Česká škola: Jan Marintz: Dvacátý pátý týden: ministerstvo navrhlo školský rozpočet, děti nebaví občanka

Minulý týden odborníci zamítli hlasy volající po zkrácení odborné přípravy pedagogů a ministerstvo zveřejnilo svůj návrh resortního rozpočtu na rok 2002, který počítá se zvýšením učitelských platů o 6,5 procenta. Kromě toho prasklo, že veřejné záležitosti nechávají českého žáka úplně v klidu … Přehledový článek o událostech ve školství.

Školní rok se k radosti většiny školáků a vysílených učitelů pomalu a nezadržitelně chýlí ke konci. Zatímco většina kantorů ukončila školní klasifikaci a linky důvěry mají zvýšenou pohotovost, ministerstvo školství hledí daleko dál. V pondělí zveřejnilo první návrh školského rozpočtu na rok 2002. Návrh sice obsahuje dvě slíbené miliardy pro vysoké školy a 150 milionů na myšlenky z Bílé knihy, ale plánované zvýšení učitelských platů o 6,5 % a průměrný měsíční plat zaměstnanců školství 13 484 Kč v příštím roce nejsou zase tak velkým šokem, aby vyvolaly neočekávanou invazi dychtivých zájemců o práci ve školách. Bude-li mít ministr školství štěstí, dosáhne v posledním roce svého působení zvýšení výdajů na školství o 11 procent a získá něco přes 83 miliard korun. Ale kdo ví, jakými proměnami jeho sen ještě projde po setkání s ministrem financí. Předseda školských odborů Rössler o den později dokonce vyslovil naději, že kvůli zvýšení prestiže učitelů se podaří posílit rozpočet školství o celých 20 miliard korun, ale on si pan předseda asi spletl české školství s centrem kosmického výzkumu NASA na Floridě.
Vzdělání je teď "prioritou priorit" také pro slovenskou vládu, se kterou v pondělí setkal generální tajemník OECD Donald Johnston, aby jí poradil jak v boji s nezaměstnaností. Slovensko koncem minulého roku konečně získalo jako poslední země visegrádské čtyřky členství v OECD, a tak se teď snaží po vzoru Portugalska, Španělska nebo Irska snížit nezaměstnanost podle hesla - “Kdo studuje, musí dříve či později na nějakou práci snad narazit, ne?” Kromě toho jsou prý vzdělaní lidé daleko flexibilnější.
Výjimkou z tohoto pravidla byla úterní senátní disputace o možnostech zkrácení odborné přípravy učitelů. Proti myšlence, že by k učitelství stačilo pouze tříletého bakalářského studia, se vyslovila drtivá většina účastníků disputace na téma Příprava učitelů a perspektiva české vzdělanosti, kterou uspořádal senátní školský výbor. Někteří úředníci ministerstva školství totiž zastávají názor, že by učitelé nemuseli zase tak dlouho studovat a zbytečně se trápit pět let na pedagogických fakultách, které stojí nekřesťanské peníze. Důsledkem nízké prestiže učitelského povolání je podle profesora Heluse dnešní stav, kdy kromě nejnižších učitelských platů máme i nejvyšší věk učitelů a nejvíc nekvalifikovaných učitelek v Evropě.
Několik desítek zvědavců a milovníků počítačů pak téhož dne navštívilo osvětový seminář, který uspořádal místopředseda školského výboru sněmovny Václav Pícl (ČSSD), který chtěl poslancům a ostatním šťouralům objasnit skutečnou podstatu projektu Internet do škol (SIPVZ). Řadu sporných otázek probral dokonce přímo sám ministr školství, jen těch poslanců v sále jaksi nebylo – dorazil jen Vladimír Mlynář. Na parlamentním semináři Eduard Zeman informoval, že se ministerstvo školství odvolalo proti dřívějšímu rozhodnutí Úřadu pro hospodářskou soutěž pozastavit veřejnou obchodní soutěž na dodávku počítačů a internetu do škol. V žádném případě se však nehodlá vyjadřovat k prohlášení jeho předsedy Josefa Bednáře, že úřad hodlá zkoumat i to, zda nebyl tendr ušit na míru jednomu uchazeči. Tuto skutečnost totiž antimonopolní úřad ministerstvu oficiálně neoznámil.
Ve středu se veřejnosti představila nová soukromá Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, která chce vychovávat kvalifikované úředníky státní a veřejné správy.
Gymnázium v Prostějově muselo ve čtvrtek zavřít svoji školní jídelnu, protože čtyři kuchařky se nakazily salmonelózou, když ochutnávaly vaječné těstíčko na obalování řízků.
Poněkud se protahuje i kauza „Kraje versus stát“. Další žaloba a ústavní stížnost totiž čeká ministerstvo školství ze strany vedení Olomouckého kraje zřejmě i při druhém kole předávání tamních škol.
Téhož dne informoval předseda Rady pro vzdělávací politiku Vladislav Rosa, že poradní orgán podpořil rozhodnutí ministra školství předložit další návrh školského zákona do podzimní schůze sněmovny. Pokud tedy zákon poslance uchvátí, mohl by být přijat ještě do parlamentních voleb. Mimochodem, je docela zajímavé, že předsedou poradního orgánu českého ministra školství je slovenský ústřední školní inspektor. Je to taková zajímavá ministerská pikantérie, která svědčí o trochu větší důvěře v zahraniční odborníky, než v domácí bardy pedagogických nauk. Spolupráci na přípravě nového školského zákona okamžitě ministerstvu nabídla čtyřkoalice.
Nechápu, proč ministr s takovou obsedantní urputností chce reformovat české školství, když podle 70 % Čechů je kvalita vzdělávání na základních školách dobrá a jen kázeň a disciplína žáků za moc nestojí. Kvalitu vzdělávání na středních školách oceňují stejně tak dvě třetiny našich občanů. To všechno vyplynulo z průzkumu, který ve čtvrtek představilo Centrum pro výzkum veřejného mínění. Pesimistický názor převládá jenom vůči vysokoškolskému vzdělání; např. tři čtvrtiny občanů si myslí, že za pár let budou moci na vysokých školách studovat už jen děti českých zbohatlíků.
Poslední zpráva znervóznila zejména naši lidovou stranu. Podle poslankyně Šojdrové totiž lidovci nejsou zatím rozhodnuti, v jaké podobě a zda vůbec podpoří školné na vysokých školách. V tomto volebním období prý již návrh zákona o školném schválen ani předložen nebude. Na takovém návrhu již ale několik měsíců kutá pan poslanec Petr Matějů (US), který koncem května prohlásil, že věcný záměr zákona představí koncem října a pokud se mu pro něj podaří získat podporu poslanců, co sedí ve sněmovně na pravé straně, mohl by být parlamentu předložen ještě do voleb.
Páteční tisková konference Ústavu pro informace ve vzdělávání odhalila smutnou pravdu, že dnešní škola nevychovává z našich dětí pořádné občany. Podle posledního výzkumu IEA mají naši osmáci sice nějaké ty znalosti z občanské výchovy, ale to nestačí. Politika, volby nebo charita jsou pojmy, které jsou jim úplně putna, a dokonce ani o členství v politických stranách nejeví žádný zájem. To je tedy absolutní skandál. V mezinárodním srovnávacím výzkumu úrovně občanské výchovy se naši žáci umístili na krásném pátém místě od konce. Zatímco za žalostný stav u dnešních školáků dává ÚIV vinu dnešní škole, kantoři to zase svalují na nezájem o politiku, který má své kořeny v blbé náladě rodičů vyvolané dramatickým výrokem našeho tatíčka prezidenta. Politika může u dětí zkrátka jen stěží obstát ve srovnání s pokemony. A děti mají v podstatě pravdu! Rajču, Pikaču, Čarmandr či Mňau vás nikdy nezklamou, neurážejí se na veřejnosti a vždycky něčím potěší. Pikaču je ze všech ten nejlepší a byl by z něj určitě báječný ministr školství. Co ministr! Pikaču for president!