Co s násilím ve školách? Pomáhat, nikoliv trestat, tvrdí odborníci. Většina „problémových“ dětí sama zažila trauma

pátek 7. června 2019 ·

Učitelé a vychovatelé si dlouhodobě stěžují, že narůstá počet dětí, s nimiž si takzvaně „nevědí rady“. Jsou to děti, které šikanují ostatní, ničí věci, nemají před nikým respekt. Veřejnost často volá po tom, aby se na ně uplatňovala „tvrdá ruka“. Odborníci ale prosazují jiný přístup. Reportáž přináší magazín Rodiče vítáni.


Leona Jochmannová (upol.cz)
„Když jsem psala dizertaci, zkoumala jsem 150 dětí z běžných základních škol v ČR, které vykazovaly problematické chování. Zjistila jsem, že všechny měly ve své anamnéze minimálně dvě, ale průměrně 6 traumatizujících událostí,“ vysvětluje Leona Jochmannová, psycholožka z Univerzity Palackého v Olomouci. „Je prokázáno, že děti se nerodí násilné a zlé. Problematické chování pochází z kombinace genů a výchovy, je tedy do určité míry naučené. Dítě, které je odmalička obklopeno násilím, vidí, jak si dospělí ubližují nebo žije v nestabilním prostředí, se prostě nedokáže chovat standardně. Český systém péče bohužel tyto děti trestá kázeňskými opatřeními nebo pobytem v diagnostickém ústavu, v lepším případě je onálepkuje diagnózou ADHD nebo poruchy chování. My ale nedokážeme opravit dítě jako v autoservisu, když se pak má vrátit do patologického prostředí.“

V Praze 7 už čtvrtým rokem funguje Centrum LOCIKA, které pracuje s dětmi ohroženými domácím násilím. Takových je v populaci průměrně asi 10%. „Prošlo nám tu 700 dětí ze 400 rodin. Děti k nám posílá soud nebo orgány sociální péče o dítě. My se snažíme získat pro spolupráci jejich rodiče a pracovat s celou rodinou jako se systémem,“ říká Petra Wünschová, ředitelka Centra LOCIKA. Rodiny, v nichž se objevuje zvýšená frekvence násilí, docházejí na terapii nejčastěji jednou týdně. „Rodiče nám ze začátku říkají: nás taky řezali hlava nehlava, a jací slušní lidé z nás vyrostli! Jenže pak si vzpomenou na to, jak se přitom cítili. V naprosté většině případů se pak rozhodnou, že nechtějí, aby to samé zažívaly jejich děti.“

„Pokud si učitel dlouhodobě u dítěte bude všímat určitých zvláštností v chování, půjde za ředitelem školy a informuje ho o tom. Ředitel pak osloví OSPOD a ten bude situaci řešit. Učitelé nemůžou dítě zachraňovat a pomáhat mu – nemají na to vzdělání a ani by to nebylo vhodné. Ale už jen to, že si všimnou, a že na případný problém upozorní, může předejít mnohým potížím do budoucna,“ říká odborný ředitel centra LOCIKA, psycholog Martin Galbavý.


Celou reportáž naleznete zde

7 komentářů:

mirek vaněk řekl(a)...
7. června 2019 7:55  

Ano ať odborníci pomáhají! A učitelé aspoň budou mít čas učit.

Datel řekl(a)...
7. června 2019 9:37  

OSPOD něco vyřeší? Asi blbá otázka v článku se píše, bude řešit.

Jir řekl(a)...
7. června 2019 10:09  

Mám-li popsat svoje zkušenosti, tak by byla žádoucí psychiatrická pohotovost dostupná okamžitě na telefonu, žáka se záchvatem násilí by si odvezli a tím by to pro mne jako pedagoga ten den skončilo. Žák by pak přišel po několika dnech vychladnutí, jestli vůbec. Toto řešeno není. Když pak rodič nedbá na žákovu medikaci a něco se stane, ke všemu pak při záchvatu násilí podle zákona schválnosti není dostupný na telefonu. Policie vám řekne, jesli si myslíme že ho odvede v poutech a že by přijela leda tak k vraždě, no a OSPOD si žáka s rodiči pozve k jednání za týden. Neboli je v tom škola v ten den sama a to je špatně. Jestli se ale tohle nevyřešilo za 30 let, asi to nikdo řešit nechce.

Petr Portwyn řekl(a)...
7. června 2019 16:53  

OSPOD :o) :o) :o)
Odkud ten člověk spadl a kde byl, než se octl na planetě Zemi?
Odborník :oP

Milan Keršláger řekl(a)...
10. června 2019 7:44  

Podstatné je nezvladatelnému nastavit pevné hranice. Ovšem to ve škole moc nejde, když ředitel vidí za každou duší peníze do rozpočtu... neexistuje ani možnost dítě dočasně svěřit do péče mimo třídu/školu. Pak dítě hází ve třídě židlí [realita], ale vše mu projde, což vede jen k další eskalaci :-(

poste.restante řekl(a)...
10. června 2019 9:14  

Názory "odborníků" v otázkách násilí začnu brát vážně, až když součástí jejich rad bude především to, jak před násilníkem ochránit většinu jeho spolužáků.

Je fantastické číst o tom, jak máme pomáhat dětem, které terorizují své okolí, protože prožily traumatizující zážitky - a já souhlasím s tím, že pomáhat jim máme - aniž by se příslušný odborník zamyslel nad tím, že traumatizující zážitky zažívají mnozí spolužáci agresora právě z jeho strany.
Tomu se říká nevidět pro stromy les.
A mimochodem právě v tom často spočívá podstata rozporů mezi učiteli a některými "odborníky". Oni totiž přicházejí obvykle do kontaktu s jedním pacientem/klientem a řeší jeho problémy v klidu své ordinace.
Učitel se nachází přímo "uprostřed bitevního pole" a musí vždy řešit dynamiku celé třídy nebo skupiny.

Jednoznačně ale souhlasím s tím, že napravovat chyby až v pubertě už je většinou pozdě.

Je prokázáno, že děti se nerodí násilné a zlé.
Určitě? Kdo a jak to prokázal?
To jsme právě popřeli existenci fyziologických rozdílů mezi mozkem běžného člověka a psychopata, které mohou vzniknout už v prenatálním stádiu vývoje?

Petr Portwyn řekl(a)...
10. června 2019 14:00  

Poste.restante
Pane kolego, to nevíte, že na ne-agresory odborníci kašlou? Oběti ať si poradí jak umí, my budeme hýčkat agresora.

Samozřejmě souhlas.
Zažil jsem výrok ze strany odborníka "nás nezajímá chování v kolektivu, nás zajímá jedinec". V ordinaci se chlapec choval slušně, tak co je odborníkovi do toho, že o přestávce napadá vše živé v jeho dosahu.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.