Učitelé a ředitelé sdružení v Učitelské platformě požadují jasná a transparentní pravidla pro uzavření škol. Vedení škol, žáci i jejich rodiče by tak měli možnost předpokládat, že v důsledku zhoršující se pandemické situace hrozí zavření školy a všichni se tak mohli na situaci připravit. Předvídatelnost by tak měla dopad i na ostatní oblasti, a to jak pro ostatní zaměstnavatele, restaurace či další zařízení, kde dochází k větší koncentraci lidí. Ředitelé škol zároveň očekávají větší rozhodnost a podporu hygieniků při řešení, jak postupovat v případech výskytu onemocnění koronavirem mezi členy pedagogického sboru či žáky.
Podle Petry Mazancové by mělo být všem jasné, že např. od určitého počtu nakažených, či vážně nemocných v lokalitě dojde k uzavření škol či zákazu sdružování určitého počtu lidí. “V tomto případě se dá i očekávat, že by lidé byli mnohem obezřetnější a dodržovali všechna pravidla, pokud se blíží hranice, která by výrazně omezila jejich práci či sdružování. Nemělo by pak docházet k tomu, aby byla nová opatření nečekaně vyhlašována jen pár hodin v předstihu.”
Ředitelé škol oceňují včasné dodání manuálu a vysokou autonomii v rozhodování, jak postupovat při šíření pandemie ve škole. Poslední dny před začátkem školního roku však přinesly několik komplikujících nejasností. Ty se objevily ve chvíli, kdy se mezi oranžová území na celorepublikovém semaforu dostalo hlavní město Praha. Podle manuálu ministerstva školství to mělo znamenat automatické nošení roušek ve všech vnitřních prostorách škol mimo třídy. Ředitelka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová však překvapivě uvedla, že je rozhodnutí stále na ředitelích jednotlivých škol.
Dle upřesnění ministra školství Roberta Plagy platí pro oranžovou část semaforu čísla čtyři až sedm z desetiškálové stupnice. Roušky ve vnitřních prostorech jsou povinné od stupnice číslo šest a Praha je aktuálně na nižším stupni. Podrobnější dělení oranžové části semaforu nebylo z manuálu pro školy ovšem nijak patrné. “Ředitelé musí o změnách s dostatečným předstihem informovat rodiče žáků i své pracovníky. Zároveň není možné, aby pro upřesnění nejasných pravidel museli sledovat všechna mediální vystoupení a televizní diskuze s ministrem školství,” dodává Petra Mazancová.
S nejednoznačným přístupem krajské hygienické stanice se setkal ředitel Základní školy Kamenka v Čelákovicích Jiří Kyliánek, který se kvůli nákaze jednoho člena pedagogického sboru rozhodoval o odložení začátku školního roku. “Dle pokynů v manuálu jsem se obrátil na příslušnou hygienickou stanici. Zde si mě postupně předávalo několik lidí, nikdo z nich však nedokázal jasně doporučit, zda uzavřít celou školu, či ne. Rozhodnutí nakonec zůstalo na mně samotném. Poradil jsem se tedy se zřizovatelem a ten mě podpořil v rozhodnutí odložit začátek školního roku o několik dnů,” popisuje svou zkušenost Jiří Kyliánek. Ten s nastavením manuálu pro školy souhlasí, přesto by čekal ze strany hygienické stanice rozhodnější doporučení. “Rozhodování ředitelů v takových případech bude vždy individuální a intuitivní, přitom jde o velmi důležité opatření nejen pro samotnou školu,” dodává Kyliánek.
K 1. září se nakonec neotevřelo několik škol na různých místech republiky. Nejčastějším důvodem je výskyt nákazy u jednoho či více členů pedagogického sboru a vynucená karanténa části nebo celého pedagogického sboru. “Současná situace není pro nikoho jednoduchá. Pomohlo by, pokud by odpovědná autorita jasně stanovila pevná a neměnná kritéria fungování pro všechny typy škol. Ve školách jsme k různým, někdy až skoro protichůdným požadavkům některých složek státní správy celkem tolerantní. Podle mě by přitom stačilo stanovit jasná a jednotná pravidla pro společnost a ty dodržovat i ve školách,” komentuje stávající pravidla ředitel Základní školy Šlapanice Pavel Vyhňák. Upozorňuje, že zatím také není zřejmé, kdo ponese zvýšené náklady na hygienická opatření, jako jsou zvýšené nároky na kuchaře, uklízečky, administrativní pracovníky škol, hygienické vybavení a podobně.
Zdroj: Učitelská platforma
0 komentářů:
Okomentovat