Když se před několika lety hovořilo o spojování vědeckých kapacit Akademie věd a vysokých škol, tak se vysoké školy často rezolutně bránily. Když se před několika lety hovořilo o spojování vědeckých kapacit Akademie věd a vysokých škol, které se mělo realizovat i přechodem pracovníků Akademie na školy, tak se vysoké školy často rezolutně bránily. Vysokoškolští učitelé v podstatě říkali, že je něco zcela jiného přijít z Akademie věd na vysokou školu a tam přednést jednu přednášku, do níž vyberu to nejlepší a nejzajímavější co vím a něco jiného je přednášet delší ucelený kurs.
Jestliže dnes mnozí pracovníci vysokých škol, ale i odborní pracovníci, kteří neodučili mimo vysokou školu ani onu jedinou výukovou hodinu, uvážlivě říkají jak by na nižších stupních škol měli učitelé učit, nemohu se ubránit nepříjemným pocitům.
Ono se totiž velmi lehce říká, že by výuka měla být taková, aby žáky plně zaujala, že je zapotřebí navnadit žáky na jakékoliv téma, že by - třeba v případě prodloužení povinné školní docházky - se učitelé středních škol museli zbavit svého zvyku na to, že před sebou mají jen nejkvalitnější žáky, kteří prošli náročným výběrem. A že by se tedy museli poprat s vyššími nároky na svoji práci. Šedá je ale teorie, zelený strom života.
Trochu mně to připomíná totalitní řeči o tom, jak se mělo realizovat politické školení. Těch, kteří zdůrazňovali a pedagogicky zdůvodňovali, že (a jak) musí být zajímavé, bylo mnoho. Dokonce i s nejvyššími tituly. Neslyšel jsem ale o žádném, který by vlastním příkladem dokázal podle svých teorií politické školení realizovat. Možná jednu přednášku, celý kurs ale nikoliv. Ve školách také nejde jen o jednu, ale o mnohem více hodin.
Možná i proto mají učitelé radilů více než dost. Velmi často i takových, kteří si už ani nepamatují, kdy naposledy ve škole byli. Zajímavé přitom je, že těch, kteří s chutí radí učitelům, ale i trenérům nejrůznějších mužstev, je stále požehnaně. Přitom ani učitelé, ani ti trenéři nepotřebují jejich rady o mnoho více, než pracovníci jiných profesí. Ti ovšem své zanícené radily stále postrádají. Taky nevím, jestli rady udílené učitelům jsou správně adresovány. Hostinskému přece také nikdo neříká, jak by měl točit kvalitní pivo.
Jiří Rohan
0 komentářů:
Okomentovat