Ivo Bělohoubek: Kde se bere americký sen?

středa 16. února 2000 ·

Zamyšlení nad systémem amerického školství, které jsem měl možnost trochu poznat, asi musí začít u hodnot celé americké civilizace. Spojené Státy Americké prožívají podle všech dostupných údajů nejdelší období nepřerušeného hospodářského růstu a prezident Clinton nemusel při své výroční zprávě o stavu unie šetřit sebevědomými slovy. Přivádí mě to na jednu myšlenku. Kde se to bere, kde je ten zdroj a příčina amerického zázraku? Jsou to špičkové vysoké školy, které vychovávají prvotřídní manažery a vědce, ekonomy a sociology, lékaře…?

Zamyšlení nad systémem amerického školství, které jsem měl možnost trochu poznat, asi musí začít u hodnot celé americké civilizace a těmi jsou svoboda a práva jednotlivce jako nejvyšší a nezpochybnitelné. I systém vzdělání na vysokých školách je jim přizpůsoben v míře, která nám může připadat absurdní. Každý student je a priori geniální a nebo v něm nevšední talent dřímá a dobrá škola tento potenciál umí rozvinout. Tam, kde u nás vycházíme z tradice a autority textu a pokorně skrýváme před docenty nepodložená tvrzení, tam nastupuje americký student se sebevědomím Clintona a vykládá, co ho v dané souvislosti napadlo včera večer. Za takové nezávislé myšlení je potom náležitě oceňován, i když to má znamenat, že otevřeně přizná, že vědeckému textu nerozuměl, a tak si ho četl znovu nahlas a doufal, že ho pochopí při hlasitém přednesu. Pohotový vyučující ho pochválí za snahu a vyzve studenty k diskusi, zda je lepší číst si vědecké texty potichu nebo nahlas.

Je na druhou stranu pravda, že ze středních škol přicházejí studenti na univerzity tak nedostatečně vybaveni, že jim ani nic jiného než vlastní názor nezbývá. Systém některých typů studia potom umožňuje, aby si student zapsal v jednom semestru matematiku, basketbal, pedagogiku a filozofii jazyka. Jak vypadá kurz filozofie jazyka v tak nesourodé společnosti, která nemá společný základ, na kterém by mohla stavět, si snad dovedete představit. Vyučující jsou aspoň naoko více přáteli než jsme zvyklí u nás. Tykají si se studenty a jsou nápomocni, jak jenom to jde. Každá iniciativa se přece cení. Nezavřou se s vámi sice do kabinetu kvůli harrasmentu, zato vám ochotně a s úsměvem doporučí literaturu i přislíbí pomoc. No a vy se potom můžete zavřít do knihovny, která jede nonstop, serfujete na Internetu, samozřejmě také nonstop, půjčíte si klíče od laboratoře a ráno máte seminárku. U nás po vystání fronty na počítač na většině univerzit zbývá pár hodin do zavíračky, potom zavřou i knihovnu, kde je stejně k dostání sotva čtvrtina zdrojů, co v USA a zůstane jenom nervózní konzultant, navíc zavalený administrativní prací, kvůli které se ani nemůže věnovat vědě a smutně vám půjčí svoje knihy na okopírování. Seminárku máte za týden.

Pořád nejsem přesvědčen, že tohle je ten důvod, proč jsou tak úspěšní. Asi to bude tím, že jsem nebyl ani na Stanfordu, ani na UCLA či MIT, ale ztracen kdesi na středozápadě, kam zřejmě ti nej nej nechodí. A také mi chybí to jejich sebevědomí, že nejsou problémy. A nejsem schopný všem říkat „COOL“ a „It´s absolutely brilliant“, protože mi připadá takové nadužívání slov chvály jako plýtvání. Kdosi tento rozdíl mezi uťápnutými středoevropany a veselými a pozitivními američany vysvětloval tím, že oni nemají za sebou tu tragickými událostmi naplněnou zkušenost střední Evropy a dokonce neměli na svém území nikdy ani válku. Proto se na všechny usmívají a říkají, že vše je OK. A pro ně to tak asi je. A já pořád nechápu, kde se to v nich bere. Nebo je to tím, že mají největší konzumaci televize na domácnost v celém světě a my jenom konzumaci piva?

Ivo Bělohoubek

0 komentářů:

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.