Rektor Jaroslav Miller o válce vědců a o tom, jaký typ vlády potřebuje věda

Rektor Univerzity Palackého Jaroslav Miller prosadil vznik nového vysokoškolského ústavu, který se bude zabývat pokročilými technologiemi. Vznik ústavu vyvolal velké spory mezi akademiky, rektor přesto na svém názoru nic nemění. Věří, že jen s existencí ústavu se UP bude moct účastnit evropské ligy ve vědě a výzkumu. „Pokud chceme hrát nějaký part v Evropě, tak nemůžeme donekonečna plavat jen v českém rybníku. Chceme být velice kvalitní, dynamickou a prestižní středoevropskou univerzitou. Tou se ale nestaneme automaticky, musíme pro to něco udělat, i když to bolí,“ říká v rozhovoru pro MF DNES.

Jaroslav Miller (upol.cz)

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Na červnovém zasedání Akademického senátu UP, který ústav schválil, jste měl velmi emotivní projev. V něm zazněly výroky, jež nenechaly chladnou řadu lidí, včetně prvního polistopadového rektora Josefa Jařaba. Mimo jiné jste řekl, že špičková věda vyžaduje absenci demokracie. Jak jste to myslel? 

Klasická ztráta v překladu. Pokud máte zkušeného vědeckého manažera, který je odpovědný za výzkum stovek lidí, tak takový člověk musí mít velkou pravomoc a velkou odpovědnost. Nemůžete dost dobře hlasovat o tom, jaké jsou směry či výsledky výzkumu, co vlastně přinášejí a co má dělat každý konkrétní vědec. Celá řada věcí je záležitostí výsostně manažerského rozhodnutí. Samozřejmě jsem tím nechtěl říci, že na akademii demokracie nepatří. Univerzity jsou demokratickými institucemi.

Jaký typ vlády podle vás excelentní výzkum potřebuje? 

Pokud bych měl využít aristotelovského politického slovníku, asi bych použil termín aristokratickomonarchické rozhodování. Na rozhodování o výzkumné strategii či o nutných velkých investicích se podílí omezený počet vysoce kvalifikovaných lidí a za toto rozhodnutí nese odpovědnost vědecký manažer, který ho má implementovat.


Celý rozhovor naleznete v MF DNES