Moderní vyučování: Zkušenosti s využitím daltonského plánu

čtvrtek 11. listopadu 1999 ·

Podstatou daltonského vyučování je samostatná práce, při které uplatňujeme tři základní principy – volnost, samostatnost, spolupráci. Už několik let spolupracujeme s holandskými kolegy z Utrechtu, kteří se ve své práci již tři desetiletí inspirují daltonskou školou. Tento způsob vyučování považujeme i v našich podmínkách za užitečný a podnětný.

Přitom však naše škola pracuje podle vzdělávacího programu Základní škola, nepočítáme s navýšením hodin pro zařazování prvků daltonského vyučování. Pro děti na prvním stupni připravujeme dvou až třítýdenní programy samostatné práce, které zařazujeme asi třikrát týdně do jednotlivých hodin předmětů (matematika, český jazyk, přírodověda, vlastivěda, čtení, geometrie) obsažených v programu. Samostatná práce je pak rozdělena na dvě části – denní úkol a extra úkol. Každé dítě dostane pracovní program, pro každý předmět zvlášť. Úkoly jsou voleny tak, aby průměrný žák zvládl vypracování denního úkolu asi za třicet minut a zbyl mu ještě čas na plnění extra úkolů. Některé úkoly jsou pro slabší žáky nepovinné, aby i oni měli možnost plnit extra úkoly. 

Podstatné je, aby vše bylo pro děti srozumitelné, vždy se jedná o opakování a procvičování učiva. Děti musí vědět, kdy mají práci dokončit, že bude kontrolována a hodnocena a že bude následovat kontrolní test. Pokyny u úkolů jsou jasné a stručné, aby se v nich žáci bezproblémově orientovali.

Samostatnost i spolupráce
Princip volnosti se uplatňuje možností volby pracovního místa – sám v lavici ve třídě, s kamarádem, se kterým jindy nesedí, nebo v pracovním koutku na chodbě. Práci si žák rozvrhne a samostatně si zvolí pořadí předmětů – denních úkolů. Tedy jestliže si zvolí vlastivědu, musí v daném čase celý denní plán pro vlastivědu splnit.
Při práci se mohou děti pohybovat po třídě, ale musí to být pohyb účelný – chodí k mapám, ke třídní knihovně, pro extra úkoly, ke spolužákům pro radu. Naučí se dodržovat pravidlo – zeptej se až tehdy, když si opravdu nevíš rady. Pokud děti spolupracují, nesdělují si řešení, ukazují si pouze cestu, jak dojít k cíli. Pro pomoc k učiteli se obrací, až pokud si skutečně nevědí rady. 

Jakmile splní denní úlohu, vyberou si extra úkol, a to podle svého zaměření (extra úkoly jsou učitelem voleny tak, aby podstatným způsobem nutily žáka k přemýšlení a obohatily jeho vědomosti nad rámec obvyklého učiva). Jestliže řeší denní úkol z přírodovědy, může plnit extra úkoly třeba z matematiky, a to tolik, kolik ve zbylém čase stihne. Jednoznačné a stručné řešení je hned kontrováno – starší děti si kontrolu provádějí samy. Přehled o těchto úkolech je na barevné tabuli.

Balzám pro první stupeň
Po téměř čtyřleté práci s prvky daltonského vyučování můžeme říci, že je velkým přínosem, zejména pro schopnější žáky. Děti se naučí při práci samostatně využívat k doplnění učiva encyklopedií – pracovat s knihou. Zrychlila se práce v matematice, žáci řeší příklady, které rozvíjí jejich logické myšlení, učí se odhadnout své schopnosti výběrem úkolu přiměřené náročnosti. Zejména v přírodovědě a vlastivědě umožňují extra úkoly poznávat životní prostředí ve větším rozsahu než při klasickém vyučování. Daltonská samostatná práce se u nás už dnes prolíná celým klasickým vyučováním. Poznatky získané při řešení extra úkolů prohlubují učivo, děti je samy doplňují a připisují k obrázkům nebo zápisům v sešitech. Naučí se bez pokynů učitele plnit po zadaných úkolech další, nepovinné, vyhledávají zajímavosti a sdělují je spolužákům.
Výhodné je, zejména ve vlastivědě, spojení samostatné práce s vyučovacími programy v počítačové učebně. Způsob práce přispívá a navozuje kamarádskou atmosféru ve třídě. Děti dovedou naslouchat jeden druhému a pomáhat slabším, aniž by se posmívaly neúspěchům. Obhájí své tvrzení doložením příkladů z odborné literatury. Podstatné také je, že tuto práci děti dělají s chutí a radostí a samy se jí dožadují.

Dalton na druhém stupni
Po úspěšném uplatňování prvků daltonského vyučování na prvním stupni základní školy jsme se v letošním školním roce rozhodli pokračovat v této práci i na druhém stupni. Velkou výhodou pro nás bylo, že jsme mohli využívat zkušeností, které měli vyučující mladších dětí na naší škole, mohli jsme konzultovat naše představy o práci s našimi holandskými partnery i ostatními členy metodické sekce Asociace daltonských škol a především jsme začali pracovat s dětmi, které byly zvyklé na tento způsob práce; ta se jim líbila, a proto ji i nadále vyžadovaly.

Skupina těchto pedagogů se zúčastnila vzdělávacího školení k získání osvědčení pro zařazení prvků daltonského vyučování na základní škole, který organizovala Asociace českých daltonských škol, a o jarních prázdninách měla možnost navštívit daltonské školy v holandském Utrechtu. Velkým pomocníkem všem vyučujícím, kteří se zajímají o tento alternativní způsob výuky, je také doc. PhDr. Karel Rýdl z FF UK v Praze, který je spolupracovníkem Asociace a svými cennými radami pomáhá k zavádění prvků daltonského vyučování do výuky.

V současné době pracujeme ve třítýdenním cyklu – jednu vyučovací hodinu týdně – v pevně stanoveném dni. Zde plníme úkoly z matematiky, českého jazyka a přírodopisu. Děti si předem zvolí pořadí, ve kterém splní úkoly jednotlivých předmětů, a zapíší se do připravených formulářů. Někteří žáci si vybírají pořadí podle obtížnosti, jiní zase podle svého zájmu. Protože učitel ani děti nemají vyčleněnou vyučovací hodinu na tento způsob práce, dbáme, aby v některém ze tří předmětů nedošlo ke snížení hodinových dotací. Cílem samostatné práce je, aby si děti prohloubily a rozšířily úroveň vědomostí. Na konci každého třítýdenního cyklu jsou splněny hodinové dotace podle osnov i zadané úkoly. U dětí posilujeme pocit odpovědnosti za dobře vykonanou práci.

Více odpovědnosti
Daltonské vyučování probíhá v odborných učebnách matematiky, českého jazyka a přírodopisu. Zde mají děti možnost využít odbornou literaturu, alternativní učebnice daného předmětu, encyklopedie, pravidla, počítače. Přínosem je, že tyto materiály mohou využívat i v hodinách klasického vyučování, které se v těchto odborných učebnách uskutečňují. Výsledky svého samostudia tedy uplatňují přímo v praxi. Nové také je, že ve třídě se scházejí děti ze dvou ročníků: ze šesté a sedmé třídy.

Samostatná práce je stejně jako na prvním stupni rozdělena na denní úkol a extra úkol. Rozdíl je však v tom, že klademe větší důraz na samostatnost a sebekontrolu. Po dokončení žák hned odevzdá denní úkol vyučujícímu a vybere si extra úkol. Ten řeší do zvláštního sešitu, který má trvale uložený v učebně. Jednotlivé úlohy jsou očíslovány. Pokud je úkol obtížnější a nepodaří se ho v hodině dořešit, měl by si jej žák příště opět vzít a dokončit. Ke každému extra úkolu je u vyučujícího uloženo řešení a žák si sám provede kontrolu správnosti. Také uplatňování principu volnosti se neliší od 1. stupně – pohyb po třídě, práce ve skupinách, pracovní koutky na chodbě.

Kouzlo samostudia
Zpočátku učitelé zadávali úkoly, které byly zaměřeny na opakování a procvičování. Dnes je výukový program zaměřen i na samostudium. Vyučující předem vysvětlí, jaký úkol mají děti splnit. Ty pak mají možnost klást otázky, než se pustí do samostatné práce – potom již spoléhají pouze na vlastní síly. Vyberou si literaturu, ve které je dané učivo, a podle předem připraveného studijního programu začnou pracovat. 

Využívají knihovny s odbornou literaturou, která je jim k dispozici, vzájemně se radí, učí se pomáhat slabším žákům. Práce je zakončena společným shrnutím, při němž musí žáci prokázat, jak nastudovat nové učivo zvládli, jak mu porozuměli a zda jej umí vysvětlit i ostatním žákům. V případě nepřesností, které neumí sami odstranit, pomůže učitel. Na závěr všechny čeká test, který prověří úroveň získaných vědomostí.

Tento způsob samostudia je u nás zatím dosti neobvyklý. Je nový nejenom pro žáky, ale také pro učitele. Děti se učí samostatně pracovat s odbornou literaturou, vyhledávat potřebné údaje, seřadit je tak, aby získaly ucelený přehled o daném tématu a aplikovat nové poznatky na konkrétních příkladech. Zjišťují, že nestačí povrchní přečtení teorie, ale že musí s porozuměním učivo pečlivě prostudovat, aby nevynechaly podstatné jevy. Na závěr musí nové poznatky utřídit a zpracovat.
Tím, že dětem jsou zadávány úkoly k samostatnému zpracování, dáváme jim pocit důležitosti a vědomí určité odpovědnosti. Uvědomují si, že jim učitel důvěřuje a vidí v nich lidi, kteří jsou schopni dané úkoly splnit. Podstatné však je, že děti musí mít vůli se učit. Reálné nebezpečí tkví v tom, že tato vůle se nemusí u dítěte projevit. A zde je velký úkol pro učitele – přesvědčit žáka o významu učení a získat ho pro práci. Velký vliv mají i ostatní spolužáci, kteří jsou svou prací příkladem a získají ho pro plnění daného úkolu, takže se mnohdy i proti své vůli zapojí do výuky.

Daltonský způsob práce umožňuje učiteli soustředit se na prospěchově slabší děti. Především však vytváří velký prostor pro schopnější žáky.

Věra Burešová, Hana Fatrdlová
ZŠ Chalabalova, Brno
(Asociace českých daltonských škol)

Moderní vyučování 9/99

Moderní vyučování

0 komentářů:

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.