Pro většinu uchazečů o studium na středních školách je pondělí 23. dubna významným mezníkem v jejich životě. Aby nebyl krušným dnem plným zklamání, je dobré pamatovat na řadu zásad, které pomáhají u každé přijímací zkoušky.
Volných míst je na středních školách naštěstí většinou dostatek. Přesto je poslední týden před přijímacími zkouškami atmosféra v mnohých rodinách páťáků a deváťáků napjatá k prasknutí.
Čtyřletý studijní cyklus je na většině středních škol pochopitelně daleko přístupnější než na osmiletých gymnáziích, kde počet uchazečů často několikanásobně převyšuje kapacitní možnosti střední školy. Proto zejména žáci 5. tříd prožívají přijímací zkoušky zvlášť intenzivně. Deváťáci to už zpravidla berou klidněji, ale projevy napětí stejně neutají. Vlastně každý je před přijímací zkouškou nervózní nebo má i trochu strach.
Strach před akcí
Strach se dá nepochybně snížit zejména dobrým spánkem a odpočinkem před přijímačkami. Nic ale nedodá tolik sebedůvěry jako klid rodičů, kteří dávají najevo, že dítěti věří. Má-li dítě dobré studijní výsledky na základní škole, je většinou velmi pravděpodobné, že absolvuje přijímací zkoušky bez výraznějších obtíží. Dítě tak má daleko větší jistotu a sebevědomí, které jsou stejně významné jako jeho školní znalosti. Všechny dosavadní vědomosti a dovednosti mohou žákům při přijímací zkoušce velmi významně pomáhat. Nebude-li ale uchazeč dobře psychicky připraven, může se dost dobře stát, že řadu svých znalostí nebude schopen ani použít. Horší je to pochopitelně u žáků se slabší prospěchem, kteří se hlásí většinou pod tlakem ambiciózních rodičů na některou náročnější střední školu. Proto dítě především podpořte v jeho nejistotě a řekněte mu, že jestliže se na tuto školu nedostane, určitě se dostane na jinou a méně obsazenou střední školu v druhém kole přijímaček.
V přímé akci
Není pochyb o tom, že u přijímacích zkoušek přeje štěstí především dobře připraveným žákům s dobrými studijními výsledky. Co je předmětem přijímaček? Samozřejmě znalosti žáků, ale v mnoha případech i jejich operační schopnosti. U většiny školního učiva, které žák zvládl, se většinou jedná o znovuvybavení poznatků a to chce především čas a klid.
Klid dítě získá, jestliže si umí v průběhu přijímací zkoušky naplánovat čas a jestliže příliš neulpívá na některé obtížnější úloze. Jednotlivé úlohy by se měl žák snažit nejprve řešit v tom pořadí, jak jsou ve zkoušce uvedeny. Jestliže některé úloze nebude rozumět nebo se mu bude zdát obtížná, měl by si znovu pozorně přečíst její zadání. Když to nepomůže, měl by přejít k dalšímu příkladu a k nevyřešené úloze se vrátit později. Vlastně u všech přijímacích zkoušek není kladen důraz na rychlost. Pro řešení většiny zadaných úloh je stanoven dostatek času, který by neměl dítě vést k mimořádném spěchu, neboť ten je ve většině případů zdrojem častých chyb z nepozornosti. Na závěr by měl každý uchazeč věnovat několik minut kontrole řešení obtížnějších příkladů.
Úspěch v přijímacích zkouškách na střední školu tedy velmi často spočívá nejen ve znalostech, ale zejména ve volbě vhodné strategie. U některých úloh by si dítě mělo uvědomit, že na tento typ si musí dát daleko větší pozor, protože v nich dělá daleko častěji chyby než v ostatních úlohách. To se týká většinou slovních úloh, které jsou ve zvýšené míře syceny požadavkem daleko pozornějšího čtení, než úlohy spočívající v postupném řešení matematické úlohy. Ve zjevné nevýhodě jsou především žáci, kteří mají tendenci ke zvýšené nepozornosti nebo kteří se snaží dokonce své odpovědi hádat.
U některých úloh je nezbytné udělat si poznámky nebo vypočítat řešení na zvláštní papír, který je dobré mít stále po ruce. Podmínkou úspěchu je pochopitelně také to, aby měl žák všechny nutné pomůcky k dispozici a uměl je skutečně používat.
Zkouška sebevědomí
Většina žáků v příštím týdnu zúročí nejen svoje znalosti z českého jazyka a matematiky, ale přijímací zkoušky budou stejně tak testem vhodnosti volby střední školy, na kterou se dítě přihlásilo. Na některé elitní čtyřleté školy či osmiletá gymnázia se neprobojují ani mnozí žáci s vyznamenáním. Případný neúspěch ale nemusí znamenat, že se dítě nehodí ke studiu na střední škole. Dost možná, že zvolilo příliš atraktivní školu, o kterou každoročně projevuje intenzivní zájem mnoho uchazečů.
Zamítavé stanovisko školy a zpráva o nepřijetí žáka ke studiu na zvolené střední škole je jeden z příkladů aktuálně prožívané frustrace. Každý se s tímto neúspěchem vyrovnává po svém. Teprve teď jsou někteří rodiče “na koni” a mohou slavit vítězství svým dlouholetým sloganem: “Vidíš, když jsem ti říkal/a, aby ses lépe učil/a, nevěřil jsi mi.” Je mnoho špatných řešení, ale tohle je snad nejhorší. Riziko nepřijetí dítě tolik neohrožuje jako pocity viny a následně vzniklé pocity méněcennosti, které u něho podlamují to nejcennější – pocit sebevědomí a jistoty ve vlastní schopnosti.
Antonín Mezera
0 komentářů:
Okomentovat