Česko stále patří mezi země s nejmenším podílem vysokoškoláků v EU. Titul přitom pomáhá k uplatnění na trhu práce, na úspěšný přechod do praxe se snaží univerzity reagovat novými obory a větším propojením s firmami. V mezinárodních žebříčcích přesto české vysoké školy v posledních letech ztrácí. Informuje IHNED.cz.
„Je zajímavé, že v České republice není nízká míra nezaměstnanosti vysokoškoláků doprovázena vysokou mírou jejich zaměstnanosti. Na evropské poměry zůstává vysoký podíl našich absolventů neaktivní – přestože zaměstnavatelé pracovní sílu zoufale shánějí. Souvisí to s délkou mateřské dovolené a jejím finančním zajištěním. Dále pro nezaměstnané absolventy bez praxe není výhodné se evidovat na úřadu práce a též poptávka pracovního trhu se míjí s oborovou strukturou absolventů. Dostupná pracovní místa tak neodpovídají očekáváním absolventů,“ komentuje Jan Koucký, ředitel Střediska vzdělávací politiky PedF UK.
Jak univerzity reagují na požadavky trhu práce
Masarykova univerzita
Na poptávku na trhu práce reaguje Masarykova univerzita novými obory. Je jím například magisterský program Klinická farmacie a Biotechnologie. Zároveň se snaží zvýšit podíl praktické výuky a praxí během studia. „Například Fakulta informatiky má navázanou úzkou spolupráci s firmami prostřednictvím technologického parku, který sídlí přímo v budově fakulty,“ uvedla mluvčí univerzity Tereza Fojtová.
Univerzita Karlova
Některé fakulty Univerzity Karlovy spolupracují se zaměstnavateli a studenti tak přecházejí ze studií přímo do praxe. Přírodovědecká a 1. lékařská fakulta má například společný projekt s Akademií věd České republiky BIOCEV. S projektem spolupracuje například firma Zentiva. „Každoročně jsou pořádány pracovní veletrhy, a to jak na fakultách, tak na celouniverzitní úrovni. Zde je zájemcům poskytováno kariérové poradenství a koučink,“ řekl mluvčí univerzity Václav Hájek.
Celý text naleznete zde
3 komentářů:
Takže laické shrnutí, v roce 2016 se živě narodilo nějakých 112000 osob. Ve stejném roce se k maturitě přihlásilo nějakých 82000 žáků (asi 73%), na vysoké škole absolvovalo 77328 studentů (asi 69%). Jestliže ve věku do 34 let je u nás 34% populace, znamená to, že je 35% vysokoškolsky vzdělané populace starší 34 let. Nevidím nic alarmujícího na skutečnosti, že se zvyšuje podíl starších aktivních vysokoškoláků s tím, jak se prodlužuje doba odchodu do důchodu.
Představy sociálních inženýrů, že nejlépe bude mít 101% vysokoškolsky vzdělaných obyvatel jsou stejně odvážné, jako kdysi zřízení učebních oborů s maturitou.
Proto bych zdvižený varovný prst zase s klidem spustila k zemi.
Mail adresovaný autorům infografiky:
Dobrý den,
jsem rád, že věnujete pozornost i vzdělávání. Méně mě těší, že vaše infografika je matoucí. Přes 70 000 absolventů vysokých škol je zjevný nesmysl. Máme orientačně 100 000 osob ročníku, pokud by bylo 70 000 absolventů, museli bychom mít mladých vysokoškoláků kolem 70 %, ale máme 33 %.
Chyba nejspíš spočívá v tom, že jste sečetli absolventy bakalářských a navazujících magisterských oborů (jak to uvádí statistika MŠMT). Jenže absolvent bakalářské oboru, který pokračuje, z hlediska podílů vysokoškoláků i z hlediska prosté logiky NENÍ absolvent, je to pouhé číslo v ministerské statistice. Doporučuji raději využívat Education-at-a-Glance.
Uvítal bych, kdybyste to opravili. Takto spíše matete než informujete.
A já myslel, že máme vysokoškoláků více než jinde. Proto se přece zavádějí státní síta. Aby nemohl studovat kde kdo. Devalvace vzdělání atd, apod. Nebo mají jinde chytřejší populační ročníky? Zasa som zmatěný.
Okomentovat