„Začátek školního roku je rituál, který pootevírá bránu k něčemu, co by nemělo zevšednět. Vždyť je to skoro zázrak: V relativním klidu a pohodě se stovky tisíc dětí mohou něco učit a jistě i naučit. A v relativním klidu a pohodě se jim věnuje víc než 150 tisíc učitelů. Společně objevují svoje možnosti a posouvají svoje limity. Často způsobem a v prostředí, které nikdy dříve nepoznaly a ani později nepoznají. Myšleno v dobrém,“ komentuje Michal Komárek pro Český rozhlas Plus.
 |
| Michal Komárek (archiv autora) |
Ano, jistě, vnější zavedený pohled na školství zaznamenává spíše mnoho otrávených, drzých a rozmazlených žáků a mnoho vyhořelých a zatrpklých učitelů. Připomíná spíše zkušenost spisovatele a filosofa Ladislava Klímy, který o školách psal jako o „nejbarbarštějších žalářích“. A zdůrazňuje, že mnoho dětí přijde o radost z učení už během prvních dvou týdnů školy.
I to je bezesporu součást skutečného provozu škol. Ale snad to jde změnit. A snad i účinněji než prostřednictvím ministerských reforem.
Modlitbou v rámci možností našeho sekulárního školství. Modlitbou k zázraku, kterým je možnost se vzdělávat.
V bezpečí a ve vzájemné úctě.
Celý text a audio naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat