Hana Havlínová: Čtenářské strategie od prvních školních dní

pondělí 15. října 2018 ·

Každé dítě přichází do školy s jinou předčtenářskou zkušeností. Nejen s jinou znalostí písmen či případnou dovedností čtení, ale především z jiného rodinného zázemí. Čtení příběhů před spaním je v mnoha rodinách samozřejmostí, jsou však rodiny, kde děti tuto zkušenost nezažijí. Podchytit zájem dítěte o čtení a neztratit ho, je stejně obtížný a stejně důležitý úkol, jako naučit ho všechna písmena a správnou techniku čtení. Čtení musí mít smysl. Aktivity zařazované s cílem rozvíjet čtení s porozuměním nejsou ztrátou času, ale stávají se základním kamenem pro čtenářství v pozdějším věku.


Čtenářské strategie podporují aktivní práci s textem a usnadňují porozumění textu. Jsou to postupy, které žák používá uvědoměle a záměrně před čtením, v jeho průběhu i po něm. Nejmladší školáky seznamujeme se čtenářskými strategiemi pomocí modelování. Nahlas formulujeme myšlenky a ukazujeme postup při práci s konkrétním textem. Abychom mohli modelovat, musíme jednotlivé strategie znát a vědět, kdy je vhodné je použít.

V odborné literatuře se setkáme s různým pojetím čtenářských strategií. Pro potřeby primárního vzdělávání vyhovuje klasifikace podle Najvarové (2010), která mezi čtenářské strategie zařazuje:

• Předvídání – žák předvídá další děj příběhu, utváří svůj vlastní závěr na základě informací z dříve čtených textů nebo na základě vlastní zkušenosti;

• propojování informací – žák ze získaných informací zobecňuje, vyvozuje závěry, čte „mezi řádky“, na základě kontextu odhadne význam neznámé informace, neznámého slova, při čtení textu využívá předchozích znalostí, vytváří souvislosti mezi textem a svými zkušenostmi, s jiným textem nebo propojuje čtený text s informacemi o světě;

• vytváření mentálních obrazů (vizualizace) – žák využívá představivosti a fantazie a vytváří si ve své mysli představy (obrazy) toho, co čte, to napomáhá lepšímu zapamatování nových informací a jejich lepšímu vybavování, pozitivní efekt této strategie je zaznamenáván i u průměrných a slabých čtenářů;

• kladení otázek k textu – žáci jsou postupně vedeni k tomu, aby sami tvořili vhodné otázky k textu (nahlas či v duchu) před čtením, v průběhu i na konci čtení; tato strategie podporuje schopnost kritického myšlení;

• identifikace hlavních myšlenek – žák odděluje podstatné informace od informací dílčích, podstatné informace dokáže jednoduchým způsobem zaznamenat;

• vytváření souhrnů (shrnutí) – žák dokáže formulovat informaci vlastními slovy, obsah textu dokáže zhustit bez ztráty významu;

• kontrolování – žák strategii používá, pokud neporozuměl zadání; při vyhledávání si v textu může zvýrazňovat a podtrhávat podstatné informace; po přečtení si sám kontroluje správnost splnění úkolu;

• hodnocení – žák po přečtení zhodnotí formu textu, zhodnotí informace z textu, o textu si povídá se spolužáky, argumentuje.


Celý text naleznete zde

0 komentářů:



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.