Unie školských asociací CZESHA přistoupila v rámci projektu BAIT na testování veškerého dostupného výukového softwaru. Cílem těchto testů bylo odpovědět na otázku, jaký výkon počítačů školy skutečně potřebují k výuce informatiky i k počítačem podporované výuce v ostatních předmětech. Výsledek je poměrně jednoznačný. Gigahertzy žákovských stanic jsou módní fetiš. Budoucnost se soustředí na servery. Program Státní informační politiky ve vzdělávání, který měl školám přinést kromě jiného tolik potřebnou finanční injekci k obměně a doplnění počítačového vybavení, stojí v polovině své cesty a jeho budoucnost je nejasná. Skutečné potřeby českého školství zdaleka přesahují finanční možnosti programu v podobě, v jaké byla jeho část P3 realizována. Podle dostupných odhadů by české školy nyní potřebovaly dalších bezmála 80 tisíc žákovských počítačů. V cenových relacích, v jakých byl program dosud realizován, jde tedy o naprostou rozpočtovou utopii.
Doporučení Unie CZESHA – optimální výkon za minimální ceny
Unie CZESHA reagovala na tento fakt zahájením projektu BAIT, který přináší školám alternativu v podobě cenově výhodného technického zhodnocení použitých počítačů z komerční sféry. Použila postup, který je ve vyspělých zemích obvyklý. Problém obrovských finančních požadavků na vybavení informačními technologiemi ve školství je řešen na základě partnerství mezi komerčním sektorem a školstvím, díky němuž se náklady snižují na bezmála třetinu ceny nové techniky.
Budou však technicky zhodnocené použité počítače vyhovovat současným i budoucím nárokům škol? Není jejich nízká pořizovací cena vykoupena omezenou využitelností či neperspektivností? Odpověď mělo dát mezi jiným již zmíněné testování výukového softwaru. A dalo.
Optimální není maximální – spirála technologickeho vývoje vede do pasti
Domnívat se, že školství může z pohledu finančního držet krok s technologickým rozvojem IT, je čirý nesmysl. Spirála HW – SW – HW – SW, tj. kdy výrobci obého rukou společnou a nerozdílnou ženou trh počítačů do gigahertzů a gigabytů s cílem stále rychlejší obměny IT a zachování obratu prodeje nové výpočetní techniky, je pro školství smrtící pastí. Že jde o marketingový trik, o tom není pochyb. Má však školství s jeho velmi omezenými finančními prostředky podléhat vlivu této obchodní politiky a tuze drahým módním trendům? Tuto otázku si začínají čím dál více klást i velké a bohaté komerční firmy či banky. Stačí nahlédnout do zadání některých výběrových řízení v komerčním sektoru a překvapení je tu – např. nedávno uzavřená soutěž jedné z největších bank v zemi požadovala dodávku několika tisíc PC s procesorem okolo 800 MHz.
Je na čase, aby si tuto otázku položilo i o poznání chudší školství.
Co ukázaly testy? Pentium II je plně dostačující
Testem na počítačích s různým výkonem (od 75 MHz/32 MB do PII 400 MHz/128 MB) prošlo bezmála 400 dostupných SW titulů, které se podařilo soustředit díky účinné spolupráci Unie CZESHA s jejich výrobci a distributory. Test každého titulu měl odpovědět na zhruba tři základní otázky:
a) Umožňuje výkon každého z testovaných PC využití všech funkcí a nástrojů testovaného titulu?
b) Není výkon PC příčinou nestability systému při využití všech funkcí a nástrojů testovaného titulu?
c) Neomezuje výkon PC využitelnost softwaru jeho nepřiměřeně nízkou rychlostí odezvy na zadávané funkce a nástroje příslušného výukového titulu?
Každý testovaný výukový SW pak byl podle těchto kritérií „oznámkován“ pro každou ze čtyř testovacích počítačových sestav. Výsledek? Souhrnně řečeno: na českém trhu vzdělávacího SW neexistuje titul, kterému nedostačuje výkon PC s konfigurací Pentium II 400 MHz se 128 MB RAM. Jaká je náročnost jednotlivých výukových programů, zjistíte v přehledu všech testů na stránkách www.bait.cz.
Výrobci výukového softwaru vědí
Ukázalo se, že výrobci SW jsou si situace na školách plně vědomi. Přehnané nároky jakéhokoli výukového titulu na HW počítače z něj činí méně prodejnou či zcela neprodejnou záležitost. To není pouze české specifikum. Obdobně se chová trh výukového softwaru i ve vyspělých zemích. Zkrátka omezenost veřejných rozpočtů je imperativem pro výrobce zacházet střídmě zejména s grafickými prvky, které zvyšují nároky na HW.
„Xpéčka“ a internet na Pentiu II? Žádný problém!
Velká část toho, co se odehrává v počítačových učebnách, je výuka práce s textovým editorem, tabulkovým kalkulátorem či práce s využitím internetu. Nejrozšířenějším v této oblasti je „kancelářský balík“ společnosti Microsoft Office – Word, Excel a internetový prohlížeč Internet Explorer. I když ne vždy účelným, přesto do jisté míry přirozeným požadavkem učitelů a škol, je využít k výuce práce s textem a tabulkami/grafy co možná nejnovější verze těchto produktů, tedy tzv. xpéček. I zde platí: konfigurace počítače, postaveného na bázi procesoru Pentium II 400 MHz se 128 MB RAM je pro výuku práce s těmito produkty plně a zcela postačující.
Očekávaný vývoj nároků bude směřovat k serverům
Unie CZESHA se obrátila na několik výrobců výukových programů s otázkou, jak se budou vyvíjet nároky na výkon výpočetní techniky v následujících čtyřech letech. Odpověď byla většinou podobná, ne-li přímo stejná. Žádný velký vývoj nároků na výkon žákovských stanic neočekáváme. Známe finanční možnosti škol. Pokud někde budou narůstat nároky, pak se budou týkat řídicích počítačů – serverů. Strategie výrobců je tedy zřejmá – vývoj se bude ubírat cestou, která je z hlediska finančního nejméně náročná. Obměna 15 žákovských stanic nebo obměna jednoho serveru? Rozdíl je desetinásobný.
Efektivní je kupovat jen potřebný výkon
Klíčovou podmínkou rozvoje informační a počítačové gramotnosti je maximální dostupnost výpočetní techniky ze strany žáků. I když to možná bude IT odborníkům na školách znít nelibě, imperativem doby je kvantita při zachování optimální kvality. Rozumný pohled dobrého ředitele velí: nikoli malé množství špičkové techniky, ale spíše větší množství techniky, která svými parametry sice není špičková, ale vyhovuje potřebě výuky a žáků.
Nejde však pouze o žáky. Rovněž každý učitel by měl mít ve škole k dispozici vlastní počítač pro přípravu výuky, vyhodnocování prací žáků, pro vlastní studium a získávání informací. Učitelským kabinetům se však státními penězi bohatě dotovaná školní síť i připojení na internet vyhnula obloukem.
Snížit deficit ve vybavení škol je však možné pouze tehdy, pokud se imperativem stane efektivita.
Jiří Verner
0 komentářů:
Okomentovat