Studentská komora Rady vysokých škol v pátek zveřejnila své stanovisko k novele vysokoškolského zákona i k současné velmi komplikované situaci vysokých škol v systému českého školství.
Jen několik hodin před pátečním zahájením konference evropských ministrů školství uspořádala Studentská komora Rady vysokých škol v Císařském sále prastarého Karolina tiskovou konferenci, kde bylo zveřejněno stanovisko vysokoškolských studentů nejen k novele vysokoškolského zákona, ale i k současné velmi komplikované situaci vysokých škol v systému českého školství.
Studentská komora Rady vysokých škol, jako celostátní reprezentant vysokoškolských studentů, považuje myšlenku možnosti uznávání vzdělávání získaného v rámci kurzů celoživotního vzdělávání, která je součástí novely zákona o vysokých školách, za přínos ke zvýšení žádoucí flexibility a autonomie našich vysokých škol. Zároveň však vyslovuje obavy z toho, že v důsledku špatného přerozdělování rozpočtových prostředků v rámci kapitoly školství a skutečných priorit vlády ČR, jiných než je veřejné vysoké školství, může dojít k legalizaci řešení finančních problémů veřejných vysokých škol přijetím většího počtu platících studentů do kurzů celoživotního vzdělávání, a to na úkor studentů řádného studia placených ze státního rozpočtu. To je podle Studentské komory Rady vysokých škol nepřípustné a zástupci českých vysokoškoláků upozornili na vysoké riziko možného narušení tradiční společenské role veřejných vysokých škol v našem státě. Současně se obrátili na vládní kabinet s výzvou, aby při přípravě státního rozpočtu pro rok 2002 vyčlenil 6 % z HDP v souladu se svým programovým prohlášením.
Studentská komora Rady vysokých škol, která má v současné době 28 členů zastupujících většinu státních a soukromých vysokých škol, je nejvyšším orgánem vysokoškoláků v České republice a ze zákona o vysokých školách je oprávněna se vyjadřovat k problémům vysokého školství, přijatým usnesením vlády a zákonům, které jsou projednávány v parlamentu. Podobně se vyjadřuje i k rozpisu státních dotací ministerstva školství, které jsou poskytovány vysokým školám.
Stanovisko Studentské komory k novele vysokoškolského zákona, která nabývá platnosti od 1. června 2001, je jen malou částí výhrad, které na tiskové konferenci zazněly. Místopředseda Rady vysokých škol a předseda studentské komory rady Jan Morávek uvedl, že studenti si jasně uvědomují, že oblast vysokých škol v poslední době chronicky trpí nedostatkem finančních prostředků. Problém spatřují nejen v tom, že stále ještě není přidělován dostatečný objem finančních prostředků do školství, ale především v přerozdělení finančních prostředků, které jsou z kapitoly 333 státního rozpočtu ministerstvem školství daleko více přidělovány do oblasti regionálního školství, přičemž na vysoké škole je v současné době věnováno z této kapitoly pouze 13,25 %. Objem finančních prostředků, který je vynakládán na vysoké školy, považují zástupci vysokoškoláků za velice nízký”, uvedl Morávek, “a Rada vysokých škol již několikrát apelovala na ministerstvo školství, aby změnilo mechanismy přerozdělování finančních prostředků.” Poslední problém je Studentskou komorou spatřován v tom, že rozpočty jednotlivých vysokých škol jsou více než z devadesáti procent závislé na státních dotacích. Studentská komora proto podporuje vícezdrojové financování. Je si ovšem vědoma, že jedním z možných zdrojů příjmu vysokých škol může být i školné, nicméně za stávajících podmínek se nedomnívá, že zavedení školného je možné.
Podle předsedy Jana Morávka je novela vysokoškolského zákona považována Studentskou komorou Rady vysokých škol za produkt špatné politiky financování veřejných vysokých škol, protože pokud by vysoké školy byly financovány dostatečně, nebude třeba vymýšlet přijímání dalších studentů do programu celoživotního vzdělávání, který jsou nuceni si ho platit z vlastních finančních prostředků. Tato záležitost je sice chápána jako možnost, jak si vysoké školy mohou přivydělávat prostředky, ovšem nelze vyloučit, že to bude na úkor řádných studentů, kteří studují ve standardních vysokoškolských programech.
Pražské setkání evropských ministrů školství, kterého účastní v tomto roce už 25 zástupců vysokoškolských studentů, navazuje na Sorbonnskou a Boloňskou a deklaraci, které přijalo za své již 29 evropských zemí. Zejména Boloňskou deklaraci lze považovat za akční plán rozvoje vysokého školství v Evropě do roku 2010, neboť je impulsem k harmonizaci evropských vysokoškolských systémů do 3 úrovní: bakalářské, magisterské a doktorské a prosazuje, aby každému studentovi bylo umožněno strávit alespoň jeden semestr studia na zahraniční vysoké škole. V Boloni se ministři dohodli, že se sejdou za 2 roky v Praze, aby zhodnotili, jakého pokroku bylo dosaženo a stanovili priority pro nejbližší budoucnost, a to ve vzájemném dialogu mezi sebou a zástupci evropských vysokých škol a studentů. Na počátku pražského dvoudenního setkání, kterého se zúčastnilo více než dvě desítky ministrů školství z celé Evropy, delegace Evropské komise, zástupci UNESCO, studenti a další odborníci ve vzdělávání, vystoupil prezident Unie evropských vysokoškolských studentů (ESIB) Jacob Henricson, který je zástupcem téměř 8 milionů vysokoškoláků v 35 evropských zemích. “Vzdělávání je jednou ze základních odpovědností celé společnosti”, řekl prezident evropských vysokoškoláků, “a studenti v Evropě nechtějí, aby vzdělávání bylo chápáno jako nějaká obchodní komodita. Chtějí být bráni v tomto procesu jako rovní partneři a ne jako zákazníci.”
Antonín Mezera
0 komentářů:
Okomentovat