Oboustranně přijatelnou podobu nového školského zákona ani včera nenalezli zástupci ministerstva školství a opozičními poslanci, kteří se sešli již na třetí a patrně poslední schůzce. Na přetrvávající problémy a další osud školského zákona jsme se proto zeptali místopředsedy parlamentního školského výboru Waltera Bartoše (ODS). (Zde je také k dispozici poslední verze zákona.)
Oboustranně přijatelnou podobu nového školského zákona ani včera nenalezli zástupci ministerstva školství a opozičními poslanci, kteří se sešli již na třetí a patrně poslední schůzce. Na přetrvávající problémy a další osud školského zákona jsme se proto zeptali místopředsedy parlamentního školského výboru Waltera Bartoše (ODS).
Poslední verzi zákona, který byl předmětem jednání a který bude předložen vládě, má Česká škola k dispozici a můžete si jej stáhnout zde (168 kB).
Včera dopoledne proběhla další avízovaná schůzka pracovníků MŠMT s opozičními poslanci a experty pro oblast školství, které jste se zúčastnil. Došlo k tak výraznému posunu, že návrh má nyní podobu nikoli alternativních řešení, ale již skutečného, paragrafovaného znění?
Návrh sice má již podobu paragrafovaného znění, nicméně tvrdit, že došlo k dohodě, nelze v žádném případě.
Zůstává i nadále financování školství stěžejním bodem nedohody?
Ano, financování je stěžejním bodem, na kterém se nemůžeme shodnout. Myslím si, že to bude velmi obtížné, poněvadž právě v této oblasti se střetávají naše různé politické programy založené na zcela odlišném vidění světa.
Je předmětem sporu stále otázka, zda by při financování škol měl být rozhodující počet žáků, nebo jiný princip? V zahraničí se ovšem realizuje i model financování podle výstupů, tedy financování škol podle jejich výsledků. Jak se k této variantě stavíte?
My se domníváme, že jednotkou výkonu by měl být vzdělávaný žák. Vlastním předmětem sporu je otázka, jak a podle jakých ověřitelných zásad stanovit potřebnou částku na vzdělávání jednoho žáka. Druhou částí téhož sporu je stanovení podílu z oné potřebné částky, která má být hrazena z prostředků státního rozpočtu, a jaká část (nenormativní) má být škole poskytnuta zřizovatelem. První část, tedy výdaje hrazené státním rozpočtem, by měla být co největší (vyšší než dnes), což by mělo snížit míru přerozdělovaní na nejnižší možné minimum. ODS i nadále považuje za zásadní, aby finance ze státního rozpočtu šly přímo na školu. Samozřejmě, že kraj, který bude participovat na zbylých nákladech, uplatní své představy. Navíc by měl ve financování uplatnit to, co bychom mohli nazvat jako specifikum a nadstandard. Okresy samozřejmě zaniknou, takže není třeba se bavit o jejich roli.
Co se týče financování podle výsledků, tak v tom vidíme problém. Jsme přesvědčeni, že by to nebylo rozumné z několika důvodů. Předně v oblasti vzdělávání je velice obtížné exaktně definovat pojem výsledky vzdělávání. A i kdybychom připustili, že je to možné, vytvářelo by to paradox. Škola, která by dosáhla tzv. horších výsledků, by dostala méně peněz, což by jí znesnadnilo podmínky, aby se v budoucnu mohla zlepšit. Cesta přes financování podle výsledků je velmi problematická.
Čtyřkoalice se shodla na tom, že jako doplňkový zdroj financování školství by měly sloužit rozvojové programy, kdy by se peníze rozdělovaly v soutěžích mezi školy podle jejich iniciativy. Co si o tomto návrhu myslíte?
Nebráníme se tomu, pokud to bude jako doplňkový zdroj financování. Problémem ovšem je stanovení kriterií. Slovo iniciativa mi připadá velmi vágní.
Který z diskutovaných bodů zákona se vám jeví jako nejméně problematický?
Nejméně problematickým bodem se nám jeví otázka státních maturit.
Co v této otázce požadujte?
V otázce maturit je pro nás důležité, aby státní část byla co nejjednodušší z pohledu technického. Mělo by se jednat o klíčové kompetence a funkční gramotnost a samozřejmě o jednu úroveň, která by byla stejná pro všechny. K úvahám některých kolegů, že státní maturita bude rozhodujícím kriteriem pro vstup na vysokou školu, jsem skeptický.
Před nedávnem skupina CZ-21 předložila k veřejné diskuzi „Alternativu k návrhu maturitní zkoušky“. Byl tento materiál pro opoziční poslance podnětem k nějakým úvahám o změnách v této oblasti?
Myslím si, že materiál CZ-21 byl pro nás podnětem k úvahám. Jeho problémem ovšem bylo, že nepřinášel nic pozitivního. Pouze říkal, co je špatně a co nemá být. To je málo.
Ministerstvo konečně ustoupilo od záměru zrušit víceletá gymnázia a jejich postavení navrhuje řešit ve třech variantách. Jedna z nich je rozděluje na nižší a vyšší gymnázium. Při postupu z nižšího do vyššího gymnázia by žáci museli absolvovat přijímací řízení. Jak je vám tato varianta blízká?
Ano, tato varianta je pro ODS přijatelná, poněvadž umožňuje horizontální i vertikální prostupnost vzdělávacího systému.
Pomoc při tvorbě školského zákona nabídli opoziční poslanci v červnu. Pro každou problémovou oblast měla vzniknout pracovní skupina složená z pracovníků ministerstva a poslanců, ale tyto skupiny vůbec nevznikly. Jak vlastně probíhá komunikace mezi oběma stranami?
Skupiny opravdu nevznikly. Nicméně musím konstatovat, že ministerstvo po prvním de facto zamítnutí zákona začalo pracovat a komunikovat s námi mnohem efektivněji a intenzivněji. Škoda, že tomu tak nebylo dříve. Možná, že bychom školský zákon dnes již měli schválený.
Vicepremiér Pavel Rychetský chce, aby ministerstvo školství předložilo vládní legislativní radě návrh nového zákona už do konce září. Lze tedy chápat toto jednání jako poslední, nebo se budete vyjadřovat k úpravám školského zákona ještě těsně před předložením materiálu do vlády?
Ano, toto jednání ve smyslu vyjadřování se k úpravám bylo dnes poslední. Další jednání bude už jenom ryze technické. Tam už bychom se měli pohybovat v rovině technicko -legislativních připomínek.
Propustíte tedy tuto verzi školského zákona do prvého čtení a budete pracovat na některých pozměňovacích návrzích v průběhu druhého čtení zákona?
Tato verze má řadu vážných systémových chyb, proto je málo pravděpodobné, že i po opětovném podrobném prostudování dospějeme k názoru, že nedostatky v ní obsažené je možné odstranit mezi druhým prvním a čtením.
Antonín Mezera
0 komentářů:
Okomentovat