je český cílový stav v roce 2010. V této souvislosti připomínám již dva roky starý článek Co studie OECD skutečně říká o vybavenosti českých škol počítači? a studii Education Statistics and Indicators, Education at a Glance - 2002 Edition. Ve srovnání 27 zemí OECD totiž podle mediánu poměru počtu žáků na jeden počítač byla ČR s hodnotou 15 žáků na počítač až na 21. místě. Na špici byla USA a Austrálie s mediánem 5 žáků na počítač, Norsko, Nový Zéland a Kanada 6 a sousední Rakousko 7.

Model státní podpory informačních a komunikačních služeb ve školách po roce 2005

Finanční podpora státu by měla směřovat do dvou základních oblastí:

Zajištění služeb definovaných standardem
Rozvojové programy

V obou těchto oblastech bude uplatňován model vícezdrojového financování s rozdílnou mírou účasti státu a tedy i s rozdílnou mírou minimální povinné účasti dalších subjektů (zřizovatel, obec, svazek obcí, kraj, sponzor, doplňková činnost, nadace).

Příjemcem dotační podpory bude škola. Maximální částka, kterou může škola ze státního rozpočtu získat, je dána součinem počtu žáků a příslušné dotační podpory na žáka.
Dotace se zásadně vztahuje jen na následující položky: pořízení technické infrastruktury ICT, připojení k internetu, pořízení základního a aplikačního programového vybavení, školení využití ICT, pořízení a přístup k digitálním zdrojům ve výuce. Jiné položky nesmí být z této dotace hrazeny.
Podmínkou přidělení dotace je vypracování a zveřejnění ICT plánu školy, tedy strategie rozvoje ICT infrastruktury školy ve vazbě na záměry školy a na zajištění finančních, materiálních a technických podmínek realizace. Požadavky na náležitosti ICT plánu školy budou součástí metodických pokynů k této problematice.
Podmínkou přidělení dotace je finanční spoluúčast školy v daném rozsahu. Tato spoluúčast může být fakticky pokryta z různých zdrojů. Metodický pokyn stanoví způsoby analytického členění souhrnných nákladů na ICT ve školách.
Podmínkou přidělení dotace je závazek provádění veškerých nákupů ICT služeb prostřednictvím elektronického tržiště v souladu s usnesením vlády č.683/2002 a příloh tohoto usnesení. Účelem je, aby vznikl transparentní trh s ICT službami pro školy.
Metodický pokyn k dané oblasti bude vypracován do konce roku 2004 a bude obsahovat postup analytického členění souhrnných nákladů na ICT ve školách.

Výše roční státní dotace na podporu ICT ve školách je následující:

základní škola 1. stupeň a základní umělecká škola - 400 Kč na žáka
základní škola 2. stupeň – 600 Kč na žáka
střední, speciální a vyšší odborná škola - 700 Kč na žáka

V letech 2005-6 se předpokládá podpora červených škol ze státního rozpočtu ve výši 170 a 620 milionů Kč, v letech 2007-10 pak ve výši 1 miliardy Kč.

V souladu s realizaci zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní ve vztahu ke krajům a obcím, se uplatní jeden z následujících modelů poskytování finančních prostředků:

Přímá správa dotace a rozvojových projektů na MŠMT. Veškeré prostředky jsou rozdělovány prostřednictvím rozpočtové kapitoly 333 státního rozpočtu.
V kapitole 333 státního rozpočtu zůstávají pouze prostředky na rozvojové projekty a řízení a administraci procesu. Ostatní části se převádějí prostřednictvím krajských rozpočtů v rámci rozpočtového určení daní.

Návrh standardu ICT služeb ve škole

Standard definuje ukazatele, které určitým způsobem vypovídají o stavu a úrovni ICT ve škole. Při splnění těchto ukazatelů by měly být ve škole zabezpečeny minimální materiální a technické podmínky pro využití ICT ve výuce.

Vybavení pracovními stanicemi je uvažováno ve třech oblastech:

Pracovní stanice, umístěné v počítačových učebnách - Při stanovení ukazatele pro tuto oblast se vycházelo z průměrného týdenního počtu vyučovacích hodin, při nichž má mít žák možnost pracovat na pracovní stanici. Pro základní školu se uvažovaly 2 vyučovací hodiny týdně, tj. 5 stanic na 100 žáků, a pro střední školu 3 vyučovací hodiny týdně, tj. 7,5 stanice na 100 žáků.
Pracovní stanice, umístěné v nepočítačových učebnách - Představuje oblast infrastruktury, umožňující informačními technologiemi podporované vzdělávání, tj. využívání informačních technologií pro podporu výuky nepočítačových předmětů. Při stanovení ukazatele pro tuto oblast se vycházelo z podílu učeben vybavených pracovní stanicí připojenou do školní sítě. Uvažovaly se 2 pracovní stanice na 100 žáků školy, z čehož vyplývá, že by pracovní stanicí bylo vybaveno na středních i základních školách zhruba 50 % učeben.
Pracovní stanice sloužící k přípravě učitele na výuku a k jeho vzdělávání - Jedná se o klíčovou oblast pro implementaci informačních technologií do běžné výuky neinformatických předmětů. Zároveň jde o jednu z nejvýznamnější podmínek pro realizaci hlavních cílů reformy obsahu a cílů vzdělávání na základních a středních školách (kurikulární reforma) a pro přístup k on-line zdrojům informací a výukových prostředků. Byl zvolen poměr 1,5 učitele na 1 počítačovou stanici, což v přepočtu představuje přibližně 6 pracovních stanic na 100 žáků školy.

V souhrnu potom standard určuje tyto minimální ukazatele vybavenosti školy ICT infrastrukturou pro ZŠ a SŠ:

oblast 1: 5/7,5 pracovních stanic na 100 žáků
oblast 2: 2 pracovní stanice na 100 žáků
oblast 3: 6 pracovních stanic na 100 žáků
celkem: 13/15,5 pracovních stanic na 100 žáků školy

Připojení k internetu

Stejně významné jako celkový počet počítačů na 100 žáků je vysokorychlostní připojení školní sítě do internetu. Toto připojení by mělo v co nejkratším časovém horizontu odpovídat parametrům stanoveným standardem pro odpovídající typ školy a počet počítačů. Minimální rychlosti připojení dle počtu připojených počítačů je stanovena ve standardu takto:

Počet PC	Rychlost připojení v roce 2005	Rychlost připojení v roce 2006	Rychlost připojení v roce 2007
Do 20	256 kb/s	256 kb/s	512 kb/s
Do 60	256 kb/s	512 kb/s	1 Mb/s
Více než 60	512 kb/s	768 kb/s	1,5 Mb/s

„Připojení školy k internetu nemusí být vyhrazené, ale nemělo by být zatíženo agregací vyšší než 1:10, a to v rámci celé sítě příslušného poskytovatele připojení. V pracovní dny, v době od 7 hod. do 19 hod., nesmí být toto připojení objemově omezeno. V rámci připojení nesmí být blokován žádný druh provozu (tedy ani jakýkoli provoz na žádném z tzv. portů) bez výslovného souhlasu školy. Naopak, na žádost školy, musí poskytovatel připojení zajistit blokování provozu na konkrétním portu či rozsahu portů. Pro případ výpadku by měla být škola vybavena záložním připojením alespoň na úrovni vytáčeného připojení.“

Tady zřejmě podlehlo MŠMT tlaku monopolního dodavatele. Pro racionální školní provoz s využitím on-line zdrojů a e-learningu je dnes připojení rychlostmi v řádu stovek kbps s agregací 1:10 naprostým nesmyslem. Provoz například 60 PC s agregovanou linkou 256 kbps připomíná kvalitou poměry uživatelů připojených vytáčenou linkou k lokálnímu providerovi před 6 či více lety.

Prezentační technika

Další významnou oblastí zavádění ICT do výuky všech předmětů je prezentační technika. Ta by měla vhodně doplňovat vybavení učeben pracovními stanicemi a rozšířit možnosti prezentace on-line zdrojů informací a výukových prostředků. Uvažoval se 1 datový projektor na 100 žáků školy, z čehož vyplývá, že by datovým projektorem mohlo být vybaveno na středních i základních školách zhruba 25 % učeben. Dotykové tabule se považují za nadstandard, ale je je možné zahrnout při přípravě rozvojového projektu.

Podívejme se na závěr na shrnutí standardu například pro 2. stupeň základní školy:

Na každých 100 žáků existuje minimálně 15,5 pracovních stanic použitých pro jednotlivé oblasti, tak jak je uvedeno výše. Při menším celkovém počtu žáků na daném stupni školy se počet pracovních stanic poměrně sníží. Každá pracovní stanice je vybavena jednoduchým mechanizmem její obnovy do původního stavu.
Škola je připojena do internetu linkou minimálně o propustnosti, tak jak je uvedeno v tabulce výše.
Žáci a pedagogičtí pracovníci mají možnost používat některé z běžně používaných kancelářských programových vybavení (textový editor, tabulkový editor, editor prezentací), některý z běžně používaných grafických editorů (rastrová i vektorová grafika), webový prohlížeč, editor webových stránek, klienta elektronické pošty. Ze všech aplikací je možno tisknout na tiskárnu.
Žák má možnost uložit si svá data na přenosné médium (variantně má zajištěn diskový prostor pro uložení svých dat). Pedagogický pracovník má zajištěn diskový prostor pro uložení svých dat.
Pedagogičtí pracovníci mají zajištěnu schránku elektronické pošty a prostor pro vystavení webové prezentace. Přístup k poštovním schránkám musí být zajištěn minimálně pomocí protokolu POP3 a prostřednictvím WWW rozhraní. Škola nemusí nutně zajišťovat schránky elektronické pošty a prostor pro vystavení webové prezentace prostřednictvím vlastního serveru, toto je možno zajistit využitím některé z veřejně dostupných služeb.
Škola má zajištěnu ochranu proti virům jak na úrovni souborového systému, tak i na úrovni došlé a odesílané pošty. Škola musí mít možnost efektivně blokovat přístup ze školní sítě na takové WWW stránky, které si sama určí, a dále k těm službám internetu, které si sama určí. Naopak bez souhlasu školy nesmí být blokován žádný takovýto přístup.
Od počátku školního roku 2006/2007 je škola vybavena datovým projektorem, případně jinou projekční technikou.
Od počátku školního roku 2005/2006 mají pedagogičtí pracovníci, a od počátku školního roku 2006/2007 žáci, možnost z domova přistupovat k ICT službám poskytovaným školou. Při tomto se přihlédne k licenčním ujednáním a zajištění vhodné úrovně bezpečnosti.
Nejpozději od počátku školního roku 2006/2007 bude v každé třídě existovat alespoň jedno přípojné místo pro připojení pracovní stanice nebo notebooku a místo přizpůsobené pro instalaci datového projektoru.