Dotaz: Zaměstnanec chce navštívit lékaře mimo své bydliště a neustále po mě požaduje pracovní volno s náhradou mzdy. Dále se chci zeptat na doprovod rodinného příslušníka k lékaři - je možné doprovázet matku, která nebydlí ve společné domácnosti? Podle mne ano, ale bez náhrady mzdy.
V daném případě se jedná o aplikaci příslušných ustanovení nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony ve znění pozdějších předpisů.
V § 21 odst. 1 nařízení vlády se stanoví, že v případě, kdy zaměstnanec nemůže konat práci z důvodu uvedených v příloze, která je součástí tohoto nařízení, přísluší mu pracovní volno v rozsahu stanoveném v této příloze. Podle bodu 1 přílohy, který upravuje poskytování pracovního volna při vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení, se pracovní volno s náhradou mzdy poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zřízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Pracovní volno se poskytne i tehdy, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je schopno potřebnou zdravotní péči poskytnout. Pokud si tedy zaměstnanec zvolí pro své ošetření nebo vyšetření jiné, vzdálenější zdravotnické zařízení, pracovní volno se mu poskytne rovněž, ale náhrada platu (mzdy) se mu poskytne pouze v rozsahu, jako kdyby využil příslušné zdravotní zařízení, které je nejblíže jeho bydlišti nebo pracovišti. Ostatní doba nepřítomnosti v práci je neplacená.
Úpravu poskytování pracovního volna při doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení obsahuje bod 3 písm. a) přílohy k vládnímu zařízení, kde je uvedeno: „Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno v případech, za podmínek a v rozsahu dále uvedeném: Doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení. Pracovní volno se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků, a to s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu. Má-li zaměstnanec nárok na podporu při ošetřování člena rodiny z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy“.
Pod pojem rodinných příslušníků, které zaměstnanec doprovází, je podle běžně uplatňovaného výkladu (viz např. JUDr. A. Kottnauer, JUDr. P. Štalmach, Lexikon pracovního práva, Ostrava: Sagit, 1996, str. 46) třeba zahrnout osoby uvedené v bodu 4 vládního nařízení č. 108/1994 Sb. Mezi tyto osoby patří i rodiče zaměstnance. U většiny osob uvedených v bodě 4 se nevyžaduje, aby žily se zaměstnancem v domácnosti; nevyžaduje se to ani u rodičů. Ani v bodu 3 není podmínka žití v domácnosti uvedena. Přesto však skutečnost, zda zaměstnanec žije nebo nežije v domácnosti s rodinným příslušníkem, jehož doprovází do zdravotnického zařízení, má důležitý význam, a to z hlediska průkaznosti, zda zaměstnanci skutečně vznikla překážka v práci.
Vít Berka
0 komentářů:
Okomentovat