Část lidí zažívá úzkost a nejistotu z toho, jak se svět překotně mění, a snadněji naslouchá populistům a silným lídrům s jednoduchými hesly. Je to nebezpečné, myslí si ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. Po revoluci jsme se hnali za byznysem a konzumem. Představa, že každý je zodpovědný jen za svůj úspěch, je ale pitomá, říká v rozhovoru pro DVTV.
Celý rozhovor ke stažení naleznete zde
.png)
4 komentářů:
Článek o školství? 8-O
Konference 30 let trnité cesty ke svobodě a obrana před těmi, kteří nám ji chtějí vzít
PaeDr. Ivo Strejček
Pořádala: Národohospodářská fakulta VŠE v Praze 7.11.2019
Místo konání: Žofín, Velký sál
https://youtu.be/1b7pZ_G17xI
https://www.youtube.com/watch?v=1b7pZ_G17xI
Otázkou je, zda to, čemu se říká Sametová revoluce, byla revoluce v pravém slova smyslu. Otázkou je i celkový smysl působení aktivistů z Člověka v tísni včetně jeho intervencí do školství - viz např. tzv. volby na nečisto konané ve školách s vědomím MŠMT. Otázkou je i vztah MŠMT a vlády ČR k aktivistickým neziskovkám Eduin a Eduzměna při tvorbě neoliberálně šmrncnuté státní Strategie vzdělávání 2030+.
http://www.ceskaskola.cz/2019/11/ministr-plaga-absolutne-klicova-je-pro.html
http://www.ceskaskola.cz/2019/11/skoly-musi-dostavat-o-procento-hdp.html
K výše uvedeným otázkám si tu dovoluji uvést ještě jeden komplexnější názor na ten revoluční "samet" či rašpli:
https://www.hoppner.cz/sokujici-analyza-17-listopadu-89-jak-to-vlastne-cele-bylo-pozoruhodna-exkurze-do-zakulisi-moci-hra-svetovych-velmoci-a-temna-vize-budoucnosti-opravdu-nas-jen-tahaji-za-nos/#.XdRQbldKg2x
J.Týř
Lída Rakušanová v Českém rozhlasu nejen o Václavu Havlovi a Václavu Klausovi
a
Historický názor na tzv. kolaboraci s cizí mocí v souvislosti s tvorbou státní Strategie vzdělávání 2030+
Já už to teda vyžvaním. Václav Havel, vždycky, když jsem s ním dělala interview, tak jsem se vždycky na závěr ptala, jestli je něco, čeho lituje. A on s takovým ironickým odstupem říkal: ‚To přece nebudu říkat, to je na vás novinářích, abyste to zjistili.‘ A jednou, když už byl hodně nemocný, tak jsem se ptala: ‚Tak Václave, tak už byste mi to mohl říct.‘ A on mi řekl: ‚Tak když to chceš vědět, tak ti to řeknu, co považuju za svoji největší chybu, to je, že jsem z Občanského fóra nevyhodil Václava Klause‘,“ svěřila se Rakušanová s příběhem. Dodala, že tehdy jí to přišlo až legrační, protože Václav Klaus by se prý „dostal zpátky oknem“.
https://plus.rozhlas.cz/rakusanova-havel-mi-rekl-ze-nejvetsi-chyba-kterou-udelal-bylo-ze-nevyhodil-8111273
Lída Rakušanová a Karel Moudrý byly dvě velké novinářské osobnosti rozhlasové stanice Svobodná Evropa, kterých si dodnes vážím. I tentokrát měla, myslím, pravdu.
Václava Klause jsem dlouhou dobu "nemusel". Změnilo se to částečně v době, kdy VK resolutně odmítal jako prezident podepsat Lisabonskou smlouvu. Dnes se mi jako příznivci hrdého postavení Česka v EU zdá, že jeho pozitivní význam je zejména v tom, že se přes všechny své chyby například typu "zhasneme, zprivatizujeme a zamnestujeme to tak, aby došlo k nevratné privatizaci do českých rukou" snažil o vytvoření podmínek pro to, aby vznikly podmínky pro silné české firmy. To je věc, kterou budeme v nadcházejících obtížných obdobích potřebovat společně s kvalitním vzděláním lidí. O filosofické hloubce a praktickém významu jeho výroku ke "vzdělání jako k soukromému statku, ze kterého jednotlivec celý život tyje" tu radši pomlčím... :)))
Závěrem chci ještě poukázat na historický význam či jakousi dějinnou nit jevu nazývaného jako "kolaborace s cizí mocí". Tady je jeden názor, jak se to v Česku vyvíjelo od Velkomoravské říše k dnešku:
http://casopisargument.cz/2019/11/18/co-rici-k-listopadu-1989-a-k-vyvoji-jenz-nasledoval/
Obávám se, že ti, kteří nejvíce oslavují před třiceti lety získanou svobodu, o faktickém postavení českého státu a národa vůbec nepřemýšlejí a nikdy nepřemýšleli. Nebo je myšlení nad jejich možnostmi. Anebo mají z nedostatečné suverenity vlastní země nějaký osobní prospěch. Peníze, kariéra, pocit příslušnosti k „vyššímu univerzu“ a k „lepším lidem“? ...
Tuto obavu mám někdy i (a nejenom) já. Například když sleduji aktivistický přístup MŠMT ČR k tvorbě státní Strategie vzdělávání, během níž např. Stanislav Štech prohlásil, že volba konstruktivisticky kompetenčního modelu kurikula odvozeného od "evropský rámec klíčových vzdělávacích kompetencí" je "kulturně politické rozhodnutí". Nebo během níž např. Dominik Dvořák z PedF UK uvedl tři hlavní, typově odlišné, přístupy, na jejichž základě je koncipováno školství (počáteční vzdělávání) v různých zemích "západního" světa zhruba takto:
1. "Nová" na tzv. kompetencích postavená výchovně konstruktivistická kurikula pro 21. století (Skotsko, Finsko...), mezi něž patří i systém RVP/ŠVP,
2. Reakcionářsky "konzervativní" kurikula postavená na systematicky uspořádaných osnovách, přičemž neopomenul demagogicky poznamenat, že "osnovuje se učivo a spiknutí" (např. Anglie, Švédsko, Austrálie ...),
3. Gramotnostní model připravující žáka na zvládnutí dalšího typu školy nebo zaměstnání nevyužívající pojmu kompetence (USA).
Viz např.
JAK SI VEDOU NÁČELNÍCI AKTIVISTICKÉHO KMENE V MŚMT ČR PŘI TVORBĚ STÁTNÍ STRATEGIE VZDĚLÁVÁNÍ 2030+?
aneb
MOHLI BYCHOM ZNÁT OBSAH VYSTOUPENÍ MINISTRA ŠKOLSTVÍ A STÁTNÍHO TAJEMNÍKA MŠMT NA AKTIVISTICKÉ KONFERENCI KONANÉ 7.11.2019?
http://www.ceskaskola.cz/2019/11/hlavni-smery-vzdelavaci-politiky-cr-do.html#comment-6965475733944581827
Okomentovat