J. Jírovec: Československo osmdesátých let na tom nebylo, alespoň ve srovnání s Kanadou, nijak špatně.
V článku zabývajícím se postavením žen v české společnosti jsem mimo jiné reagoval na názor, že v Československu (1948-1989) byl význam vzdělání drasticky podhodnocen. Jako důkaz byl uveden údajně malý počet žen (10%), které měly v osmdesátých letech univerzitní vzdělání. Napsal jsem, že to zřejmě odpovídalo tehdejší struktuře pracovních míst a že pokud se údaje o učňovském, středním a universitním vzdělání předkládají severoamerickému čtenáři, je třeba dát je do širších souvislostí, aby dávaly nějaký smysl.
Srovnání českých čísel se světem by mohlo zajímat i českého čtenáře. Vyhledal jsem tedy oficiální statistické údaje o dosaženém vzdělání v Kanadě. Není-li uvedeno jinak, jde o údaje nejnovější (z roku 1996), platící pro 22 628 925 lidí starších 15-ti let. Aby bylo možné čísla vůbec porovnávat, je nutné poněkud sjednotit pojmy, protože oba vzdělávací systémy jsou v některých směrech dosti odlišné.
| Československo | Kanada | |
| Základní škola (Elementary school) | ano | ano |
| Učňovské školství | ano | ne ve srovnatelné podobě |
| Gymnazium (High school) | ano | ano |
| Střední odborná škola (College) | ano | ano |
| Univerzita | ano | ano |
Protože údaje o československém školství jsou z osmdesátých let, je třeba zdůraznit, že za ukončené vysokoškolské studium bylo tehdy považováno absolvování kompletního, většinou pětiletého programu, složení příslušných státních zkoušek a obhájení diplomové práce. Absolvent československé vysoké školy tedy formálně splňoval požadavky pro hodnost Master of Science (Arts, Engineering atd.).
Dosažené vzdělání v Kanadě
Dosažené vzdělání
1986 1996 nedokončené 47,8 36,8 učňovské 10,0 10,5 středoškolské 30,7 37,2 univerzitní 8,8 13,3
Kanadská statistika zahrnuje do počtu i studenty, kteří absolvovali byť jen část vysokoškolského studia a nedosáhli ani hodnosti bakalářské (po roce 1989 zavedené na českých vysokých školách). Pro úplnost ještě dodávám, že údaje pro kanadské obyvatelstvo zahrnují obě pohlaví. Velký počet lidí bez formální kvalifikace nepochybně odráží kanadský přístup ke vzdělání - pro uživení se stačilo zaučení. Změna struktury ekonomiky a nástup nových technologií tuto situaci postupně mění. Rostoucí počet lidí s univerzitním vzděláním odráží jeho relativní dostupnost v nedávné minulosti. Není ovšem vyloučeno, že nastoupí trend opačný a že lidé začnou vyhledávat kratší a levnější postsekundární vzdělání (college). Tento druh školy byl schopen poněkud pružněji reagovat na změny pracovního trhu, takže zaměstnavatelé údajně dávají přednost jejich absolventům před vysokoškoláky.
Nejvyšší dosažené vzdělání v Kanadě (% populace)
Nejvyšší dosažené vzdělání 1976 1986 1996 Méně než 9 tříd 25,4 17,7 12,4 9 - 13 tříd 44,0 42,5 40,4 Jakékoliv vyšší mimo univerzitní hodnosti 24,1 30,2 34,0 Univerzitní hodnost 6,4 9,6 13,2
V roce 1976 mělo celkem 6,4 % kanadských občanů ukončené univerzitní vzdělání (hodnost bakaláře výše). Vzhledem k tomu, co již bylo o rozdílu v náplni vysokoškolského studia řečeno, není bez zajímavosti ani to, že pouhých 1,5 (2,2) procent populace mělo v roce 1986 (1996) hodnost Master.
Několik výše uvedených dat nepředstavuje žádnou vědeckou studii, ale pouhé upozornění na to, že Československo osmdesátých let na tom nebylo, alespoň ve srovnání s Kanadou, nijak špatně.
Zdroj: Kanadský statistický úřad ,Tabulky
redakce
0 komentářů:
Okomentovat