Stav kolem uzavření škol vlivem koronavirové infekce také i na základních a středních školách otevřel téma online vzdělávání, konkrétně toho, jakým způsobe je možné distanční formou zajišťovat výuku. Nejde jen o tento výjimečný nebo extrémní případ, ale online video výuka se může hodit v mnoha jiných situacích – když je učitel nemocný, nebo na cestách, když má žáky s individuálním studijním plánem atp. Anebo lze pomocí této formy pracovat s konzultacemi pro žáky, s konzultačními hodinami pro rodiče atp.
Domníváme se, že každé použití technologie ve vzdělávání v sobě nese dvě důležité roviny. První je vlastní zvážení toho, co chceme a potřebujeme, což vede následně k volbě konkrétního nástroje. Například pokud se rozhodneme, že hledáme nástroje pro online konzultaci s jedním člověkem, zvolíme pochopitelně jiné nástrojové řešení než v případě, že potřebujeme učit celou třídu, nebo naopak potřebujeme jednoho žáka online do třídy začlenit.
Druhý krok, na který se ale trochu v současném zmatku zapomíná, je širší didaktická rozvaha – co dané řešení má přinést, jakým způsobem vhodně online učit, jak s obsahem pracovat, jak mají být lekce dlouhé atp. Toto vše je nesmírně podstatné a musí být součástí jistého edukačního rozmyslu. Jen vhodné spojení dvou bodů s sebou přináší skutečně funkční a dlouhodobě udržitelné studium.
V našem článku bychom rádi nabídli něco jako základní přehled možností – jak z hlediska didaktických situací, tak také nástrojů – a k nim připojili několik krátkých jednoduchých doporučení. Pokud hovoříme totiž o dvou výše zmíněných bodech, musíme mít na paměti ještě jeden jev – ani do jednoho kroku typicky nemůžeme vkládat neadekvátní množství energie a času. Ta patří výuce. Pokud tedy jako učitelé pracujeme s nějakým řešením, které si vybíráme sami, pak rozměr jistého „bastlení“ bude mít vždycky.
Video výuka, která je řešená jako synchronní, tedy probíhá primárně v reálném čase, bude vždycky jiná než profesionálně produkovaná videa. Téměř vždy pracuje s jistou nehotovostí, jsou v ní přeřeky, chyby, nedotaženosti. Ale ve své autenticitě může studentům významně pomoci.
Pokud jde o technické vybavení, pak základem je asi běžný počítač s webkamerou – s tou si vystačíte i pokud jde o tu úplně normální integrovanou na notebooku. Pak jsou dvě zajímavé možnosti – první je nějaký náhlavní set se sluchátky a mikrofonem. Nevýhoda je, že nevypadáte příliš esteticky, výhodou pak, že vás neruší okolí, je to laciné a zvuk je poměrně dobrý. Druhým řešením, které si dovolíme preferovat, je všesměrový mikrofon (třeba Jabra Speak nebo BCC950 od Logitech, který je dražší, ale má integrovanou kameru a je opravdu nesmírně kvalitní). Díky němu budete nejen dobře slyšet, ale budete i slyšeni, mikrofon si poradí s tím, že se malinko pohybujete, s drobnými zvuky ze stolu atp. Z vlastní zkušenosti naopak nemůžeme doporučit klasické mikrofony na stůl nebo do ruky. Pokud za ně nechcete utratit skutečně hodně peněz, výsledek nebude příliš dobrý.
Hledáme náhradu za klasickou výuku
První variantou, která v případě online výuky napadne asi každého, je práce s klasickou třídou. To znamená, hledáme řešení, které umožní ve třídě zajistit online výuku a čekáme, kdy čas od času někdo nějak zareaguje, například otázkou v chatu nebo něčím takovým. Hledáme tedy řešení pro výuku, která je částečně frontální a do které žáci vstupují spíše dotazy nebo samostatnou individuální prací nebo něčím takovým…
Online konzultace
Druhou možností jsou online konzultace, tedy individuální setkání se s žákem (nebo malou skupinkou) nad nějakým problémem, o kterém je třeba se bavit. Typicky může jít například o výsledky esejí nebo něco takového. Typicky většinou nepotřebujeme žádný záznam, ale rychlé a pohodlné řešení.
Celý text naleznete zde
.png)
0 komentářů:
Okomentovat