NKÚ: Školy ani učitele ministerstvo na inkluzi dostatečně nepřipravilo.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil podporu na společné vzdělávání žáků v ČR v letech 2015 až 2019. Peníze na ni rozdělovaly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), Ministerstvo pro místní rozvoj a hlavní město Praha z evropských fondů i ze státního rozpočtu. Do poloviny loňského roku šlo o výrazný objem peněz, přes 32 miliard korun. Do budoucna by mohl být problém s financováním inkluze, protože je velmi závislé na penězích z EU. Kontrola také ukázala, že MŠMT na změny v inkluzi nepřipravilo dostatečně školy ani pedagogy. Na inkluzi žáků ve vyloučených lokalitách se vyčerpala jen polovina připravených peněz především kvůli nezájmu obcí. Podporu získaly v některých případech i projekty, u kterých není jisté, že pomohou žákům se speciálními potřebami nebo sociálně znevýhodněným žákům. 

Peníze na podporu společného vzdělávání se rozdělují ze tří operačních programů, jsou to Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV), Praha – pól růstu a Integrovaný regionální operační program. NKÚ prověřil konkrétní projekty, které získaly z těchto programů více než 9 miliard korun. Příjemci dotací byli jak ze státní správy, neziskových organizací, tak i regionální a vysoké školy nebo regiony se sociálně vyloučenými lokalitami. 

Systémové změny vzdělávacího systému začaly už v roce 2009, klíčová pro inkluzi byla však změna legislativy, kterou spustilo MŠMT v roce 2016. Nezvládlo ale včas připravit pedagogy v běžných školách na práci s žáky s různými speciálními potřebami. Samotné projekty na vzdělávání pedagogů a metodickou podporu tak běží fakticky až od roku 2018.

Problémem je i to, že na odborníky jako školní psychology nebo speciální pedagogy získají školy podporu jen po dobu trvání dotovaných projektů. Inkluze je tak do velké míry závislá na penězích z evropských fondů. MŠMT totiž dosud nedokázalo zajistit další zdroj prostředků na tyto služby. Za posledních 10 let se přitom zvýšil počet žáků se speciálními potřebami o více než polovinu, a pokud bude tento trend pokračovat, porostou i finanční nároky na to, aby měli všichni žáci zajištěn rovný přístup ke vzdělávání. 

Podle kontrolorů je problémem i to, že MŠMT má u inkluze ve strategických dokumentech nastavené cíle jen velmi obecně a to se projevuje i u samotných projektů. Některé projekty tak mají za cíl například „podpořit společné vzdělávání“. 

Inkluze by měla pomoci i sociálně znevýhodněným žákům. Na podporu těchto žáků MŠMT vyčlenilo z OP VVV téměř 1,7 miliardy korun. Vyčerpala se jen polovina. Důvodem je zejména nezájem obcí se sociálně vyloučenými lokalitami. 

U některých projektů pak není jasné, jak pomohou cílové skupině žáků. Například u projektu zaměřeného na inkluzi v sociálně vyloučených lokalitách, který získal podporu téměř 229 milionů korun. Vede jej Agentura pro sociální začleňování. Dopad na cílové skupiny dětí, žáků a rodičů se vůbec nesleduje. Navíc jsou obyvatelé vyloučených lokalit zapojeni do projektu jen minimálně a podobné je to i se zapojením škol. V konečném důsledku tak agentura z dotace financuje svou vlastní činnost. 

O dopady legislativní změny v souvislosti s inkluzí na běžné základní školy se NKÚ zajímal prostřednictvím dotazníku. Oslovil 3 842 těchto škol a do průzkumu se zapojilo 47 % z nich. Žádné žáky se speciálními potřebami neměla jen 3 % dotázaných škol. 

Z šetření vyplynulo, že překážkami pro úspěšnou inkluzi jsou podle dotazovaných škol nadbytečná administrativa, vysoké počty žáků v třídách a nedostatečné vybavení tříd a škol. Školy také nemají dostatek kvalifikovaných asistentů pedagogů. Speciální pedagogiku absolvovala jen 3 % z nich a celkově je vysokoškolsky vzdělaných asistentů na dotazovaných školách jen necelých 16 %. Výrazně se pak liší vzdělanost asistentů v jednotlivých krajích. Většina dotazovaných škol také není spokojena s tím, že je financování odborných pracovníků ve školách hrazeno jen z evropských fondů. Tato závislost může znamenat do budoucna problém.

Další informace naleznete zde