Mnoho škol již začalo používat multimédia ve výuce. Většinou však jde o hotové produkty, které jsou v různé míře zapojeny do výkladu nebo opakování. Proč ale s žáky nezkusit i tvorbu vlastních multimediálních produktů?
To, že je počítač velmi zajímavý přístroj pro práci s multimédii, není asi potřeba nijak zvlášť zdůrazňovat. Dnes, kdy téměř každý osobní počítač je vybaven hardwarovými i softwarovými prostředky, které umožňují pracovat se zvukem, grafikou i video sekvencemi, je i běžný uživatel schopen používat a dokonce i vytvářet jednoduché multimediální produkty. Využití multimedií ve výuce je možné rozdělit na dvě kategorie.
Práce s hotovými aplikacemi má svá omezení
I na našem trhu je již obrovská škála programů pro výuku cizích jazyků, různé encyklopedie, výukové a testovací programy, které mohou v rukou dobrého učitele udělat vyučování daleko přitažlivější a názornější.V tomto článku se jimi nechci podrobněji zabývat a odkazuji například na velmi zajímavé úvahy kolegy Hausnera.
Tyto programy však mají jeden společný nedostatek. I přes veškerou interaktivitu, hypertexty, didaktické testy, nádherné video sekvence apod. se jedná o produkty ve velké míře založené na pasivním přijímání informací. Žák je neustále jen příjemcem, jeho aktivita je často zaměřena jen na výběr informací či způsob jejich zpracování, případně splnění určitého úkolu nebo testu. Při sledování dítěte pracujícího s multimediální aplikací zjistíte, že o ní po určité době (mnohdy nepříliš dlouhé) ztrácí zájem a jeho pozornost klesá. Opět přichází na řadu role učitele, který musí výuku kvalitně řídit. Multimediální programy nejsou určeny k tomu, aby si je žáci jen tak prohlíželi. Měly by sloužit jako doplněk k výkladu učitele. Jen ti opravdu velmi motivovaní žáci, kteří mají o dané téma enormní zájem, vydrží u aplikace delší dobu a stále je obohacuje a přitahuje. Ostatní se všech těch nádherných obrázků, zvuků a video sekvencí po čase nabaží a produkt pro ně přestává být atraktivní. Je pravda, že existují aplikace založené na opravdové komunikaci s uživatelem. Ty pak obsahují mnohem více různých úloh, úkolů, testů než obvykle a po žákovi se žádá jejich plnění. Většina programů je však stále hlavně encyklopedického charakteru.
Zkuste tvorbu vlastních multimediálních produktů
Druhou a dosti opomíjenou možností práce s multimedií ve výuce je jejich aktivní tvorba. Nenechat děti jen pasivně multimediální produkty sledovat, ale aktivně zpracovávat. Je pochopitelné, že výsledné výtvory nebudou moci konkurovat profesionálním výrobkům. Ale o to přeci nejde. Podstatou je zapojit žáky do prováděné činnosti. Nejdůležitější není výsledek práce, ale činnost samotná. Uvědomme si, že informatika a práce s počítačem patří mezi předměty, ve kterých by měl být kladen velký důraz na praktickou činnost dětí. Nebojme se s žáky vytvářet rozsáhlejší projekty, ve kterých se multimediální nástroje budou hrát důležitou roli.
Co potřebujeme?
Samozřejmě multimediální počítač, ale to není v dnešní době největší problém. Je potřeba mít dostatek operační paměti pro rychlejší práci, zvukovou kartu nebo zvukový čip integrovaný na základní desce, reproduktory nebo sluchátka s mikrofonem, dostatečně velký pevný disk pro ukládání dat. Školy ovšem většinou nemají finanční prostředky k vybavení učebny počítači, které všechny splňují kompletní multimediální požadavky. Vhodnější je zajistit, aby všechny počítače umožňovaly minimálně pracovat se zvukem a vedle toho mít jeden kvalitní počítač pro náročnější operace.
Ceny nejlevnějších zvukových karet dosáhly několika málo stokorun. Jejich kvalita sice není oslňující, ale pro školní účely plně dostačující. Některé základní desky mají přímo zvukové čipy integrovány a není nutné zvukové karty dokupovat. Kvalita sice nedosahuje úrovně lepších zvukovek, ale to ani neočekáváme. Místo reproduktorů lze ke kartě připojit sluchátka. Jsou levnější, mohou být spojeny s mikrofonem a pro výuku jsou vhodnější, neboť zvuk jednotlivého počítače neruší ostatní. Takto vybavený počítač již může sloužit k další jednoduché úpravě multimediálně zpracovaných dat, případně jejich prohlížení.
Tato data je však nejprve nutné přenést do počítače a digitalizovat. Nároky na počítač, který toto umožní budou samozřejmě vyšší. Vzhledem k tomu, že prvotní zpracování informací se provádí jen na začátku práce, stačí v učebně jen jeden počítač schopný provést potřebné operace. Tato pracovní stanice by měla být nejkvalitnějším strojem v učebně. Zde Není dobré šetřit na operační paměti. Vzhledem k dnešním cenám doporučuji alespoň 128 MB. Potřebný je rovněž výkonný procesor, kvalitní zvuková karta, výkonná grafická karta, porty USB, disk s velkou kapacitou. Výhodou je monitor s větší úhlopříčkou. Nepostradatelným zařízením bude rovněž scanner, kvalitní tiskárna, mechanika k vypalování CDR médií. Doporučuji vybavit počítač grafickou či přídavnou kartu s video vstupem a výstupem. Takové zařízení nám umožní zpracovat a upravit nahrávky z video kamery. Pro jednoduchou práci postačí například univerzální grafická karta firmy ATI s názvem All-in-Wonder, jejíž cena v základní verzi je i pro školní zařízení přijatelná. Karta umožní připojit k počítači video přehrávač, video kameru i televizor. Nic pak už nebrání zařadit do výsledného produktu žáků i krátké video sekvence natočené školní nebo osobní videokamerou. Podrobnější informace „šité na míru“ vám jistě dodá i seriózní prodejce.
Mnozí z čtenářů asi nyní nechápavě kroutí hlavou, kde by na všechno škola vzala finance. Vždyť úspěchem často je, že se podaří nějaký ten počítač vůbec koupit. Popsané nároky jsou samozřejmě jen ideální a je potřeba se k ním co nejvíce přiblížit. Mnohdy více než nejdokonalejší kvalita je pro výuku důležitější univerzálnost a počet možností a funkcí, které jednotlivá zařízení poskytují. Na základní škole není potřeba vytvářet například videosekvence nejvyšší kvality, ale žákům umožnit pochopit a prakticky si vyzkoušet proces tvorby a zpracování dat.
A jak vytvářet multimediální projekty? Samozřejmě záleží na věku, znalostech a dovednostech žáků. První kroky mohou být dělány na základě jednoduché multimediální prezentace například v MS PowerPointu. Obsahem prezentace může být představení třídy, školy, zájmového kroužku a podobně. Vzhledem k tomu, že úprava dat do multimediální formy je přece jen náročnější, je vhodné podobné projekty zpracovávat ve skupinách. Žáci si mohou vzájemně pomáhat a navíc se učí týmové práci.
Samotné multimediální tvorbě a jejím technickým i metodickým úskalím se budeme podrobněji věnovat v pokračování tohoto článku.
Rostislav Fojtík
.png)
0 komentářů:
Okomentovat