Petr Kukal: Ohnivák patří jen do čítanek

pátek 12. ledna 2001 ·

Máte na hlavní chodbě školy jednu půvabnou nástěnku vedle druhé a na každé straně schodiště dva fíkusy? Za normálních okolností je to jistě pěkná dekorace. V případě požáru se ale změní ve smrtelné nebezpečí. Od ledna letošního roku vstoupil v platnost nový zákon o požární ochraně. Znáte jej?

Máte na hlavní chodbě školy jednu půvabnou nástěnku vedle druhé a na každé straně schodiště dva fíkusy? Za normálních okolností je to jistě pěkná dekorace. V případě požáru se ale změní ve smrtelné nebezpečí.

Od ledna letošního roku vstoupil v platnost zákon č. 237/2000 Sb., kterým se mění zákon č.133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Ten rozděluje veškeré provozované činnosti do tří kategorií podle míry požárního nebezpečí. Podle § 4, ods. 2, písm. h spadá provoz základní školy do druhé kategorie, mezi tzv. činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím.

Pro tuto kategorii vyžaduje zákon kromě povinnosti školení a odborné přípravy zaměstnanců o požární ochraně, (obsažnější pro vedoucí zaměstnance, s platností na tři roky, pro ostatní zaměstnance ve dvouleté periodicitě), také zpracování standardní dokumentace požární ochrany. Základní složky této dokumentace tvoří požárně poplachové směrnice, požární řád, evakuační řád a požární kniha (viz níže).

Evakuace nanečisto a doopravdy
Reálnost této dokumentace, zejména evakuačního plánu, je minimálně jedenkrát ročně třeba prověřit. Tato prověrka je v obecném povědomí známa jako cvičný poplach. Děti i učitelé se při něm poměrně spořádaně přesunou na vymezené místo, v poklidném běhu školních dní bývá dokonce příjemným zpestřením. Při skutečném požáru, kdy by svou roli sehrála panika, by se možná objevila řada potíží.

„První potíží může být zhoršený průnik signálu,“ říká držitel osvědčení odborné způsobilosti v požární ochraně Jaroslav Kamenický, který se tomuto oboru profesně věnuje již 35 let. „Fungující a dobře slyšitelný školní rozhlas, kterým by byly do tříd předávány jasné pokyny, je první podmínkou efektivní a úspěšné evakuace.“ Stejně důležité je také zřetelné vyznačení evakuačních cest, směru úniku a také označení náhradních únikových cest – takzvaných nouzových východů – a dostupnost klíčů k jejich otevření.

Ani tehdy, pokud je signál o požárním poplachu do tříd jasně předán a únikové cesty jsou viditelně označené, neznamená to, že půjde všechno hladce. Dalším kamenem úrazu bývá průchodnost těchto evakuačních cest. „Šířka a délka chodeb v objektu školy je dimenzována s ohledem na předpokládané množství lidí, které ji jako evakuační cestu použije. Bývá ovšem téměř pravidlem, že na tuto chodbu se umisťují nejrůznější regály, police, botníky, stojany a mnohé jiné věci, které ji pak podstatně zužují,“ upozorňuje Jaroslav Kamenický. Jak dále uvádí, celou evakuaci ještě komplikuje skutečnost, že stěny chodeb bývají plné nástěnek, obrázků a jiných pěkných věcí, které ovšem při požáru přinejmenším čadí a vyvíjejí nežádoucí plyny, zejména oxid uhelnatý (CO) z nedokonalého hoření.

Do těchto evakuačních cest pak ústí požární uzávěry. To jsou bytelnější dveře vykazující jistou odolnost proti požáru vyjádřenou v minutách, které musí být vybaveny samozavíracími mechanismy (brano). „Pokud jsou v některé škole otevřeny a zajištěny háčky, aby se nezavíraly, protože je to momentálně praktičtější, je to objednávka na průšvih,“ konstatuje lapidárně odborník Kamenický.

Rozhodnutí v plamenech
Pokud evakuace probíhá v prostorách již do určité míry zasažených požárem, je především důležité, aby měl učitel o svých žácích neustále přehled. Nejlépe je soustředit děti na nejbezpečnějším místě, maximálně omezit jejich pohyb a vyvádět je v malých skupinkách. Vždy však musí být zajištěno, že u dětí alespoň jedna dospělá osoba zůstane, nesmí se stát, že děti budou ponechány byť jen na chvíli samy.

Zamoření dýmem je přitom stejně nebezpečné jako zasažení plamenem, byť se často podceňuje. Jak upozorňuje Jaroslav Kamenický, při probíhání kouřem by měly děti mít na ústech alespoň mokrý kapesník, který funguje jako filtr. Ten však nijak nepomůže při zamoření oxidem uhelnatým, který ze zamořených prostor vytlačuje vzduch, a obětem tak hrozí udušení. Díky své teplotě se oxid uhelnatý drží nahoře, u země je tedy dýchání snazší. Je proto výhodné pohybovat se v sehnuté poloze.

Po příjezdu hasičů by měl mít některý z odpovědných pracovníků takový přehled, aby mohl veliteli zásahu zodpovědět základní otázky: Kolik lidí je v budově a kde jsou? Jsou v objektu uskladněny nebezpečné látky, jaké a kde (např. kabinet chemie)? Kde je hlavní uzávěr plynu a hlavní vypínač elektřiny?

Rizika
Je jistě potěšitelné, že školy patří k objektům, kde jsou požáry poměrně vzácné. „Přikládám to tomu,“ říká Jaroslav Kamenický, „že nad dětmi je zde trvalý pedagogický dozor a žáci mají omezený vstup na nebezpečná pracoviště.“

Přesto k požáru i zde občas dojde. Jaké bývají hlavní příčiny? „Velkým nebezpečím jsou v tomto případě učitelé-kuřáci. Stává se totiž, že pokud je ředitel nekuřák, kouření ve škole striktně zakáže. Jenže kuřák si svou cigaretu většinou odepřít nedokáže. Učitelé kuřáci tedy kouří potajmu a popel klepou do krabičky od zápalek místo do popelníku. Na konci přestávky ji pak jednoduše zavřou a hodí do koše, kde tato občas vzplane. Pokud bude koš ke vší smůle pod záclonami, je ve škole požár během několika minut. Nejrozumnější je tedy vymezit ve škole kuřárny a vybavit je popelníky.“

Dalším rizikem bývají akumulační kamna, která lze ještě dnes občas vidět v některé školní družině a celkem pravidelně v ubytovacích zařízeních na škole v přírodě. Pokud se obloží vlhkým oblečením, aby zde uschlo, jejich teplota se prudce zvýši, a bude-li právě vadný termostat, oděvy velmi pravděpodobně vzplanou.

Požárních nebezpečí je i ve škole jistě dost na to, aby učitelé věnovali požárnímu školení a veškeré preventivní činnosti tohoto druhu pozornost. n

Obsah základní požární dokumentace:

  • Požárně poplachové směrnice v úvodu uvádějí, co má dělat každá osoba, která zpozoruje požár, a kdo má být informován. Jsou zde uvedena důležitá telefonní čísla, a to nejen na hasiče, záchrannou službu a policii, ale také např. na plynárnu, správce objektu a vůbec všechny relevantní složky.
  • Požární řád je stručně řečeno návodem, jak si počínat, aby nedošlo k požáru při té které technologické činnosti. V podmínkách základní škola tedy jde např. o konkrétní ustanovení pro pracovnu chemie, školní dílnu, pokud se zde používá svářecí agregát apod.
  • Evakuační řád organizuje způsob evakuace. Jsou zde uvedeny konkrétní osoby, které jsou za průběh evakuace zodpovědné, postup evakuace jednotlivých tříd a místa shromáždění včetně evakuačních cest.
  • Požární kniha je dokument, do něhož se zapisují všechny akce související s požární ochranou, např. zápisy z prověřování reálnosti evakuačního plánu (cvičný požární poplach), zápisy z provádění požární prevence apod.


Petr Kukal

0 komentářů:



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.