Milan Hausner: Desatero pravidel multimediálního učitele a žáka

úterý 23. ledna 2001 ·

K nedávno publikovaným článkům o tvorbě a využití vlastních multimediálních prezentací ve vyučování bych rád přidal několik praktických postřehů, které lze shrnout do deseti jednoduchých pouček. Pokud se na ně hned v úvodu zapomene, pak jsou jednotlivé projekty předem odsouzeny k jepičímu životu.

Pan kolega Fojtík představil ve svých dvou článcích možnosti vlastních prezentací a multimediálních projektů žáků. Samozřejmě platí, že podobné projekty mohou využít i učitelé při přípravě svých hodin. Mnohá CD komerčního charakteru mají jen omezené využití (složité řazení, časové dispozice, náročnost při přípravě apod), zkušený učitel však může docela dobře využít vhodných částí takového disku, může volit jen vybrané stránky, animace, obrázky a konec konců i texty pro vlastní hodinu. Taková příprava je však bohužel poměrně náročná. V podstatě lze potvrdit, že takto připravená hodina vyžaduje dvě - tři hodiny soustředěné přípravy.

Hodina s vlastní multimediální prezentací je samozřejmě i pro žáky vítanou změnou. Z mnohých studií vyplývá, že učitel, který využívá techniku ve vlastních hodinách, je považován žáky za „více erudovaného“ než ten s křídou a tabulí. Technika by mohla být pro učitele lákavou možností jak žákům přiblížit materii a překonat i určitý odstup. A s nástupem SIPVZ nemusí být podobné hodiny již jen pouhou teorií.

Je ale zcela mylné se domnívat, že k vytvoření multimediální prezentace stačí zvládnout funkce softwarového nástroje. Není tomu tak.

Jeden příklad za mnohé. Paní učitelka dějepisu se rozhodla, že s žáky připraví internetový multimediální projekt o osvícenské epoše. Třída se na téma společně s ní vrhla s nezměrnou chutí. Podotýkám, že paní učitelka neměla až dosud s tvorbou prezentací ani ty nejmenší zkušenosti. Vybrat data, obrázky i zvolit formu nebylo zdaleka tím nejsložitějším. Žáci se do této práce zapojili s nevšední chutí, však také na samém konci čekalo CD s vlastním výukovým programem.

Hlavní problémy nastaly v okamžiku, kdy se prezentace „nechtěla načítat“, fonty rozložené na stránce byly najednou příliš velké či příliš malé, prezentace hrály všemi barvami, najednou nebylo možno nalézt některé obrázky, které se určitě skenovaly apod.

K znalostem, které si učitel v roli žáka i žák musí osvojit v případě tvorby multimediální prezentace, je několik jednoduchých pouček. Pokud se na ně hned v úvodu zapomene, pak jsou jednotlivé projekty předem odsouzeny k jepičímu životu. Pro počítačové fandy nebudou následující zásady ničím novým, ale pro začínající učitele by mohly tvořit vodítko pro další práci.

  • 1. Veškeré soubory (texty, obrázky, videa, zvuky) musí být uloženy ve stejném adresáři (nejlepší je v podadresářích podle média).
  • 2. Celá prezentace by měla využívat jednotného formátu (např. .waw, .gif pro jedno médium (zvuk, obrázky…) V případě, že se v prezentaci využívá více formátů, velmi rychle dochází k jejich záměně a následným problémům.
  • 3. Veškeré soubory dílčích médií musí být co nejmenší (obrázek přesahující 100 kb už nemá v prezentaci co dělat).
  • 4. Veškerá média by měla být připravena ještě před tvorbou vlastní prezentace. V praxi to znamená, že žáci by měli připravit obsah svého dílka předem a k vlastní tvorbě prezentace přistoupit až po důkladné přípravě obsahu.
  • 5. Autor by měl mít jasnou představu o členění a jednotlivých vazbách. Prezentace ve školní praxi bude mít povětšinou charakter lineární, tedy jakéhosi souvislého „filmu“ bez velkých hypertextových odskoků.
  • 6. Je třeba volit běžné fonty písma v běžných velikostech. Není vhodné střídat příliš velké množství fontů, neboť pak je text sice graficky různorodý, ale zcela nepřehledný a pro diváka nepříliš čitelný.
  • 7. Grafické doplňky takové prezentace musí být přísně účelné (navigační, doplňkové, vysvětlující). „Přeplácané“ prezentace jsou jen na škodu. Změti barev a velikostí fontů jsou „moderním uměním“, ale už ne prezentací v tom pravém smyslu. K tomu je nutno volit co nejstřídmější pozadí, protože i pozadí je v podstatě obrázkem.
  • 8. Většina školských (žákovských) počítačů nemá odpovídající parametry pro zpracování vlastních zvukových souborů vyjma .wav. Velikost takového souboru je vždy limitující pro celou prezentaci. (MPEG sice není obtížné stáhnout, ale jeho využití je vázáno na copyrighty).
  • 9. Uplatnění videoklipů v jakémkoli formátu je spíše problémem. Pro prvotní projekty využívání tohoto média příliš nedoporučuji. Zkušenější žáci i učitelé mohou vytvářet animované gify, pokud jsou ve škole autorské nástroje pro tyto projekty.
  • 10. Veškeré převzaté prvky (pozor dejte hlavně na zvukové) musí být označena podle autorského zákona.


Milan Hausner

0 komentářů:



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.