Ondřej Neumajer: Vzdělávání na dálku přináší zmatky v pojmech. Opravdu ve školách probíhá distanční výuka?

pondělí 23. listopadu 2020 ·

Do školského zákona přibyl o letních prázdninách nový paragraf, který stanovuje pravidla při omezení osobní přítomnosti žáků ve škole tím, že nařizuje školám poskytovat vzdělávání distančním způsobem. Ve skutečnosti ale ve školách od března 2020 probíhá proces, který je v zahraničí označován jako nouzová distanční výuka (emergency remote teaching). 


Ondřej Neumajer (neumajer.cz)
Jak upozorňuje odbornice na tuto oblast Lucie Rohlíková ze ZČU, distanční vzdělávání charakterizuje samostatné studium (samostudium), a proto je silně závislé na didakticky kvalitním návrhu materiálů, které musí nahradit interaktivitu mezi žákem a vyučujícím běžnou v prezenční výuce. Jenže tyto studijní opory nebyl čas v podmínkách základních a středních škol díky rychlosti nástupu pandemie připravit. Navíc na aktivity takto odborného charakteru nebyli učitelé ve svém předchozím vzdělávání cíleně připravováni. 

Charakteristikou nouzové distanční výuky je náhlé, dopředu nejisté zahájení, neustálá proměnlivost vzhledem k epidemiologické situaci, nedostatek času vše předem bezchybně připravit či různorodé domácí zázemí žáků, které může škola ovlivnit jen omezeně. Snahou učitelů tak nejsou robustní vzdělávací podmínky, ale spíše poskytnout dočasný nouzový přístup k výuce a zajistit její podporu způsobem, který lze rychle nastavit a spolehlivě provozovat během mimořádných okolností. 

Nouzová distanční výuka, kterou dnes mnozí z nás musíme pod vlivem okolností se svými žáky a studenty provozovat, není běžná distanční výuka, jak ji například můžeme znát z terciárního vzdělávání na vysokých školách. 

Vzdělávání na dálku ≠ videokonference 

Nedostatek didaktických zkušeností s výukou na dálku vyústil ve zkratkovité, ale převažující přesvědčení velké části populace, že online výuka probíhá prostřednictvím videokonferencí. Tento význam navíc přiživují prodejci digitálních technologií, kteří přispěchali s mnoha typy techniky, které mohou synchronní a hybridní výuku efektivně podporovat. Kvalitní vzdělávání realizované v situaci, kdy jsou žáci fyzicky odděleni od svých učitelů, by ale mělo videokonference, tedy synchronní formu propojení učitele se žáky v reálném čase, využívat jen jako doplněk. Těžiště vzdělávání by mělo spočívat v asynchronní výuce, která je organizována a řízena v nějakém za tímto účelem provozovaném systému. Nejčastěji půjde o programy kategorie Learning Management System (LMS), jako je Moodle či Google učebna (Google Classroom), případně o systém na podporu spolupráce, jako je Microsoft Teams. 

Provozování videokonferencí je pro žáky extrémně náročné – především na udržení pozornosti a schopnosti se soustředit, ale také na potřebné digitální kompetence (zejména u mladších dětí), či na domácí zázemí, které kromě digitálního vybavení vyžaduje také v daný okamžik klidný koutek v domácnosti, nevyrušování od sourozenců… Často při hromadných videokonferencích převládá instruktivní výuka, a tím pádem uniká příležitost rozvíjet dovednosti, které naopak asynchronní vzdělávání rozvíjet může. Jedná se například o dovednost řídit si vlastní učení, plánovat jej, ovládat vlastní motivaci, zvládat neúspěchy, stanovit si vlastní tempo, učit se z vlastních chyb, pracovat na vlastních projektech… Prostě více individualizovat. 

O náročnosti videokonferencí na účastníky jsou přesvědčeni i autoři Metodického doporučení vydaného MŠMT v září 2020 pro vzdělávání distančním způsobem, když doporučují, aby synchronní výuka u žáků druhého stupně ZŠ nepřesahovala tři vyučovací hodiny za sebou. Bohužel, nikde není uvedeno, na základě čeho toto doporučení odvozují. Pedagogicko-psychologické výzkumy na toto téma totiž hovoří spíše o kratší době, po které přínos technologií pro žáky této věkové kohorty klesá. Samo ministerstvo pro pořádání vzdělávacích programů v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) stanovuje „… průběh webináře v rozsahu nejvýše 90 minut s minimálně hodinovou přestávkou mezi jednotlivými bloky“. 

Videokonference ke vzdělávání na dálku rozhodně patří, spíše ale jako jeho doplněk. Nejvhodnější je, pokud výuka probíhá oběma způsoby. Videohovor mezi učitelem a žáky by neměl sledovat pouze vzdělávací rozměr, ale i sociální, psychologický a v některých případech i terapeutický.

Byla by velká chyba, kdybychom si vzdělávání na dálku spojovali pouze s hromadnými videokonferencemi. Jejich výukové využití však může být při dodržení určitých didaktických zásad značně efektivní. Společně se svými kolegy z neziskové organizace Učitel naživo jsme na základě našich pedagogických zkušeností získaných ve výuce sestavili 15 praktických rad jak na vyučování přes videokonference. 


Celý text naleznete zde

4 komentářů:

MM řekl(a)...
23. listopadu 2020 10:02  

...teď to ještě vysvětlit rodičům, pro které jsou online hodiny doslova 'posvátnou krávou' a co není online, to neexistuje. Nebo to alespoň vysvětlit zřizovatelům a ČŠI, kteří na stížnosti rodičů automaticky reagují tím, že školu bombardují požadavky na doložení počtu online hodin a zdůvodnění, proč jich nemůže být víc.

Eva Adamová řekl(a)...
23. listopadu 2020 15:26  

Ano, s rodiči je v tomto směru problém, některým se online hodin zdá být mnoho, některým zase málo. Všem se prostě nezavděčíte, ať to uděláte tak nebo onak.

Ale spíše bych chtěla poznamenat, že třeba při výuce matematiky přes Teams pomocí animovaných prezentací a sdíleného whiteboardu, v osmé třídě se jednalo o Pythagorovu větu a v devítce o lomené výrazy, mám od žáků ohlasy, že jim soustředění se nečiní problémy a že je to dokonce lepší než, když jim řešení na tabuli zakrývá ten trouba, který zrovna pobývá před tabulí (někdy je to učitel, někdy spolužák).

MG řekl(a)...
24. listopadu 2020 7:42  

Generalizující článek, který míchá dobré školy a učitele s těmi mizernými. Dobrý učitel dokáže učit plnohodnotně i distančně. A ohlasy žáků to potvrzují...

tyrjir řekl(a)...
26. listopadu 2020 19:31  

Mně nejvíc štve, že při té distanční "konferenční" výuce převládá frontální výuka, při které žáci i učitelé sedí k počítači čelem! :)))

Viz i

POLITIKA ŘÍZENÉHO BANKROTU ČESKÉHO ŠKOLSTVÍ PODPOROVANÁ ČESKÝMI UČITELI?

http://www.ceskaskola.cz/2020/11/jan-blatny-kdybychom-zili-ve-stare.html

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.