Česká škola: Jan Wagner: CERES – žába na prameni výukového softwaru

Úřad zvaný CERES dobře znají nejen producenti výukového softwaru, ale také ICT koordinátoři škol. Byl zřízen generálním dodavatelem, aby certifikoval veškeré aplikace určené k provozu na "indošovských" počítačích. A výsledek? Přes opakované sliby si skoro žádný program beztrestně nepustíte…

K bližšímu vysvětlení, co vlastně je ono CEntrum REgistrace Software - CERES, si pomohu citací ze serveru Indos.cz:

MŠMT, zástupci škol a ICT koordinátoři se na generálního dodavatele (GD) obraceli s četnými dotazy, zda mohou používat nejrůznější druhy software, který školy získaly již v minulosti. Proto GD vybral specialisty, kteří posoudí možnosti instalace aplikačního software do informační a komunikační infrastruktury (IKI) Od 1. července tak odborníci software testují a registrují v nově vzniklém Centru registrace software. To je plně k dispozici MŠMT, výrobcům a distributorům software nebo školským zařízením.

Sluší se podotknout, že ony odborníky musí zaplatit MŠMT, výrobci software nebo školy samotné, a to částkou, která se pohybuje v řádu desetitisíců za každý registrovaný titul. Vzhledem k tomu, že v ČR jsou nyní k dispozici řádově stovky výukových programů a tisíce dalších aplikací, které školy používají, jde o velmi lukrativní kšeft.

GD tak zcela obrátil svoji funkci správce a garanta provozuschopnosti dodávaných klientských počítačů a počítačových sítí, které měly být jeho péčí v maximální míře provozuschopné a především odolné proti vlivu nedokonalého software nebo zásahů uživatelů: zavedl něco jako "předběžnou cenzuru" a na školní sítě není možné instalovat jiný než jím schválený software. Ted přesněji: pokud neschválený software způsobí problémy, vzhledem k omezeným přístupovým právům škol musí nápravu zajistit placený technik GD, což může pro školu znamenat náklady v řádu tisíců.

Stejně jako budování školského intranetu místo dodávky přímého připojení škol k internetu, je i tento krok zcela proti dnešnímu smyslu používání výpočetní techniky a její aplikaci. Na internetu jsou k dispozici desetitisíce aplikací pro nejrůznější účely, které si může každý uživatel zdarma stáhnout a vyzkoušet. Každý měsíc přikládají české počítačové časopisy k výtiskům desítky CD-ROMů s širokou nabídkou aplikací všeho druhu k vyzkoušení. To vše už není pro české školy spravované GD.

GD je přitom i dodavatelem takzvaných balíčků software Škola hrou pro ZŠ, Škola hrou pro SŠ a Informační zdroje pro základní i střední školy, které byly na české školy za podivných okolností distribuovány koncem minulého roku v rámci Projektu II SIPVZ. Tento generálním dodavatelem dodaný software je zatím jediným schváleným pro provoz na 3620 "zelených" školách (podle oficiální informace z 3. září 2002 je zatím schváleno dvacet tři aplikací). Převážnou část tohoto software přitom tvoří produkty LANGMaster a SILCOM, u kterých se nedávno stal mateřský AutoCont výhradním distributorem pro ČR. Podle MŠMT navíc GD dohodl nevýhodné licenční podmínky, které jsou v rozporu s vládou schváleným Plánem 1. etapy SIPVZ. Kromě toho "balíčky" podle některých zdrojů zcela zablokovaly trh s výukovými programy a firmy výhradně závislé na prodeji výukového software školám jsou nyní často na hranici krachu. Nejsou toto nepřípustné monopolní praktiky?

V loňském balíčku je řada programů, u nichž nastaly problémy s instalacemi na školní sítě, a uživatelé rovněž upozorňují i na další závažné chyby a nedostatky u některých titulů, jako například Mgr.Pavel Dočekal: "Jak se může stát, že mají programy, určené mimo jiné i dětem na prvním stupni ZŠ, tak nešťastně zvolené základní ovládací prvky? Jak je možné, že se v programech vyskytují pravopisné chyby? (Králík Čéňa k tvojím službám?) Koho napadlo, že dítě v druhém ročníku bude schopno psát dle diktátu na klávesnici?"

Šéfredaktor redakce výukových programů GRADA Publishing Jaromír Šubrt je znepokojen cenovou politikou registrace softwaru i přístupem pracovníků GD: "Zajímavé je, že navzdory inzerátům a nabídkám SW firmám CERES Gradě na žádosti o zaslání cen registrace neodpovídá. Měl jsem od pana Vorla slíbeno zaslání aktuální nabídky a ceníku už minulý pátek (6. 9.). Do dnešního dne (11. 9.) mi přes urgence nic nepřišlo." Vysvětlení se přímo nabízí: GD vlastně nechce registrovat jiný výukový software než z "vlastní stáje". GRADA Publishing a další producenti výukových programů pochopitelně považují ceny za registraci za předražené a nehodlají na vydírání CERES přistoupit.

Dlouho slibovaný seznam registrovaného software na základě objednávky a platby MŠMT je zatím stále tajný, před časem se hovořilo o cca 250 vybraných aplikacích ze zhruba osmi stovek dostupných na trhu (mluvčí ACOLu Jiří Chvojka přitom v interview pro Svět Namodro koncem května, tedy dávno před ustavením CERES, prohlásil: "V tuto chvíli je v registračním řízení více než 800 CD (od Terasoftu, Grada, LangMaster, aplikace prodávané firmou Pachner a další). Seznam všech těchto registrovaných aplikací bude zveřejněn do začátku prázdnin."). Další, čerstvější údaj ale již hovořil o pouhých 180 aplikacích. Poradenská firma Projektu II Oxygen Solution, která má na tvorbě seznamu údajně pracovat, odmítla poskytnout jakékoli informace s odkazem na důvěrnost informací a znění smlouvy s MŠMT. V jediném dosud zveřejněném seznamu je pouze 23 aplikací…

Na závěr a dokreslení přidám dotaz ze stránky Diskusní fórum: CEntrum REgistrace Software - CERES:

05.09.2002 16:08:22 Stanislav Pelant Kam zmizela diskuse o registraci?