Marie Gottfriedová: Koronavirus připravil učitele o mocenské nástroje, jako jsou známky nebo povinná docházka.

pondělí 8. června 2020 ·

„Uplynulé “koronavirové” období nám zřetelně ukázalo naše role ve školních komunitách. Žák je ten, kolem kterého se vše točí, je to osoba, o kterou především jde, škola a učitelé jsou tu pro něho a mají hledat cesty, jak ho v pozitivním slova smyslu zasáhnout (ať už ve škole, nebo na dálku). Učitel je ten, kdo doprovází. Ten, kdo motivuje, povzbuzuje. Ten, kdo za všech okolností podporuje, jde naproti a nezlomí nad nikým hůl. Zřetelně na tuto roli učitelů ukázala distanční výuka, ztratili jsme řadu „mocenských” nástrojů, jako jsou známky, povinná účast žáků ve výuce a jiné formy odměn a trestů, a v plné nahotě jsme mohli objevit, že naše role je služebná, nikoli mocenská,“ píše ředitelka trmické ZŠ Marie Gottfriedová pro magazín Rodiče vítáni.



Marie Gottfriedová (linkedin.com)
Gottfriedová také píše: 

Strategické vzdělávací dokumenty jako je rámcový vzdělávací program, školní vzdělávací program nebo tematické plány jsou přesycené balastem. Příliš mnoho energie a času ve školách investujeme do věcí, které nejsou nosné a školu dělají nudnou a nezajímavou – přemíra encyklopedických informací, výčty, učení se zpaměti věcem bez souvislostí a bez souvztažnosti se životem. 

Nyní jsme nuceni soustředit se na to podstatné, děláme pořádek, třídíme zrno od plev a balast necháváme stranou. Je to velmi ozdravný proces. Naše školství je dlouhodobě napadeno virem křečovité ztuhlosti, musel se však objevit zcela jiný virus, abychom tuto ztuhlost začali výrazněji vnímat.

Distanční výuka silně odhalila téma sebevzdělávání žáků. Je to jedna z nejdůležitějších dovedností, kterou by škola měla žáky vybavit – naučit se učit se. Umíme to? Nestrháváme my učitelé pořád příliš pozornost sami na sebe, místo abychom posilovali autonomii žáků a jejich vlastní zodpovědnost? Neprezentujeme a neservírujeme pořád příliš sami sebe (svůj předmět, své akcenty, své úhly pohledu), místo abychom dávali prostor žákům, abychom je vedli k poznání a osvojení jejich vlastního učebního stylu? Nečiníme žáky pořád příliš závislými na nás, místo abychom jim otevírali cestu k sebepoznání a celoživotnímu sebevzdělávání?


Celý text naleznete zde

30 komentářů:

Oldřich Botlík řekl(a)...
8. června 2020 7:35  

Skvělé shrnutí! Autorka rozumí tomu, o čem píše, opravdu do hloubky. Děkuji.

mirek vaněk řekl(a)...
8. června 2020 8:12  

Pane Botlíku. Výjimečně s vámi skoro souhlasím. Jen se autorka sama balastu nevyhnula. A trochu méně idealismu by neškodilo. Chápu nadsázku článku. Povinná docházka a známky obecně nejsou mocenské nástroje. Subjektivita k práci učitele patří. Dá se eliminovat(u někoho víc a u někoho míň), ale ne úplně odstranit. Učitelé jsou jen lidé. Chápu, že ředitelé či experti by rádi za katedrou supermany dle jejich fantazie, ale to nehrozí ani za násobný plat. Natož za současných pracovních podmínek.

Ivo řekl(a)...
8. června 2020 9:01  

Chápu, že ředitelé či experti by rádi za katedrou supermany dle jejich fantazie, ale to nehrozí ani za násobný plat. Natož za současných pracovních podmínek.

Odpověď: Psychopaté určitě. Je jich bohužel ve školství přehršel!
Zaveďte povinné psychotesty pro ped. pracovníky!

Unknown řekl(a)...
8. června 2020 9:28  

"Nečiníme žáky pořád příliš závislými na nás, místo abychom jim otevírali cestu k sebepoznání a celoživotnímu sebevzdělávání?"

Skvělá myšlenka, plná idealismu a nadšení. Bohužel, někteří toho nedocílí ani v důchodovém věku. Jsou to jen lidé. Lidé se svým IQ a EQ, kteří jsou determinováni prostředím ve kterém žijí. Ani sebelepší superučitel, novodobý "Komenský", v mnoha dětských příbězích toho mnoho nezmůže.

Nicka Pytlik řekl(a)...
8. června 2020 11:20  

ztratili jsme řadu „mocenských” nástrojů, jako jsou známky, povinná účast žáků ve výuce a jiné formy odměn a trestů

Povinná účast žáků ve výuce není mocenský nástroj učitele. Jak se 'v plné nahotě' ukázalo je to cesta k vyvázání mnohých rodičů z jejich rodičovských povinností.
Známky je nástroj tam, kde se primárně známkuje. Kde se hodnotí práce žáka, je pro žáka to hodnocení zpětnou vazbou, aby věděl, kde jej už bota netlačí, a kde je třeba ještě přidat.
A považovat ocenění kvalitní práce za mocenský nástroj je zcela mimo pytlické pojímání vztahů mezi civilizovanými lidmi.

Jiri Janecek řekl(a)...
8. června 2020 11:42  

"Je to jedna z nejdůležitějších dovedností, kterou by škola měla žáky vybavit – naučit se učit se. Umíme to?"

To jsme se od sedmaosmdesateho moc neposunuli…

---

"Příliš mnoho energie a času ve školách investujeme do věcí, které nejsou nosné a školu dělají nudnou a nezajímavou – přemíra encyklopedických informací, výčty, učení se zpaměti věcem bez souvislostí a bez souvztažnosti se životem."

Jako sebekritika dobre, ale snad by bylo lepsi takove veci prehnane nedelat, ne?

Radek Sárközi řekl(a)...
8. června 2020 12:43  

Když někdo napíše, že jsou RVP přetížené, mohl by uvést alespoň jeden příklad, aby to nevyznělo jen jako fráze.

Tajný Učitel řekl(a)...
8. června 2020 13:01  

Přidávám se k výzvě za dobrovolnou školní docházku. Bez mocenských nástrojů. Také za dobrovolnou výuku pouze těch žáků a studentů, kteří se učit chtějí. Go home school.

Nicka Pytlik řekl(a)...
8. června 2020 13:40  

k výzvě za dobrovolnou školní docházku.

Ale po tom pytlici volají už drahně let.
Žádná povinná školní docházka, natož pak povinná a klasifikovaná školní práce.
Choď do školy, pokud chceš, tak kdy chceš, a jestli tam chceš něco dělat, pak jen to, co chceš.
Ale to ne!
Žáci posílají pytlikům svoje práce jako smyslů zbavení, i když vědí, že horší než kojčickou dvojku dostat nesmějí. Nejspíš schválně, aby se zpětně zavazbení pytlici uopravovali. A mnozí dokonce ty věci dělají úplně sami!!! To je k uzoufání. Mají to drilové biflování zažrané až v morku kostí...

Petr Portwyn řekl(a)...
8. června 2020 13:49  

Strategické vzdělávací dokumenty jako je rámcový vzdělávací program, školní vzdělávací program nebo tematické plány jsou přesycené balastem.
Tak o tom žádná, to paní ředitelka vystihla skvěle.
Multikulturní výchova... :o)

Co se týká přírodních věd, tam je to odráno téměř na kost. Všechny přírodovědné předměty za celou základku dohromady se vejdou na 13 stran (55 až 68). Např. z tématu "Zvukové děje" ve fyzice jsou v RVP 2 (slovy dva) vzdělávací cíle: 
- rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku
- posoudí možnosti zmenšování vlivu nadměrného hluku na životní prostředí


Docela by mne zajímalo, který "balast" by se měl odstranit.

BP řekl(a)...
8. června 2020 14:22  

Pane Janečku, podle některých má být škola jen zábavou a to nikoho nepřivede k trpělivosti sedět nad problémem tak dlouho, až mu přijde na kloub.
Nechtějte, abychom učili děti se učit. To je tvrdá práce, a na tu se už nehraje.
Přece celý život je jedna velká s.anda!

Pavel Doležel řekl(a)...
8. června 2020 14:41  

Paní BP, sranda to bude, až se tato generace dostane do produktivního věku. Jak říká bývalý tchán - řemeslník - my do důchodu už nepůjdeme, nás budou vyndávat z rakví a rozhýbávat.

Pavel Doležel řekl(a)...
8. června 2020 14:47  

Lidé se dělí na ty, kteří vnímají výchovu jako určování hranic a postupný náběh povinností a na ty, kteří sami sebe - čert ví proč - vnímají, nebo chtějí vnímat, jako sluhy dětí.

Nic proti tomu, pokud někdo chce svým dětem sloužit, ať si poslouží. Ať mi ale nikdo nevnucuje naprosto nesmyslné představy o tom, že děti budou rozhodovat o tom, co se budou učit a co chce jejich zaměstnavatel aby dělaly a jaký plat jim za to náleží. To už není náš svět, ale pohádkový, komunistický svět. Bohužel, bezprecedentní nárůst životní úrovně daný technickým pokrokem a pokrokem v přírodních vědách, vytvořil stále se zvětšující skupinku levicově smýšlejících lidí, kteří nemají představu o tom, co je potřeba pro jeho udržení a čemu za něj vlastně vděčí a hlavně - kteří mají dojem, že mají bezmezné právo rozdávat z cizího. Myslí si, že se mohou všichni jen bavit a učit se jen to, co jim připadá v daném okamžiku nebalastní. Že to ale stojí spoustu práce a odříkání, že to vyžaduje vysokou odbornost v mnoha oborech, to jim už dnes nemá jak dojít. A po tom opuštění "balastu" to bude ještě podstatně horší.

Tajný Učitel řekl(a)...
8. června 2020 15:01  

"- rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku..."

Jestli tohle není balast, pak nevím co je. Jako že auto dělá wruummm a telefon dělá bing bong?

Kluci přírodovědný, to máte fakt blbý.

Petr Portwyn řekl(a)...
8. června 2020 15:31  

Pane Tajný,
jsou i lidé, kteří tu fyziku chápou o něco lépe, než jak si to představujete Vy :o)

Kvalitativní analýza příhodnosti prostředí pro šíření zvuku znamená např. to, ve kterých materiálech se zvuk šíří lépe a ve kterých hůře. My máme jako cílovou dovednost "navrhne, jak zvukově izolovat místnost". Což teda jsou ty praktické aplikace, po nichž volají Vaši souvěrci.
Že to je tak na hodinu? No je. Ale RVP je přece přetížený, říkají reformátoři. Tak tohle je půlka toho přetíženého RVP za čtvrt roku.

Aspoň vidíte, kdo tady kecá blbosti.

Tajný Učitel řekl(a)...
8. června 2020 16:58  

P. Portwyn,
pravíte, že obsahy rvp/švp, spolu s katalogy požadavků pro pz a smz, jsou balastu prosté? Vše, co je naprosto nutné tam je a je tam jen to, co tam má být? Odkud tedy paní ředitelka bere tvrzení, "Strategické vzdělávací dokumenty jako je rámcový vzdělávací program, školní vzdělávací program nebo tematické plány jsou přesycené balastem."? Je reformátorka?

Nebo, jako další možnost, je to dané dobře, ale distanční výuka ukázala nezbytnost přítomnosti žáků a učitelů ve třídách k výuce těch spíše nezáživných věcí, z čehož se usuzuje, že jsou balastem, neboť se je žáci sami od sebe a doma prostě učit nebudou, nebo, pokud ano, tak jenom "aby se neřeklo".

Je potřeba se vrátit k rozdílu mezi odborností a vzděláním (pan Lippmann) a pokusit se definovat, co z kterého učiva je nezbytné pro dosažení základního/ středoškolského všeobecného vzdělání (co to vlastně je?) a co je už zbytečná odbornost (definice, termíny).

Je také možné, že:
-učiva je tak akorát, jenom se to, co tam je, učí blbě.
-učiva je příliš mnoho a učí se to blbě.
-učiva je akorát, učí se to dobře, ale děti nám tak nějak hloupnou, jsou línější a méně ochotné pracovat.

V tom posledním případě, pokud je to tak, je ale také nutné něco s tím udělat, jinak to půjde čím dál tím hůř. Nebude stačit utahovat šrouby, určovat různá nepodkročitelná minima, protože se jednoho krásného dne může stát, že nebude téměř nikoho, kdo by nepodkročitelného minima dosáhl.

Například, po šesti letech studia cizího jazyka o 2 plus hodinové dotaci týdně, by většina dětí měla být v prváku sš minimálně na úrovni B2. Většinou nejsou. Učí se balast, nebo se neučí, anebo je věta, "Děti by měly být na té a té úrovni.", ze své podstaty špatně, protože ona úroveň se mění, děti se mění, svět se mění a ti, kteří tu úroveň stanovují, se nemění?

Myslím, že je to problém, který by potřeboval dlouhou, důkladnou a informovanou diskuzi učitelů jednotlivých předmětů, mezinárodní komunity vzdělávacích výzkumníků, psychologů, speciálních pedagogů, prognostiků, zaměstnavatelů atd. Bez úředníků. Tzn., je potřeba nalézt konsenzus v tom, co je vzdělání a co už odbornost, co kam patří, jak toho co nejefektivněji dosáhnout za současných podmínek, v kontextu měnících se studijních dispozic dětí.

Nestačí skuhrat, že děti už nevědí tolik, co předtím, že je jich na maturitních oborech příliš mnoho, že úroveň klesá a vzdělání se devalvuje, protože, ač je to všechno třeba i pravda, zůstane to tak a nebude se to samo od sebe zlepšovat, spíše naopak.


Nicka Pytlik řekl(a)...
8. června 2020 19:29  

děti nám tak nějak hloupnou

Děti nehloupnou. Jestli, tak děti planí.
Průměrně po roce a půl tvrdého drilu a biflování se v průběhu druhého ročníku dostávají téměř na úroveň svých nezanedbaných spolužáků. Tedy pokud samy chtějí se tam dostat.

Unknown řekl(a)...
8. června 2020 19:41  

"mezinárodní komunity vzdělávacích výzkumníků,"

Oni to řeší již několik desítek let, ale kde nic, tu nic. Nakonec se vracíme v takové matematice obloukem k asijskému způsobu výuky matematiky (Anglie), pač se zjistilo, že to v takové matematice ani jinak nejde. Stále nevím, co je to ten "balast" v učivu matematiky na ZŠ. Žádný "superodborník" mě zatím nepoučil o nepotřebnosti výstupů a návazného učiva z RVP. Již dávno byly vypuštěny takové "hrůzy a úskalí" jako jsou lomené výrazy, goniometrické funkce,... Nebavím se tady o metodách a formách práce.

BP řekl(a)...
8. června 2020 19:47  

Proč nám děti hloupnou, vysvětluje neurolog Martin Stránský:

https://www.maminka.cz/clanek/deti-by-nemely-mit-mobily-nevede-to-k-nicemu-dobremu-rika-neurolog

Petr Portwyn řekl(a)...
8. června 2020 20:00  

Pan Tajný
pravíte, že obsahy rvp/švp, spolu s katalogy požadavků pro pz a smz, jsou balastu prosté?
Však píšu, že taková Multikulturní výchova nebo "výchova k evropanství" jsou podle mne balast. Mám to tam od začátku.
Co se týká fyziky, najděte to, co tam být podle Vás nemá. Klidně o tom můžeme diskutovat.
Domnívám se však, že dva vzdělávací cíle na celé téma skutečně nejsou příliš mnoho . Máte jiný názor na tuto konrétní věc?

Odkud tedy paní ředitelka bere tvrzení, "Strategické vzdělávací dokumenty jako je rámcový vzdělávací program, školní vzdělávací program nebo tematické plány jsou přesycené balastem."?
To je otázka na paní ředitelku, ne na mne.
Mně to taky není jasné.

Myslím, že je to problém, který by potřeboval dlouhou, důkladnou a informovanou diskuzi učitelů jednotlivých předmětů
To nepochybně. Ovšem momentálně především experti hulákají hesla. Články jako je tento jsou pouhé ideologické proklamace, z hlediska odborné diskuze jsou bezcenné.
Jejich cílem není diskuze "co přesně učit", ale vyvolat obecný tlak.

Zbytek:
Reaguji na tvrzení, že RVP je přetížen "balastem". Diskuzi na téma "pan Lippmann" nepovedu, ani zda "se učí blbě". O tom paní ředitelka pokud vím nepíše.

Pavel Doležel řekl(a)...
8. června 2020 20:24  

Ten kdo někdy viděl nebalast, balast pozná. Ten, kdo žije balastem, ho naopak bude propagovat do všeho, protože si myslí, že to je to ono.

Unknown řekl(a)...
8. června 2020 21:45  

Zvláště tzv.průřezová témata jsou přesycena "balastem". V mnoha ŠVP zabírají mnohdy až 1/4 obsahu.

rváčkazvesela řekl(a)...
8. června 2020 22:32  

přemíra encyklopedických informací, výčty, učení se zpaměti věcem bez souvislostí a bez souvztažnosti se životem
Paní Gottfriedová snad píše o vzdělávání mnichů v Nepálu...

rváčkazvesela řekl(a)...
8. června 2020 22:34  

a ještě - pokud nejste hloupí, tak vám děti nehloupnou...

Eva Adamová řekl(a)...
8. června 2020 23:00  

"Například, po šesti letech studia cizího jazyka o 2 plus hodinové dotaci týdně, by většina dětí měla být v prváku sš minimálně na úrovni B2."

Tak to jste se Tajný opět projevil jako odborník.

Požadovaná úroveň žáků podle Rámcového vzdělávacího plánu, stanoveného MŠMT ČR na konci 9. ročníku (po sedmi letech povinné angličtiny) je A2, které ovšem třetina dětí nedosáhne. Třetina je schopna se dostat na úroveň B1. Na úroveň B2 se dostanou tak 3-4 % žáků. Na obory s maturitou jsou běžně přijímáni žáci, kteří zvládají Scate testy na úrovni A0. I kdybyste nakrásně navýšil hodinovou dotaci, B2 dosáhne tak 10 % žáků.

Tajný Učitel řekl(a)...
9. června 2020 8:00  

Paní Adamová, nehodnotím, co je napsáno v rvp. Hodnotím učitelskou zkušenost. Stačí si spočítat ty roky a ty hodiny.

Jiri Janecek řekl(a)...
9. června 2020 9:12  

Nemcina na urovni B1 je postacujici k tomu, aby cesky lekar mohl v Rakousku pracovat jako lekar…

Pochybuju, ze vetsina prvaku na SS je o na tom uroven lepe…

Eva Adamová řekl(a)...
9. června 2020 23:12  

"Hodnotím učitelskou zkušenost."

A nevadí Vám, že se ta Vaše učitelská zkušenost hozená bajočko naprosto rozchází s výsledky jakéhokoliv testování?

BP řekl(a)...
10. června 2020 1:47  

Pane Janečku,

pro práci s přidanou hodnotou v německy mluvících zemích a vyšší platové zařazení je potřeba mít zkoušku z němčiny na úrovni B2, taktéž pro studium na vysokých školách.

Na pomocné práce stačí A0 - A2.
Úroveň B1 s sebou nese nižší platové ohodnocení, např. u zdravotnického personálu.

Tajný Učitel řekl(a)...
12. června 2020 7:35  

Paní Adamová, cca 40 týdnů školy krát konzervativní 2 hodiny týdně, krát sedm let, spočítejte si to. A2?



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.