Už jste také někdy potřebovali zjistit nějakou informaci na ministerstvu školství? Navštívili jste jeho webové stránky? Ty jsou obydleny mnoha pokyny a koncepčními materiály, ale chybí jim jedna podstatná věc – lidé. Není pochyb o tom, že každý z odpovědných pracovníků ministerstva školství má své jméno a e-mailovou adresu. Proč ovšem tyto informace nejsou veřejně přístupné?
Chcete-li zjistit nějakou informaci či konzultovat nějaký problém, obvykle je dobré se obrátit na konkrétního odborníka. V případě ministerstva školství to ovšem není dost dobře možné, protože webové stránky ministerstva školství obsahují jediné – organizační schéma, z něhož je patrné důmyslné členění tohoto úřadu na několik pracovních skupin. Lidé se ovšem jakoby vytratili. Proč není na webových stránkách možné získat rychlý kontakt na konkrétní osoby, které v jednotlivých odborech ministerstva školství působí? V době, kdy je již druhým rokem v platnosti zákon o přístupu k informacím, je tato otázka záhadou.
Zmíněná stránka nese hrdý podtitul „přehledné organizační schéma celého ministerstva“. S tímto názvem nelze než souhlasit. Návštěvník v něm s údivem zjistí, že ministerstvo má: ministra školství Eduarda Zemana, kabinet ministra, skupinu 1. náměstka ministra, 2. skupinu náměstka pro regionální školství, skupinu pro vědy a vysoké školství a skupinu pro mládež a tělovýchovy. Jak jsou velké tyto skupiny, zda se dělí na podskupiny, odbory či oddělení, co je jejich posláním a jaké jsou jejich úkoly – to se čtenář dozví jedině, vydá-li se do Prahy a navštíví-li samotný centrální úřad našeho rezortu.
Zbývající informace jsou neméně cenným zdrojem čtenářova poznání. Kromě konstatování, že ministerstvo je ústředním orgánem státní správy pro dané typy školských zařízení a oblasti vzdělávání, ještě obsahují sdělení, že: Ministerstvo plní v okruhu své působnosti úkoly stanovené v zákonech a jiných právních předpisech; zkoumá společenskou problematiku v okruhu své působnosti, analyzuje dosahované výsledky a činí opatření k řešení … a tak dále ve stejném konkrétním duchu. Nebudu vás unavovat, však si to přečtěte sami.
Komu by však tyto veskrze vyčerpávající informace nestačily, může se seznámit se seznamem 38 ministrů školství a délkou jejich působení od 14.listopadu roku 1918 a zjistí, že „po dobu rekonstrukce budov MŠMT v Karmelitské ulici jsou odbory: 22, 23, 24, 34, 261, 430, 431, 45, dislokovány na adrese Učňovská 100, 190 00 Praha 9, telefon 66 106 111.“
Které to odbory vlastně jsou? Hádejte! Sofistikovaný čtenář, kterého číslování jednotlivých odborů vyprovokuje k dalšímu úsilí, se na jiné stránce nazvané Informace dozví, že existuje organizační řád ministerstva z 21. 2. 2000. Pokud si jej stáhne do svého počítače, dozví se však především, že změny ve školství se samotného ministerstva příliš nedotkly, neboť zde nalezne, aniž by ho pochopitelně hledal, název odboru 25 - Odbor řízení školských úřadů. Ministerstvo tedy změny nevzalo na vědomí nebo je dokonce ignoruje. Novelizace organizačního řádu ministerstva se prozatím nekoná. Od doby jeho vydání sice vznikly další odbory, ale ty nejsou do OŘ pro jistotu zahrnuty. Co kdyby se neosvědčily a bylo by nutné je zrušit.
Ještě do konce minulého roku ministerstvo nabízelo organizační schéma, které alespoň obsahovalo názvy jednotlivých odborů a jména odpovědných ředitelů. Od nového roku se však i tato informace z webových stránek ministerstva potichu vytratila. Otázkou je ovšem proč? Patří snad tyto informace mezi utajované skutečnosti našeho státu, které podléhají nejvyššímu stupni utajení? Tradice utajování řady informací o činnosti některých státních institucí, které jsou v zahraničí běžně dostupné, má v našem státě velmi bohatou tradici. Zejména fotografování na mostech a na nádraží bylo vděčným předmětem pozornosti bdělých ochránců naší socialistické společnosti. Tato doba už sice nenávratně minula, ale co kdyby někdo v Evropské unii, že?
Jan Marintz
.png)
0 komentářů:
Okomentovat