Jana Nováčková: Známkování je nástroj moci v rukou učitelů. Jen ničí chuť se učit

středa 27. června 2018 ·

Český školní systém je podle psycholožky Jany Nováčkové autoritativní a nedemokratický a přispívají k tomu i rodiče. Nad vysvědčením by si měli s dětmi popovídat a vést ho k sebereflexi. Nemluvit o známkách, ale o tom, co jim přišlo v jednotlivých předmětech nejzajímavější. Rozhovor přinášejí Hospodářské noviny.


Jana Nováčková (respektovani.cz)
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Blíží se vysvědčení. Jak by k výsledkům svých dětí měli přistupovat rodiče?

Především by nemělo být pro ně překvapením. Měli by se reálně podívat na možnosti dítěte. Když nemá takovou skladbu schopností, které škola vyžaduje, tak s tím nic nenadělají, je zbytečné se na dítě zlobit. Druhá věc je, že dnes už jsou děti přece jen více svobodomyslnější. Když jim to, co se učí, nedává smysl, některé se prostě vzepřou. A odnesou to samozřejmě známky. Vůbec se jim nedivím, protože někdy to, co se ve škole učí, má se smysluplností málo společného. Vidět smysl v tom, co dělám nebo co se po mně chce, to je základní strategie našeho mozku. Další věc je uvědomit si, že známky ve škole o uplatnění v životě moc nevypovídají. Takže optimálně by si rodiče neměli nechat školou ovlivňovat svůj pozitivní vztah k vlastnímu dítěti.

Jste známou kritičkou známkování. Jak by se podle vás mělo ideálně ve škole hodnotit?

Především by škola měla poskytovat kvalitní zpětnou vazbu, bez ní učení nemůže probíhat. A měla by vést děti k sebehodnocení. Známkování spočívá v tom, že vás hodnotí někdo jiný. Známkování je významný mocenský nástroj v rukou učitelů. Je používáno vlastně jako nástroj vnější motivace - tedy jako odměny a tresty. Ty, jak doložily psychologické experimenty již před půl stoletím, ničí tu původní vnitřní motivaci. V případě školy to znamená chuť učit se. O rizicích trestů se možná ví trochu víc, ale o ničivém účinku odměn už tolik ne. Když člověk dělá něco z vnitřní motivace, tedy proto, že sám chce, a někdo mu za to nabídne odměnu, ten zájem to značně sníží. To je velmi důležité vědět. Jakmile nabízíte někomu odměnu za nějakou činnost, tu činnost tím degradujete. Jako byste říkala, že ta činnost sama o sobě nemá valnou cenu. A to se přesně děje ve škole - něco vědět, doopravdy tomu rozumět, to není tak důležité jako dostat odměnu - dobrou známku.

Tradiční systém hodnocení kritizují i další odborníci. Jak je možné, že se od revoluce nic zásadního nezměnilo?

Když jsme se po roce 1989 snažili o změnu systému, mylně jsme předpokládali, že rodiče budou spojenci školy. I dnes, po více než čtvrt století, průzkumy veřejného mínění ukazují, že kolem 70 procent lidí je s naším školstvím spokojeno. Slyšela jsem o řadě případů, kdy učitelka nebo učitel chtěli učit moderněji a zajímavěji, jinak hodnotit, ale rodiče se proti tomu postavili. Náš školský systém je stále autoritativní, nedemokratický. Škola vede k poslušnosti. Velmi dobře to popsal jeden z největších "advokátů" dětí John Holt ve svých knihách Jak se děti učí a Proč děti selhávají. A ten, kdo přijme poslušnost jako správnou hodnotu, bude vést k poslušnosti i své děti. Nebude chtít měnit systém.

Když ne známky, je lepší spíše slovní hodnocení?

I slovní hodnocení může dítěti ublížit. To má být psáno výhradně popisným jazykem, ale často se to hemží nálepkami, srovnáváním, hodnocením osoby. Kromě té zmiňované okamžité zpětné vazby, která ve škole dost chybí, jsou dobré tzv. týdenní plány, kde dítě každý týden samo zhodnotí, jak co zvládlo, paní učitelka s tím vyjádří souhlas nebo nesouhlas (samozřejmě se zdůvodněním). Dobré je portfolio, které pak dítě ukazuje na "schůzce ve třech" s rodiči v přítomnosti učitele a samo hovoří o svém učení. Cílem je soustřeďovat pozornost na obsah učení, ne na tu číslici.

Rozhovor naleznete zde

19 komentářů:

Ivo Mádr řekl(a)...
27. června 2018 9:07  

"Když člověk dělá něco z vnitřní motivace, tedy proto, že sám chce,...". A to je ten zásadní problém, protože učitel nikdy nemůže žákovi nabídnout lepší alternativu než jsou sociální sítě a moderní digitální technika. Bohužel, takto (s vnitřní motivací) je schopna pracovat tak 1/3 žáků.
"Škola učí poslušnosti". A kde jinde se to má žák naučit? Rodiče nemají čas a žák je většinu volného času vystaven vlivu vnějšího sociálního prostředí. V pracovním procesu se pak nikdo s nikým nepáře, protože žijeme a pracujeme ve společnosti, kde je hlavní důraz kladen na výkon.

laimes28 řekl(a)...
27. června 2018 11:45  

švýcarsko jest vyspělá průmyslová země , je suverní,rozhoduje o sobě sama,není v eu ani v nato,aby si tento luxus mohla dovolit a nebýt kolonií, musí se udržovat na špici v ekonomické konkurenceschopnosti, a tudíž musí makat a makat,učit se
a učit se, dvanáctistupňová stupnice hodnocení,neustálé testování konkurenční boj,nikdo nikomu nepřepustí své místo,nikdo nikomu nedá opsat,ti nejlepší řídí banky a zbrojovky ti neúspěšní hlídají parkoviště a štípou dřevo do krbu.

Q. E. D. řekl(a)...
27. června 2018 16:24  

Psycholožka není pedagožka, takže by si tyhle zcestné názory měla nechat pro sebe.

Brandtnerová řekl(a)...
27. června 2018 18:45  

Zažila jsem už několikrát toto: Rodič má divnou, nepřirozenou reakci na dítě. Dítě má pak nepřirozenou, až neurotickou reakci na rodiče. Už tento styl rozeznám a tak se ptám: „Vy jste asi četli ‚Respektovat a být respektován‘?“ Některým rodičům už aplikace poznatků získaných v „respektujících“ kurzech rozhodila vztah s dítětem. Výše uvedená je pro informaci spoluautorkou této knížky i kurzů. Nejedná se o nic inovativního, pouze o komerční projekt, prodej produktů. Což ostatně dokazuje jednostranně pojatá problematika Nováčkové ve všech jejích článcích či rozhovorech. Dobrá psychologie je vždy založena na objektivitě, možná by paní Nováčková měla sebehodnocení zavést nejdříve u sebe.

tyrjir řekl(a)...
28. června 2018 5:21  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
laimes28 řekl(a)...
29. června 2018 4:33  

Český školní systém je podle psycholožky Jany Nováčkové autoritativní a nedemokratický......
tak to chodí i v montovně,musí se tam chodit brzy ráno a to dokonce každý den,během práce si tam nelze odfknout s chytrým mobilem nebo si odskočit do fitka,veškerou ve škole získanou kreativnost tam brutálné ubíjejí,nelze si tam alternativně pohovořit běhen směny,hodnocení se provádí brutálně pouze čísly na výplatní pásce.....zatím chybí jen 200 000 mladých....

Karel Lippmann řekl(a)...
29. června 2018 17:44  

Je pozoruhodné, jak někteří učitelé z povolání či ze záliby jsou přesvědčeni, že co žák, to notorický lenoch, kterého lze k práci jen nutit. Bohužel na tradiční nadvládě známek založené školství tento stav žákovské duše přivodilo. Kdyby se ze dne na den známkování zrušilo, patrně by celý systém zkolaboval. Jsou ale na vině žáci? Nejsou spíše oběťmi? Ano, člověk má nejrůznější sklony, tedy i sklon k lenosti. Jistou míru donucení potřebuje občas každý. Jenže proč je žák nucen k něčemu, co nikdy v životě nebude ve vynucené podobě potřebovat? Proč se budoucí fyzik "šrotí" dějepisnou či literárněvědnou faktografii? Proč totéž dělá zdravotní sestra či soustružník? A proč naopak historik musí umět integrály a derivace? Vážně Vám to někteří kolegové připadá v pořádku a normální? Nebylo by už načase uvědomit si, že je nezbytně nutné začít v rámci všech oborů rozlišovat profesionálně využitelnou odbornost a ve zbylých sférách života využitelné vzdělání? Odborná složka výuky nechť je podle povahy oboru co nejdůkladněji hodnocena, vzdělávací složka by měla být posuzována jinak. Základním znakem vzdělání je totiž nevynutitelnost, vzděláváme se dobrovolně. Pokud ne, nejen že se nevzděláváme, ale vzdělávat se ani nemůžeme. Znovu opakuji, za tradičních okolností je v současné době tohle utopie. Ale postupně, obezřetně by bylo nezbytné po malých krocích s tím začít. Když přebíjíme vzdělání odborností a dobrovolné učení vynuceným, ubíjíme současně obrazotvornost i tvořivost a dětem i sobě v dobré víře ve skutečnosti škodíme. Už Marie Terezie nechtěla děti vzdělávat, jen z nich chtěla mít výkonnější poddané a vojáky. Proč? Protože vzdělání ohrožuje mocné, podvrací každou moc, jež by chtěla druhé ovládat. Je bytostně demokratické a mocným vadí. I dnes!
Kam až to dospělo, když odbornost převálcovala vzdělání, to nám ukázaly hrůzy obou světových válek, a podíváme-li se na dnešní svět, i konflikty současné. Od dětství jsme odvraceni od vzdělání a přetvářeni na lidské zdroje. Neptáme se, proč se to či ono učíme, vždyť je to samozřejmé. Učíme se počítat, ale nevíme téměř nic o matematice, její filosofii a historii, využití i zneužití. Učíme se historickou fraktografii a bohužel bez ohledu na režim i její "správný" výklad, ale dějinám nerozumíme, proto nám nepřinášejí ponaučení a my opakujeme již mnohokrát opakované chyby. Vzdělání rovněž vede k zodpovědnosti (tu přece potřebuje i odborník), samostatnosti, toleranci a k potřebě rozlišovat, hledat míru a meze.
Uznání zaslouží všichni učitelé, kteří přes všechny překážky, které jim tradiční a mocensky dnes ještě více kontrolovaný systém, vzdělávají.

Karel Lippmann řekl(a)...
29. června 2018 20:16  

faktografii

Hausenblas řekl(a)...
29. června 2018 21:42  

Vojenský a velmi krutý režim v Barmě v nedávných desetiletích těžil z jednoho z podivných společenských faktorů: děti v rodinách jsou vychovávány nejčastěji buddhisticky (v tom je naše populace trochu podobá - je jí taky vlastně skoro všecko jedno, hlavně aby byla pohoda, jenž u buddhistů nejde o pohodu ducha, ale o svobodu od žádostivosti). A k tomu tam patří i to, že jsou vychovávány jako absolutně poslušné svých rodičů. Má to dobrý důvod - v chudičkém životě bez sociálních pomocí nebo důchodů a špitálů je potřeba, aby zestárlé rodiče někdo z mnoha potomků nakonec živil, pečoval o ně v bezmoci, a zůstal do smrti svobodný, bez vlastní rodiny. Ale i pro obživu během let mladších musejí děti plně poslouchat, aby pracovaly na poli jako dospělí a neodmlouvaly.
A ukazuje se, že například výtečné výsledky japonského školství v testech PISA A TIMSS patrně vzcházejí také s bezvýhradné poslušnosti. Tam ji ale ostře a odmala vymáhá a vytvrzuje škola!
Chápu, že lidé se sklonem k autoritativnosti a touhou po tom, aby je někdo přísně vedl, i u nás touží po tom, aby děti kolem nich dostaly co proto a naučily se být poslušné. Němci byly před válkou taky pěkně poslušní, a čeho dosáhli! A Rusové vlastně taky. Pro můj milý Bůh, kam se obrátím?

Hausenblas řekl(a)...
29. června 2018 21:44  

Nojo, Němci byli... plus pár překlepů.

Pavel Doležel řekl(a)...
30. června 2018 12:55  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Pavel Doležel řekl(a)...
30. června 2018 12:59  

"Je pozoruhodné, jak někteří učitelé z povolání či ze záliby jsou přesvědčeni, že co žák, to notorický lenoch, kterého lze k práci jen nutit."

Neznám nikoho, kdo by toto tvrdil. Který konkrétní učitel z povolání, či ze záliby toto tvrdí pane Lippmanne? Dokud vám žádný učitel z povolání či ze záliby nepotvrdí, budu jej s dovolením považovat za další váš pokus o manipulaci a chybu ve schopnosti argumentovat. (STRAŠÁK)

Ano, existují jistě učitelé, a mnozí to píší i v diskusích na ČŠ, kteří se celkem realisticky domnívají, že existují žáci, kteří jsou notoričtí lenoši, které lze k jakékoliv práci jen nutit.

Vy ovšem nejste schopen pochopit, že stejně jako zákony vyžadující "minimální" úroveň chování lidí existují právě kvůli těm několika procentům lidí, kteří jsou nastaveni je porušovat, protože je jejich vlastní svědomí, či hodnotové nastavení nezastaví před krádežemi, případně před loupežemi, či dokonce vraždami, tak stejně tak je nezbytné, aby existovaly způsoby zajištění "minimální" úrovně dosažených v nějaké státem garantované oblasti, ať už jsou to hygienické normy, stavební normy, schvalování léků, schvalování léčebných a diagnostických metod a přístrojů, schvalování nových leteckých motorů, exhalační normy, bezpečnostní normy, potravinové normy, mezinárodní kvalitativní normy ISO a také kvalifikační a certifikační požadavky. Každá trouba, lednice, automobil, letadlo, diagnostický přístroj, potravina či lék se testují a ověřuje se jejich bezpečnost. Každý nový typ materiálu se testuje. Pan Lippmann ale stále tento princip nepochopil. Možná ani netuší, co vše se kolem něj děje.

"Bohužel na tradiční nadvládě známek založené školství tento stav žákovské duše přivodilo."

Zase krásná ukázka vaší neschopnosti logicky argumentovat (a zřejmě i myslet). Nejprve se podivujete nad existencí učitelů nějakého typu, kteří považují žáky za lenochy, abyste se vzápětí sám přihlásil k tomu, že jste jedním z nich - i když ve vašem případě, samozřejmě, tento přiznaný stav přisuzujete tomu, co chcete kritizovat.

Ujišťuji vás ovšem, že existuje celá řada "sběratelů známek" a známkování jim naopak velmi vyhovuje, protože jim umožňuje se ukázat, dokázat si, že jsou schopnější, než ostatní, apod. Není na tom nic divného, ani opovrženíhodného. Ctižádostiví lidé bývají mnohem úspěšnější. To jen nejtěžší pokrytci se pohoršují, protože si nejsou schopni přiznat, že jediný důvod, proč se proti tomu ohrazují, je jejich vlastní (případně členů rodiny) neschopnost takového excelentního hodnocení také dosáhnout. Kdyby jim na tom totiž nezáleželo a skutečně by to nepovažovali za podstatné, vůbec by se tím nezabývali. Jde o čistý projev osobních frustrací.

"Kdyby se ze dne na den známkování zrušilo, patrně by celý systém zkolaboval."

Kdybyste známkování zrušil, zrušil byste dětem a rodičům jasnou zpětnou vazbu. A bez zpětné vazby se dříve, či později, každý společenský systém (a zdaleka to neplatí jen pro něj) zhroutí, nebo zanikne. Tady se zase projevuje vaše neznalost teorie systémů a základní neznalosti v oblasti evoluční biologie a ekonomické teorie. Tedy pokud jsem pochopil správně, že to vaše tvrzení je míněno ironicky. Pokud je míněno vážně, pak s ním nemohu, než souhlasit.

Pavel Doležel řekl(a)...
30. června 2018 13:11  

"A proč naopak historik musí umět integrály a derivace? Vážně Vám to někteří kolegové připadá v pořádku a normální?"

Pane Lippmanne, historik nemusí umět integrály a derivace. Co by ale měl každý historik, lékař, ekonom, právník, ale i novinář, je prokázat, že je schopen je na SŠ úrovni pochopit. Proč? Protože kdo není schopen ani takových elementárních abstraktních operací, které vyžaduje pochopení limity funkce v bodě, derivace funkce v bodě a Riemannův, či Newtonův integrál na té elementární úrovni, která se přednáší na gymnáziích, může pak činit chybné závěry ve spoustě jiných oblastí, protože jeho schopnosti uvažování jsou prostě výrazně omezené. No a pak tady máme mraky novinářů, historiků, politiků, právníků, ale třeba i učitelů literatury, kteří propagují všelijaké nesmysly a škodí. A i když nejsou schopni ani elementárních logických operací, chtěli by rozhodovat o fungování společenských systémů.

Čili, historik nemusí ovládat teorii míry a integrálu, ale měl by být schopen se je naučit alespoň na té elementární úrovni, aby byl schopen projít SŠ studiem.

Karel Lippmann řekl(a)...
30. června 2018 17:27  

Přesně to opakovaně říkám, nemusí je umět, ale má je pochopit. A navíc i chápat, proč je má pochopit.

Pavel Doležel řekl(a)...
30. června 2018 21:52  

"Když přebíjíme vzdělání odborností a dobrovolné učení vynuceným, ubíjíme současně obrazotvornost i tvořivost a dětem i sobě v dobré víře ve skutečnosti škodíme."

Umíte toto tvrzení nějak dokázat, nebo stavíte jen na svých omezeních? Nedovedu si představit, že by má obrazotvornost, či tvořivost mohla být nějak ovlivněna tím, že jsem se naučil integrovat. To je prostě totální nesmysl. To bych pak mohl rovnou tvrdit, že nejméně kreativní je ten, kdo toho nejvíce ví, protože je již zahlcen poznáním a to samo ho omezuje poznávat něco dalšího. Mně to zní spíše jako hodně trapný alibismus nevzdělanců.

"Už Marie Terezie nechtěla děti vzdělávat, jen z nich chtěla mít výkonnější poddané a vojáky."

Hm. A jak to víte? Vy jste s ní mluvil? Nebo se jedná o jakousi vaši další velmi svéráznou interpretaci?

"Proč? Protože vzdělání ohrožuje mocné, podvrací každou moc, jež by chtěla druhé ovládat. Je bytostně demokratické a mocným vadí. I dnes!"

Ano, samozřejmě. Toto naplňuje znaky klasické paranoidní poruchy, která má bohužel tu základní vlastnost, že svým hrdým nositelům neumožňuje, aby se jí zbavili. A co 11. září, pane Lippmanne? Tipnu si - největší podvod v dějinách lidstva? A co mimozemšťané?

Skutečnost je poněkud méně teatrální - hloupost a nevzdělanost sama sebe reprodukuje a stejně jako ta paranoidní porucha, svým hrdým nositelům se nezjevuje a oni tak chudáci nevědí, že je provází celým jejich životem.


"Kam až to dospělo, když odbornost převálcovala vzdělání, to nám ukázaly hrůzy obou světových válek, a podíváme-li se na dnešní svět, i konflikty současné."

Nikoliv. Toto je známé klišé nevzdělanců. Mezi odborností a oběma světovými válkami neexistuje žádná souvislost ve smyslu, že by je její nabytí umožnilo, či napomohlo jejich vzniku. Jediná souvislost spočívá v tom, že vysoká odbornost umožňuje řešit problémy efektivně. Výběr problémů k řešení je ale otázkou normativní a s odborností nemá co dělat. Obzvláště ne s technickou. Já chápu, že blátivé myšlení hledá spojitosti všude, třeba mezi postavením hvězd a vlastnostmi člověka, ale podívejme se na fakta: Hitler - zneuznaný malíř, milovník opery, architektury a historie - bez odbornosti, Göbbels - doktorát z literatury, vystudovaný filosof - humanitní odbornost, Himmler - agronom, Speer - architekt, Bormann - neostudoval, bez odbornosti, Höss - bez odbornosti, Göring - pruská kadetka, Hess - bez odbornosti. Ani jediný matematik, fyzik, biolog, či ekonom. Jediný ekonom, který byl souzen v prvním Norimberském procesu byl Hjalmar Schacht, který byl ale osvobozen, neboť mu nebyla prokázána vina ani v jednom ze třech bodů obžaloby. O žádné spiknutí nevzdělaných techniků a přírodovědců se evidentně nejednalo ani náhodou. Nesnažte se tedy stále vnucovat lidem své omezené představy, že odbornost škodí. Není tomu tak. Odbornost a morálnost jsou stejně nezávislé, jako vzdělání a morálnost.

"Od dětství jsme odvraceni od vzdělání a přetvářeni na lidské zdroje. Neptáme se, proč se to či ono učíme, vždyť je to samozřejmé. Učíme se počítat, ale nevíme téměř nic o matematice, její filosofii a historii, využití i zneužití."

To je interpretace založená čistě na osobní frustraci a nepochopení.

Pavel Doležel řekl(a)...
30. června 2018 21:54  

"Přesně to opakovaně říkám, nemusí je umět, ale má je pochopit. A navíc i chápat, proč je má pochopit."

Toto jsem nenapsal. To je blábol. Nemohu něco chápat, aniž bych to uměl použít. To pak není pochopení, ale vyprávění o něčem.

Karel Lippmann řekl(a)...
1. července 2018 7:55  

To jsem čekal. A jednou provždy: jste dobrej, lepší než já, nejlepší. Uznávám. Že Vám vůbec stojím za reakci. Vždyť se tím zbytečně ponižujete.

Pavel Doležel řekl(a)...
1. července 2018 9:05  

Tady nejde o to, kdo je lepší, ale aby si každý uvědomoval svá omezení. Bohužel narážím na to, že lidé jako vy, velmi, velmi jednostranní, s omezenými schopnostmi logického myšlení, si dělají nároky na vliv na věci, kterým ani trochu nerozumí. Já jsem se nikdy nevyjadřoval k tomu, jak má vypadat maturita z ČJaL, nebo jen s dodatkem, že jde čistě o můj laický názor. Nemám potřebu vstupovat do polemik o rozdílech mezi analýzou a interpretací textu, i když musím přiznat, že nechápu, jak může korektně interpretovat text někdo, kdo dělá tak zásadní chyby v logickém uvažování. Pan Lukáš alespoň občas uvede, že se vyjadřuje pouze o maturitě, výuce, hodnocení v ČJaL. Vy si vytyčujete bohužel cíle, na které nestačíte - tj. vyjadřovat se ke vzdělávání obecněji. Zřejmě trpíce podobným bludem jako Olda Botlíků - že totiž vy jste ti renesanční myslitelé, kterým by mělo být nasloucháno, nebo ještě lépe - kteří by měli být posloucháni. A já s tím nesouhlasím. Vzdělání není, jak se snažíte naznačovat, nějaký magický rovnomocný dialog, není to schopnost býti morálním, ani schopnost žít s lidmi v nějakém vztahu. Na vzdělání není nic holistického, nic celostního, i když uznávám, že takových mašíblů, kteří řeší ve své hlavě problémy "celistvě" je v mnoha oborech poměrně mnoho, ve skutečnosti se jedná jen o poruchy schopnosti vhledu, připadně poruchy ještě výživnější. Vzdělání naopak vychází z jednotlivých znalostí a vědomostí, na kterých staví obecná schémata, která jsou pak použitelná při řešení praktických i teoretických problémů. Jde o stavbu, která je vystavěna z elementárních poznatků, které jsou mezi sebou propojeny. A když nějaký elementární poznatek chybí, stavba se hroutí - přesněji ona ani nevznikne. Tvrzením, že vzdělání není o elementárních jednotlivostech, ale o jakémsi magickém celku, podvádíte nejen sám sebe, ale hlavně vaše studenty. A to je smutné.

tyrjir řekl(a)...
1. července 2018 9:54  

kdo není schopen ani takových elementárních abstraktních operací, které vyžaduje pochopení limity funkce v bodě, derivace funkce v bodě a Riemannův, či Newtonův integrál na té elementární úrovni, která se přednáší na gymnáziích, může pak činit chybné závěry ve spoustě jiných oblastí, protože jeho schopnosti uvažování jsou prostě výrazně omezené

Už před více než 30 léty mnozí vysokoškolští učitelé prosili, aby byl byly derivace a integrály v SŠ matematice radši vynechány, než aby oni museli ve VŠ pracně napravovat chybné představy ze SŠ. Říkali "Radši to učivo vynechte a neučte ho jako povinné.. Naučte žáky dobře základní učivo. My to pak na VŠ na základě toho ty studenty snadněji naučíme." Od té doby se kvalita výuky zhoršila, ale např. od prof. Hejného slyšime, jak pomocí tenkých plátků ústně odvozuje zmatenému redaktorovi vzorec pro objem koule. Lituji středo i vysoko školské kolegy, že takové věci museli poslouchat. I v didaktice matematiky platí "Raději méné a správně, než hodně a věcně i motivačně špatně." Tomu druhému se tuším dodnes říká vynucená "didaktická deformace".

J.Týř



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.