„Jsem optimista. I při dřívějších průmyslových revolucích mnozí varovali, že klesne zaměstnanost. A nikdy se to nestalo. Je ale nutné tomu aktivně čelit, a tak tlačíme na to, aby se stát věnoval rekvalifikacím a školství. To musí učit jinak než dnes,“ říká v rozhovoru pro týdeník Ekonom kybernetik Vladimír Mařík z Českého vysokého učení technického. Tématem jsou změny, které přináší a přinese robotizace, „průmysl 4.0“.
 |
| Vladimír Mařík (repro ČT) |
Výuka by měla odpovídat trendům, s nimiž se nyní v reálném životě i průmyslové výrobě běžně setkáváme. Studenty na všech školách musí učit myslet interdisciplinárně a dívat se na svět kolem a na život jako na složitý systém, který se řídí decentralizovaně. Zatím se učí znalosti „podle katalogu“ a jsou příliš orientovaní na tradiční způsob myšlení, na tradiční profese. Děti se musí naučit, aby stály nad věcí a posuzovaly každou záležitost z mnoha pohledů.
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:
Expertizy varující před úbytkem pracovních míst jsou ale běžné i ve vyspělých západních zemích.
Podívejte se ale na situaci v České republice. Nejvíce se roboti nasazují právě tam, kde dělníci chybějí. Jednou možná budeme mluvit o nezaměstnanosti, když teď ale půjdete do podniku v Praze i mimo ni, tak všude vidíte nedostatek lidí. Tvrdit, že roboti zvýší nezaměstnanost je navíc dost zjednodušený pohled, který nepřihlíží k tomu, že vznikají úplně nové profese. Dozorce výroby, trenér učících se robotů… Velkou pozornost budeme muset věnovat bezpečnosti, jak počítačové, tak systémové. Lidé z továren půjdou i učit. Pracovních míst bude dost a na změny spojené s Průmyslem 4.0 se společnost adaptuje rychle.
V USA se uvádí, že když člověk vyjde dráž než 20 dolarů na hodinu, je lepší pořídit si stroj.
I u nás hranici najdeme, ačkoliv bude nastavena trochu jinak a bude se lišit podnik od podniku. Ukáže ji už jednoduchý ekonomický kalkul, stoprocentně se roboti vyplatí tam, kde dělníci chybějí. Investice do kooperativního robota v pořizovací ceně jeden až 1,5 milionu korun vítězí nad náklady na dělníka do dvou tří let. Paradoxem je, že odbory volající po prudkém zvyšování mezd a varující před nezaměstnaností v důsledku průmyslové revoluce vlastně podporují robotizaci a vyhánějí dělníky z továren. Když jsem tuto tezi nedávno prezentoval před Josefem Středulou, moc nadšený z ní nebyl.
Nástup strojů v 19. století přispěl ke vzniku marxismu, přinese i masové zavádění robotů novou ideologii?
Mladí stále hledí do mobilů, do obrazovek. Vidí svět jen prostřednictvím obrazovky. Na jedné straně ztrácejí celkový přehled, na druhé to přináší nové sociální kontakty a jiný způsob komunikace. Takže to asi není nová ideologie, ale nový způsob vnímání světa.
Celý text naleznete v aktuálním vydání týdeníku Ekonom
0 komentářů:
Okomentovat