Od 1. října na českém internetu oficiálně existuje nový experimentální projekt, který umožňuje učitelům, žákům a rodičům vybraných čtyř škol plně vyzkoušet možnosti vzájemné komunikace. Jeho autory jsou Úřad pro veřejné informační systémy a Internet OnLine - divize Českého Telecomu, který také poskytl 150 počítačů a připojení. Vše ostatní už záleží na uživatelích portálu, nazvaného Internetová škola.
Základním rozdílem oproti slibovanému vzdělávacímu portálu ministerstva školství je důraz na komunikaci, nikoli na on-line využívání vzdělávacích zdrojů. Ta navíc v tomto projektu probíhá především (i když ne výhradně) uvnitř komunity jedné školy, zatímco portál SIPVZ má být zaměřen na komunikaci mezi školami navzájem. Web Educational Project, jak se experiment oficiálně jmenuje, počítá s využitím portálu hlavně mimo vyučovací dobu. Proto nebyly počítače navezeny do škol, ale přímo domů učitelům a žákům. Rozdíl je pochopitelně též ve velikosti a časovém trvání: projekt se týká jen sedmých tříd vybraných čtyř škol, začíná 1. října a končí 31. prosince 2001. Po tomto datu budou školy počítače i nadále užívat podle svých potřeb. Portál Internetová škola (www.skola.iol.cz) má v zásadě uzavřenou podobu, ale mnoho stránek je veřejně přístupných a můžete si je prohlédnout.
Projekt nemá (alespoň oficiálně) se SIPVZ společného nic. Můžeme jistě spekulovat o spojitostech mezi budoucí účastí Českého Telecomu na státním programu a tímto portálem. Pravdou však je, že projekt celkem logicky navazuje na plošná školení Planety Internetu - a hlavně je zajímavý i sám o sobě.
Štěstí přeje připraveným
Školy byly vybrány Úřadem pro veřejné informační systémy. V první fázi bylo vytipováno 100 škol, z nichž byly nakonec zvoleny čtyři. Přesná kritéria sice zveřejněna nebyla, ale velkou roli jistě hrály zkušenosti s využíváním informačních technologií včetně způsobu využívání školního webu. Za zmínku stojí, že ředitelem jedné ze zapojených škol, pražské ZŠ Korunovační, je Tomáš Komrska, který je spoluautorem dnes již klasické knihy Využití počítače při vyučování (recenze). Dalšími školami jsou Gymnázium J. V. Jirsíka v Českých Budějovicích, ZŠ Alšova v Kopřivnici a ZŠ Letovice.
Není překvapivé, že na takto pokročilých školách nebyl podle jejich ředitelů žádný problém učitele pro projekt získat, většina z nich navíc prošla Planetou Internetu. Určité rozdíly v přijetí zaznamenali mezi rodiči: ti vzdělanější projekt uvítali spíše s nadšením, ti méně vzdělaní nebo sociálně slabší zpravidla mnohem lhostejněji. Nejlépe pochopitelně reagovaly děti, které byly doškoleny během několika seminářů a portál přijaly okamžitě za svůj. Všichni uživatelé mají kromě počítače k dispozici také jednu hodinu připojení k internetu denně zdarma.
Portál ušitý na míru
Přívlastek experimentální není u tohoto projektu příliš nadsazený, což dokládá i metoda, jíž návrh portálu vznikl. Definování funkčnosti a struktury webu totiž v podstatě bylo ponecháno na budoucích uživatelích. Sami účastníci projektu (ředitelé, učitelé) si nejprve vyjasnili své představy, které pak tlumočili přímo programátorům společnosti Capitol Internet Publishing, která realizaci zajistila.
Takto byla zvolena struktura webu, která ponechává svým uživatelům co největší „manipulační prostor“. Základní jednotkou je virtuální místnost, kterou si může zřídit jakákoli oprávněná osoba (včetně žáků), a stát se tak jejím správcem. V místnosti jsou mu k dispozici všechny funkční moduly, které může plnit vlastním obsahem a nabídnout svým návštěvníkům: diskuze, chat, soubory, testy, odkazy a ankety. Jen na vedení konkrétní školy pak záleží, zda nechá tvorbě nových místností volný průběh, nebo se je bude snažit nějakým způsobem regulovat. Ostatně, sami se můžete na titulní stránce podívat, jak různě je nabídka jednotlivých škol strukturovaná a také rozsáhlá. Ovšem mějme na paměti, že na jakékoli hodnocení a srovnávání je ještě příliš brzy, neboť projekt se sotva rozeběhl.
První výsledky
Podle ředitelů škol ale již dnes krystalizují některé efekty projektu. Zmiňována jimi byla například lepší kvalita i četnost komunikace mezi rodiči a učiteli, pokud je pro ni využívána elektronická pošta. Ta jakoby svojí neformálností mnoho rodičů zbavovala ostychu „jen tak se přeptat“. Sednout doma k počítači a vyměnit si s učitelem pár e-mailů je mnohem jednodušší a rychlejší než všechny jiné formy kontaktu. To je zajímavá zkušenost, která je navíc užitečná i mimo popisovaný projekt. Jedinou podmínkou je onen připojený počítač … (Podle ředitelů totiž většina rodin do této doby počítač doma neměla.)
Dalším významným cílem je prozkoumávát způsoby, jak e-mail a kvalitní webovou stránku školy smysluplně využít i pro jednoduché „distanční vzdělávání“ v podmínkách ZŠ a SŠ (komunikace s nemocným žákem, zadávání domácích prací, vyvěšování učebních a procvičovacích materiálů, odkazy na doplňující informační zdroje apod.) Zvýšený zájem dětí o vše „počítačové“ tomu jen nahrává.
V této souvislosti mne zaujala zmínka o důležitém efektu motivace učitelů na základě zpětné vazby. Tu znají všichni autoři i čtenáři internetových časopisů: kdokoli může k jakémukoli článku přidat svůj názor, ve kterém autora podpoří, doplní, případně na něm nenechá nitku suchou. Celkový zájem je navíc exaktně měřitelný, a pokud jsou statistiky veřejné, každý vidí, jak jsou jednotlivé články žádané. Stejným způsobem ovšem funguje zpětná vazba mezi učiteli a žáky v projektu, jako je tento. Pokud má každý učitel k dispozici svoji místnost, okamžitě se její oblíbenost projeví v kolonce návštěvy. A jak mi řekl jeden z ředitelů, také se to již projevuje: jedna z učitelek má za dva dny ve své místnosti 100 návštěv, zatímco jiná jen 2. Úspěch u dětí ovšem nezávisí jen na lákavosti nabídky dané místnosti, ale i na celkové oblibě učitele, potažmo jeho předmětu. Spravedlivé to jistě úplně není, ale výzva každopádně ano …
Bilancování
Součástí Web Educational Project bude závěrečné vyhodnocení přínosu, které mají provést především sami účastníci. To, že dosud není úplně jasné, jakým způsobem, myslím nevadí. Věřím, že tak jak dokázali úspěšně definovat funkčnost portálu, dokážou popsat také jeho celkový efekt. Mnohé zkušenosti budou bezpochyby užitečné i pro ty, kteří na podobný web zatím přístup nemají.
Protože bychom byli rádi, aby se o ně alespoň stručně podělili i se čtenáři České školy, uveřejníme v nejbližších dnech příspěvek, v němž ředitelé zapojených škol popíší svá očekávání při startu projektu a po jeho ukončení zveřejníme také vyhodnocení. Bude to zajímavé srovnání.
Vít Šebor
0 komentářů:
Okomentovat