Antonín Mezera: Když ruka neposlouchá

pátek 5. ledna 2001 ·

Zkušenosti mnoha učitelů z každodenní školní praxe velmi často upozorňují na nemalé problémy školáků nejen s vyjadřováním vlastních myšlenek v písemném projevu, ale již při počátcích nácviku samotného psaní. A to přesto, že úsilí základní školy o úspěšné zvládnutí psaní všemi žáky je podporováno dlouhodobě rozvíjenou metodikou. Čím jsou problémy způsobovány?

Co všechno musí dítě zvládnout
Jaké jsou vlastně základní předpoklady toho, aby bylo dítě při psaní úspěšné? Nesporně jednou z podmínek je celková úroveň jeho grafomotorických dovedností již před samotným nástupem do první třídy. Úroveň grafického projevu a pohybových dovedností je dnes totiž všeobecně uznávaným kritériem školní zralosti. Na celkovou úspěšnost při počátečním nácviku psaní ovšem nemá vliv jen kvalita grafického projevu a pohybových dovedností, ale i úroveň zrakového a sluchového vnímání, pohybové koordinace a stabilita dětské pozornosti. Všechny tyto schopnosti dítěte specifickým způsobem ovlivňují právě kvalitu písemného projevu školáků a v podstatě každá z nich vypovídá svým způsobem o připravenosti dítěte k systematickému nácviku psaní. Do skupiny žáků s grafomotorickými obtížemi lze často řadit i začínající školáky s doposud nevyhraněnou dominancí pravé či levé ruky, děti nevhodně přecvičované, ale i levoruké žáky.

Poruchy grafického projevu a psaní jsou vlastně specifickým druhem grafomotorické dovednosti, které se ovšem netýkají jen školního věku, i když v tomto v tomto období jsou již naprosto zjevné, ale mají své prvopočátky v předškolním období dítěte. S vysokou pravděpodobností lze předpokládat, že předškolák, který vykazuje obtíže v kresebném projevu, bude mít výrazné problémy i při počátečním nácviku psaní. Kresba je totiž nejen spontánním projevem tělesné vyspělosti každého dítěte, ale i dobrým indikátorem pozdější úspěšnosti školáka při psaní. Přestože kresba je spontánním projevem dítěte a psaní naopak řízenou a vysoce organizovanou školní aktivitou, lze očekávat, že dítě poruchou koordinace ruky a oka, jemné motoriky prstů či s nevyhraněnou pravorukostí bude mít zjevné problémy v obou těchto aktivitách. Obtíže se projevují mnohdy zdánlivě banálními problémy. Dítě například nedokáže nakreslit to, co vidí, obtížně zobrazuje některé geometrické tvary, při kreslení si často pomáhá tím, že otáčí papírem do nejvýhodnější polohy, protože nedokáže nakreslit některé horizontální či vertikální tvary.

Je obtížnější zvládnout základy psaní nebo čtení?
Dosavadní koncepce počátečního nácviku psaní na prvém stupni základní školy je rozvíjena zejména v prvých třech postupných ročnících. V tomto období by vlastně všichni žáci měli zvládnout základní dovednosti písemného projevu. Psaní má ovšem na rozdíl od ostatních školních dovedností některá specifika. Zatímco v oblasti čtení dochází k upevnění čtenářských dovedností a rozvoji obsahového čtení až v pátém ročníku, u psaní je zvládnutí základních dovedností od žáků očekáváno již v průběhu třetí až čtvrté třídy.

Za pozornost stojí nejen obtíže způsobené školní nezralostí dítěte ke školní práci, ale především výrazné problémy školáků, jejichž psaní se i přes intenzívní pomoc učitelů a rodičů v prvých letech počátečního nácviku výrazným způsobem nezlepšuje. Jejich písmo je nečitelné s častým výskytem mnoha formálních či pravopisných chyb. Většina těchto obtíží je však poněkud jiné povahy než předchozí problémy nezralých školáků, neboť jsou negativně ovlivněny specifickou vývojovou poruchou psaní stejně jako i pravopisu, které ostře kontrastují s ostatními složkami jejich rozumového vývoje a často s velmi dobrými studijními předpoklady. Školák, který doposud bezpečně nezvládl vlastní techniku psaní bývá většinou zaměřen na vlastní techniku psaní a značná část jeho pozornosti se vyčerpává touto stereotypní činností. Není divu, že se pak velmi často dopouští řady paradoxních pravopisných chyb, které jsou nejednou označovány za projev počínající dysortografie. Specifická vývojová porucha psaní (dysgrafie) bývá ovlivněna méně či více vážnější dysfunkcí některých psychických procesů, které se na kvalitě písemného projevu zpravidla podílejí. Většinou sice hovoříme o dovednosti psaní, ale na rozvoji písemného projevu se podílí stejně tak celá řada psychických schopností. Poruchy psaní se mohou pochopitelně vyskytovat i v kombinaci s jinými formami školních problémů, které jsou nezřídka ovlivněny například smyslovými vadami, neurotickými obtížemi dítěte a v neposlední řadě i lehkou mentální retardací.

Méně bývá více
Zejména při déletrvajícím psaní u některých žáků dochází nejen k výkyvům pozornosti, ale zejména ke zvýšené svalové únavě, která pak nezřídka ovlivňuje velikost jednotlivých písmen, tempo psaní stejně jako i čitelnost jednotlivých slov. Proto zejména při psaní je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost individuálním zvláštnostem jednotlivých žáků.

Přestože poruchy psaní mohou být v řadě případů podmíněny výskytem specifické poruchy učení, poměrně často dochází při počátečním nácviku psaní k problémům ovlivněným naprosto prozaicky nesprávným držením tužky či pera a nevhodnou polohou školního sešitu, do kterého žák píše. Zejména počáteční potíže žáků při nácviku psaní je nezbytné co nejdříve vhodným způsobem korigovat, protože zvláště při psaní, které je souborem mnoha pohybových stereotypů, nesprávně osvojené návyky často úporně odolávají nápravnému úsilí mnoha rodičů a učitelů a po svém upevnění se již vymykají volní sebekontrole školáka a snahám většiny dospělých.

Neúměrné množství domácích cvičení, které jsou vedeny často dobře míněnou snahou o zlepšení kvality písemného projevu školáků, ovšem velmi často vedou naopak k zhoršování kvality písemného projevu. Patrně daleko efektivnější cestou bývá pomalejší a systematické vedení žáků k respektování základních znaků písma, jejich tvaru, velikosti a úměrnosti jednotlivých písmen v psaných větách. Častým mechanickým opisováním se školáci spíše unaví a psaní u nich vyvolává nezájem či skrytou nechuť věnovat se této prapodivné lidské činnosti, která v mnohém připomíná tajuplné krasobruslení mezi dvěma drobnými linkami školního sešitu.

Antonín Mezera

0 komentářů:



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.